dalmatin 9.7.2008 14:25

Re: Re: Díky za fotky

Jo, já měla ty prázdninové štěníky, ale už vlastně i v dětství, kdy mi babička s dědou kromě kuřat, zahrady a senoseče taky nachystali štěňata, abych měla kromě práce i radost. Měli jsme hladkosrstou foxteriérku, umíte si představit ten šrumec? Já fakt nemohu mít klidného psa, já to nemám "v genech"

• reagovat
• nahlásit příspěvek

EvaŽ 9.7.2008 14:39

Re: Re: Re: Díky za fotky

Já měla štěníky jako dítě u tety, německé ovčáky. Pak dalmatinky, od Kory jeden vrh před asi 25 lety. Pak až teď. Doufám, že další budou dřív, než zase za 25 let. Ale klidné psy? to bych se bála, že jsou nemocní. V dětství odchovaná ovčouny, pak 27 let s dalmatiny a teď nejprdlešího z retrívrů. Nevím, jestli jde o geny nebo povahu (svůj k svému), ale jsem na tom stejně

• reagovat
• nahlásit příspěvek

dalmatin 9.7.2008 14:48

Re: Re: Re: Re: Díky za fotky

To víš, že je to "svůj k svému". Sem se chtěla vymluvit na gény  

• reagovat
• nahlásit příspěvek

štětinka 9.7.2008 12:13

Re: krásné lahodné povídání

ještě mi uniklo, že už jsi umístila i zbytek smečky! To šlo nějak rychle?! Vždyť ještě nedávno jsi na 3 (?) kluky neměla zájemce

• reagovat
• nahlásit příspěvek

EvaŽ 9.7.2008 12:22

Re: Re: krásné lahodné povídání

Ze šesti šli 4 "v termínu" t.j do 9 týdnů. Jeden v necelých 11, než jsme jeli na tábor a posledního jsme dohodli z tábora, že si pro něj v sobotu, jak přijedeme dojedou. Do 12 týdnů byli všichni pryč, jak tady už bylo řečeno, je to úleva i smutek. Úleva hlavně proto, že bych nerada, aby se pejsek na nás moc fixoval, pak by se mu hůř odcházelo. Nám bylo smutno po každém. Ale hřeje člověka u srdce, že si je noví páníčci chválí. Všichni se rychle sžili s novou rodinou a to je největší vyznamenání.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

štětinka 9.7.2008 14:48

Re: Re: Re: krásné lahodné povídání

To moc zahřeje, viď? Ani nevíš, jak moc ti rozumím. Je to takovej ten cíl všech dobrých chovatelů, slyšet chválu od majitelů

• reagovat
• nahlásit příspěvek

štětinka 9.7.2008 12:14

Re: úplně moc OT

no jo, včera to bylo v TV, ale krapet mě naštvali s tím, že to je pro lidi trpíci závratěmi, co nahoru nemůžou. mě bylo ale zle i u záběrů z televize, já ty vejšky nesnesu ani tak

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pitrýsek 9.7.2008 14:31

Re: úplně moc OT

Veram, zase posílám dík a ráda. Zatím jsem si "vylezla" pouze na Loretu, abych zjistila, co jsi nám to vlastně poslala. A je to práááda. Už jsem si to uložila do oblíbených a těším se, že za chladných a pošmourných večerů budu lozit na věže.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

YGA 9.7.2008 15:10

Re: Re: úplně moc OT

I ty odvážlivkyně, zdolávání věží se ti zachtělo !

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zdena b.p. 9.7.2008 18:23

Re: Re: Re: úplně moc OT

Juuva, Veram, to je nádhera. Jsem si střihla mostecké věže a je to skvost. Děkujuuuuu. Jelikož jsem bednu už 3 neděle neviděla, tak bych na takovou krásu nenarazila.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

veram 9.7.2008 22:08

Re: Re: Re: Re: úplně moc OT

Moc by mě zajímalo, jak to vlastně fotili. Všimněte si, tu věž, "ze které" je to foceno, tam většinou celou vidíte.(Můžete se dívat i nahoru a "pod nohy"). To bych to focení moc ráda viděla, co na to mají za techniku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pitrýsek 9.7.2008 23:21

