Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
PSI: Extrem bígl 2017
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Ž. Petrs01 30.8.2017 16:01Re: Petro, klobouk dolů Po tomhle už si tu tisícovku dovedu představit (můj dlouholetý sen je naše republika po hranicích). ALE! Nedala bych ty jejich nocležny, brr. Kdyby Jitča byla ochotná sepsat alespoň to "materiálno" (to "duševno" moc sepsat nejde), velmi by mne potěšila. Ale pokud s tím nechceš ven, plně chápu. |
|
T. Zana 30.8.2017 16:31Re: Petro, klobouk dolů Za mne totéž. Tisícovku bych ušla (cvičně jsem si to spočítala, no trvalo by to...) , ale neodnesla bych expediční bágl, musela bych mít slušný spaní, abych došla :-( Líbilo by se mi jít sama (Camino je na mne moc lidí najednou). Vždycky si představuju ty různý malíře, co se vydali do Říma. Dost pochybuju, že jinak než pěšky přes hory a doly. To by se mi líbilo :-) Za sepsání bych byla vděčná. |
|
Z. Lika 30.8.2017 17:27Re: Petro, klobouk dolů Jsou i poutní cesty Norskem - lesem, po horách, a končí se samozřejmě u kostela. A samozřejmě je tam počet lidí nesrovnatelný. Kamarádka to šla. Sama. Jak už se tyto cesty podnikají. |
|
A. Bytová 30.8.2017 17:42Re: Petro, klobouk dolů Pouť do Compostella není o kilometrech. Ani o nocležnách. |
|
|
T. Zana 30.8.2017 17:50Re: Petro, klobouk dolů Jasně. Proto píšu, že pro mne by byla ta cesta přes Alpy do Říma. |
|
|
Ž. Petrs01 30.8.2017 18:01Re: Petro, klobouk dolů Ve smradlavé nocležně narvané k prasknutí se to duchovno provozuje dost blbě. |
|
|
Z. Lika 30.8.2017 18:27Re: Petro, klobouk dolů Petro, myslím, že právě tam je jeden z velkých zdrojů. Ale každý to má jinak - dle času, dle potřeb. O to jde. |
|
|
Z. Lika 30.8.2017 18:55Re: Petro, klobouk dolů Tedy nemyslela jsem to tak, že "potřebuješ" narvané zatuchlé nocležny. Ale jsou stadia, kdy je tohle naprosto podružné, nevnímáš to. A pokud tě to překvapí, pak je to zkušenost. |
|
Z. Yga 30.8.2017 19:07Re: Petro, klobouk dolů Zrovna nedávno byl v rádiu moc hezký rozhovor s poutníkem - je to nejaký pan doktor (bohužel, jméno mi opět vypadlo) a s putováním začal hned po převratu. Na pouti chodí většinou sám nebo s manželkou a etapově - každý rok ujde kus a další rok naváže a pokračuje. Právě Camino byla jeho první pouť - tenkrát to ještě nebyla masovka a většinou šel sám - když se v nocležně sešli tři, tak to bylo moc. A do samotného Santiaga došel "v průvodu" - během toho dne tam přibylo třicet poutníků. Říkal, že i dnes se dá putovat o samotě - ale člověk si musí najít ne příliš frekventovanou trasu a hlavně jít mimo poutnickou sezónu. Teď, když je mu hodně přes sedmdesát, začal putovat okolo republiky. Jo a co se týká zavazadla - dokáže se sbalit tak, že váží osm kilo - nejdůležitější je mít dvoje boty! vše ostatní jde nahradit. |
|
|
Ž. Petrs01 30.8.2017 19:31Re: Petro, klobouk dolů Jde o to co vlastně neseš. Voda, jídlo, spaní. Moc víc nepotřebuješ, takže pokud tohle všechno bereš z místních zdrojů, stačí ti peníze, železná zásoba a čisté prádlo. Pokud chceš být maximálně nezávislá, kila přibývají. Boty stačí jedny + sandály, v této kombinaci ujdu cokoliv, pokud neudělám kravinu. |
|
|
A. Bytová 30.8.2017 22:11Re: Petro, klobouk dolů Jsou tací, co s sebou nesou hlavně duši. |
|
|
