4.5.2024 | Svátek má Květoslav


Diskuse k článku

PORTRÉT: Tullamore

Jmenuji se Tullamore, jsem Český teplokrevník - valach, barvy ryzák (panička dodává, že krasavec inteligentní) po Nikola a po Topas 14.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Kačer 1.2.2007 16:59

Re: Re: Re: Re: Re: Ó! Lidi zlatý,

Ryba je můj tatínek! Ryby jsou dobrý a to i na talíři ;-D a pak ryba je taky moje sestra, a vodňák je můj nastávající švakr se škvarkovou! A já jsem plíženec...

KláraS 1.2.2007 13:22

Re: Re: Re: Re: Ó! Lidi zlatý,

jájájájájá su Vodnááář :-)

Radka 1.2.2007 13:59

Re: Re: Re: Re: Re: Ó! Lidi zlatý,

táta vodnář, máma ryby. Dneska je tu krásně,  koníci, výuka jezdectví a venku ještě svítí slunce. Zdravím a přeju dál krásnej den.

Vakandi 1.2.2007 14:02

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ó! Lidi zlatý,

KUK ;-)

Vakandi 1.2.2007 14:00

Re: Re: Re: Re: Re: Ó! Lidi zlatý,

Lednový a lebo únorový ?

KláraS 1.2.2007 15:17

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ó! Lidi zlatý,

jestli to bylo na mě, tak únorový - poslední den :-)

Beda 1.2.2007 15:03

Re: Re: Re: Re: Ó! Lidi zlatý,

vodnář je dcérka:-), na Hromnice;-)R^

Ejška 1.2.2007 17:56

Re: Re: Re: Re: Ó! Lidi zlatý,

synek je vodnář;-Dnarozky slaví s Vandou;-D

Olčava 1.2.2007 20:15

Jestli to v tuto pozdní hodinu ještě někoho zajímá,

tak já jsem taky VODNÁŘ!A únorovej:-)

MaRi 1.2.2007 11:15

Odborníci přes koníčky,

je pravda, že když koník nechce skočit přes překážku nebo vůbec poslechnout, musí přijít ke slovu bičík?

Mívám občas rozhovor s dívčinkou (12 let), pro kterou jsou koně to nejnejnej, ale ta mi tvrdí, že když koník neposlechne, musí to vyřešit bič. Tak prý to tvrdí pan X. (jméno si nepamatuju), který se stará o skupinu koní ve vedlejší vesnici, kam dívka jezdí a u něhož má svou koničku. Já s ní vždycky polemizuju, ale protože pro mě je kůň a) krásný  b) ohromně VELIKÝ, chybí mi argumenty. Co mi hlavně vadí je skutečnost, že to děvče je od mala vychováváno v domnění, že když zvíře neposlechne, řešením je rána a ne přemýšlení, jak ho přimět k poslušnosti po dobrém.

Dede 1.2.2007 11:37

Re: Odborníci přes koníčky,

MaRi nejsem odborník, ale jezdila jsem a měla jsem mimo jiné oblíbeného koně, velkého tvrdohlavce a navíc hřebce, takže bylo často o zábavu postaráno. Na hodině jsme mít bičík museli (patřil k výstroji, na závodech ho člověk taky má, prostě si člověk musí zvyknout mít jo v ruce). Ale běda, kdyby nás trenér viděl mlátit koně! S výjimkou lehkého klepnutí (!) za holeň u lenochů, se bičíkem nic neřešilo! Ani nesmělo, jelikož trenér správně došel k názoru, že když koník neposlouchá, tak něco děláme blbě my. (Nenosilo se ani ostré uždění, jen výjimečně v případě starých zabijáků, ale na ty zase nepatří dvanáctiletá holka) Vím, že na závodech se může použít jako výraznější pobídka, a někteří nerozhodní koně ji i přivítají. Ale opět ne bití! (Za to může být i diskvalifikace).

Dívence bych řekla něco o komunikaci se zvířaty, o řeči těla, o tom, že když kůň neposlouchá, tak to prostě může být tím, že jí nerozumí, že neví, co po něm chce. A jak by se jí líbilo, kdyby nevěděla co s domácím úkolem a místo vysvětlení přišla rána? Ono vůbec je divné, že na to přistoupila. Mě by myslím nepřesvědčili... Kdo ví, jestli se to u nich doma s úkoly neřeší po koňském!

tosca 1.2.2007 12:36

Re: Re: Odborníci přes koníčky,

Ostré uždění ... a šporny ... v době, kdy jsem jezdila já to mnoho jezdců požívalo. Nenáviděla jsem to, zvlášť, když jsem viděla, jak to používají. Zlaté "jelito" od bičíku proti tomu, co dokázaly tyto "pomůcky" :-/

tosca 1.2.2007 12:39

Re: Re: Re: Odborníci přes koníčky,

Jéééžiš ... používalo ... kéž by to raději požívali :-)

PetraK 1.2.2007 12:39

Re: Re: Odborníci přes koníčky,

Přidávám se k Dede. Bičík není výchovná metoda. Když chci zvíře - jakékoliv něco naučit, musím ho to učit s trpělivostí a ne s bičíkem. Jak může sakra koňák něco takovýho vypustit?

