Každý den chodíme na procházky. Na louce se potkáváme s řadou psích kamarádů. Zlatá retrívřice Elsa si hlídá svůj aportek a umí i zavrčet, když si ho chce Betka zvědavě prohlídnout. Hnědá labradorka Dorka je hrozný tlouštík, ale to jí nebrání v nadšené honičce s naším třeštiprdlem.

Trochu zklamal páneček od čtyřměsíční irské teriérky. Nedovolil jí hru, že by jí mohla Beta ublížit. Bál se zbytečně, jak mě o tom přesvědčila statečná majitelka černého malého pudlíka. Sama mě vybídla, ať to štěňátko odepnu z vodítka, že se pejsek nedá. A nedal. Běhali a skákali a okusovali se bez jakýchkoli potíží.

Do této "psí herny" chodíme různými cestami. V jedné zahradě jsem asi před týdnem zaregistrovala na boku stojící dřevěnou bednu přikrytou kouskem lina. V bedně se choulila kočička se třemi či čtyřmi koťátky. Měli tam i misky. Určitě ne žádný přepych, ale trošku postaráno o ně bylo.

Dneska opět jdeme kolem. Na hromadě písku za plotem si hrála dvě malá koťata (věk netipnu, kočičky neumím), máma kočka seděla na podezdívce plotu a syčela a prskala na nás. Odtáhla jsem zvědavku, aby nedostala kočičí facku skrz plot. Jaké bylo mé překvapení, když se obě koťata k nám přidala, podlezla pod plotem a šla s náma!! Betka je zvědavě očuchala, a tvářila se, že jí ti maličcí tvorečci vůbec nevadí. Naopak, po chvilce oboustranného zkoumání je vybízela ke hře. Kočka máma nikde. Silnice sice ne moc frekventovaná, ale přeci jen ne dobré místo na hraní. Najednou jsem nevěděla, co dělat. Odtáhla jsem rezolutně Betu od koťat, na která jsem zadupala a vyhnala je směrem domů. 

Procházku jsme si pak krásně užily, zpátky jsme šly jinudy. Jen by mě zajímalo, co mi poradí kočičí Zvířetníci. Měla jsem koťátka nechat hrát s Betou? Nezakousne je pak nějaký jiný pes? Měla jsem je nechat jít s námi? Trefí? Zkoumají tak svět? Proč je stará kočka neodvedla, když předtím Betce vysvětlila, že si jich nemá všímat? Prosím, zkuste rozšířit mé obzory.

Jinak se pochválím, že jsem nezapomněla na foťák v mobilu a několik fotek se pokusila udělat.