Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ROZCESTNÍK: Fauna, flóra a to ostatní na Krétě
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
YGA 21.11.2006 9:50Re: Re: Re: nazdar v hodine plchu No jasně - knížka Dvakrát do Kamerunu - já ji četla vybavenou ilustracemi A. Borna a strašně jsem se chechtala, když popisoval, jak učil Fona tancovat. Ilustrace byly exelentní. TV serial jsem viděla - utkvělo mi v paměti, jak chodil po vodě v polystyrenových lyžích. |
|
|
jiný Honza 21.11.2006 10:05Re: Re: Re: Re: nazdar v hodine plchu Jasně, jeho historky jsou dokonalé, sqělé jsou i story z Ameriky (Šeptající země, Opilý prales?), ale mě nejvíc fascinovalo, že dokázal kdekoli najít něco, co stojí za pozornost. Některé jeho povídání o úplně obyčejných brouích nebo mouchách... V tomhle byl geniální. Ovšem jeho story o Fonovi (večerní počítání schodů) nebo o vlastní rodině (historka s nápadníkem jeho sestry nebo psí rvačka na konci O mé rodině..). A naše mladá milovala jako dítě Mluvící balík. Tak mě napadá - Vítek je akorát v tom správném věku... |
|
|
YGA 21.11.2006 10:44Re: Re: Re: Re: Re: nazdar v hodine plchu A zkus taky Ostrov v ohrožení - taky hezký. A výborná je Růženka je taky z příbuzenstva - putování s opilou slonicí po Anglii (ale ta je už pro starší či přímo dospělé čtenáře) - tyto dvě knížky jsou beletrie, ale moc milé - a skončí to v obou dobře. |
|
|
pecka z lesa 21.11.2006 15:15Durrel Ó ano, četla jsem všechny a všechny je miluju. Bratra Lawrence jsem číst zkusila, ale přiznám se, nešlo mi to moc. Nečekala jsem třeskutou zábavu a knihu typu Geraldových, ale prostě mě ten Labyrint pro Minotaura (je to ono?) nezaujal. Bedo, hezká dovolená, hezky popsaná, tak to má bejt. |
|
|
Yezi 21.11.2006 21:47Re: Re: Re: Re: Re: Re: nazdar v hodine plchu Pro trochu větší děti napsal G. Durrell taky pohádkovou knížku Mluvící balík, doporučuju. Jinak k mým oblíbeným povídkám z Korfu patří Vdáváme matku a oslava matčiných narozenin |
|
|
Yezi 21.11.2006 21:49Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: nazdar v hodine plchu Ach, omlouvám se, Balík již zde byl, musím číst lépe |
|
|
Yezi 21.11.2006 9:35Re: nazdar v hodine plchu Pravděpodobně myslíte Hořké citróny Lawrence Durrella, ale ty myslím v češtině nevyšly, což je škoda. Ještě, že aspoň Geraldovi knížky vyšly několikrát - ideální čteníčko do tohohle počasí |
|
|
JoVo 21.11.2006 10:48Re: nazdar v hodine plchu
|
Milá Hano Wiliamson, na půjčování knih jsem pes. Nejlépe je pořídit si notýsek, hezky napsat datum, název knihy a komu jsem knihu půjčil. Kdysi jsem půjčil kolegovi ze zaměstnání knihu technického zaměření. Už jsem jí nikdy nedostal zpět a ještě mně s klidem ve tváři tvrdil, že mně jí vrátil. V zaměstnání jsme měli „černou knihu“ a tam jsme půjčovali technické příručky na podpis.
|
|
radka 21.11.2006 13:41Re: Re: nazdar v hodine plchu jo jo dodneška mám velkej škraloup ze zapůjčení skript na dřevěný stavby od kolegy z kanceláře, který jsem ztratila a nikdy nevrátila,bude to tak 12 let, kolikrát jsem si už říkala, že to musím napravit tak snad tyhle vánoce,ach jo |
|
|
RenataE 21.11.2006 11:32Lawrence Durrell Knížka o Kypru vyšla vloni před Vánocema, titul si nepamatuju ale je moc pěkná. |
|
|
Yezi 21.11.2006 21:44Re: Lawrence Durrell Děkuji, zkusím zjistit, jestli je to ona a udělám si radost pod stromeček |
|
|
RenataE 21.11.2006 22:58Není, viz omluva nahoře |
|
|
RenataE 21.11.2006 0:38Hezká vzpomínka, taky jsme tam letos byli i když na jiném místě. Jedním z důvodů, proč je Kréta tak zelená, jsou právě ty vysoké hory . Na vrcholcích je sníh prý až do července a je ho hodně. Můžu potvrdit, že v půlce června tam ještě byl. Takže jednak je závlaha ze sněhu a jednak o ty hory se příhodně zarazí mraky a přece jen nějaká kapka spadne. Uznávám, že meteorolog by se jistě vyjádřil jinak, ale takhle nějak to funguje. Narozdíl od pevninského Řecka jsme na našem místě psy ani kočky nepotkávali, zato jsme si užili s vodními želvami. Žily ve sladkovodní lagunce vytvořené potokem a velmi ochotně se nechaly krmit sendviči od svačiny. Sýr jsme snědli sami, ale ty housky jim moc chutnaly. V lagunce jich bylo asi třicet od mrňat až po třiceticentimetrové bojovnice.Některé byly chytré a využívaly pořekadlo "když se dva perou, třetí se směje". Protože želva když se pere, musí housku pustit z tlamy, aby mohla kousnout soupeřku do krku |
|
|
Beda 21.11.2006 14:33Re: Hezká vzpomínka, taky jsme tam letos byli Renato, díky za vysvětlení hihi, taky jste krmili zvířátka |
|
|
RenataE 21.11.2006 16:18Re: Re: Hezká vzpomínka, taky jsme tam letos byli Taky mají samozřejmě vydatné prameny sladké vody, na to jsem zapomněla |