Re: Re: Re: Re: Re: úplně moc OT

Prima, tak toto mě také napadlo. Domnívám se, že by mohli použít nějaké konzolky na které kameru vystrčili ven. Hmm, zatím mě nenapadlo podívat se dolů po fasádě věže, jen jsem nahlédla dolů na něměstí. Tak, kdo má řešení, jak to udělali? Nic nezůstane Zvířetníkům utajeno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pitrýsek 10.7.2008 0:00

Re: Re: Re: Re: Re: Re: úplně moc OT

Pardon, konzolka tam není. Byl to jiný fígl...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pitrýsek 9.7.2008 23:17

Re: Re: Re: úplně moc OT

To víš, jedna už neví co by, kdyby....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

veram 10.7.2008 0:31

Re: Re: Re: Re: úplně moc OT

Ta konzolka tam velmi pravděpodobně byla, ten záběr se určitě skládá z mnoha fotek a tam se asi překrýváním to dá vykouzlit. Ale nevim, to je jen dohad.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Xerxová 9.7.2008 11:39

Re: Ňuňátka,

to musel být malinký puntíkáček . My Betku "ukradli" chovateli hned po povinných 50dnech - to já bych asi štěnítko z domu tak brzo nepustila... ale nám se stýskalo  a nemohli jsme se dočkat. Ale schody zvládala bravurně - nahoru v pohodě, dolů skákala šipky - inu Kosatka - že z ní nevyrostl boxer, se vážně divím

• reagovat
• nahlásit příspěvek

EvaŽ 9.7.2008 12:01

Re: Re: Ňuňátka,

V 6 týdnech je to hodně brzy, 50 dní je povinných, my vyhověli nedočkavcům v necelých 8 týdnech, normálně šli až skoro v 9 týdnech. Ale dřív se to tak dělalo, my měli Koru taky už v 6 týdnech, Nicka v 7.

Naši kluci ani moc nebrečeli, byli hodně zvyklí na různé lidi, což jim situaci usnadnilo. Pro nás bylo zase lepší, že šli postupně. U každého jsem zamáčkla slzu, každého jsem na rozloučenou pomuchlala. Ale člověk od začátku věděl, že doma zůstat nemohou. Hlavně, že se mají dobře.

Xerxová, kolik máte schodů? Nebylo to už týrání zvířete? I když, teď občas nosíme Ginny po schodech, když je unavená. Má přes 13 kil a už budu taky radši týrat zvíře, než svoje záda.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

štětinka 9.7.2008 12:17

Re: Re: Re: Ňuňátka,

víš na co se teším? Na první fotky nebo alespoň povídání jak Ája s Ginny budou společně "lovit" na zkouškách. Nebo nemohou dvojice? Musí to být individuálně?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

EvaŽ 9.7.2008 12:33

Re: Re: Re: Re: Ňuňátka,

Musí to být individuálně. A máma Ája už bude hodně pokročilá, až bude Ginny začínat a pokud by byly příliš obsazené zkoušky, starší psy s více zkouškami vyřadí, aby měli mladí šanci (zkoušky mají omezenou kapacitu, aby se posoudilo ještě ten den, ono to dost dlouho trvá). Tak se ani nejspíš na zkouškách nesejdou, jen v nácviku. Ale nejspíš se sejdou na honu. To jsem na ně zvědavá.

Dřív bude povídání o výchově Ginušky a o tom, jak se holky sžívají. Ale ty už to znáš, jak si psí máma vychovává dcerku. Pro mě je to nové.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

štětinka 9.7.2008 18:39

Re: Re: Re: Re: Re: Ňuňátka,

No já to moc neřeším. Ono je to bezva, že od sebe okoukávají. Bohužel nejen to kvalitní a dobré, ale i nešvary, zlozvyky a "ksi/chty". Stačí vytýáhnout hřeben a jsem bezpsí. Na druhou stranu, povely jsem opravdu záměrně učila jen Eny a Dusty. Kačka a Chelsea se je naučily za pochodu samy, z toho ale taky vyplývá nemožnost se pochlubit ostatním pejskařům, protože Uhni, Jdi na kraj, Myšička,...to nejsou moc reprezentativní akce. A ty fešácké zase nejsou využité. Takže třeba Lehni je pro mě zbytečnost

Výborný je ale povel Fuj, to jsou holky jak hodinky, moc rychle pochopily, že se mnou v tomhle není sranda

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Xerxová 9.7.2008 13:32

Re: Re: Re: Ňuňátka,

jednalo se o 4 schody z předsíně ven a o 4 schody do páníkovy pracovny. Jinak se dáma nosila na "dlouhých" schodištích až do 4 měsíců... dohledat se to dá v Betích měsíčních zvířetnických hlášeních.

