Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
PSI: Obrácení na psí víru
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Vave 27.9.2006 13:44Re: moc pěkné!!! Kačenko, tak co zoubek? Jinak úplně OT hlásím, že se mi dnes doma sejdou syneček, vňouček a dokonce přijede bývala přednostova žena, bo přednosta má zejtra svátek. |
|
|
Ela 27.9.2006 13:28Moc pěkné povídání, díky Věro, za vzpomínku na Jessinku - první pejsek je zkrátka vždycky ten nej! Nevydržím, a prozradím Zvířetníkům, že Ramza je český strakatý pejsek, a ke jménu přišel v Jižní Africe. Je to moc šikovný pes - teď byl s Věrou a Jirkou 14 dní autem v Toskánsku, a ukázalo se, že je velký cestovatel a milovník výhledu z kufru auta. Záviděla jsem - hned bych si to s ním vyměnila ( včetně cestování v kufru ). S věcí mě smiřuje, že za týden jedeme s Míšou na Rhodos na dámskou jízdu s děfčaty, tak poté podám referát. P.S. Musím se všem pochlubit - konečně máme já a Rapír nové sedlo na míru, odpovídající jeho širokému hřbetu a mému ... hm ehm ... pozadí. Pracoval nejlepší westernový sedlář široko daleko a výsledek odpovídá mým nejsmělejším představám. Totiž doufám, že sdělená radost ... |
|
|
Kačer 27.9.2006 12:44moc pěkné!!! Díky za veselé povídání a fotečky. Ale Jeruzalem, pokud je to opravdu kříženec tak rozhodně pitbulky, klidně s tím dalmatinem. Ta hlava to jsem celá já, teda moje Andula! Budu se těšiti na další povídání. |
|
|
Vave 27.9.2006 12:21Re: Tři psi není až tak moc
|
|
|
jiný Honza 27.9.2006 12:15Re: Re: Jste super, Sleduj hřebínek - červený = snáší, vybledlý = nesnáší, obvykle nesnáší ani během přepeřování, sem tam jukni do kurníku kdo zrovna sedí v kukani. Další možnost je izolace (ale to je pro slepici stres - může proto přestat snášet). |
|
|
Hanča 27.9.2006 12:03Moc příjemné povídání, hezky se mi u kávičky četlo a těším se na pokračování o Ramzovi. Zkusím hádat - Ramza - Ramses - že by faraonský pes ? Nechám se překvapit. |
|
|
MaRi 27.9.2006 11:59Re: Re: Jste super, Anžto nejsem odborník přes slepice, řešila bych tuto otázku pouze několikadenní izolací a sledováním dotyčné hraběnky. |
|
|
Beňa 27.9.2006 11:45Re: Myslím si, Alčo hezký zážitek, Buba je skvělý, přesně to znám, já mám takového chlupatého žárlivého doma |
|
|
zana 27.9.2006 11:45krása moc pěkně napsané, je vidět, že je u vás veselo. Jo a v komentářích taky pěkné perly |
|
|
Eva 27.9.2006 11:44Re: Jste super, Honzí, jak poznáš, že slepice už nesnáší? |
Jde to?
|
|
Beňa 27.9.2006 11:40Skvělé!!! To je super povídání, už název sliboval hezké počtení a nezklamal. Obrácení na psí víru, to je výstižné |
|
|
psiman 27.9.2006 11:31Tři psi není až tak moc Krásné vyprávění, moc se mi líbilo. Něco podobného znám. Sousedka má labradora Adrika, který teď už bohužel oslepl úplně a NO Britu. My máme kokra Dina a bráchu Brity Artura. Občas se stane, že někdo z nás se nemůže jít s psíkama vyvenčit a tak nastoupí ten druhý. Adrik chodí jen na vodítku, protože je, i přes svůj hendikep, ochotný vyrazit kamkoli do světa, Brita+Artur poletují kolem a Dino se snaží najít a hlavně vyhrabat myš. Britu i Artura je nutné neustále sledovat, ne snad kvůli nějaké agresi, ale aby se nevyváleli v ... tom, jak se to řekne slušně. Adrik táhne jako kůň, takže plápoláte za ním, vlčáci zrovna něco našli a Dino právě začal hrabat na cestičce myš. O Dina zakopnete, vlčáci se mezitím oba vyválejí v tom a Adrik vás dotáhne do trnkovýho keře s vrostlým šípkem. Paráda, to jsou vycházky ! Nakonec se vrátíte domů a jste nadšení , že jste to přežili více méně ve zdraví, psi jsou celí jen malinko kropenatí a že tu myš nakonec sežral Dinovi Artur. |
|
|
Eva 27.9.2006 11:24Re: Re: Hezké a něžné Lidošku, nyní vzpomínám na Tvou hárací dovolenou. My začínáme taky, a to příští týden jedu na skutečnou dovču k matce na chalupu do J.Čech, kde mikdo neví, kterej nadšenej pesan bude zrovna na volno... |
|
|
teta 27.9.2006 11:23moc pěkné povídání já to znám, začíná se zvolna, ale připravte se na to, že přibývající členové rodiny se postarají i o nárůst počtu zvířátek. My už se dostali na setrvalý stav čtyři děti (13,15,15,16), pět psů (2, 2, 5, snad 5, snad 12), čtyři černé kočky (0,5-0,5-1,5-12), hlodavce, želvu a rybičky lze zanedbat, ti se po bytě nehemží. Letos se nám podařilo dokonce vyjet bez pejsků do termálů na Slovensko, díky obětavé kamarádce mojí dcery, která u nás byla týden se svou boxerkou a třemi dětmi a o celý ten "zvěřinec" se postarala. Musela dost složitě manévrovat, protože naše Dora se s její Audry nesnáší, kdysi se holky popraly a dodnes to není zapomenuto. Jinak po celé prázdniny se střídali psi při různých aktivitách (voda, kemp, jižní Čechy...), brát všech pět najednou většinou nejde. O zbytek se doma postarám já, ale to už je pohoda, připadá mi pak byt podivně prázdný. |
