Štětinka 26.4.2007 11:03

Re: Štětinko, díky,

Já chalolaiky taky moc ráda, aberdeeny, ale vůbec všechny. Když jsem nastupovala byla u nás na kravíně taky jedna charolaika, Vendula, maskot, skorem nic nedojila, ale předseda si jí tam jako svojí mazlu držel,byla taková "tankovatá" ale děsně hodná. I kluka jsem na ní povozila...Ach jo, mě je tak smutno, že budeme končit, pitomá EU ruší vše, co je krásný

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Xerxová 26.4.2007 10:32

pro terru a Dede

ještě k těm včerejším kačenkám - večer jsem ještě chvíli listovala literaturou a sice nevyjí - ale TÁHLE HOUKAJÍ  potáplice. A ty jsou taky černobílé a taky u pobřeží Norska.... A kdo četl Velká severní?? Ransoma jsem četla moc ráda a tam jsem asi poprvé potáplici velkou severní poznala.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

terra 26.4.2007 10:28

Štětinko, díky,

to povídání nebylo dlouhé - máš pravdu v tom, že když člověk vykládá o něčem, co má rád, bývá okolí nebezpečný. Nejsem sice ten typ, co si myslí, že kotlety rostou v hypermarketu, ale být párkrát "proveden" teletníkem, chlévem nebo po pastvinách a opravdu tomu rozumět, to jsou dvě hodně odlišné věci. Jsem taky docela spokojený z toho, jak se mění způsob hospodaření - a na krajině je to vidět. Navíc se mi ta "masná plemena" vysloveně líbí (hlavně světlounké charolaisky), a ta odolná, podsaditá a chlupatá taky. Konec konců, proč by se mi nemohla líbit kráva? Přeju ti, ať se tvá oblíbená práce daří

• reagovat
• nahlásit příspěvek

YGA 26.4.2007 10:23

Re: Re: Milá Štětí,

No, později taky dostala telátka boudičky a malinké plůtky - vypadalo to moc hezky. Bohužel - telátka, krávy i prasátka odvál čas a teď se v areálu kolchozu nachází více firem - výroba plasty, výkup hroznů a jejich následné využití (víno?), garážování různých zemědělských strojů - ale ta dílna, ve které pracoval taťka a kam jsme s ním coby děcka jezdily a celou ji prošmějdily (a chodily mu pro šumák a jedly jeho sváču)  už dávno nevoní po šmíru a benzínu - taky už nemá ohromná dřevěná vrata. A teletník - ach jo - telátek v něm není!

A vodičku proti prdíkům jsme telátkům taky dávaly, ale bylo jich opravdu moc - šestnást chlívků - osm po jedné straně chodby a osm po druhé straně chodby - a v každém chlívku šestnást stání (a skoro všechna byla obsazená) - to se opravdu těžko uhlídalo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

alimo 26.4.2007 10:00

Štětinko

to je strašně zajímavý povídání, já tohle vůbec neznám, jsem z města a i když jsme mívali králíky a slepice, tak o kravičkách toho moc nevím. Z tvého vyprávění je poznat, jak tu práci - i když asi i těžkou - máš ráda a ta zvířata taky. Moc děkuju

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Beňa st. 26.4.2007 9:58

Super povídání!

Štětinko dík moc za exkurzi, je to velmi zajímavé, člověk o takových věcech nemá ani páru a tak  jsou to cenné informace. Kravičky mám moc ráda,  ráda se na ně dívám, jak se pasou. Vzpomínám na naši milou Šeku, kterou měla babička a já s ní chodila Šeku pást a dovedu si vybavit, jak crčelo mléko do nádobky při dojení a jak to v maštali vonělo. Máš náročné, ale krásné zaměstnání. Tak pozdravuj všechna ta telátka od Zvířetníků.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Štětinka 26.4.2007 9:21

