Hanča 25.4.2008 13:11

Milá Dalmatin,

koukla jsem na fotku a hlavou mi proběhlo - Ronymu to ale sluší a jak má krásně černě orámované oči, ten se nemusí každé ráno pracně malovat. Čtu dál a ta fotka se mi úplně rozmazala. Jsem smutná s Tebou a objímám Tě. ....a dívám se, jak Alf pomalu a nejistě překračuje práh a jeden jediný schůdek z obýváku na zahradu a je mi těžko.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jenny 25.4.2008 12:49

Markétko,

pláču s Tebou, držíme za tlapku všichni, moc Tě objímám, vím to, cítím s Tebou. Roňáček tam na nás všechny počká, určitě už běhají s naší Ájou a ostatními. Tak pá Ronečku, přinášel jsi nám všem jenom radost.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

evva 25.4.2008 12:42

taky jsem byla u něj,

je to víc než pět let, ale pamatuju si to úplně přesně všechno. Brečím s Tebou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

radanova 25.4.2008 12:20

brečím s Tebou Dalmatin pro frajera

snad ti pláč trochu uleví

• reagovat
• nahlásit příspěvek

štětinka 25.4.2008 11:08

Zrovna dneska jsou to 3 roky,

co jsem podobnou injekci musela zařídit i moji Dastyně. Dodnes to bolí. Zrovna včera jsem na její hrobeček sázela kytky. Stále mi chybí, není pravda, že čas je všemocný, ale je pravda, že to částečně otupí. Už nekoulím slzy,ale stýská se mi.

Doufám, že Rony netrpěl a tvoje hlazení ho u odchodu za duhový most uklidnilo.  Dalmi, hladím po tlapce a pláču s tebou...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Eva B. 25.4.2008 11:01

určitě musíš, Dalmatinko

nejprve  a potom!!!  kde jsou nějaké štěničky puntíkaté nebo jinak zajímavé k okamžitému odběru :-) a vůůůbeeec nechceš truchu změnu a mít doma ši-cáčka? byl tu v nabídce.... třeba by se tím jizva na srdíčku rychleji zacelila... posíláme pozdrav a pohlazení a ujištění, že Rony se postará, aby tvoji smečku někdo vychovával... tak to je, tomu můžeš klidně věřit :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Helena 25.4.2008 10:56

Dalmatini - kde jste?

Stejně jako tebe, tak mě bere za srdce každý dlouhosrstý jezevčík.Ale řekla jsem si,že takový jakého jsem měla už nebude a tak jsem mu dala výsadní právo být jen jeden. A potom to praaaaaazdno! Věděla jsem, že nějakého pejska chci a potřebuju,ale JAKÉHO. Nakonec jsem si z útulku přinesla štěně pěkné a neidentifikovatelné směsky.Fakt mě to bylo jedno.Teď si řídám, po těch krásných článcích o dalmatinech,které tady byly, že si asi pořídíme jako druhého psa dalmatina.Jenomže, jsem z velkého města a neviděla jsem už roky ani jednoho.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JanaBa 25.4.2008 10:33

Brec, holcicko, brec,

pomaha to a ja mam take rozmazano, i kdyz Rony nebyl muj.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kačer 25.4.2008 10:26

Dalmatinová :-((

Je mi to moc líto hladím po tlapce a nevím co víc říct. Rony byl frajer

• reagovat
• nahlásit příspěvek

gebina 25.4.2008 10:23

cesta za duhový most

to je ta odvrácená strana chovatelství o které nikdo z nás moc nemluví i když všichni víme, že ten okamžik jednou přijde. Všichni doufáme, že to bude až za dlouho...

Jsi hodná, že´s ho nenechala trpět. A statečná.  Slova "pojď, pojedeme..." jsou jedny z nejtěžších.  Breč, nestyď se, uleví se Ti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zorro 25.4.2008 9:43

Stejně jako Ty miluju psy

a vím, jak to teď bolí, umíral mi před půl rokem jeden v náručí.Každý den se těším se dvěma rošťáky, kteří na mě čekají doma a věř, že to je nejlepší lék na Tvoji bolest.Přeju Ronymu velké nebeské louky a spoustu kamarádů, tečou mi slzy, ale držím Ti palce a přeji z celého  aby se co nejdříve našel věrný Ronův nástupce - kdo by Tě jinak chránil ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

MaRi 25.4.2008 9:13

je mi to moc líto

Rony, ty kluku flekatý, pozdravuj tam za Duhovým mostem ode mne Belinku i Darka a až mezi kočkami uvidíš Lízinku, Ferdu, Pištu a Igora, štěkni pozdrav i jim.

