Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
PSI: Život v psinci
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
PetraK 9.7.2008 8:50Evo Jde z nich opravdu hrůza |
|
|
EvaŽ 9.7.2008 9:08Re: Evo Ája byla až ku podivu tolerantní. Dokázala je krmit skoro do 9-10 týdnů a sprdla je, jen když byli už moc divocí. Jedinou krizi měla, když jim vyrostly zoubky a kousali ji. To párkrát vrčela. Jinak byla trpělivá. Teď už si tu jednu holku vychovává v klidu. Sice když poprvé spaly v definitivním uspořádání v kuchyni, bylo tam nějaké vrčení a kňourání, ale nezasahovala jsem jim do toho. Musí se srovnat samy. Ale šlo jen o první večer, od té doby je to v úplné pohodě. Jinak hračky si kradou taky. |
|
|
PetraK 9.7.2008 9:38Re: Re: Evo Copak to byla Babetka taky tolerantní - ona spíš předstírala, že tam ty smradi zrzaví ani nejsou |
|
|
LA 9.7.2008 9:50Re: Re: Re: Evo A divíš se jí? Přece si zaslouží trochu klidu. |
|
|
EvaŽ 9.7.2008 9:55Re: Re: Re: Re: Evo Ty, nedivím. Já odchovala jen 2 děti a to po jednom a v dlouhém odstupu. Ája jich měla 7 jedním vrzem. Na druhé straně se nestarala o domáctnost Ale byla holka zlatíčko (a je pořád). |
|
|
LA 9.7.2008 10:00Re: Re: Re: Re: Re: Evo Sisinka se také nemusí starat o domácnost a měla jen 4. Přesto z nich na konci byla zoufalá a nebýt ochotné chůvy Filipa asi by to nevydržela. |
|
|
Vave 9.7.2008 8:47Dobré ránko všem! Nestíhám nic dnes ráno Jsou kouzelní, jsou voňaví, jsou plyšoví, člověk se nad nimi rozplývá jako nad krásnými hračkami - ale ona všechna mláďata jsou už od mala osobnostmi, jsou to svébytné bytůstky se svými záměry a cíly a to je na nich snad to nejúžasnější ... Vzpomínám na malého Erlenka od Boominky u Li, byla jsem u toho, když poprvé došel až k plotu a tam se polekal své odvahy a opuštěnosti a rozplakal se. A Eliška se už tenkrát cítila nejbezpečněji u Li mezi kotníky. Hodně štěstí všem Ájiným chlapcům, co jsou už ve službě. a hodně štěstí celé smečce, co zůstala spolu doma. |
, ale povídání o mimísech od Áji jsem prostě přečíst musela. 
Protože Eva o nich píše krásně, živě a s láskou a člověk to fletí rojení vidí přímo před očima. 
|
|
Velká kočka 9.7.2008 8:11A pak buďte optimistou Tak já vám nevím, ale jedna katastrofa za druhou. Polámané kostičky jsou jakž takž srostlé ale před pár dny se mi zase polámalo křeslo. Sedadlo se utrhlo a já najednou seděla na zemi. Tak teď už mám na sezení jen kuchyňské židle. To křeslo je velice speciální, norský výrobek STOKKE Gravity Balans. Můžete v něm napůl sedět a napůl klečet (což dělá dobře bolavým zádům) a nebo krásně ležet a to hned v několika polohách. To moje má o polohu méně než jejich nejposlednější výrobek. Teď jde jenom o to jestli ještě mají sedadlo k tomu starému modelu křesla. To nejnovější má totiž zcela jiné proporce. V obchodě ERGONA mi slíbili to zjistit. Kupovat nové křeslo bohužel nemohu, cena se vyšplhala na 20.000 švédských korun, zatímco manžel dal před 30 lety za dvě křesla necelých 10.000. Už před půl rokem mi odešla židle stejného výrobce Stokke Variable, také typ napůl seď napůl kleč. Patnáctiletá pračka už je přes půl roku z provozu a stejně stará kombinovaná lednice/mražák mi začala zmražovat zeleninu vespodu v zásuvkách, to nemůže znamenat nic jiného než že už chce jít také do penze. To jsou tedy radosti. Teď jenom prosím ten můj neošetřovaný řadový domek aby se mi nesesypal na hlavu a vydržel to do mé smrti. Snad kvůli tomu domku nebudu muset svůj odchod urychlit. Prádlo mi zatím pere můj syn, ale na to abych používala jeho ledničku bydlí pro mne trochu z ruky. Domek jsme mohli mít jelikož všechny opravy a práce kolem něj a zahrady dělal můj manžel. Objednat si tady řemeslníka je tak nepředstavitelně drahé, že jsme si to nikdy nemohli dovolit a natož teď když jsem sama a v penzi. A tak se snažím i já vlastními silami. Vyměňovat kohoutky v koupelně byla hračka, vyměnit zámek ve dveřích do zahrady taky, ovšem pracovat s elektřinou se neodvážím, to povolávám syna. No a pak je spousta věcí na které nestačím ani já ani syn. Chátrám já, chátrá domek stejně starý jako já, chátrá zařízení. Ajvajvaj ! Ale ne, to přece ne, ten dům nemůže spadnout, drži jej přece ty vedlejší domky. |