Nám by se  tady určitě líbilo, kdybys taky psala deníček jedné fletí slečny ... to kdybys neměla co dělat a nudila se

• reagovat
• nahlásit příspěvek

dalmatin 9.7.2008 14:19

Re: Re: Re: Re: Ňuňátka,

Ano prosím, móóóóc by se nám líbilo...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pitrýsek 9.7.2008 14:46

Re: Re: Re: Re: Re: Ňuňátka,

Já častokrát naše vlastní štěňátka nezažila. Jedny erdelíčky, jedna pudlata a čtyřikrát plesnivé kníráčky. Byly to krásné chvíle s miminky. Od chvíle, kdy to byly nemotorné slepé válečky. A potom jedno očenko a kuk na svět a potom ta porodní bedna (co byla šuplík od staré komody) byla najednou malá a už se to nedalo uhlídat. Nesmysl, že jsme měli najednou max. pět štěníků, aspoň sto nebo možná tisíc se jich motalo pod nohama. Kam člověk šlápl, tak vypísklo štění. Díky tomu, že mimí měla  v majetku nejen domeček, ale i dvorek, byla při odchodu z domova tak zdatná, že nebylo možné je dohonit. Prostě tryskomyši. Tak je vychoval k svému obrazu "strýček" CHris. A byla také dost světaznalá. To jsem si nedala ujít. Když už dost capkala, děťátka naše, vzala vnučka mámu na vodítko a šla přede mnou a za nimi jsem šla já a na pěti napnutých červených šňůrkách za mámou vyprašovalo pět malinkých štěňátek. To bylo halooo. No a poslední štěnísko, které z našeho dvorka odešlo do světa byla Toyenka. No nevím, jestli si to ještě zopáknu. Ale Vám, přátelé drazí všem přeji ten nádherný pocit zažít. EvoŽ, já se také přimlouvám za deníček Tvých "děfčat". Bude to určitě krásné čtení.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pitrýsek 9.7.2008 15:13

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ňuňátka,

P.S. K těm nepolepitelným tryskomyším ..... Ale stačilo zavolat čibi čibi čibinky a už se to řítilo ze všech stran. Dokonce, když jsem po roce a půl potkala jednu fenečku, která se nešťastně zatoulala do daleka a zavolala jsem to svoje čibi.... letěla jak stříbrná raketa. Takže - pamatují.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

EvaŽ 9.7.2008 11:50

Re: Skvělé vyprávění o skvělém odchovu,

Ano free, cool, in, česky frikulín. V Americe to bývali no stress children. Můj oblíbený pan Lorenz o nich v jedné knížce píše jako o nesnesitelných nevychovaných parcha/ntech.

Někdy si myslím, že by se dalo leccos od psích matek přiučit. Vychovávají postupně a "přitvrzují" hru. Čím menší štěně, tím víc si smí dovolit. Později dostává do sebe disciplínu a musí se umět o sebe postarat. Zdánlivý nezájem, ale když se štěněti něco stane (zavře za dveřmi, přišlápne packa), hned se objeví matka - saň a kouká, jestli nemá sežrat toho, kdo děťátku ubližuje. Jak péči, tak výchovu tak zdánlivou lhostejnost bychom se mohli od psích matek učit. Což se třeba přemoci a pitomka, hmoždícího se s čímsi nechat podusit ve vlastní šťávě. Dámy, která z nás to dokáže? Nebo lépe vždy dokáže? Já se pokouším, ale občas selžu a dcerunce pomůžu příliš brzy. Zatvrdit se není s*anda a ty psice to mají instinktivně zmáknuté.

• reagovat
• nahlásit příspěvek