Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
PŘÍRODA: Kravičkování
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Li 26.4.2007 11:49Re: Re: Milá Štětinko To je fajn Za mého mládí neměla kravička ani možnost si ke svému telatku čmuchnout, natož ho pak ho očistit a práce s uvázanýma prvotelkama byla pak o život Díky za info a mám radost |
Štětinka 26.4.2007 15:57Re: Re: Re: Milá Štětinko no jo, člověk furt kouká a koumá, ale nakonec se stejně vrátí zpět |
Bláža 26.4.2007 7:55Tý jo Štětinko, to je supr článek! Díky! Tisknu si ho na doma, předložím ho ke čtení rodině |
Vakandi 26.4.2007 7:49Štětí dík za bezvadný článek |
Karolína 26.4.2007 7:43Kravičky, remízky a políčka To bylo krásné povídání Připomnělo mi to mé dětství na chalupě v Krkonoších - přesně jak popisuje Alča: všechny kopce byly osázeny plodinami - len, krmný hrách, brambory (díky těm jsme zimu přežili velmi dobře!), různé obilí a další plodiny. Jen toho lnu co se tam modralo, však taky všude okolo byly zpracovny a továrny na lněný textil. Dneska jsou rozpadlé a nikdo neví, co s nimi dál. Všude jsou pastviny, ale na rozdíl od té dřívější doby je způsob pastvy podstatně kultivovanější. Kdysi byly krávy vypuštěny a ponechány osudu, když utekly, měli jsme všichni rozdupané zahrady a ožrané úplně všechno. Všem to v JZD bylo absolutně buřt. Pološílené a vystresované krávy honili na motorkách sem tam, mlátili je tyčemi, hrůza pohledět. Dneska jsou stáda soukromá a patří jednomu ze sousedů, trvale zde bydlícímu, který louky okolo skoupil a perfektně je udržuje. Má obrovská stáda kraviček, které jsou pohodové, klidné a louky spásá jen jednou do roka. Jednou je poseká, na jaře a na podzim spase. Takže tráva na nich je opravdu tráva a ne samý šťovík a bejlí, jako kdysi. Také nepase tam, kde jsou pod lesem byliny a chráněné rostliny, takže se opět objevuje arnika, rdesno a spousta dalších kytiček, které JZD dříve vypásalo, protože pouštěli krávy klidně až do lesa a byo jim to všechno jedno. Taky mám krásný pocit, když jdu na procházku, jak se ta příroda rychle vzchopila a zase poletují motýlci, vrátila se spousta živočichů, kteří téměř vymizeli za velmi nešetrného hospodaření tehdejšího JZD. |
Štětinka 26.4.2007 8:53Re: Kravičky, remízky a políčka a že nemáš pocit, že smrděj a je víc much?! Já tohle miluju, mohla bych tam u těch zvířat bydlet |
Karolína 26.4.2007 14:32Re: Re: Kravičky, remízky a políčka Asi smrděj! A asi je v okolí i víc much! Mně tohle ale nevadí! Mně venkov voněl vždycky a nejlepší bylo přijít od koní. To jsem zarputile odmítala koupel a smrděla jsem sobě i rodičům, ale tohle miluju! |
PetraK 26.4.2007 13:49Re: Kravičky, remízky a políčka Karolíno - jej, to je prima, že se najde i rozumný a k přírodě šetrný hospodář. Kdyby jich byla většina, to by bylo něco! |
Alča 26.4.2007 7:15Štětinko, úžasné super povídání se spoustou zajímavých informací! U nás doma to chodilo trošku jinak (měli jsme v chlívku dvě celkem rozmazlené bučavky), ale přesto mám teoreticky velmi dobré znalosti tohoto prostředí - můj chlap hodně dlouho pracoval na MŽV (pro neznalé "mechanizace živočišné výroby") a tudíž znám velmi dobře pojmy jako dojení, chlazení, drážky, zábrany, apod. Chci jen napsat ještě jeden postřeh z poslední doby: před revolucí se i u nás (t.j. kolem 600m n.m.) pěstovaly speciální odrůdy obilí, kukuřice, každý kousek půdy byl osetý a odborné firmy se předháněly ve výrobě svahových kombajnů a jiné mechanizace (roviny u nás opravdu nejsou), drtič kamení byl jeden z nejžádanějších strojů. V dnešní době už jen sem tak vidím nasázené brambory, jinak jsou všechny plochy proměněné v pastviny s obrovskými stády bučavek. Klasická plemena byla nahrazena těmi "chlupatějšími", odolnějšími proti zimě, protože kravky jsou venku, i když je dva metry sněhu a dvacet pod nulou. Nedávno jsme si udělali výlet po okolí a moc se mi líbil obrázek dnešní krajiny - objevují se původní remízky, na místech bývalých smrkových monokultur se vysazují i listnáče z náletů a na travnatých stráních se pasou stáda spokojených kravek. Víte, že jsem si občas připadala jako ve Švýcarsku? (jen tu fialovou krávu tady tedy opravdu nemáme!). |