|
|
Velká kočka 9.7.2008 8:51Re: A pak buďte optimistou Jo a jestli se chcete podívat na ten norský zázrak jak vypadá když je ještě vcelku tak prosím tady: http://ergona.se/sortiment.aspx Po levé straně pak klikněte na Inredning a posléze na Fatoljer ("a" s kroužkem a přehlasované "o"). Ve spoustě pidi obrázků najdete Gravity Balans a po kliknutí na něj se vám obrázek zvětší. Že je to nádhera? A což teprve kdybyste si mohli křeslíko vyzkoušet !!! Možná kdybyste mohli bokem přidržet paleček aby pro mne měli tu sedačku k výměně.......Já vím je to hazardování sil, jsou jistě potřeba jinde a pro vznešenější cíle. Tak se omlouvám za svoji maškrtnost. |
|
|
Vave 9.7.2008 9:00NO TOHLE PRO TEBE prostě mít musííííííí! (a teď musím makať, zatím pa) |
|
|
Bláža 9.7.2008 9:04Re: Re: A pak buďte optimistou No tak to křeslo je tedy parádní! To bych si chtěla vyzkoušet. Nám se zase rozhodla po pračce odejít i lednice, jsou to nepříjemnosti a hlavně zásah do rodinného rozpočtu. Přeju Velká kočko pěkný den a samé dobré zprávy. |
|
|
YGA 9.7.2008 9:09Re: Re: A pak buďte optimistou Ty jo - když to tak vidím, tak se vůbec nedivím, že ho chceš opravené zpátky (Ty nekřesťanské peníze za nové!). Držím tlapky, ať to se sedákem klapne! A vůbec, ať ti drží pohoromadě jak domeček tak i tělesná schránka ještě hodně moc roků. |
|
|
Bubu 9.7.2008 9:36Re: Re: A pak buďte optimistou Pořádné sezení opravdu není "maškrtnost". Je to nutnost. Mám bolavá záda a není mi tedy jedno jak a na čem sedím. Držím palečky, aby se křeslo dalo spravit. A s tou lednicí, kamarádka si stěžovala, že po zdejší nedávné bouři a 4 denním výpadku proudu se jí zbláznila 15 let stará lednice a mrazí úplně všude. Užuž se smiřovala s tím, že bude muset koupit novou, ale zavolala opraváře. Opravář přijel, vyměnil termostat, za půl hoďky bylo hotovo a ani to moc nestálo. Opatruj se, Velká kočko |
|
|
Jakub S. 9.7.2008 10:36Termostat - potvrzuju: u ledničky opravdu, ale opravdu není třeba se zbláznit a bleskově zakoupit novou. Zavolat si š i k o v n é h o z n á m é h o opraváře. Já vím -kde vzít a nekrást - |
|
|
Velká kočka 9.7.2008 17:38Re: Termostat - potvrzuju: u ledničky opravdu, ale opravdu není třeba se zbláznit Milý Jakube, ona ta lednice takhle blbne a zmražuje mi zeleninu několik let. Vidíš tedy že jsem se hned nezbláznila a bleskově nic nekupovala. Na dvířkách mrazící části popraskalo těsnění a protože je ten díl dílem spodním, tak propouští chlad do toho vrchního ledničkového. A ono sehnat tady k něčemu náhradní díl je velice složité, s tím se tu nikdo nepárá a všechno se hned vyhodí, jaképak náhradní díly, A často to i chápu když se dozvím cenu nějkteré náhradní pitomosti. Kdybych tu těsnící lištu sehnala mohla bych ji sama přilepit. Nejlepší je když člověk ví přesně co se stalo, jinak když pozvu odborníka a on přijede, napočítá si za podívání se a za cestu nejméně tisícovku a to ještě nic neudělal a nebo mi za tu tisícovku jenom řekne že to spravit nejde. Známého opraváře nemám a šikovní tady přestali být už dávno. Tož tak. |
|
|
Jakub S. 9.7.2008 10:30Tak ty jsi aji instalatér-amatér! Dyť ty jsi v domácnosti šikovnější než já a kolik dalších mužských! Sám si vyměnit baterii, bože. No třeba bych to provedl - ale zatím mě to ani nenapadlo: držím se úplně intuitivně zásady, že každý má dělat svoje, to, co umí nejlíp, a ostatní ponechat na druhých. Ty sedačky - oni tomu říkají fotel! - jsou kouzelné. Píšou, že to je nadčasová klasika - dokonce možná aji to, stejně jako ta nejvělší - nejslavnější ohýbaná židle thonetka z Bystřice tady za lesem, co trůní ve světových umprum sbírkách. V průmyslovém návrhářství byli snad Skandinávci vedle nás desetiletí v čele (nikoli na čele, jak zní strašný oblíbený slovakismus). Přeju, aby to sedátko měli! A přeju hlavně, abys třeba z kontaktu s náma dostávala denně dávku zájmu - oživení - jiných starostí/radostí! |