|
|
Vakandi 27.9.2006 11:16Re: Jste super, ta 20 mě dostala |
|
|
jiný Honza 27.9.2006 11:02Jste super, úplně si pamatuju svou časovanou tchýni nášlapnou, když jsme se tam poprve objevili se psem. Naší Fily se bála několik let (a to ji zná odmalička) a jejího brášky až do jeho smrti. Jenže dnes už má pejska taky a ten smí spát v posteli, žrát co ho napadne, neustále je poponášen a muchlován... Když si vzpomenu na její odmítavý a zděšený výraz poté, co jsem prohlásil, že když jsem dokázal slušně vychovat psa, tak snad zvládnu i dítě.. 8-))) Jinak je naším rekordem hlídání 8 dětí a 4 psů (naštěstí to bylo jen 1 odpoledne, protože děti mě málem utopily v bazénu) a standard 3+3+20 (3 děti, 3 psi a 20 slepic). |
|
|
Li 27.9.2006 10:47Re: Hezké a něžné Krásná definice |
|
|
YGA 27.9.2006 10:25Milá Věro, moc se mi líbí fotky - hlavně briarda - vypadá, jako byl ležel na mořské pláži. Jo, a taky té černé fenečky - ta kytka ji vyloženě sluší. Těším se na další povídání. |
|
|
Eva 27.9.2006 10:23Hezké a něžné je z vyprávění cítit opatrné poznávání sebe sama i psí dušičky. Líbí se mi, že ač jste nikdy ke psůmmilům nepatřili, nestali se z vás Ti navonění a nafrnění lidé, co radějí mezi sebe a jezevčíka přistrčí kabelku, jen aby je neočuchal moc z blízka... |
|
|
Zdena 27.9.2006 10:02To máte príma! Máte nádhernou smečku, člověčí i psí. |
|
|
abyt 27.9.2006 9:21Příjemné povídání
|
|
|
MaRi 27.9.2006 8:56Toto krásné povídání jsem si přečetla v ten nejpravější čas. Sice mi teď mokvají oči, ale stres se odplavuje. Moc děkuji. Vaši chlupáčci jsou nádherní. Přimlouvám se za další povídání, hlavně o společných akcích pejsků a vnoučat. Jistě jich není málo. |
|
|
Alena 27.9.2006 8:54pejsani Moc krásné čtení, hned mám dobrou náladu. Miluji zvířátka!!! |
|
|
Vakandi 27.9.2006 8:54Opravdu příjemné povídání k ranní kávičce |
|
|
Pája 27.9.2006 8:35Re: Milé, opravdu milé, Pěkné povídání po ránu, hned je mi veseleji |
Ale hodné, vychované pejsky hlídáme rádi|
|
Vave 27.9.2006 8:17Milé, opravdu milé, velice příjemné povídání, vtipné a něžné. Moc děkuju za prima nastartování do nového dne. A brzo napište o Vašem novém přírůstku, budu se na to moc těšit |
|
|
Xerxová 27.9.2006 8:12to musí být paráda taková pohodová smečka. Jste moc šikovní, že zvládáte pejsky ( i vnoučata ) udržet v jedné partě. |
|
|
Li 27.9.2006 8:08Krásné povídání Děkuji za ranní pohlazení |
|
|
Fallowa 27.9.2006 7:58Moc hezké povídání i s fotkami |
!|
|
Alča 27.9.2006 7:21Myslím si, že spousta lidí ani nemusí mít svého psa a přitom vlastně jsou pejskaři. Tím, že hlídají pejsky známým a příbuzným, tím, že hladí a utěšují psíky fňukající před obchodem, tím, že bedlivě pozorují "toulavé" pejsky, neobjeví-li se náhodou jejich páníček. Po tom, co umřela naše Týna, jsem také takovouto bezpejskovou. Musím se s vámi podělit o příhodu, která mne nedávno moc rozesmála. Máme moc dobré známé, kteří bydlí v domku na vesnici se svým NO Bubou. Buba s Týnou velice dobře vycházel, známí nám občas i Týnu hlídali. Když Týna umřela, Buba, jako by to vycítil, začal být vůči mně velmi všímavý a pozorný, nikdy mě nezapomněl olíznout, držel se mě jako klíště a odpočíval zásadně s hlavou opřenou o mé nohy, jako by mi říkal: nebuď smutná, že nemáš pejska, však jsem tady ještě já! Minulý týden jsem jela pro chlapa do práce, musela jsem na něj chvíli čekat, a tak jsem se skamarádila s malým jezevčíkem, který čekal na své páníčky před prodejnou. Byl to úžasný mazlík. Pak jsme jeli k už zmíněným známým. Buba radostně přiběhl, pak se ale zarazil, očichal moji sukni a velmi ukřivděně se na mě podíval, jako by říkal: tak já na Tebe, kamarádko, tak hezky, a Ty mi zahýbáš s nějakým jezevčíkem? Že se nestydíš! Moc jsem se mu omlouvala a vysvětlovala jsem, že byl pejsek smutný a opuštěný, a že i on, Buba, by mu určitě chtěl pomoct. Nakonec jsme byla vzána na milost, ale když jsme od známých odcházeli, tak jsem v Bubových očích četla: dobrá, pro tentokrát je vše odpuštěno, ale už mi to víckrát nedělej! |
