ROZHLEDNÍK: Správné krmení psů a koček (3)
Možná víte, že existují recenze (např. americký nezávislý časopis Whole Dog Journal) průmyslově vyráběných krmiv, kde se hodnotí kritéria, jako například čistota a surovinové složení, nezávadnost vstupních surovin, pro kolik značek se krmivo vyrábí (čím méně druhů vyráběných na jednom místě, tím lépe), kde je výroba krmiva umístěna (ačkoliv jsou stejné požadavky na výrobu, v Americe nebo Kanadě jsou přísnější pravidla, než např. v Evropě, kde je výroba levnější), chemická konzervace, a mnoho dalších kritérií.
Značky, které minimálně čtyřmi hvězdičkami hodnotí Dog Food Analysis (Pozn. red.: zde byl odkaz na www.dogfoodanalysis.com, který však v době přípravy článku nebyl přístupný – ale proč to ještě nezkusit?) můžete považovat za kvalitní, pěti a šesti hvězdičkové jsou považovány v testu, který se obnovuje každý rok, za vynikající. Ano, existují značky, které třeba v hodnocení nenajdete, a neznamená to, že nejsou kvalitní, ale právě proto bychom se měli naučit se v hodnotách a obsahu granulovaných krmiv orientovat, abychom posoudili sami. Z něčeho se slevit dá, z obsahu masa a čistoty však nikoli. A stále musíme mít na paměti zdravotní stav svého domácího zvířátka, jeho věk a velikost plemene, neboť i to jsou kritéria pro správný výběr krmiva.
V roce 1975 Dr. Hayes, profesor biologie se specializací na výživu dokázal, že nedostatek taurinu u koček způsobuje nevratnou destrukci sítnice oka s následkem oslepnutí. Tímto podnětem se však výrobci neměli potřebu zaobírat prakticky 12 let do roku 1987, kdy kardiolog Paul Pion dokázal souvislost nedostatku taurinu s dokonce ještě závažnějším onemocněním srdečního svalu kočky – dilatační kardiomyopatií.
V tomto období byla už veřejnost do značné míry rozrušená přetrvávajícím velmi častým výskytem slepoty a množících se náhlých úmrtí domácích koček krmených podle marketingového doporučení výhradně komerční potravou. Taurin je totiž látka, která se nachází s malými výjimkami výhradně v syrovém mase a tepelnou úpravou se rychle rozkládá.
Kočky díky dostatečné přístupnosti syrového masa na rozdíl od jiných živočichů v době své evoluce ztratily schopnost vytvářet si ve vlastním těle taurin a krmením výhradně tepelně upravené stavy (při výrobě komerčních krmiv) bez dodatečného doplnění taurinu se tak zlehka dostávají do taurinového deficitu s následnými zdravotními komplikacemi. Koncem osmdesátých let tak konečně výrobci krmiv na nátlak veřejnosti začali taurin do krmiv uměle přidávat.
Pro úplnost uvedu příklady dostupného používaného krmení a důvody pro a proti jejich používání. Laskavý čtenář nechť si udělá názor sám, protože jak už jsem uvedla v úvodu seriálu, nikoho k ničemu nepřemlouvám, jen předkládám napsané k individuálnímu uvážení.
Termicky extrudovaná krmiva (granule) jsou vyrobena při teplotách 120 až 200 stupňů.
Názor proti - Touto vysokou teplotou je kromě bílkovin, enzymů a tuků většina přírodních vitamínů, stopových prvků a minerálních látek poškozena, zničena nebo spečením uzavřena. Do těchto termicky extrudovaných krmiv se po teplotním znehodnocení přírodních vitamínů a ostatních bioaktivních látek dávají umělé vitamíny a umělé minerály (chemie), které jsou biologicky málo využitelné (přírodu nelze nahradit).
