Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
POVÍDKA: Stařec a pes
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
veram 5.2.2007 12:55Re: Re: Připomněl jste mi, Ta povídka Krambambuli je napsaná už v roce 1882, napsala ji Marie von Ebner-Eschenbach. Byla to rakouská spisovatelka, ale pocházela ze starého rodu Dubských a narodila se a dětství prožila ve Zdislavicích u Kroměříže. Povídka Krambambuli byla v době druhé světové války s úspěchem zfilmovaná |
|
|
Xerxová 5.2.2007 7:45Moc krásně dojemné Je pravda, že pro spoustu starých lidí je pejsek nejen největším kamarádem, ale i prostředníkem k světu ostatních. Vždyť s kolika důchodci se zdravím a ptám se na Žofinku a Blekinku... a Žolíčka... A jim se rozzáří oči a rozpovídají se.... a já si pak někdy nadávám, že jsem si začala.... |
.|
|
LENKA S. 5.2.2007 9:49JINDRO, MUSÍM JEN SOUHLASIT MÁM JEDEN TAKOVÝ PŘÍPAD V NEJBLIŽŠÍM OKOLÍ. JE TO VELIKÝ ZNALEC PŘÍRODY, SKAUT A NÁRAMNÝ PŘÍTEL VŠECH DĚTÍ, DNES U Ž VÍCE NEŽ 80LETÝ "MEDVĚD". TAKHLE HO OSLOVOVALY SKORO VŠECHNY DĚTI(OD TĚCH MALÝCH PRVŇÁKŮ AŽ PO SKORO DOSPĚLÉ TEENAGERY), KDYKOLIV HO UVIDĚLY NA ULICI. A ON SI JE PAMATOVAL VŠECHY JMÉNEM A,VŠEM VESELE ODPOVÍDAL, SE VŠEMI PROHODIL TŘEBA JEN PÁR SLOV NEBO JEN POSLAL NĚKOMU POZDRAV.. MĚL TAKY PEJSKA. MOC CHYTRÉHO, ALE NA ULICI NALEZENÉHO KŘÍŽENCE. OBA HO S MANŽELKOU MILOVALI. ON S BORKEM CHODIL DENNĚ DO SVÉHO KRÁSNÉHO SKLENÍKU,PLNÉHO PŘENÁDHERNÝCH KA KTUSŮ, KTERÉ SBÍRAL SNAD UŽ OD 4 LET, JEHO PANÍ SE S NÍM STŘÍDALA A CHODILA BOREČKA VENČITVEČER. SKORO DENNĚ JSME SE SPOLU S OBĚMA STAŘÍČKY POTKÁVALI A VŽDY JSME SI MĚLI O ČEM POVÍDAT. VŽDYŤ JSME VŠICHNI TŘI BYLI PEJSKAŘI!! PEJSEK BOREK ALE VLONI NAPODZIM ONEMOCNĚL TAK STRAŠNĚ A SMRTELNĚ,, ŽE HO NEBYLO MOŽNÉ ZACHRÁNIT ŽÁDNÝM ZPŮSOBEM.UŽ SE PROHÁNÍ ZA DUHOUB A ZŘEJMĚ NETRPĚLIVĚ ČEKÁ N A PŘÍCHOD SVÝCH PÁNÍČKŮ. MÁM VELIKÉ OBAVY, ŽE SE BOREČEK DOČKÁ BRZY. NÁŠ MEDVĚD SI JEŠTĚ TĚSNĚ PO BOREČKOVĚ ODCHODU ZLOMIL KRČEK NA SVÉ JEDINÉ ZDRAVÉ NOZE A PROŽIL SI TAKY SVOJE. DNES UŽ VŮBEC NIKAM NECHODÍ ANI ON , ANI JEHO PANÍ. ANI MILOVANÉ KAKTUSY HO DO NEDALEKÉHO SKLENÍKU NEVYTÁHNOU. JAKO BY JE OBA A NARÁZ PO ODCHODU JEJICH MILOVANÉHO PSÍKA ZA DUHU, ZDEJŠÍ SVĚT UŽ DOCELA PŘESTAL ZAJÍMAT. OBA JEN NETRPĚLIVĚ ČEKAJÍ, KDY JIM BUDE DOVOLENO, ABY SVÉHO BOREČKA SMĚLI NÁSLEDOVAT. ON BYL TOTIŽ JEDINÝM , ALE VELICE PEVNÝM POUTEM SE ZDEJŠÍM SVĚTEM . ONI DNES ZTRATILI MOTIVACI. PRÝ UŽ JSOU NA PSÍKA STAŘÍ , POHYBOVAT SE NEMOHOU A UŽ JINÉHO ODMÍTAJÍ MEZI SEBE PŘIJMOUT. NEVÍM SAMA, JAK BYCH TĚM DVĚMA STAROUŠKŮM POMOHLA, I KDYŽ BYCH TO MOC RÁDA UČINILA. |
|
|
Dede 5.2.2007 10:24Re: JINDRO, MUSÍM JEN SOUHLASIT LENKO, A NEPOMOHLA BY KOČIČKA? (VIZ VEDLE?) POKUD NEJSOU VYSLOVENĚ NEMOCNÍ, TAK BY TO MOHLO FUNGOVAT... VŽDYŤ Z ÚTULKU MOHOU MÍT KLIDNOU STARŠÍ KOČKU... CO KDYBY SES ZAPTALA? |
|
|
Zdena b.p. 5.2.2007 11:24Re: Ještě než jsem sjela níž, napadlo mne totéž. Čičina je mnohem samostatnější a lidé se špatnou pohyblivostí její servis dokážou zvládnout. Ale nechtělo by to kotě, protože to, než se uklidní, tak to trvá 1,5 až 2 roky. Nehledě na to, že by si byli vědomi, že je starší čičina opravdu potřebuje. Nemusejí ji pouštět ven. Kočka, když není sama doma, tak je v bytě docela pohodářka. Jen ten začátek by se musel zvládnout. Pořídit WC (já ho ani nemám, plně postačuje pro marody umělohmotný kartán) , mističky a občas přátelsky navštívit, jestli nepotřebují pomoci. |
|