Štětinka 26.4.2007 8:51Re: Štětinko, úžasné super povídání nádhera viď, my právě jako ekofarma mívali ty naše kravky taky na takových kopečcích s remízky i lesíky, skálami, dokonce i malý lom tam měly a potůčku nemluvě. Není to sen? |
PetraK 26.4.2007 13:43Re: Štětinko, úžasné super povídání Alčo - viď? Že se na to dobře kouká |
Xerxová 26.4.2007 6:56telátka Štětinko dík za odkrytí spousty informací. Vždy kus prázdnin jsem jako malá holka trávila u příbuzných kousek od Náchoda. Teta dělala v kravíně a já s ní brzičko ráno mohla jít na dojení a pak do teletníku. Ale tenkrát tam byla telátka ve stádečku a pila postupně z několika kbelíků, do kterých se vnořily veliké černé dudlíky... Těch krav a telátek jsem se nebála, ale tetina bílá koza doma v chlívku - to byl pro mě nebezpečný tvor |
Štětinka 26.4.2007 8:48Re: telátka To vůbec neva, já mám zase hodně silnou a nekompromisní fobii z červů. Stejně mě jednou z nich chytne infarkt, nevěřila bys, jak umím zařvat a rychle utíkat, když je zahlídnu |
Xerxová 26.4.2007 9:12Re: Re: telátka Ale dnes mně koza vůbec nevadí - když se ještě kolem ranče Malevil volně pohybovalo velké stádo ovcí a koz - tak jsem jim nosila mlsky - a vůbec jsem se těch hlav rohatejch nebála a moc se mi to líbilo, být uprostřed toho chumlu zvědavých žebravých čumáků.... Ale ta mečící bílá koza u tety v chlívku??!! |
Štětinka 26.4.2007 9:14Re: Re: Re: telátka Určitě to byl začarovanej Lucifer |
PetraK 26.4.2007 13:44Re: Re: telátka Štětinko - a dobře děláš. To by jeden netušil, jak jsou některý červi zatr rychlý |
Štětinka 26.4.2007 15:58Re: Re: Re: telátka jasně! Co kdyby mě dohonili! |
Vave 26.4.2007 6:40Štětinko, to je moc zajímavé povídání, zatím jsem ho jen přelétla očima, spěchám na školení, ale určitě si to odpoledne přečtu pečlivě a napíšu víc. |
Fallowa 26.4.2007 6:07Milá Štětinko, dík za velmi zajímavý článek - nikdy by mě nenapadlo,co všechno musí člověk starající se o krávy znát!Máš velmi náročnou práci a obdivuju Tě,že ještě zvládáš domácnost,děti,psy a "boj" s úřady ( viz školka).Ať se Ti daří a někdy zase napiš další zajímavosti o kravičkách s telátky. |
Štětinka 26.4.2007 8:45Re: Milá Štětinko, ono je asi škoda, že to Dede nenaporcovala, je to zahlceno informacema, ale děkuji |
Dede 26.4.2007 11:18Re: Re: Milá Štětinko, Štětinko, to nešlo. Kdo ví, kdy by na to přišla zase řada, lidi by toho půlku zapomněli. Kdo nemá čas teď, může se k tomu vrátit a navíc se to dobře vytiskne. Přemýšlela jsem nad tím rozdělením, ale potom jsem to nechala v celku. Prostě si myslím, že je to lepší! |
Štětinka 26.4.2007 15:59Re: Re: Re: Milá Štětinko, to je taky fakt, on si z toho každej vybere, co potřebuje |
Rpuť 26.4.2007 6:02Štětinko dík! Kravičky ta já můžu, i když doby kdy jsem jezdívala na Šeráku na Stračeně jsou dávno pryč. Ale byla to moc príma kámoška |
veram 26.4.2007 0:50Štětinko, je vidět, že máš ty své kravičky moc a moc ráda. A jak ses vlastně, propána, ty, holka z Prahy, k nim vůbec dostala? |
Štětinka 26.4.2007 8:44Re: Štětinko, Jé, já byla na zvířata od malička ujetá, to by asi věděla spíš Zkumavka, chtěla jsem být žokejkou, ale moc jsem narostla, tak mi doporučili zemědělku a já hned zjistila, jak moc mě to baví a všechny nové informace jsem hltala a povětšinou byly pro mne logické, tak jsem se ani moc nemusela učit. Moc mě to bavilo a dodnes mi to zůstalo. I když před Zkumavkou na veřejnosti mluvím o holinkách, tak se krčí, páč to asi neni zrovna reprezentativní povolání, ale mě to vůbec neva a hrdě se k tomu hlásím |
zkumavka 26.4.2007 9:13Re: Re: Štětinko, No,Štětináči,to tak snad není,spíše je to v Prague dost neobvyklé zaměstnání.Ale i masérka,co k ní občas jdu,by ráda za tebou pro mléko až tam do kravovína. Pořád se vyptává. Každej máme holt něco,hlavně,že to děláme rádi a dobře. |
evva 26.4.2007 0:17Tak se mi poprvé povedlo být první, Štětinko, děkuju za nádherný článek. |
Štětinka 26.4.2007 11:05Re: Tak se mi poprvé povedlo být první, není zač |