Názor pro – Enzymy jsou v čerstvé potravě do té doby, než se dostanou do psího nebo kočičího žaludku. Tam se zničí stejně spolehlivě, jako vařením. Vitamíny se teplem většinou ničí, ale ty, co se dodávají (až na výjimky) nejsou uměle syntetizované. To by bylo dražší, než přírodní. B vitaminy jsou většinou z kvasnic, E vitamin z obilných klíčků, apod. C vitamin pes vůbec nepotřebuje, umí si ho vytvářet sám. (Jako vitamín je to jen pro člověka a morče) Uměle syntetizované minerály je úplný nesmysl. U vápníku a fosforu jde jen o to, zda je v rozpustné (vstřebatelné) formě nebo ne a hlavně v jakém je poměru. Jde hlavně o "strašení chemií" na které lidi dost slyší. Existují umělé deriváty vitamínů, které se hůře zužitkují. Ale je to výjimka. Pokud mají identické složení, mají identické účinky bez ohledu na původ.
Fakt - Pro zajištění vábivé vůně a chutě (aby to psům chutnalo) jsou přidávány uměle vyrobené příchutě (sladidla, glutamáty a jiná éčka) a ovoněna tukem. Chuťové buňky psů jsou uváděny v omyl. (Zkusili jste někdy ochutnat granuli, jestli je slaná? Opravdu je mezi jednotlivými značkami rozdíl ve slanosti a tím pádem i v oblíbenosti a o to jsou nebezpečnější pro ledviny.)
Za studena lisované suché krmivo (většinou ve formě válečků). Tato krmiva jsou vyrobena šetrnou technologií lisováním za studena, která garantuje, že téměř všechny vitamíny, minerály a ostatní bioaktivní látky zůstanou ve své původní (přírodní) podobě a v celém původním spektru organismu psa k dispozici. Za studena lisovaná krmiva nebobtnají v žaludku. Pro svůj vyšší obsah vlhkosti mají však kratší trvanlivost.
Fakt - Trvanlivost krmiva se prodlužuje přidáním konzervantů. Mezi tak kritizované konzervanty ale patří i např. vitamín C a E, který nám kupodivu nevadí. EU má na konzervanty hodně přísné normy. Jistě nelze tvrdit, že konzervanty vůbec neškodí, ale na druhou stranu takové toxiny z plísní, případně bakterie (mimochodem zcela přírodní látky) jsou daleko větším nebezpečím. Takže považujme konzervanty za nutné zlo, které je většinou menší, než riziko z nekonzervované stravy. Konzervanty nejsou nic pěkného, ale zase to není taková katastrofa.
Konzervované vlhké krmivo (masové konzervy). Maso (a případně obsažené přílohy) je konzervováno vařením. Podle platného zákona však musí být ohřáno minimálně na 138 stupňů celsia (sterilizace) jádrové teploty (měřeno uprostřed obsahu konzervy). Tím je dosažena expirační doba 2 až 3 roky. Podobně jako u termicky extrudovaných granulí je však i v konzervách vysokou teplotou velká část přírodních bioaktivních látek poškozena, zničena nebo uzavřena, čili biologicky nevyužita. (viz. vysvětlení výše u granulí)
Fakt - Výživovým a zdravotním problémem je pak u mnohých konzerv malý obsah masa (cca 4%) a na kostky nakrájené sojové či jiné masové náhražky (kafilerní produkty). Sója navíc je silný alergen.
Doma vařená strava. Výhodou vaření oproti konzervám je, že si chovatel psa sám při nákupu vybírá kvalitu ingrediencí, které bude vařit. Navíc lze jídelníček vařené stravy střídáním různých surovin výrazně zpestřit (různá masa, různé přílohy apod.).
Proti - Vaření masa spolu s případným podáváním různých vařených příloh jako jsou například rýže, vločky, těstoviny, brambory a podobně je na tom (díky teplotě) s obsahem bioaktivních látek bohužel jen o trochu lépe než při krmení konzervami.
Pro – Nelze souhlasit s názorem, že vařené maso je hůře stravitelné, než syrové. Čili denaturované (tepelně zpracované) bílkoviny jsou stravitelnější. Zvyšováním teploty se bílkovina denaturuje a kolem 100 st. se začínají uvolňovat jednotlivé aminokyseliny (bílkoviny). Protože nevstřebáváme bílkoviny, ale aminokyseliny, udělá var kus práce za náš trávicí trakt. Podobně se degradují i škroby a další.
