Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Petro, skvělý článek. Když se člověk snaží zraněnému co nejrychleji pomoci, na spoustu věcí snadno zapomene, nebo neví, že reaguje špatně. Třeba ten přístup od hlavy, při mdlobě nezvedat nohy a důležitost rukavic (viz Matylda). Prostě bezva rady..

Ohledně zjištění, zda zraněný dýchá prý - když není možné snížit k němu tvář - tak na moment přiložit zrcátko. Pokud se orosí, zraněný dýchá. Jenže kdo - kromě možná dáma ve své kabelce - má nosí v kapse zrcátko? Ale v dnešní době by asi posloužilo sklo mobilu, nebo třeba brýle.

Ještě jsem si teď vzpomněla, že na nějakém letáku v tramvaji jsem četla, že masáž srdce se může vlastně provádět např. v rytmu písničky Holka modrooká, nesedávej u potoka... je to možné? Je to ten správný rozestup stlačení hrudníku?

Paráda, přečtu si, uložím, vytisknu - v práci jsme měli školení, musím napsat, že lektor výklad podával srozumitelně, ale i s vtipem, bylo to poprvé, kdy mi utekl při školení den, jako nic - ovšem stále si říkám, že v praxi bych leccos popletla a nedokázala udělat správně...

Za totáče byl v továrnách systém tzv. civilní obrany. Když jsem v r. 1976 nastoupila, zařadili mě do zdravotní družiny. Mívali jsme pravidelná školení i cvičení v terénu a tahle průprava se mi pak moc hodila u vodní záchranné služby. Ovšem, jak se píše níže, doba je úplně jiná než ta předmobilová a předinternetová, metody se výrazně změnily. Od Petry výborný nápad poskytnout trochu moderního poučení. Ovšem pro stařenku s nadějí na demenci je to hodně obsáhlé a složité. Sice mám chytrý mobil, ale bez dat a jsem z něj úplně blbá, žádnou aplikaci nemám, neumím. Asi řeknu Jakubovi, aby mi tu záchranku nainstaloval a vysvětlil, nakonec - je to profík.

Pokud je zde řeč o "Aplikaci Záchranka", určitě doporučuji - na školení jsme se o ní dozvěděli právě od lektora a teď "necituji", ale svými slovy - vyprávěl nám, jak o ní vyprávěli v Německu a Němci se toho hned chytli, během několika dní se do ní přihlásilo nespočet lidí v řádu tisíců. A u nás? Prý je přihlášeno minimum lidí... přitom jde o to, že díky téhle aplikaci, Vás najdou v případě úrazu prakticky kdekoli...

Malovala som byt-teda firma.Len na okraj,vypýtali si nehoraznu sumu.Teraz upratujem,nič iné nezvládam.Dnes už len také hnusne dorábky mám pred sebou a nechce sa mi,Zúfale sa mi nechce.

A tak čítam.Tento príspevok je úžasný.Hlboko smekám.Posledných 20 rokov mojej profesnej "kariery som pracovala na rôznych pozíciách zíchranného systemu.Na op.stredisku,na vrtulníku a na pozemných vozidlách RLP.Dve veci by som zdoraznila.Naozaj najskôr treba povedat/identifikovat/miesto,odkiaľ voláte.Až potom všeko ostatné.GPS si vás najde.A volať 155 !!! 112 je všeobecné tieňové číslo/za telefonom sedia hasiči a bývalí pracovníci civ.obrany,ktorých !preškolili".Na 155 sú záchranari-operátori a prersne ako Petra napísala,systém beží-ďalší operátor vysiela ostatné zložky záchr.systému-le ́d sú potrebne.Operátor zostáva s vami na linke a podáva kvalifikované rady,lekár op.strediska otvára cestu na najbližšej správnej nemocnice/teda takej,kde je možné poskytnuť presnú špec.pomoc/Písala by som ešte viac,ale bordel v byte nedovolí.Petra,ďakuejm.

Verenko, však jsem si na tebe vzpomněla, když jsem článek sázela. Moc ráda tě tu vidím a přeji veselé uklízení - hlavně bez úrazu!!

Petro, tohle je skvělý, jsou to informace, který se změnily od doby, kdy jsem je naposled slyšela, který jsem nikdy neslyšela, slyšela a zapomněla.

Díky :-)

Aplikaci Záchranka už mám pár let, na školení ještě v práci nám ji moc

doporučovali.

155 ,jedeme k vám hned! Petro díky! Dobré vědět a čas od času si zopakovat. Můj švagr a jeho syn takhle zachránili pánovi v Žeravicích život.

Jenny, to je bezva mnemotechnická pomůcka pro machometly jako já - "155, jedeme k vám hned". Pořád si ta čísla pletu

Výborný článek a potřebný ! Hodně školení jsem absolvovala, ale řada věcí, co píšeš, tam řečena nebyla. Naštěstí jsem to nikdy v praxi nepotřebovala, ale nikdy neříkej nikdy ! Takže Petro veliký dík

Mívali jsme v práci vynikající školení, školil nás záchranář. Omrkl provoz a školil třeba co dělat, když velký ventilátor někomu usekne prsty (asi do konce života to budu vědět, i ta šéfka farmy, které se to stalo). Jenže už nemá čas a musí zachraňovat, tak prý bude nějaké unifikované online školení... to bude vopruz.

Jo a vysvětloval i ty rukavice při krvácení- například chlap chtěl zachránit bezdomovce s dírou v břiše, šáhnul a držel tepnu do příjezdu sanitky, ovšem bez rukavic a tu žloutenku má dodnes. Stačí záděra.

Výborné shrnutí. Ještě bych doplnila k tomu zjišťování, jestli dotyčný dýchá: když přiblížíte k jeho ústům tvář (líčko), ucítíte i sebemenší závan. A ani nemusíte být milimetry daleko, ale je to poznat už na vzdálenost pár centimetrů, schválně si to vyzkoušejte. Užasla jsem, jak jsme citliví

A info o těch lampách a dalších lokalizátorech jsou výborné. A taky moc děkuju za uvedení na pravou míru toho TV bludu o tom, že elektrošoky se používají při zástavě srdce, aby "naskočilo". To se určitě táhne od dob Frankensteina, když oživoval tu svoji stvůru - potřeboval na to blesk. Ten udeřil a Frankensteinův výtvor vstal a žil