Z. Jitur 14.3.2018 9:10

mistrně...

...skvěle napsaný, s dávkou humoru a nadhledu, svěžím větrem v plachtách. Navíc pro mne saunového analfabeta i poučné čtení o tomto způsobu relaxace

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lika 14.3.2018 9:06

Dovolím si Inčin příspěvek zformátovat

mé dny saunové... Při studiích v Hradci jsme se saunovaly pravidelně, bývala tam sauna uprostřed sídliště, dámy vlevo a páni vpravo, bazénky venku. Sloužila nám k saunování a k pravidelné očistě, na privátě koupelny nemaje... Ovšem naprosto nejnádhernější saunování bylo v Rožmitále pod Třemšínem. Byli jsme tam v posledním ročníku na vysoké na bramborách a spojení celodenního sbírání brambor a večerního saunování bylo naprosto dokonalé. Navíc odpočívárna tam byla v nádherné místnosti s krbem, ze které byl východ na pavlač přímo nad vodou ( domnívám se, že to bylo v zadním traktu radnice - odkaz je zde 1url.cz/6tcUS ). Takže jsme seděly v prostěradle na pavlači, koukaly na vodu, popíjely studené bílé víno a obsluha nám k tomu připravila špekáčky, které si holky pekly v tom krbu! To byl rituál! Celý týden, den co den. Nevím, jak dalece jsme prospívaly či neprospívaly svému zdraví, ale cítily jsme se báječně

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Jenny 14.3.2018 8:59

Milý Hřívnatče,

osvěžující, excelentní,očistný a virtuální prožitek z tvé sauny,to vše dnešní jízda obsahuje. Pocit uvolnění a čisté hlavy je důležitý a mně to pro dnešek nadchlo. Mám ráda mladé články. Piš!!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Maya 14.3.2018 8:53

Hezký

Já teda v sauně nikdy nebyla a pochybuju, že by se mi to líbilo, ale jako milovník Finska jsem o saunování přečetla hodně a teda popravdě tyhle saunový ceremoniály tam nikde nezmiňujou. To je nějaká česká specialita, která do země původu saunování ještě nedorazila? :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Inka 14.3.2018 8:08

kdeže loňské sněhy jsou

a mé dny saunové... Při studiích v Hradci jsme se saunovaly pravidelně, bývala tam sauna uprostřed sídliště, dámy vlevo a páni vpravo, bazénky venku. Sloužila nám k saunování a k pravidelné očistě, na privátě koupelny nemaje... Ovšem naprosto nejnádhernější saunování bylo v Rožmitále pod Třemšínem. Byli jsme tam v posledním ročníku na vysoké na bramborách a spojení celodenního sbírání brambor a večerního saunování bylo naprosto dokonalé. Navíc odpočívárna tam byla v nádherné místnosti s krbem, ze které byl východ na pavlač přímo nad vodou ( domnívám se, že to bylo v zadním traktu radnice https://mapy.cz/letecka-2015?x=13.8645608&y=49.6015865&z=20&l=0&q=obecn%C3%AD%20%C3%BA%C5%99ad%20Ro%C5%BEmit%C3%A1l%20pod%20T%C5%99em%C5%A1%C3%ADnem ). Takže jsme seděly v prostěradle na pavlači, koukaly na vodu, popíjely studené bílé víno a obsluha nám k tomu připravila špekáčky, které si holky pekly v tom krbu! To byl rituál! Celý týden, den co den. Nevím, jak dalece jsme prospívaly či neprospívaly svému zdraví, ale cítily jsme se báječně

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Ruščáková 14.3.2018 7:22

Smekám!

Jak před výdrží v sauně (nemám ráda horko:)), tak před naprosto skvělým stylem, jakým píšeš. Moc ráda tě čtu, pokračuj dál!:))

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Matyášová 14.3.2018 6:42

Re: vážený Hřívnatče

pane Poláku,nádherné povídání i od Vás...děkuju....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Matyášová 14.3.2018 6:40

Renátin synu,

moc Ti děkuju za popis něčeho,co nikdy nezkusím a nezažiju.. zůstanu saunistou teoretikem a budu se klanět těm, kteří to saunování převedli v praxi..... Tvůj popis a scéna se saunou z prvních Básníků a další z filmu Zkrocení zlého muže , kde hrála i Tvá dětská láska MV, budiž mi něčím, co mi ten svět přiblížilo...

PS: bohužel,mne by to vedro zabilo, mám tento druh potěšení zakázán..ale souhlasím, že do nebe, se na pěkným koni nedostaneš...ani nikdo z nás...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Xerxová 14.3.2018 6:37

hezký den

hezkou středu všem Zvířetníkům a zvířátkům... :o)

Hezky umíš poskládat písmenka, moc hezky... Jedna se diví, jak inspirativní k psaní může být zkouškové období :o)

Saunu nemusím, pocit vedra nemám ráda. Snad je na JIhu, kde je moře blízko...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Polák 14.3.2018 1:23

vážený Hřívnatče

Slza nostalgie zalekla se v mém oku. Již dávno hřívnatcem nejsem, spíše natural skinhead. Leč cosi připodotknu. Naprosto nejlepší sauna v Praze již není. Kotvívala, ano doslova kotvívala, byl to totiž ocelový prám, uvázána u břehu Žofína. Měla prostor vytápěný nikoliv paďourskou elektřinou, nýbrž smrkovými poleny. Na horních pryčnách bylo krásných 105 stupňů. Rozžhavené pláty kamen signalizovaly svoji funkci temně rudou kontrolkou. Báječná atmosféra se umocňovala výhledem z odpočivných laviček na střechu Národního divadla. Člobrdínek vyběhnuvší ze sauny se nejdřív vnořil do kádě na kapry, když si byl předtím učinil loktem díru v ledu, aby si chvilku připadal jako oliva v suchém martini (protřepat, nemíchat) a pak se uložil po odhrnutí sněhu na lavici k pozorování té krásné střechy a zajímavého jevu sněžení a okamžitého tání na vlastním těle. Drsnější jedinci mohli dokonce volit několik temp ve Vltavě. Také jsme tam vynalezli tatuáž metodou branding. (vypalování motivů žhavým kovem) Kamarád dostal od své přítulky řetízek s masivním zlatým saxofonkem. Nikdy ho nesundaval. A jak si tak seděl a potil se, saxofonek se nechladil o jeho hruď a po narovnání se se obtiskl. Saunářská šou se tam nekonala, ale nuda nebyla. Syrová slepičí vejce byla ponechána na horní lavici po dobu pobytu společnosti. Po konci cyklu byla natvrdo, což vzbudilo v nás, mladých jinoších, jisté pochybnosti, jak to dopadne s jinými než slepičími. Čas nás ale z pochybností vyléčil a všichni jsme již dědečky.

Sauna skončila smutně. Neudržovaný ponton si klidně proreznul a sauna uspořádala memoriál Titaniku. Jednoho dne přišla obsluha do práce zatopit a zjistila, že by potřebovala nikoliv sirky, ale skafandr.

• reagovat
• nahlásit příspěvek