Možná se dá říci, že tím, že se člověk naučil vařit lze považovat za evoluční výhodu, neboť mu to umožnilo lépe vyžít energii a živiny v potravě. Nicméně šelmy umí i hůře stravitelnou bílkovinu využít lépe, než člověk. Tady, v žaludečních šťávách, je rozdíl mezi druhy, ve vlastní chemii trávení ne.
Fakt - Zkrácenou dobou vaření však můžeme výrazně snížit stupeň znehodnocení přírodních bioaktivních látek, vitamínů a zachovat tak část jejich spektra. A přihlédněme k tomu, jak bylo již zmíněno, že enzymy jsou v čerstvém masu jen do té doby, než se dostanou do žaludku. Vařenou zeleninu psi lépe tráví, než syrovou (obsah vlákniny).
Syrová strava BARF. BARF dieta znamená The Bones And Raw Food čili kosti a syrová potrava (Biologically Appropriate Raw Food).
Pro - Syrové maso, syrové kosti je dle této teorie nejpřirozenější a přírodě nejbližší druh výživy psa (je nejblíže jídelníčku vlka). Syrová výživa jako jediný druh výživy vynecháním teplotního zpracování (vaření, extrudace) obsahuje všechny bioaktivní látky v celém původním množství a v celém spektru.
Abychom se vyhnuli zdravotním potížím z nedostatku některých živin (podobně jako u doma vařené stravy) musíme při volbě ingrediencí dbát na vyváženost a pestrost této syrové výživy. K syrové stravě podáváme přírodní doplňky výživy. Hnutí Barf se snaží přesvědčit majitele domácích masožravců, aby své miláčky krmili syrovými, tepelně neopracovanými nutričními zdroji zejména živočišného původu, včetně kostí, vnitřností a tuku s doplňkem ovoce a zeleniny.
Ovšem kosti zahušťují stolici a ne každý organismus psa a kočky se s tím dokáže vyrovnat, nehledě na riziko perforace žaludku a střev. Také jsou rozdíly v tom, zda pes kost jen ohlodá a tím provede v podstatě jen jakousi zubní hygienu nebo hltavě spolyká.
Proti - Hlavní problém související se syrovou masovou potravou je otázka spolehlivého zdroje syrového masa, u kterého nehrozí nebezpečí kontaminace bakteriálními a virovými chorobami, případně parazity. (Pouze parazity je možné zničit hlubokým zmražením.) Krmit syrovým masem si může dovolit jen ten, kdo bude schopen dodržovat naprosto striktně hygienu, riziko infekce je zvláště u drůbežího vysoké (salmonelóza). Další diskutovanou otázkou je časová a finanční náročnost.
Naši domácí mazlíčci už dávno nežijí ve volné přírodě a nemusejí si obstarávat potravu sami, nehladoví jako vlci v přírodě několik dní než najdou vhodnou a tučnou kořist, za kterou se musí honit a vydávat mnoho energie, netrpí chladem a stresem a i když mají dostatek pohybu, nedá se to s volným pohybem v přírodě srovnat. Oni mají pravidelný příjem potravy, který by však měl odpovídat tomu, že se hlavně jedná o masožravce.
Stále je nutné mít na paměti, že při krmení komerčními krmivy našim zvířatům neposkytujeme kompletní nebo vyváženou stravu bez ohledu na přesvědčivost marketingových kampaní. Je však zřejmé, že kvůli otázce pohodlí majitelů zvířat krmivářský průmysl určitě nezanikne. Nejrozumnější by se proto asi jevil model krmení pestrou, nejednotvárnou stravou s různými doplňky.
I z tohoto důvodu si příště vysvětlíme, jak správně číst složení na obalech krmiv a na co si při jejich výběru dávat pozor.
Tento seriál o krmení masožravců vznikl s laskavým svolením www.mackysos.sk.
Poměrně obsáhlé informace o výživě vyšly v časopisu Svět psů č. 9/2008.
Konzultaci k tématu mi poskytla EvaŽ.
Přeložila, upravila a doplnila:
Lenka Blažková
***