|
LENKA S. 5.2.2007 14:15MILÁ DEDE, POKUSÍM SE NĚCO VYSONDOVAT.DÍK ZA TVOU RADU. MÁM JEN NEBLAHÉ TUŠENÍ, ŽE MEDVĚD JE TĚŽKÝ ASTMATIK. TEN PSÍK BYL HLADKOSRSTÝ, SRT SKORO NELÍNALA.PRO NĚ DVA BYL OBROVSKÝM ZÁŘÍCÍM SVĚTÝLKEM A VYTÁHL JE NA PROCHÁZKU VŽDY. ČASTO TAM ZABÍHÁM, JSOU TO PŘÁTELÉ CELÉ NAŠÍ RODINY, ALE HLAVNĚ MÝCH DCER. DÍK ZA RADU. DNES TAM ZAJDU A VYSONDUJU VÍC. |
|
|
Jaryna 5.2.2007 11:32Re: Moc krásně dojemné Děláš moc dobře, jen se ptej na jejich pejsky, já to také dělám....A když se dozvím, že pejsek už nežije....neptám se, oni začnou sami povídat a tak mají možnost si zavzpomínat na svého kamaráda a určitě se jim uleví..... |
|
|
Fallowa 5.2.2007 6:54Milý pane Růžičko, přes slzy nevidím na klávesnici - i já měla psa,který mi pomohl v těžké životní situaci,ale tak krásně jako Vy bych to neuměla popsat.Díky! |
|
|
Zuzka 5.2.2007 2:54Ach, pane Růžičko! Co mi to děláte? Já musím ráno do práce a tam uvidím celou řadu podobných osudů a konců...Já mám být lidem v těžkých chvílích oporou a povzbuzením a ne uzlíčkem vlastních emocí. A jak to mám asi udělat, když tady brečím jako želva? Jinak povídka je to opravdu tuze krásná, přímo bere za srdce. A všechny mé otázky jsou vskutku pouze řečnické! |
|
|
LENKA S. 5.2.2007 0:46MILÝ PANE RŮŽIČKO, TEĎ PRÁVĚ JSEM DOČETLA. SLZY JAK HRÁCHY SE MI KUTÁLEJÍ PO TVÁŘÍCH, PLÁČ SE NEDÁ ZASTAVIT NIČÍM. DÁ SE ŘÍCT, ŽE TU PLÁČU JAK ŽELVA ČI KROKODÝL. VAŠI POVÍDK U JSEM PŘEČETLA JEDNÍM DECHEM AŽ DO KONCE. JE SICE VELICE SMUTNÁ, ALE NESKONALE KRÁSNÁ, A LIDSKY PRAVDIVÁ. I KDYŽ NEBUDU MOCT DNES USNOUT, PŘESTO VÁM Z CELÉHO SVÉHO SRDCE DĚKUJI. VAŠE POVÍDKA JE NÁDHERNÝM , VELICE CENNÝM A JISTĚ VŠEMI ZVÍŘETNÍKY OCENĚNÝM SKVOSTEM. JAKO BYCH TY DVA VIDĚLA ŽIVĚ A BYLA U VŠEHO SAMA PŘÍTOMNA. |
|
|
Lucka V. 5.2.2007 9:45Re: MILÝ PANE RŮŽIČKO, To je krásné povídání, lidské a smutné, ale přesto dávající naději, že svět není špatný.. O Vánocích vyhasl život jednoho báječného hafíka... moc to bolelo... Teď už vím, že nevyhasl. Jeho pokračování mi spokojeně a důvěřivě spí s hlavou položenou na noze a vím, že až se probudí, vím, že se na mě podívá nadhernýma očima svého dědy Buffyho... |
|
|
Jaryna 5.2.2007 11:41Re: Re: MILÝ PANE RŮŽIČKO, Lucko, cos to napsala, zase něco smutného ? Já také prožila smutnou událost s mladým pejskem, který dostal, nebo měl leukémii...Bylo to moc smutné, ale moje rodina mi pomohla s novým štěnětem o které jsem se musela starat a přestat plakat zamilým kamarádem, který odešel v plné síle pěti let do psího nebíčka, i když jsme dělali s veterinářem všechno možné, abychom ho zachránili.....Už mám dva roky nového, zlobivého útulkáře Bennyho, ale stejně na Ajaxe vzpomínám......Tak Zvířetníci dost smutku......! ! ! Nebo se ubrečím...... |
|
|
Lucka V. 5.2.2007 13:34Re: Re: Re: MILÝ PANE RŮŽIČKO, Asi jsi tu nebyla, psala jsem to po Vánocích. Buffíček nám tehdy odešel za Duhový most, postihl ho nějaký šíleně agresívní kostní nádor a řešení bylo jediné... Strašně jsem to obrečela a trvalo to dlouho... naštěstí Buffyho dcera, Xena, nečekala, až jí najdeme ženicha a pořídila si potomstvo s náhodným kolemjdoucím. No a jedna z těch hafulek je zřejmě Buffákovo převtělení, vzhledem i chováním. Od pátku má tedy Argus zase kamarádku a my se zase máme čemu smát! je jí 8 týdnů a je skvělá! |
|
|
zana 5.2.2007 19:45Re: Re: MILÝ PANE RŮŽIČKO, Lucko, jsem ráda, že to takhle dopadlo, v duchu jsem Buffince moc fandila. |