Re: Milá Štětí,

Jo, to byly ty tradiční teletníky, to už snad dnes ani neexistuje. Příliš velké koncentrace zvířat a nemocí. Já mám kolem 40 telat, všechny ve VIB, ani se moc nenafukujou. Když už, tak do nich naleju kapky proti prdíkům (stejné, jako používají dnešní maminky pro miminka), a pokud ani to nepomůže, mám specielní jehlu, co jim ufoukne bříško přímo. Ještě se mi nestalo, aby na tohle některé umřelo

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Štětinka 26.4.2007 9:14

Re: Re: Re: telátka

Určitě to byl začarovanej Lucifer

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zkumavka 26.4.2007 9:13

Re: Re: Štětinko,

No,Štětináči,to tak snad není,spíše je to v Prague dost neobvyklé zaměstnání.Ale i masérka,co k ní občas jdu,by ráda za tebou pro mléko až tam do kravovína. Pořád se vyptává.

Každej máme holt něco,hlavně,že to děláme rádi a dobře.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Xerxová 26.4.2007 9:12

Re: Re: telátka

Ale dnes mně koza vůbec nevadí - když se ještě kolem ranče Malevil volně pohybovalo velké stádo ovcí a koz - tak jsem jim nosila mlsky - a vůbec jsem se těch hlav rohatejch nebála a moc se mi to líbilo, být uprostřed toho chumlu zvědavých žebravých čumáků.... Ale ta mečící bílá koza u tety v chlívku??!!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

YGA 26.4.2007 9:02

Milá Štětí,

taky jsem si u tvého (moc hezkého a poučného) povídání zavzpomínala na mé mládí - ach téměř třícet let nazpět je tomu, co jsem ve třičtvrtě na čtyři (ráno) naskočila na kolo značky Ukrajina a z kopce fičela až na kolchoz (neboli JZD) - tam jsem byla za pět minut, zato nazpět - tlače ukrajinu krajinou  - mi to trvalo třičtvrtě hoďky a vypadala jsem takto . Tam rychle do silonové šatovky (nejlépe odolávala telecímu lizu chichi) a gumáků a ve čtyři nástup na plac - teletník. A už začal kolotoč - vyhrábout hnůj na dopravník (důmyslné zařízení - betonové korýtko a v něm pás se železným paprčkamy, který procházel všemi stájemi a hnůj vyhrnul až ven na vlečku), naházet čistou slámu, navozit balíky slámy na odpolední podestýlku, namíchat telecí sunar, umýt kýblíky, naplnit sunarem a granulemi, vyčistit telátka, dovéz narozené tele do sušárny (tehdy se opravdu telátka odvážela od krávy do čtyř hodin po porodu), odvést do boxíku, dát první mlezivo a bylo poledne a konec směny. Směny se střídaly ráno od čtyř do jedenácti a odpoledně ode dvou do osmi (pro nás maloleté brigádnice - byla jsem tam s kamarádkou). Byla to hezká dřina - ty telátka tak krásně voněla.

Byly tam i nehezké zážitky - když se telata nafoukla a my se snažily (samé ženské) je vodit,aby z ních plyny odešly - někdy to bylo ale marné a telátko pošlo - pak jsme je my holky musely naložit na kolečko a odvézt mimo areál do betonové bedny, kde je odvezly do kafilerky. Anebo jsme museli ošetrovat proleženiny na nohách - to bylo takové smutné.

Rohy se jim taky vypalovaly - a na rozdíl od Štětinky vím, že to muselo být velice bolestivé - rány byly živé ještě týden - možná je to teď šetrnější - pevně věřím.

Další rok jsem brigádničila v kravíně - tam to bylo taky hezký.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Štětinka 26.4.2007 8:58

Re: Milá Štětinko

no, u nás je to vcelku v pohodě, jak je dojírna, tak ty kopance jsou eliminovány. Jen občas se vyskytne "zabiják", který přeleze i hrazení, aby nemusela dát mlíčko, ale myslím, že to jsou zrovínka ty, které nedají cucnout ani teleti. Ale u nás je na to takovej klid a pohoda, žádný nervy.