|
|
Pitrýsek 9.7.2008 15:02Re: Re: A pak buďte optimistou Velká kočko, no to je prostě nádhera, to křesílko. Moc fandím, aby ti ho dokátali opravit. Takového solitéru bych se také nerada zbavovala. Je nádherné a posezení či poležení v něm musí být pro uondané tělíčko hotový ráj. |
|
|
Vave 9.7.2008 8:52Re: A pak buďte optimistou Milá Velká Kočko |
|
|
EvaŽ 9.7.2008 9:01Re: A pak buďte optimistou Držím palce, nejen kvůli křeslu |
|
|
LA 9.7.2008 9:10Re: A pak buďte optimistou Držíme tlapky. |
|
|
baty 9.7.2008 10:47Re: Re: A pak buďte optimistou Velká kočko, |
|
|
Lucka V. 9.7.2008 11:37Re: A pak buďte optimistou Jé, ty jsi taky Ferda Mravenec, práce všeho druhu? |
Taky máme velmi starý domeček a jelikož jsem jako malá strašně ráda pomáhala tátovi při jakékoli jeho snaze něco opravit nebo vylepšit, dnes taky moc opravářů nepotřebuju. Jen ta elektrika...je to mrcha která kouše a přitom není vidět a její zákonitosti mi trochu unikají. Ale na druhou stranu jsem kdysi vlastnoručně spravila programátor u pračky. A nedůvěřivý zbytek rodiny mě pak donutil pračku zapnout z chodby násadou od smetáku, protože nevěřil mým schopnostem a obával se o můj život.|
|
Velká kočka 9.7.2008 14:10Re: Re: A pak buďte optimistou Milá Lucko V. gratuluji ti k dosaženým výsledkům a taky že tebou tenkrát neprojel elektrický proud. Je správné mít před elektrickým proudem respekt. I profíci, když tento respekt ztratili dopadli špatně. Já jsem se taky motala tatínkovi pod nohama a děsně jsem mu "pomáhala". V manželství jsem pak fungovala coby "podávátko" a tak jsem se naučila názvy nářadí, k čemu se to a ono používá a jak se co dělá. Manžela bolívala kolena a neustále slézat a vylézat na žebřik či letět po schodech do sklepa do dílny bylo na něho trochu moc. Já jako nejstarší ze čtyř dětí a s tatínkem dvakrát zavřeným ve vězení na dlouhá léta jsem měla vůbec tendenci dělat doma mužskou práci. Štípala jsem dříví a tak dále a podobně. Když jsem v devatenácti letech odešla na studia převzala tuto moji funkci moje nejmladší sestra. Komunisti ji nepustili nikam jinam než do Transporty n.p.Crudim, kde se vyučila soustružnicí. Jo to jsou ty naše osudy. Ale moc bych dnes chtěla mít tu sílu co jsem měla tenkrát . |
|
|
Renie 9.7.2008 8:08Jak je příležitost, ráda se vetřu podívat se k někomu na štěňátka. A ještě raději odcházím s vědomím, že ta demoliční četa zůstane na svém místě |
|
|
LA 9.7.2008 7:35To jsou štěňátka tak akorát v té správné velikosti na pomazlení. |
|
|
Xerxová 9.7.2008 6:59Evo, dík... dík nejen za kouzelné čtení, ale hlavně za těch sedm chlupáčů, které jste připravili na cestu životem. Znali zahradu i kuchyňský ruch, znali mámu i cizí psí tetu, znali ruce, které hladí, ale dokážou i plácnout... prostě jste poslali do světa skvěle socializované psí uličníky. A když se k tomu přidá vhodně sestavený chovný pár, který má nejen pracovní výsledky, ale hlavně pevné zdraví a skvělou povahu - je tu vysoká šance, že noví majitelé budou spokojeni na 100 % |
|
|
EvaŽ 9.7.2008 7:47Re: Evo, dík... Doufám, že máš pravdu. Nechci být množitel... Pejsci jsou hlavně srdeční záležitost a neskutečný odpočinek (duševní a většinou |
, pokud nevstávají před 4 ranní)|
|
Alex 9.7.2008 6:49Nádherné vyprávění o radostech odchovu. Dostat štěně takto odchované rodinou "na klíně" je obrovské štěstí. Přeji fletím hemžidlům hodné a rozumné páníky. |
|
|
EvaŽ 9.7.2008 6:52Re: Nádherné vyprávění Dík, zatím mám zprávy od všech a vypadá to pro mrňouse dobře (doufám, že i pro páníky |
|
|
Rpuť 9.7.2008 6:28Znám chovatelku kavkazanů, která má na odchovy vyhrazenou místnost - naštěstí má dost velký dům. Jinak je to prostě kouzelná demoliční četa. Nádherných 8 týdnů, které k naší lítosti uplynou až příliš rychle, aby si člověk pak oddychnul... a strašně se mu stýskalo... |