Dalmatinku, každé slovo, které tu můžeme připojit, se zdá prázdné, hluché. Rony u vás prožil bohatý a spokojený život a bude pořád s vámi, bude se ti objevovat v myšlenkách i snech a bude shovívavým okem hledět na sžívání se svým nástupcem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

PetraK 25.4.2008 8:50

Dalmatine

moc moc mě to mrzí a štve mě, že v téhle situaci člověk může napsat akorát nějakou takovouhle větu, že nemůže pomoci. Nemůže pofouka bolavou duši. Ale povedlo se Ti to co jsi zamýšlela. začala jsem číst a smála jsem se a čekala, že se dočtu,jak některý z capartu u vás zazvonil s dotazem, jestli půjde Rony ven.. Byl to PAN PES. Nečetla jsem komentáře, ale předpokládám, že ostatní napsali to co teď napíšu i já - chce to nějakou puntíkatou náplast na duši. Půjde to? Půjde?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vave 25.4.2008 8:41

ještě něco

Přeju všechno nejlepší k svátku Markovi R. a s omluvou dodatečně všem Jiřím, Jirkům a taky Georgovi.

(Nemohu to vůbec odeslat, vypadává mi zoufale internet, přijdou na opravu. Nevím, kdy to bude zprovozněno a budu moct  přijít. )

• reagovat
• nahlásit příspěvek

YGA 25.4.2008 8:37

Milá Dalmatin

- co dodat - je mi líto.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

veram 25.4.2008 8:26

Dalmatine,

já nebrečívám. Ale ten monitor má nějak děsně špatnou a rozmazanou sadu písma. Honem, koukni se po štěnískovi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vave 25.4.2008 8:21

...

Milá Markétko, zrovna dneska ráno jsem přemýšlela nad pomíjivostí a absolutností věcí. Není moc věcí, které jsou tak ostré ... a tím i čisté, hraniční, nepřekročitelné.  Třeba žena, ta nemůže být těhotná jen trochu. Nebo věrnost, ta také buď je nebo není, neexistují mezistupně. A smrt ... ta je také absolutní. Je jako nůž, který nám odkrojí z našeho těla, z našeho srdce a duše kus nás samých ... a ta rána pak bolí. nechce se často dlouho hojit ... jako jedné mé přítelkyni, která krvácí ranou po mamince ... a dokonce ještě dávnějšími ranami, které se stále nechtějí zacelit a stále ji bolí.

Smrt je absolutní. Ale ... ona jen od sebe oddělí dva světy, ten náš a ten za Duhovým mostem, smrt je vlastně tím Duhovým mostem, kterým musíme všichni přejít do toho jiného  světa, ve kterém není bolest, strach, ponížení ani povýšení a kde se sejdeme všichni, lidi i zvířata ... nevěřím na různost míst, kam odcházejí živé bytosti , to místo je jen jedno a je společné všem tvorům, kteří dokáží cítit lásku.

Duhový most je zvláštní fenomén, za ním plyne čas jinak, zatímco nám se stýská hodiny a roky, tam čas netrvá dlouho. Duhový most je vlastně takéi jakási brána ... jí projde každý jen jednou v té bolestně lidské podobě a pak, najednou je svobodný a volný a může být se svými milovanými živými mnohem víc a účinněji než to bylo v pozemské podobě. Říkám to své přítelkyni, že její maminka je stále s ní a že jí naslouchá víc než kdy před tím. A určitě jí může i víc poradit a pomoct, protože nejsou utajená a hluchá místa v dialogu mezi nimi. Musí jen napřáhnout ruku ... stejně jako Markétka s puntíky. Dalmi, když spustíš ruku podél boku, vždy ucítíš tu jemnou hlavu pod prsty, Rony se na tebe podívá a usměje se, bude po tvém boku a bude tě chránit jako vždycky.

Rony byl chlap ... opravdových chlapů je málo mezi psi i mezi lidmi ... Dalmi, holčičko moje, Rony bude stále s tebou ... a až si časem přineseš domů kočenky, bude stejně pořád tvůj milovaný přítel a bude ti po boku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek