Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
MLSOTNÍK: Bread and Butter Pickles, aneb co s přebytkem okurek
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Z. Tečka 9.6.2017 8:52Re: Okurky nakládané Já jsem dřív taky nakládala, ale teď už si je radši občas koupím. A když je Retro týden, kde jsou znojemské se starou recepturou, tak se sprostě napakuju. Je to opravdu rozdíl. Ten současný znojemský nálev je ve všech prodávaných zeleninových sklenicích naprosto stejný, a někdy až nepatřičný (hrášek, červená řepa). Taky mě ten Mariččin "záhonek" fascinuje :). |
|
M. Crossette 9.6.2017 17:12Re: Okurky nakládané No, jó Tečko a K. Tady moc "záhonů u domu" není, ale když už, tak jsou mnohem větší, než ten můj. Já mám teď ještě podlouhlý záhon u vedlejšího domu, tam jsou teď hlavně fazole (sázené dost pozdě, takže teprve začínají mít fazolky)a několik keříků žlutých paprika, které už se mi na tenhle záhon nevešly. Jiné nakládané okurky nedělám a nikdy jsem nedělala. Já je moc nepoužívám, vlastně jen do br.salátu a jako přídavek do několika dalších jídel. Takže mi jedna větší sklenice vydrží hodně dlouho. Ale můj tatínek dělával na chatě z vlastních menších okurek nakládané rychlokvašky (myslím, že jen 3 dny kvasily a mohly se jíst) a ty byly moc dobré |
|
Z. Xerxová 9.6.2017 6:53hezký den hezký pátek všem Zvířetníkům a zvířátkům :o) těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej. A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp. okurky nepěstuji, tudíž nehrozí jejich přebytek. Občas si koupím sklenici znojemských a to mi ke spokojenosti stačí. Polovička moje ráno brzičko jela do Prahy, takže jsme s Najťounem vyrazili do lidu i pso prázdného lesoparku. Krásné ráno tam vstávalo... a my si ho užili |
|
|
M. Crossette 9.6.2017 21:21Re: hezký den No já si svůj přebytek zavinila sama, když jsem koupila 2x tolik sazenic! Jen jsem nečekala, že budou jak Hrnečku vař :) Příští rok se zase pokorně vrátim k menšímu množství. Stejně silně pochybuji, že se nám podaří sníst co jsem zavařila i přes to, že švagrová si část odveze, část možná daruji a manžel teď tvrdí, že zbytek "určitě dorazíme". |
|
|
M. Crossette 9.6.2017 1:59ještě pár slov k článku kdybyste se někdo pustil do zavařování ve velkém, jako já letos. Od odeslání článku jsem totiž zavařovala ještě dvakrát a okurky stale rodí a rodí :). Nejprve jsem měla dalších dvanáct sklenic a podruhé jsem zavařovala dneska, kdy teď stojí na lince dokonce 28 sklenic! Kvůli nim jsem ale musela prošmejdit garáž, v naději, že najdu dost větších sklenic. Ó jak jsem teď byla ráda za své celoroční "syslení" sklenic s víčky od rajčatového ragů. Teď podruhé jsem zavařovala z 12kg okurek, takže jsem krájela i 6kg cibule. Protože já běžně slzím už při krájení jedné cibule, při zavařování jsem měla nasazené plavecké brýle. Jenže ty se mi občas zapotily a když jsem je nadzvedla, čpavý vzduch jimi pronikl. Ale zvládla jsem to. Teď u 6 kil jsem to vyřešila jinak. Cibule jsem i předtím loupala pod vodou, ale teď jsem je tak i strouhala. Prostě jsem si mísu naplnila studenou vodou, do ní ponořila mandolinu a cibuli tak pod vodou krásně krájela jednu za druhou. Navíc se cibule ve vodě snáze rozdrobí na kroužky, než "za sucha". Dělala jsem to po částech, vždy tak 6 cibulí najednou, pak jsem je rozdrobené vylovila a přendala do velkého hrnce k nakrájeným okurkám a šla na další. A oči mě pálily jen trochu. Pokrájené okurky s cibulí se zalévají slaným roztokem, tak jsem použila i tu vodu, ve které jsem cibuli krájela. Jen jsem pak musela samozřejmě ještě dolít další se solí a promíchat. Měla jsem toho tolik, že mi na celou várku nestačil můj 11. litrový hrnec. Tak jsem si udělala 6ti násobnou várku láku a zcezené okurky do něj sypala a louhovala po částech. A i tak jsem si musela nakonec ještě jednu várku nálevu uvařit. Takže, jak v článku píšu, doporučuji udělat láku raději víc. I proto, že vršek sklenice musí být zalitý nálevem. Jak se zavařené okurky po pár dnech ještě víc nacucnou, může se stát, že vrchní vrstva pak zůstane na suchu a tak trochu okorá. PŘEJI VŠEM CO JEDOU NA SETKÁNÍ POHODU PRO LIDI I PSY A HLAVNĚ KRÁSNÉ POČASÍ !!!! |
|
|
Z. Lika 9.6.2017 9:12Re: ještě pár slov k článku Maričko, ještě jednou vychvaluji Tvůj recept včetně zpracování. Tenhle tip na krájení cibule pod vodou už jsem někde zaslechla, ale nějak mám pocit, že ta cibule ztratí břink. I když někdy právě o to jde, že :-) |
|
T. Zana 9.6.2017 9:51Re: ještě pár slov k článku Cibuli krájím pod zapnutou digestoří a neslzím. Ale šest kilo jsem teda nezkoušela :-)) |
|
|
Z. Lika 9.6.2017 9:53Re: ještě pár slov k článku Krájím v záklonu a někdy i v podřepu. Abych byla z dostřelu :-) |
|
Z. Yga 9.6.2017 10:30Re: ještě pár slov k článku Krájím normálně a vesele si u toho řvu... Ovšem důležité je, aby byl ostrý nůž, to bečím o poznání míň. |
|
|
M. Crossette 9.6.2017 17:04Re: ještě pár slov k článku Liko děkuji. No také mě to napdalo. Jenže i kdybys ji krájela na sucho, tak jak se pak cibule s okurkami nejméně 2 hod. louhuje, tak myslím stejně ten "brink" ztratí. No a proto jsem použila tu vodu od krájení i s tím břinkem v ní :) Já slzím už když jen cibuli loupu, natož krájím. Vyzkoušela jsem kde co, v nejlepším případě některá metoda pomůže tak na pokrájení jedné cibule. Na víc cibulí mám v šupleti právě ty brýle do vody. "Podvodní" loupání cibule skvěle pomůže, ale na krájení šesti kil (navíc na tenko)jsem zkusila tohle a jen proto, že jsem pak použila i tu vodu. |
