už jsem nasála - tedy změny, ne, že bych od rána nasávala . A koukám, že to bude stát za to.

Jak já jsem ráda, že jsem tady! Jupííííííííííííííííííííís

 

Ale lezl mi na nervy silne.Ne, ze bych ho chtel zachranovat, tak slechetnej jsem nebyl, ale tusil jsem, ze potrebuje nejakej sok, aby prestal alespon o tom obeseni,,ktere jsem mu porad vymlouval a neumel mu rict: " tak se bezte zhoupnout" a neotravujte. Co kdyby to pak udelal? Nebylo malo tech obesencu v nasem mestecku ; Ale rozhodl jsem se, ze mu neco vyvedu. Kdyz takhle v patek mel svuj den, tak jsem si odskocil uz za tmy z hospody do garaze, kde jsem mel krasnej, pevnej silonovej provaz. Za hopodou se jeste pred valkou hravali pod kastanama kuzelky.  Uz tam z toho nic nezbylo nez ty kastany a lavicka. Uvazal jsem pekne opratku, tak jak jsem to videl ve filmech , tu pak na pevnou vetev nad lavickou a zavesil tak aby to nebylo videt.

A jak se Havranek dokodrcal k mymu stolu, tak jsem vobjednal malyho frtana pro nej a povidam. Dejte si posledniho a jdem na to. Havranek zpitomele vysel se mnou ven. Ukazte mi co to mate za provaz, povidam. On opravdu nosil v kapse takovou usmudlanou tkanicku, aby dodal duraz svejm vyhruzkam. Vzal jsem mu ji a hodil do popelnice. Na takovem smejdu se chcete Havranku vaset ?! Vzal jsem ho kolem ramen a vedl k tej lavice. A bez prestani jsem do nej hucel. Ze ma rozum, ze to jinak taky nevidim, nez na vobeseni, co ze by tady taky delal, kdyz k vuliva jednej pitome cuze se ani nemeje a chodi spinavej uslinatanej a obtezuje. Ze kdyz je takovej ( ja to slovo napsat musim ,damy prominou ) "srac", tak at to skonci, ale ne s tou tkanickou, protoze zachranenj vobesenec je pro smich. To uz jsme byli u lavicky, ja na ni vyskocil a svesil tu paradni vopratku, zkousel jsem na sobe, jestli jed dost dlouha. Havranek zacal couvat, zakopnul, rychle se zvedl a uhanel. Podbehl stazene zavory, ac desitka z Varu uz houkala a mydlil do toho sveho kutlochu. Vratil jsem se klidne to hospôdy, vedel jsem, ze je po veseni

Mám dobrýho a zrzavýho trenéra

Právě se mi tady usalašil u PC a po dlouhém vyčítavém pohledu a vzdychnutí vytuhnul

Zdravím Betty a všechní Zvířetníkovce! Jsem zde a už mě odsud nikdo nedostane

Já jsem asi výjimka, páč na sníh ani moc nenadávám, jsem zimní dítě a tak si to užívám, jako štěkavci A pak je tu ryze praktická stránka věci - pes ve sněhu válený jeví se být nezašpiněný, kdežto - čoklís v bahně válený, jeví se být za prase  a v některých případech nejen čoklís, ale i Kačer, že

Pan Havranek bejval v nasem mestecku zelinar. Pravda, prazskym zelinarum se nemohl rovnat, pac  hodne lidi melo zahradku, ale darilo se mu!! Bylo to hlavne videt na jeho panicce, ktera uz nevedela co si na sebe voblict a kam jet na dovolenou . A pan Havranek byl do ni blazen ,delal, co ji na vocich videl a ze toho bylo dost.. V nedeli sli spolu vzdy na prochazku s klukem a se psem. V patek pan Havranek chodil na marias ke "Kanci"  a byl to nakej pan mariasnik ,vazenej host, kterej na korunu nekoukal .Az jedno rano zelenina byla zavrena, odpoledne take a to uz se vedelo, ze pana Havranka vodvezli esenbaci, pac mel manko jako bejk a jeste nejake podvodne dodavky do zavodni kuchyne. Havranek dostal dva roky natvrdo . Ta jeho se s nim do pul roku rozvedla, narazila si reznika  a odstehovala se. Havranek, kdyz se vratil, tak na nej byl spatnej pohled. Vzalo ho to poradne. Ani prej ne tak to vezeni, jako to, co mu ona vyvedla,  to da rozum  ze to delal hlavne k vuli ni. Do kseftu uz nesmel, zamestnali ho jen v tovarne u nadvorni cety, coz byl vzneseny titul pro metare a poskoky . Byt mu vzali a dostal garsonku v takovem oprejskanem baraku. Havranek zacal pit a prestal na sebe dbat.Z te bidne vyplaty platil alimenty a toho manasa. Moc mu nezbylo a z pana Havranka se stal , to cemu jsme za mlada rikali "somrak".

Nejdrive ho lidi litovali, pak cim dal min, az byl na obtiz. Dluzil v hospode na koho se podival. A mel navic hloupu plactivou vopici. Oblezal stoly, zarostlej usmudlanej a vykladal kazdymu, ze to skonci, ze se v noci obesi.  Ale druhej den byl v hospode zase, uz ho nekde od stolu odhaneli a nebylo se co divit. nebyla to zadna radost mit takovou trosku u stolu . Ja jsem ho ale vyhnat neumel, videl jsem v nem porad trochu toho bejvaleho "frajera", co se umel v kospode ukazat. A  co,kdyz jsme v boxu zabrnkali tu jeho "Hosi z Rikatada " tak prisel od nej bezpecne metr piv !!