Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
PSI: Eiša - psí lady
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
EvaŽ 3.4.2008 7:06Musím pozdravit puntíkavce. Až na tu vodu vidím rysy naší smečky. Temperament, vášnivou lásku k lidem (všem, kteří se jim líbí, ale rodině přece jen o hodně víc). Takový je správný a správně vedený dalmatin. I ten pes jde vychovat, ale holky jsou o dost jemnější a pohodovější. Ale není pravda, že je dalmatin hloupý. Má jen svou hlavu a občas sklon, dělat to "po jeho". Když pochopí, je s ním dobře. Jen jeho sebevědomí občas velí "vysvětlit" co největšímu psovi, kdu je tady pán. Vždyť taky dalmatini pomáhali hasičům tam, kde si jiný pes netrouf, umí záchranařinu, stopy. Na Eiše mě fascinuje její vodomilnost. To jsem u dalmatina nikdy neviděla. Bekina šla do vody ráda, ale tohle Moc zdravím a díky za vzpomínky na puntíkatou lady. |
. Nick byl prakticky neplavec. Jinak mě nepřekvapuje, že zahnala ovčandu. Je to pes s velkým srdcem. Garantuju ti, že na ní nezapomenete, jako já si vybavuji nové a nové vzpomínky na naše puntíkatce. |
|
Emteska 3.4.2008 8:37Re: Musím pozdravit Prostě s dalmatiny člověk musí žít, jedině tak pozná jejich nádhernou povahu |
|
|
EvaŽ 3.4.2008 11:45Re: Re: Musím pozdravit Přesně, ale taky musí být schopen s nimi žít |
. Někteří pro ně nemají pochopení. Ono jako v tom filmu jsou ty trapasy. Jinak se musí na dalmatina umět rozumně houknout, aby ho člověk upozornil,kdo šéfuje. A musí se respektovat jeho energie a potřeba běhat. Na gauč je až po pořádné procházce. Dík, že se mají tvoji puntíkači tak dobře. Přece jen moje první psí láska byla puntíkatá|
|
L 3.4.2008 7:02Krásná holčička A pouze černé a bílé chlupy, to nic není, chce to přidat ještě nějaké hnědé nebo nazrzlé. |
|
|
EvaŽ 3.4.2008 7:14Re: Krásná holčička Je vidět, žes nikdy nešla mezi lidi v tmavém oblečení od dalmatinů, kteří excitovaní tím, že se něco děje se lísali o to víc. Měli jsme doma na hlídání leccos, teď máme dlouhosrstou fletku, velmi často je u nás krátkosrstá jezevčice mladých, jejich Matěj byl mětaj s rysy dlouhosrstého jezevčíka, byli u nás zlatý retrívr, ovčoun a špic. Ale žádné chlupy nemají přilnavost a vytrvalost dalmatinských. Áji chlupy na sobě moc nenosím (nebo se dají obrat), ale dalmatinní chlup občas najdu, i když je Bekina 3 roky mrtvá. Prostě u dalmtinů jen s melírem (a vůbec to není fádní, takový chlup, zapíchnutý v tvrdé kůži na chodidle, to je zábava, než se naučíš co to je) |
|
|
L 3.4.2008 7:24Re: Re: Krásná holčička Dalmatina nikdo z lidí, mezi nimiž se pohybují nemá, ale doma mám chlupy černé, bílé, zrzavě hnědé a barevně cokoliv mezi tím. Kvalita je cokoliv od velmi jemného po zcela tvrdé. Vždycky se najde nějaký, který je krásně vidět a všechny zcela neodstranitelné. |
|
|
RenataE 3.4.2008 1:15OT velká trička Prosím ty, kdož si objednali opravdu velká trička a neposlali mi dosud rozměry,aby nahlédli do mailu a pokud možno rychle mi odpověděli |
Děkuji uctivě|
|
RenataE 3.4.2008 1:22Re: OT velká trička Pokud jsem někoho neobeslala a domnívá se,že má velikost mimo tabulky,napište mi, ještě se dá leccos podniknout. ALE UŽ TO SPĚCHÁ |
|
|
P I T R Ý S E K 3.4.2008 1:12holky puntíkaté... Ahoj Emtesko, pěkné povídáníčko. Stejně, děvčata dalmatinovitá, musím Vám poděkovat, že se Vám podařilo opravit si názor na skvrnité elegány. Já se setkala na Filipově s dalmatinem, klukem, značně nevychovaným. K babičce (na chatu) ho tam dali její mladí na prázdniny. Poprve jsme se setkali u studánky. Pobíhal na volno a napadl moje, na vodítkách uvázané, psy. Stařečka Bertíčka drapl za krk a švihnul s ním o zem, že byl několik minut v bezvědomí. Pak napadl Chrise. I ten však byl v nevýhodě. Nejen váhou, ale i mírnou povahou. Naštěstí, to už jsem popadla proutek, který spolu s mým hlasem, flekatého agresora, odrazil. Paní jen držela kolo a kníkala: "Charlí, ke mně! No tak Charlíííí!!" Co však byl vrchol, paní, nejen, že se neomluvila, ale ještě mi vynadala, co tam dělám. A byla v šoku, když jsem jí řekla, že tam máme chatu a tudíž se s naší přítomností musí smířit a psa uvazovat. No a proto jsem ráda, když se dočítám, že dalmatínci mohou být také příjemná stvoření, se kterými je radost být. |
|
|
Emteska 3.4.2008 6:20Re: holky puntíkaté... Pitrýsku, je pravda. že dalmatini se vychovávají někdy těžko. Já chtěla psa ne fenku, ale chovatel mě přemluvil, velmi moudře usoudil, že do bvytu a k menším dětem bude lepší fena. Nikdy jsem nelitovala. |
