Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
PSI: Až za hrob
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Xerxová 2.7.2007 6:53tři povely ano, pokud se člověk nevěnuje poslušnosti jako koníčku či sportu, stačí pro spokojené soužití s psíkem venku na volno tato tři slůvka. U nás se jen slovíčko zůstaň(v našem domácím slovníku spojené s opouštěním psa v prostoru, odkud nemůže odejít - zůstaň se užívá doma, když my odcházíme, když zůstává sám v autě nebo na vodítku přivázaný před obchodem). Venku užívám povel stůj. Míněno stůj ani se nehni... U Xerdy to fungovalo. Beta ví, a zastaví se na fleku, počká, až se přiblížím a pak jsou dva scénáře - nechá se v klidu pomazlit a buď připnout či poslat dál volně a nebo druhý případ - flákne předek na zem - to abych pochopila že je to děsná švanda a začne řádit a skákat a lítat do kolečka... Dnes ráno se jí to vymstilo. Že Cvičák má svůj název po starém vojenském cvičišti jsem už někdy psala. A tak je lesík plný již zelení zarostlých záhrabů pro ležícího, klečícího či jiného střelce. A Betka se po povelu stůj rozdováděla, v mokré trávě jí ujelo tělo a doklouzala do jednoho výkopu všemi čtyřmi vzhůru... Ta zírala, když jsem ji chválila, jak se hezky dá připnout na vodítko. Jinak ráno bylo v lese parádně, po včerejším lijáku bylo houbově vlhko, z údolí od Nisy stoupala mlha, ptáci řvali, sluníčko posílalo paprsky mezi stromy... krása |
|
|
baty 2.7.2007 10:00Re: tři povely a jak se, chudera, dostala ven, to muselo být o zlomnohu, né? A jinak mám výhodu, spím mnohem dýl, než vy dvě, a přitom si pak dopoledne, než vyrazím do světa, pěkně absolvuju ranní procházku. Takže dík a valím směr doktoři atd. |
|
|
Xerxová 2.7.2007 13:09Re: Re: tři povely To byla mělká jamka - zarostlý zákop budovaný nějakým nešťastníkem polní lopatičkou (ještě mí spolužáci se tam občas chodili zahrabávat)... Takže nebezpečí nehrozilo, jen to leknutí, co že ji to povalilo na záda |
|
|
Rpuť 2.7.2007 6:07Až mi naskočila husí kůže! Hlavně, že to dobře dopadlo! |
|
|
Neme oko 2.7.2007 2:00Ked uz je rec o tych psoch... Spomienka na mladost z pamati nezmizne... Nasa precistotna a poriadkumilovna mama mala, podla jej vlastnych slov, rada zvierata, ale tam, kde patrili, cize : sliepky v kurine, zajace v klietke a psi na dvore, zatial co otec ( a my s nim ) by si ich bol bral aj do postele. Preto sme sa v nepritomnosti rodicov casto zaoberali krotenim psov. Ich rasa je uz sice predbezne skrotena, ale ti nasi potrebovali dodatocnu vychovu, aby sa naucili spravnej etikete a mama nam dovolila, ako odmenu za nejaky dobry, t.j. zriedkavy skutok, pustit psa do domu. A tak, akonahle obratili chrbat, nastali pre psov - a pre nas - zlate casy. Dvere do domu boli dokoran otvorene a pes, pod nasim vedenim, bol usmernovany, aby nezacal lietat ako besny. Ked nase povely neposluchol, chytili sme ho a vyhodili ho von. Boli vsak ucenlivi a najneskorsie na treti raz pochopili.Postupovali sme systematicky, od jednej miestnosti k druhej, takze ked sme v spalni skoncili,nemuseli sme sa obavat, ze mama najde rozvalane postele, potrhane zaclony a poprevracane vazy. ta sa potom divila, ake su psi inteligentne stvorenia !.. Otec mozno aj nieco tusil, ale nic nepovedal. ( Pokracovanie. ) |
|
|
Neme oko 2.7.2007 2:12Re: Ked uz je rec o tych psoch... Raz rodicia odisli na nejaku schodzu a zdalo sa, ze budu prec dlhsi cas. Bol pekny den a s bratom sme sa dohodli, ze sa budeme hrat na rodinu. Lenze boli sme len dvaja a potrebovali sme tretieho - kde ho vziat ? Bezduche figuriny v podobemojich babik brat kategoricky odmietol. Spasonosna myslienka vsak coskoro skrsla v nasich hlavach : preco nie pes, priatel najvernejsi ?... Pes pribehol hned na prve zavolanie v predtuche dalsich radovanok, bolo ho vsak treba na ulohu nasho potomka patricne prisposobit a brat si hned k tomu ucelu vyzliekol kabat. Lenze, chyba - brat bol chudy ako sidlo a pes mal mohutny hrudnik. Kabat sa nedal zapnut. - To nic - povedal brat - v skrini mam iny, vacsi. Ten by mu hadam bol. - Skutocne, padol mu ako uliaty. Rukavy sice trochu precnievali, ale ohrnuli sme ich ako manzety a ked sme polapili kazdy jeden jeho labu a postavili ho na zadne nohy, pokryl mu cely trup a uplne ho poclovecil. Nohavice sme mu nemohli natiahnut, kvoli chvostu. Uboziak takto vystafirovany dostal docasne meno Karolko. Dostojne sme sa s nim prechadzali po dvore, ako sa na poriadnu rodinu na nedelnej vychadzke patri. ( Pokracovanie.) |
|
|
Neme oko 2.7.2007 2:27Re: Re: Ked uz je rec o tych psoch... Karolkovi sa hra na rodinu prilis nepacila - poznali sme to podla ovisnuteho chvosta, smutne sa hompalajuceho zpopod sviatocneho redingotu, ale, zvyknuty na vsetko, iba zmural ocami a trpne podstupoval svoj udel. Hra vsak dlho netrvala. Zrazu sa silne mykol, vysklbol sa nam z ruk, prednou labou si odchylil branku v plote - a usiel. Ihned sme vyrazili za nim, lebo sme vedeli, ze ho musime dolapit skor, ako zmizne v lese a tam, pri pohlade na okabateneho psa, niekoho nedajboze rani mrtvica,alebo sa rozsiri absurdny a predsa pravdivy chyr : - Nechodte do lesa ! beha tam pes v kabate ! - kym otec rychle nezisti, komu chyba pes a mama nespocita kabaty v skrini - skratka, bude zle ! Bolo hosrsie. Rodicia sa prave vracali domov. Ako ich ten pes - pardon, Karolko - na tu dialku zistil, zavetril ( ? ) zacuchal (?) , zostalo dodnes zahadou, lebo kazdopadne ich nemohol vidiet. Iste je, ze sa hnal rovno k nim. Manzety sa mu v behu zosmykli a tak zametal prasnu cestu rukavmi bratovho nedelneho kabata .Potom, kabata promptne zbaveny, radostne vyskakoval na svojich osloboditelov. ( Pokracovanie.) |
|
|
Neme oko 2.7.2007 2:34Re: Re: Re: Ked uz je rec o tych psoch... Tvare uzaslych rodicov tazko opisat. Najhorsie bolo, ze sa im nedalo nahovorit, ze pes sa do toho kabata obliekol sam.Este aj otec musel zachovat dekorum, aby neporusil rodicovsku autoritu a mama, v rozpakoch, do ktoreho z nas sa ma pustit najskor, iba zamumlala svoju obvyklu mravokarnu vystrahu : - Beda tomu, z koho pohorsenie pochadza ! - |
|
|
Rpuť 2.7.2007 6:07Re: Re: Re: Re: Ked uz je rec o tych psoch...
|
|
|
baty 2.7.2007 9:45Re: Re: Re: Re: Re: Ked uz je rec o tych psoch...
|
|
|
veram 2.7.2007 8:52Re: Re: Re: Re: Ked uz je rec o tych psoch... No, když jsem si představila, že bych potkala v lese psisko v kabátě... A při čtení článku pana Růžičky mě zas na konci spadl ze srdce táááákhle velký balvan strachu o Berušku a Áju. |
|
|
Hana Williamson 2.7.2007 11:50Re: Re: Re: Re: Ked uz je rec o tych psoch... Jo, tak to bych chtela videt! |
|
|
Fallowa 2.7.2007 13:52Re: Re: Re: Re: Ked uz je rec o tych psoch... To je tedy síla |
|
|
Neme oko 2.7.2007 15:21Re: Re: Re: Re: Ked uz je rec o tych psoch... Zaverom ( co malo byt vlastne na zaciatku ) sa omluvam,ze som za krasny a dojemny clanok p.Ruzicku napisala veselu prihodu o psoch. Mea culpa, mea culpa.. |
|
|
veram 2.7.2007 15:40Re: Re: Re: Re: Re: Ked uz je rec o tych psoch... haló, nemé oko, přestań být němé a přidej se k nám, povídat umíš, třeba napíšeš i článek, vítáme tě |
