Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Žižko,

všechno nej k narozeninám. Jsi krásný plyšáček a barevně by ses k nám kráásně hodil!

Re: Žižko,

nám taky - hlavně k samičce Cipísek ,je Ti moc podobná. 

Beňo

Žižka je moooc krásne "prasátko" a jeho páníček je teda supr šikovný, páč to není hrad to je Pražský hrad co vybudoval

Nesmim nesmim nesmim!!

Beno tohle mi nedelejte  uz zas zacinam mit tendence uvazovat o "hlodave haveti", jak jim rika muj otec. Odmala se u nas vystridali krecci, morcata, potkanci, piskomilove, osmak, cincila (ta jen na hlidani), ze jmen si vybavim morcatko Maxika (cely bily s cervenyma ocickama), potkanka Huga, piskomily Krasomila a Solamilka.. no jsou to krasny vzpominky. Jenze to moc brzo odchazi

Re: Nesmim nesmim nesmim!!

Mívali jsme doma pískomily a jeden se dožil 4 let, to byla rarita.......byl skvělej. Kočky se na něj chodily dívat a on místo strachu panáčkoval a byl zvědavý

A už jsem přečetl aji tohle, tak postupně.

Je to krásné. A vy se máte, že dovedete nebo máte chuť vyrábět takové věci nebo to dělá u vás člen vaší smečky. Mě přeháněné kutění jednak nikdy nebavilo, jednak jsem toho nikdy moc nedokázal udělat, neb jsem perfekcionista a zasekl jsem se většinou v raných fázích všeho. Akorát o tom dovedu psat a mluvit ve čtyrech řečech. To nicméně mou ženu moc těšit nemohlo...a pro její rodinu z dědiny jsem byl prostě chlap z města k ničemu. Dělat = dělat rukama...

Moc prima

povídání a hezký fotečky, dík. Morče jsme doma sice neměli, ale jiný malý chlupatý kuličky ano. Křečci asi 5 x....vzpomínám na párek pískomilů, které si vítězoslavně přinesl synek domů za ušetřené kapesko, teda nejdřím jednoho a za dva dny druhého ( to když jsem toho prvního  rozdýchala). Že to bude páreček jsme tušili, jen jsme netušili, že Ferda je vlastně ona a Ferdina on, to jsme zjistili až po tom, co přivedli na svět 5 mláďat. Krásně se o ně starali a oba, což mě překvapilo, nejdřív jsme chtěli tatíka oddělit, aby mladým neublížil, ale oni tak strašně vyváděli- bubnovali tlapkama a mamču vůbec nezajímali malí, jen hledala Ferdu, že jsme je druhý den zase dali k sobě. A Ferda poctivě nosil mláďata "uprchlá" z hnízdečka zase zpět- popadl je za nohu a už je tahal. Bylo to lepší než televize. Mladé měli asi 4-5x, synek obdaroval pískomily všechny známé v širokém okolí.

Re: Moc prima- pokračování

V chytrých knihách jsem se dočetla, že se dožívají tak 2 let...naši žili víc jak 4 roky, Ferdina odešla týden po Ferdovi...Jako pochoutku dostávali piškot, musel dostat každý svůj a najednou, jinak byla honička a přetahování se o dobrůtku. Potom seděli každý v jednom rohu akvára, piškot v pacičkách jak meloun a baštili . Když umřel Ferda, ráno ráno jsem si toho nevšimla, ležel tam zachumlaný...dostali piškoty, jen jsem je tam tak hodila...a odpoledne koukám, že jeden - ten Ferdův, je položen na něm, Ferdina mu ho tam přinesla a ani se ho nedotkla...Bylo to dojemné, brečela jsem jak želva....a i teď tady někdo krájí cibuli...

Milá Beňo,

od raného dětství až do odchodu na VŠ koleje jsem mívala doma slušný zvěřinec a morčata tvořila podstatnou část - jeden čas jich bylo i deset. (K velkému nadšení mamky - " jak to že už zase mají mladé" - " no já myslela že Laura je samice a on je to Laurík jsem si teď všimla" ) Hlavně bych Ti ale chtěla napsat, že moje hned první samice se dožila sedmi let - a to bydlela venku v králíkárně (pardon - morčatárně ) a kámošce, která měla ode mě morčici Ladynu pěkně doma v bedničce tato dělala radost skoro osm let. Tak přeju i Žizkovi takové pevné zdraví a za seniora ho ještě neoznačuj

Re: Milá Beňo,

Pájo, to jsi mě moc potěšila. Mě právě náš veterinář docela překvapil, když o Žižkovi řekl, že to je senior. Já také četla, že se můžou dožít 6-8 let.

Beňo, krásně dojemné povídání,

zareaguju jen na tu zmínku o věku Žižky. Na podzim jsem byla se svým tehdy třiapůlletým kanárkem na stříhání drápků (co nevidět půjdeme znovu). Pan doktor  utrousil: "To už je na kanárka až dost!" Oponovala jsem,  že se můžou při dobré péči dožít až dvaceti let, ale zatvářil se na to skepticky a mě to ještě dlouho mrzelo. Ale věřím v tu dobrou péči - hlavně se musí denně řádně prolétnout a to on jo. Proto nemůžu mít  doma kočku. Ale krmení pro kočičky kupuju  a roznáším do různých světových stran...

Hlodavci menší králíka

by nám byli doma neprošli, částečně kvůli možnému konfliktu s kočičím lidem, zčásti kvůli naší bábi, která měla děs a hrůzu ze všeho, co jen vzdáleně připomínalo myš... A mně samotnému připadala tahle zvířátka tehdy nějak málo akční. Dneska vím, že mohou být akční až moc... Mimo jiné i díky morčatům Kulichovi a Bambuli, která patřila mé známé. Beňo, díky za hezké povídání, bratra Žižku podrbej za mě, kde to má nejraději, a ať toho sena ( a semo tamo okurek) spořádá na tomhle světě ještě co nejvíc...

Re: Hlodavci menší králíka

ehm,.....nechci být nejapná, ale králík neni hlodavec

ale můj manža se mojich kluků taky štítí

Díky za povídání!!

Morčata jsou moje slabost. Tak ráda bych si nějaké pořídila, ale teď nemám čas ani na to morčátko. Tak na ně aspoň chodím čumět do zverimexu nebo do zoo na toho jejich velikého příbuzného, co sídlí vedle hrochů - jak on jen se jmenuje.  Díky za milé povídání, moc mě potěšilo.

Re: Díky za povídání!!

Kapybara??

to je nádherné povídání.

Díky a moc pozdravů Žížovi. Já měla Zrzavku. Byla v králikárně s králičím klukem a měli kožíšky drezované (ve stejné zlaté barvě). Oba byli hájení a nikdo neuvažoval o tom, že se králíci dělají na smetaně. Dětstvím našich mláďat prošlo několik křečků (raději křeččích holek). Se všemi byla skvělá domluva, ale jak říkám, co zvíře, to originál.