Alča 29.12.2006 7:39

Nám se naše pejska

nikdy neztratila ( ona si nás přepečlivě hlídala), ale s rachejtlemi, dělobuchy, bouřkou a vrtáním do panelů měla velké problémy. Nepomohlo drbání, chování, hraní - byla velmi neklidná, svaly na nožkách se jí třásly a přes otevřenou tlamičku zrychleně dýchala. Až jednou si sama našla místo, kde se jí v těchto situacích asi líbilo - vnitřek vany. Vcelku se tam zklidnila, pak si dokonce stáhla z věšáku pánečkův ručník, který posloužil jako pelíšek, a vcelku spokojeně usnula. Od té doby jsme jí při tušení nějakého kraválu dávali do vany starý ručník a pejska už si sama do vany skočila. Od té doby také naše děti překřtily vanu na "úkryt civilní obrany".

Samozřejmě přeji všem pejskům, aby se dlouho při Silvestrovských oslavách netrápili a všem páníčkům, aby na svá zvířátka mysleli a zbytečně je nestresovali.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Xerxová 29.12.2006 7:34

opakovat a opakovat

Tento článek by měl být vylepen na každém tom sloupu, zastávce, telefonní budce.... A stejně je to spoustě lidí fuk. A jsou nepoučitelní.

Je zajímavé, že se vztah ke "střelbě" vyvíjí a mění i s věkem. Arona vyrůstala se skautíky, tudíž třeba i se střelbou ze vzduchovky, a přesto v pokročilém věku začala najednou "vyšilovat". Navolno nechodila, ale ihned nás táhla vší silou (svých 65 kilíček domů). Xerda byl kliďas, ale přesto střelbu Silvestrovskou trávil doma schoulen na pelíšku. Venku na procházce ale tyto zvuky neřešil a byl úplně v pohodě. A když jsme o dovolené v Alpách zcela náhodou zažili ohňostroj v Bernu (každoroční obří akce - největší ohňostroj ve Švýcarsku), tak byl nadšeným divákem (jen já se dopředu strachovala, jak ho budu konejšit ve stanu nebo v autě).

A Betka? Uvidíme. Nějací mládežníci v okolí už pilně testovali dělbuchy a Beta se vždy zaraženě zastaví, podívá se na nás a pokračuje v procházce. Ale pochopitelně půlnoční procházku na volno si odpustíme (i když je čipovaná a na obojku má městskou známku, číslo od veterináře, i cedulku od čipu...)

Hezký den všem - letos jsem měla první sněhoházecí rozcvičku. Ale taje to.. zbylo tak 5cm mokré těžké sněhulákovité hmoty.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

hana Williamson 29.12.2006 2:01

Dekuju

mile lidi, za prani vseho nejlepsiho s tou nohou. Uz se to sejri pekne dlouho. Kupujem cas, jestli by neslo delat neco jineho, nez to cely vymenit. Ale je to otravny, zahradka chatra, uklid taky neni to ono, protoze mam vyslovne zakazano delat neco jako luxovani a myti podlah - ten predklon neni za dane situace vhodny.  A to byste damy neverily, jakym fofrem ten muzskej projede vysavac prostredkem pokoju a za necelych 10 minut je hotov s celym domeckem. Jeste jednou dik za dobra prani - uz se mi to s tou nohou vycabrilo k dobremu parkrat v zivote, tak se snad povede. Tohle holt byl prusvih, ze jsem sebou triskla a prasklo mi pri tom pouzdro kolem kycelniho kloubu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ejška 29.12.2006 0:37

Děkuji za

článek i přání,

já si ale také ještě navíc přeji, aby nebyli páníčkové, kteří se "ztrácejí" svým psům

• reagovat
• nahlásit příspěvek