Když jsem ale dojívala jestě kravky v chlívě, bez dojírny, tak to bylo horší. Často ale zase pomohla přítomnost telete.

Občas se stane, že se ale mršky tak bojej, že "nepustí" mlíko, to bývá problematičtější, musí se jim píchnout hormony

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Štětinka 26.4.2007 8:53

Re: Kravičky, remízky a políčka

 a že nemáš pocit, že smrděj a je víc much?!  Já tohle miluju, mohla bych tam u těch zvířat bydlet

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Štětinka 26.4.2007 8:51

Re: Štětinko, úžasné super povídání

nádhera viď, my právě jako ekofarma mívali ty naše kravky taky na takových kopečcích s remízky i lesíky, skálami, dokonce i malý lom tam měly a potůčku nemluvě. Není to sen?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Štětinka 26.4.2007 8:48

Re: telátka

To vůbec neva, já mám zase hodně silnou a nekompromisní fobii z červů. Stejně mě jednou z nich chytne infarkt, nevěřila bys, jak umím zařvat a rychle utíkat, když je zahlídnu

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Štětinka 26.4.2007 8:45

Re: Milá Štětinko,

ono je asi škoda, že to Dede nenaporcovala, je to zahlceno informacema, ale děkuji

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Štětinka 26.4.2007 8:44

Re: Štětinko,

Jé, já byla na zvířata od malička ujetá, to by asi věděla spíš Zkumavka, chtěla jsem být žokejkou, ale moc jsem narostla, tak mi doporučili zemědělku a já hned zjistila, jak moc mě to baví a všechny nové informace jsem hltala a povětšinou byly pro mne logické, tak jsem se ani moc nemusela učit. Moc mě to bavilo a dodnes mi to zůstalo. I když před Zkumavkou na veřejnosti mluvím o holinkách, tak se krčí, páč to asi neni zrovna reprezentativní povolání, ale mě to vůbec neva a hrdě se k tomu hlásím

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Li 26.4.2007 8:16

Milá Štětinko

díky za prima článek, při kterém jsem si zavzpomínala na svoje mládí  Ještě bys mohla popsat, kterak se prvotelky učí dojit

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Bláža 26.4.2007 7:55

Tý jo

Štětinko, to je supr článek! Díky!  Tisknu si ho na doma, předložím ho ke čtení rodině

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vakandi 26.4.2007 7:49

Štětí

dík za bezvadný článek

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Karolína 26.4.2007 7:43

Kravičky, remízky a políčka

To bylo krásné povídání

Připomnělo mi to mé dětství na chalupě v Krkonoších - přesně jak popisuje Alča: všechny kopce byly osázeny plodinami - len, krmný hrách, brambory (díky těm jsme zimu přežili velmi dobře!), různé obilí a další plodiny. Jen toho lnu co se tam modralo, však taky všude okolo byly zpracovny a továrny na lněný textil. Dneska jsou rozpadlé a nikdo neví, co s nimi dál. Všude jsou pastviny, ale na rozdíl od té dřívější doby je způsob pastvy podstatně kultivovanější. Kdysi byly krávy vypuštěny a ponechány osudu, když utekly, měli jsme všichni rozdupané zahrady a ožrané úplně všechno. Všem to v JZD bylo absolutně buřt. Pološílené a vystresované krávy honili na motorkách sem tam, mlátili je tyčemi, hrůza pohledět. Dneska jsou stáda soukromá a patří jednomu ze sousedů, trvale zde bydlícímu, který louky okolo skoupil a perfektně je udržuje. Má obrovská stáda kraviček, které jsou pohodové, klidné a louky spásá jen jednou do roka. Jednou je poseká, na jaře a na podzim spase. Takže tráva na nich je opravdu tráva a ne samý šťovík a bejlí, jako kdysi. Také nepase tam, kde jsou pod lesem byliny a chráněné rostliny, takže se opět objevuje arnika, rdesno a spousta dalších kytiček, které JZD dříve vypásalo, protože pouštěli krávy klidně až do lesa a byo jim to všechno jedno. Taky mám krásný pocit, když jdu na procházku, jak se ta příroda rychle vzchopila a zase poletují motýlci, vrátila se spousta živočichů, kteří téměř vymizeli za velmi nešetrného hospodaření tehdejšího JZD.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Alča 26.4.2007 7:15