|
|
EvaŽ 3.4.2008 6:54Re: holky puntíkaté... Pitrýsku, víš sama dobře, že paní, která kníká tenkým hláskem "no tak Charlííí" nepřivolá ani buldočka, natož dalmatina. Za to nemůže pes, ale lidi, co ho vychovávají. Můj Nick byl výtržník, ale gentleman. Se psy se pral jen s velkými (čím větší, tím lepší) To napadení tvých kníráčků by nebyl jeho styl (jo velkého by si dal říci). Jinak i dalmatin se dá vychovat a je úžasný milující šílenec. S elegancí a vervou. Největší neštěstí byla móda vyvolaná filmem 101 dalmatin. Jednak se začalo množit kde co (viděla jsem na bonitaci psa, který málem ukous ruku rozhodčímu, protože si dovolil na něj sáhnout, nebo fenu, která se plazila v kruhu skoro po břiše, jak se bála a to vše skončilo se známkou "chovný/á". To hodně poničilo kvalitu chovu u nás (proto mám teď Áju). Ale na puntíkáče nedám dopustit. Správná povaha je temperamentní extrovert, ale neagresivní. |
|
|
Bubu 3.4.2008 8:42Re: Re: holky puntíkaté... S tímhle souhlasím na 100%, máme sousedy, kteří podarovali svou dcerušku (typ Barbie) v jejích cca 14 letech puntíkatým štěňátkem - vždyť je tak roztomilé (grrr). Dnes je z Barbie-holčičky vdaná ženská s dvěma malými dětmi, z roztomilého štěňátka postarší pes, co bydlí v boudě v kleci. Na procházky s ním poctivě chodí (2x denně) maminka oné dcerušky, ale vždy na dlouhé šňůře, protože na volno pes prostě utíká. Na naši Báru nestartuje, ale zato ji neúnavně obtěžuje, takže se z psice, která se utíkala ke každému psovi pozdravit a oňuchnout se, co kdyby se třeba spolu krásně proběhli, stává netýkavka (naštěstí bez jakéhokoli náznaku agresivity). Neodsuzuji, od zodpovědnosti neutíkají, dělají co mohou, jen vidím ten omyl. Nevhodně vybrané zvíře, plemeno... Pes se prostě nesmí vybírat podle exteriéru. |
|
|
terra 3.4.2008 9:45Re: Re: Re: holky puntíkaté... Tak já taky přidám jednoho puntíkatého: byl v majetku cholerika a opilce, který ho miloval - pokud byl střízlivý a zrovna v dobré náladě. Pes nevěděl, co z jeho chování si má vybrat, upřímně řečeno, to nevěděli ani lidé z okolí toho pána |
. A tak se stalo, že dalmatin napadl a bohužel usmrtil menšího psíka - následoval spor, pokuta a rozhodnutí "dát toho psa pryč". Naštěstí, než ten člověk stačil udělat nějakou další pitomost, vzali si pséka k sobě starší lidé s velkou zahradou. Stačilo, aby se mu věnovali a po půl roce bylo psisko k nepoznání. Vlídný, přátelský pohodář, který na volno klusal půl metru od zadního kola pánečkova bicyklu, vítal návštěvy a oddaně sledoval celé hodiny svou paní. Menší psíky měl za kamarády, velkým se radši vyhnul - a pes, který byl označen jako "agresivní" měl najednou problém s agresivitou jiných psů... Konec dobrý, všechno dobré - ale taky jeden příklad člověka, který by si neměl pořizovat zvíře. A zvířete, které málem doplatilo na to, že si ho pořídil nesprávný chlap.|
|
P I T R Ý S E K 3.4.2008 16:42Re: Re: holky puntíkaté... Děvčata souhlasím, já taky na Charlieo nezanevřela, ale dávala jsem si pak pozor a proutek jsem nosila pěkně dlouho. Tvrdím, není špatných psů, jen psů člověkem krutě zkažených. No, jo, ale poznejte to na dálku. Xerxová, promiň. Naší poradkyni chovu její krásnou, čertvě zbonitovanou feňulku roztrhala (doslova) doga. Také pes na volno s asi 10ti letým děckem. A pí ing. měla fenku předpisově uvázanou. Škoda, kdyby Loty byla na volno, měla by šanci. ...... Ale teď mě omluvte, padám s holkama ven. Pápá |
|
|
Xerxová 3.4.2008 17:33Re: Re: Re: holky puntíkaté... já ti přece nemám co promíjet Bojím, když na Kosatku řvou a doráží malí uječenci - bojím se, aby po nich nezačala vyjíždět. zatím je to pohoda, tak nám to snad vydrží. U ní zatím víc hrozí, že jiného psa zašlápne, zalehne při kotrmelcích nebo utopí ve flusech... Ale mamut pes je vždy o velké zodpovědnosti... |
. Nezvladatelní (ať již nevychovaností či vrozenou agresivitou) jedinci jsou u každého plemene. Dogy nejsou výjimkou. Když se k tomu přidá jejich síla a velikost - neštěstí je blizoučko... Znám "ostré" dogy, které jsou dokonale zvládnuté svými majiteli (ale ne desetiletým dítkem) - pak je to v pořádku - pokud je nepoužijí v chovu. Ale znám i spoustu majitelů, kteří nezvládají ani pohodové a klidné dogušky... ale ti by nezvládli ani jezevčíka. 