O. Joklová 31.8.2017 13:49Re: Petro, klobouk dolů no, on by pro osvětlení různých věcí které zde zazněly asi byl opravdu zapotřebí ten článek, ale já si teda ani netroufnu to naznačit, už teď jsem dost na rozpacích že jsem to sem zatáhla (naštěstí je dotyčná momentálně na dovolené) možná je to i otázka času kdy se jde, tohle bylo asi mimo hlavní "sezónu", ale ani v posledních etapách jsem neměla dojem nějakých davů, a to už muselo být dost těsně před samotným Santiagem |
|
|
Z. Maw 31.8.2017 14:59ty jsi take byla? |
|
|
Z. Maw 30.8.2017 20:36Re: Petro, klobouk dolů nevis s jakym? rada ctu a posloucham ruzne povidani od takovychto lidi... ale vzpomena jsem si na web dofo.cz jednoho chlapika, co chodi a foti a clovek chce vyrazit, kdyz web procita... |
|
|
O. Joklová 30.8.2017 21:25Re: Petro, klobouk dolů kde jsi vzala info o narvané nocležně??????? realita je hodně jinde |
|
|
Ž. Petrs01 30.8.2017 23:01Re: Petro, klobouk dolů Když si totéž přečteš od deseti různých lidí, kteří tuto pouť popisují, včetně holky, která šla v lednu... "ŠPUNTY DO UŠÍ A PÁSKU NA OČI! V albergue budete často spát s dalšími lidmi, kteří se v noci baví, rozsvěcí, chrápou, ráno vstávají brzy a šustí vám s igelitkou u ucha. Bez těchto dvou věcí se nevyspíte, což je nejhorší, co se vám na cestě může stát." (z prvního náhodně vygugleneho). Každý je na tohle jinak citlivý, já se radši vyspím sama v lese. Ale číst o tom doufám můžu. Abyt, jsou tací co ke své duši nepotřebují razítka z kostelů... Navrhuji sem víru netahat. |
|
|
A. Bytová 30.8.2017 23:18Re: Petro, klobouk dolů Petrs01, pleteš si věru pojmy s dojmy. Razítka z kostelů? Ty myslíš, že lidé tam putují kvůli razítkům? |
|
|
Ž. Petrs01 30.8.2017 23:39Re: Petro, klobouk dolů Nechápeme se, proto bych sem víru, nevíru, míru víry nebo její vnější projevy netahala. A ano, někteří bohužel ne kvůli razítkům, ale kvůli tomu papíru co za ně na konci dostanou. Možná kdyby se nic takového nedávalo, bylo by lépe. |
|
|
A. Bytová 31.8.2017 16:43Re: Petro, klobouk dolů Ano, máš pravdu, kdyby se žádné certifikáty nerozdávaly, nevrhali by se tam polykači kilometrů. Víra, nevíra. |
|
M. Crossette 30.8.2017 19:34Re: Petro, klobouk dolů Přesně tak Abyt. A když jde o motivaci duševní (každý "poutník" tam má své osobní důvody), tak se prostě musí překonat nejen ty kilometry, ale i ostatní nepohody. Je o tom krásný film z r.2010, možná znáte -"The Way". S Martinem Sheen můžete celou tu cestu "projít". http://www.imdb.com/title/tt1441912/ |
|
|
Z. Maw 30.8.2017 20:38Re: Petro, klobouk dolů ten film je moc krásný, viděla jsem ho loni a určitě doporučuju taky. |
|
|
Z. Maw 30.8.2017 18:17libili by se mi taky hranice, nebo cesta snp... ono tim, ze to neni striktne o tom kudy je vlastne clovek svobodnej v tom kde a to "santiago" si muze udelat vsude. ja mam hruzu ze tmy o samote, nemohla bych jit sama. minimalne na noc mit partaka... a je o dost omezujici, najit nekoho, s kym si clovek sedne... na santiagu te nejproflakllejsi ceste mi vadi samej asfalt, lidi... mam stesti, ze turistiku prvozuju tak ob tyden ale lidi nepotkavam skoro nikde. uzivam si to. |
|
|
O. Joklová 30.8.2017 21:24Re: možná by ses divila - ani asfalt (skoro), ani lidi (skoro) |
|
|