Štětinko, úžasné super povídání

se spoustou zajímavých informací! U nás doma to chodilo trošku jinak (měli jsme v chlívku dvě celkem rozmazlené bučavky), ale přesto mám teoreticky velmi dobré znalosti tohoto prostředí - můj chlap hodně dlouho pracoval na MŽV (pro neznalé "mechanizace živočišné výroby") a tudíž znám velmi dobře pojmy jako dojení, chlazení, drážky, zábrany, apod.

Chci jen napsat ještě jeden postřeh z poslední doby: před revolucí se i u nás (t.j. kolem 600m n.m.) pěstovaly speciální odrůdy obilí, kukuřice, každý kousek půdy byl osetý a odborné firmy se předháněly ve výrobě svahových kombajnů a jiné mechanizace (roviny u nás opravdu nejsou), drtič kamení byl jeden z nejžádanějších strojů. V dnešní době už jen sem tak vidím nasázené brambory, jinak jsou všechny plochy proměněné v pastviny s obrovskými stády bučavek. Klasická plemena byla nahrazena těmi "chlupatějšími", odolnějšími proti zimě, protože kravky jsou venku, i když je  dva metry sněhu a dvacet pod nulou. Nedávno jsme si udělali výlet po okolí a moc se mi líbil obrázek dnešní krajiny - objevují se původní remízky, na místech bývalých smrkových monokultur se vysazují  i listnáče z náletů a na travnatých stráních se pasou stáda spokojených kravek. Víte, že jsem si občas připadala jako ve Švýcarsku? (jen tu fialovou krávu tady tedy opravdu nemáme!).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Xerxová 26.4.2007 6:56

telátka

Štětinko dík za odkrytí spousty informací.

Vždy kus prázdnin jsem jako malá holka trávila u příbuzných kousek od Náchoda. Teta dělala v kravíně a já s ní brzičko ráno mohla jít na dojení a pak do teletníku. Ale tenkrát tam byla telátka ve stádečku a pila postupně z několika kbelíků, do kterých se vnořily veliké černé dudlíky... Těch krav a telátek jsem se nebála, ale tetina bílá koza doma v chlívku - to byl pro mě nebezpečný tvor

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vave 26.4.2007 6:40

Štětinko,

to je moc zajímavé povídání, zatím jsem ho jen přelétla očima, spěchám na školení, ale určitě si to odpoledne přečtu pečlivě a napíšu víc.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Fallowa 26.4.2007 6:07

Milá Štětinko,

dík za velmi zajímavý článek - nikdy by mě nenapadlo,co všechno musí člověk starající se o krávy znát!Máš velmi náročnou práci a obdivuju Tě,že ještě zvládáš domácnost,děti,psy a "boj" s úřady ( viz školka).Ať se Ti daří a někdy zase napiš další zajímavosti o kravičkách s telátky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Rpuť 26.4.2007 6:02

Štětinko dík!

Kravičky ta já můžu, i když doby kdy jsem jezdívala na Šeráku na Stračeně jsou dávno pryč. Ale byla to moc príma kámoška

• reagovat
• nahlásit příspěvek

veram 26.4.2007 0:50

Štětinko,

je vidět, že máš ty své kravičky moc a moc ráda. A jak ses vlastně, propána, ty, holka z Prahy, k nim vůbec dostala?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

evva 26.4.2007 0:17

Tak se mi poprvé povedlo být první,

Štětinko, děkuju za nádherný článek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek