3.5.2024 | Svátek má Alexej


Diskuse k článku

PŘÍRODA: O hnědé koze a srnce

Tak jsem si onehdy četla to krásné Alčino povídání o kozách jejího dětství a trochu mi přišlo líto, o co jsme byli my, městské děti bez příbuzných na vesnici, ochuzené. A zároveň mi to připomnělo historku, která asi bude pro všechny, kdo při té příležitosti vzpomínali na svoje kozí kamarády, lehce neuvěřitelná.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Výpis zvoleného vlákna.
Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Vakandi 25.7.2006 11:24

Pěkné :-)

Směju se jak blázen, když si představím indiánské plížení ;-D;-D 

Sice jsem pražačka, ale teta na valašsku měla ovce a já je o prázdninách vždy pásla ...to byla paráda ;-) kopečky, louky, ovečky a Valda (něco s hlavou připomínající NO v bílé barvě s černými plotnami s hodně nízkým podvozkem....)a doma měla babička slepice, kachny, holuby, kočku a psy ;-)

Vave 25.7.2006 12:06

Re: Pěkné :-)

Hi! Walda se u tatínka jmenoval beránek druhu merina, to po Matuškovi, protože měl stejně kudrnaté vlásky, a taky asi proto, že tatínek měl Matušku moc rád.

Domek babičky a tatínka byl vlastně za vesnicí, 6 km od paneláku ve městě, kde jsem bydlela s maminkou. Pozemky byly veliké, vlastně ani nevím jak, protože byly bez plotů. Hlídal je kdysi dávno pejsek Punťa a později párek husí, které byly mnohem ostřejší než ten tříbarevný chlupáč.

Na lípu u domu můj tatínek přitloukl z březových klacíků nápis ALJAŠKA. Protože jsme nebydleli spolu, protože byl hodně nemocný a tady na světě mu bylo moc těžko a  tak se rozhodnul odejít do krásnějšího světa za Duhový most den po mých plnoletých narozeninách, možná si ho příliš domýšlím do své podoby. Ale někdy mívám tak intenzivní pocit, že je mnou. (A hodně ho vidím ve svém synovi. I tu nemoc má  po něm.)

To jsem ale zabrousila, kam jsem ani nechtěla. Vzpomínky jsou ale lehkonohé a tančí si od dobrého k zlému, jak chtějí.

Zajímavé je, že když někdo řekne dům se zahradou, vidím dům z neomítnutých červených cihel a pozemek, který z jedné strany uřízla kamenitá cesta, z druhé potok, ze třetí jezeďácké pole a čtvrtá strana je nekonečná.

zana 25.7.2006 12:30

Re: Re: Pěkné :-)

... vzpomínky.... těch se vynořuje, viď .. vždycky, když to člověk nejmíň čekáVV

Vakandi 25.7.2006 14:40

Re: Re: Pěkné :-)

Tetin Valda se taky jmenoval po Matuškovi, krásně vyl :-D

zana 25.7.2006 14:51

Re: Re: Pěkné :-)

my jsme tam měli sousedovic Šotka. Patřil staré paní, takže se většinou (byl na volno) metelil kolem chalupy - a my  jsme ho (dovolili jsme se) vzali na výlet na Ještěd. Úplně vidím, jak došel, lehl pod stůl a usnul.