Z. Maw 30.8.2017 21:44co jsem nacetla tak pry hodne vede cesta po silnicich a vesnickach (nejproflaklehsi cast trasy). ja teda po santiagu nepokukuju, takze nacteny to nemam moc presne a lidi je asi nejvic prave ke konci a zas asi ve vesnickach, nocleznach... urcite to nemyslim tak, ze jsou po cele ceste a navic musi byt hrozne super nekdy potkat lidi s podobnym cilem a popovidat si. Ja ale v boha krestanskeho neverim, takze z tohohle hlediska me santiago nelaka a na druhou stranu mesic kdekoli musi byt skvely at je na santiagu nebo po hranicich cr... mozna jednou dorostu do podobneho podniku. zatim o tom hodne ctu, mam rada cestopisy, ale nejsu pripravena kamkoli jit. |
|
Z. Iva 30.8.2017 10:34Už jsem to jednou psala... Naprosto nechápu smysl takovýchto treků, proč kvůli pohonění vlastního ega nutit psa do takové extrémní zátěže. Ono to není zdravé ani pro lidi, ortopedové by mohli vyprávět... |
|
|
Ž. Petrs01 30.8.2017 11:01Re: Už jsem to jednou psala... jasně, jeden ortoped mi před dvanácti lety vysvětlil, že do roka a do dne se potkáme na sále. Trošku se mu to nepovedlo. To že nechápeš bude tím, žes to nikdy nezažila. Já zase nechápu co mají psi ze života na dvoře. Trénovaný pes nemá se vzdáleností problém - v cíli klasického treku (okolo 90km, za 1 den) si Vašek (tedy osmiletý "veterán") vesele hraje, bez problémů či bolesti do cíle doběhne co moje nohy a plíce stačí, žádné znechucené vlečení vzadu. I tady druhý den ráno vesele vraždil vodítko, u něj výraz radosti že zase někam jdem. Průšvih byla kombinace asfalt + vedro, což se dá trochu zachránit botičkami, zjevně ne v tomto případě. Další dny s námi absolvoval krátké poznávací výlety po okolí, bez problémů. |
|
|
Z. Iva 30.8.2017 12:05Re: Už jsem to jednou psala... Tak ten náš "dvůr" má víc nez dvaapůl tisíce metrů čtverečných. Troufám si říct, že se na něm naši psi mají podstatně lépe než psi čekající v paneláku deset hodin, než se páník vrátí z práce... |
|
|
Z. Yga 30.8.2017 12:33Re: Už jsem to jednou psala... Pokud s nima chodíš pravidelně denně na vycházky, pak jistě ano! I když naši psi na dvorek z vysoka kašlou, jedině Brůča je ochotna se tam v pravé poledne opalovat ... |
|
Z. Xerxová 30.8.2017 14:36Re: Už jsem to jednou psala... Ivo, útočíš zbytečně. Jednak z hlediska "přirozeného" životního rytmu psovité velké šelmy je normální, že většinu dne prochrápe a pak klusem vyrazí na poměrně dlouhý přesun - takže mu až tak spánek po pracovní dobu lidského kusu smečky až tak nevadí. A pohyb je pro psy zdravý - nebudu se bavit o míře - jestli je dvacet málo a padesát moc - záleží na jedinci, plemeni, zdraví... ale třeba dvacet kiláků dá rád každý pes od roku do důchodu - a pokud je jen trošku trénovaný, tak i čtyřicet zvládne v pohodě. Night má k dispozici velkou zahradu, dveře dokořán - a stejně chrápe na koberci za Pepovou pracovní židlí. Občas proběhne "hlídat" kolem plotu - ale těší se ven a čím delší procházka - tím líp. A to nemám plemeno na pochody doporučované... délku výletů limituje "naše lenost" - ne pes. Stovky kiláků jsou extrém - ale tak, jako to zvládne trénovaný člověk, tak to zvládne i trénovaný pes. A jsou spolu spokojení - daleko víc jsou na sebe navázaní a víc si věří. Znám těch "bláznů" dost - a jsem moc ráda, že po Maw vykouknou brzy i jiní... |
|
Z. Inka 30.8.2017 14:41Re: Už jsem to jednou psala... Než se kamarádka dala na ježdění, trekovala se psy a to asi dost intenzivně. Její čuba, která celý svůj život zná jenom treky a poté vozík, je dneska třináctiletá a normální procházku s námi dává i s naháněním kachen |