KláraS 1.2.2007 11:54

Re: Odborníci přes koníčky,

i když jezdím a mám koně, tak se taky nepovažuju za odborníka... ale.... myslím si že, bičík není od toho aby se s ním bilo, ale o upozorňovalo. Takže v případě že si je jezdec 100% jist, že udělal vše správně a kůň rozumí co po něm chce a přesto nedělá co má - může přijít upozornění bičem. Takže upozorňovat ano, bít ne. Autorita a poslušnost být musí - ta se ale vytlouct nedá.

tosca 1.2.2007 12:33

Re: Odborníci přes koníčky,

Taky nejsem odborník, ale bičík je pomůcka (součást výstroje) nikoliv něco, čím by měl být kůň bitý. Jenomže napadá mě, ono je rozdíl bičík a bič. A je rozdíl i v použití biče. Taky jsem zažila nahánění koně na překážku bičem (dlouhým). Je to nesmysl, nebezpečné pro jezdce a koně. Pokud si pamatuji, při výcviku remonty se bič používá při lonžování ... ale zase jako prostředek k dorozumění, ke zdůraznění povelu, když koník nechce pochopit.

Co mi hlavně vadí je skutečnost, že to děvče je od mala vychováváno v

domnění, že když zvíře neposlechne, řešením je rána a ne přemýšlení,

jak ho přimět k poslušnosti po dobrém. ... k tomuto mám jeden poznatek (ze života). Ne každý kůň je vhodný k tomu, k čemu si jeho majitel představuje. Že nemá rychlost na dostihy lidé poznají (a pochopí) rychle, ale mnoho jich nechce chápat, že toho koně nebaví parkur ... skákat přece může každý, ne. Zažila jsem kobylku, co ji parkury nebavily. Skákat uměla, ale prostě ji to nudilo. Přešla skoky bez jediné chyby a na poslední překážce 3x uhnula. Prostě ji to přestalo bavit. Nepomohl ani bič. Zkusili s ní steeplechase ... byla úžasná, bojovala celým srdcem, byla šťastná... Seděla jsem na skvělé rovinářce, kterou se pokoušeli přinutit, aby šla parkur. Ona ho přešla, taky uměla skákat, ale byl to boj. Musela se nejprve zahřát a zpotit, aby začala na skocích spolupracovat. Roviny běhala o stošest a bez protestů. A měla jsem kobylku (teda měla ... jezdila jsem ji :-)), která měla skoky v krvi. Když viděla bič, sedla na zadek (doslova) a nepořídilo se s ní nic. Taky prošla obdobím, kdy mi šla do překážek, byli jsme zoufalí, klepnutí bičíkem způsobovalo, že panikařila a bylo to ještě horší... stresovaný kůň, stresovaný jezdec ... vražedná kombinace ...pomohl klid a kavalety a skákala jak panenka :-).

Dede 1.2.2007 13:10

Re: Re: Odborníci přes koníčky,

Tosco, přesně! "Můj" Damián neměl nic proti skákání, ale jelikož se  v Pardubicích na steeplu zchromil na vodě, odmítl skákat vodu. Prošel klidně celý parkur čistě, ale ve vodě si vždycky vymáchal nohy, takže 4 body byly vždy jisté. Takže z něj byl provozní kůň a na závody chodil jenom se začátečníky. Potom ale někde předvedl vynikající výkon, a někoho napadlo, že kdyby z něj vymlátili tu vodu, že by byl skvělý. Zuřila jsem, když jsem viděla ty boje, ale Damián vždy vyhrál. Nezlomili ho ničím... Jo a mimochodem, ten můj trenér (hodný toho jména), tohle NIKDY nedělal. Proto byl nejlepší...

KláraS 1.2.2007 13:26

Re: Re: Odborníci přes koníčky,

tosco, jako obvykle - přesný. R^

Lucka V. 1.2.2007 16:14

Re: Re: Re: Odborníci přes koníčky,

Jedinkrát v životě jsem byla na 100% rozhodnuta použít bič, a to když jsem kdysi dávno učila mladého hřebce nastupovat na náklaďák. On se nebál, on tam prostě nechtěl. Nakonec jsem si s náklaďákem nacouvala do úzkého výběhu, kde nešel obejít, zahnala zvědavce a začali jsme trénovat. V klidu, pomalu, žádný stres. Jenže mladý pán měl sebevědomí  jak hrom a já 50 kilo i s klíčema v kapse. Zkrátka ho to přestalo bavit a vystartoval po mě předníma. Jemže ve mě se něco šprajclo a radši bych se dala zabít, než bych udělala krok zpátky a fakt jsem nebyla daleka toho o něho bič přerazit. Pochopil... Velmi rozpačitě se zase spustil na všechny čtyři, já ho beze slova vzala za ohlávku a bez nejmenšího odporu se nechal naložit. Od té doby nastupoval bez problémů, ale člověk nesměl pochybovat.;-DR^ Je pravda, že tenhle hřebeček byl poněkud prudší vždycky, na závodech stačila jedna kobylka a všichni se mu klidili z dosahu. Jenže to trvalo přesně podle slov veta přesně do jeho pěti let a pak to byl ten nejhodnější kůň - tedy ke mě a k dětem. Bohužel jeho vztahy s mým exmanželem byly takové, že koník nakonec odešel závodit do Německa. Dnes už je to spokojený důchodce, s jeho majitelem jsem stále v kontaktu.  

KláraS 1.2.2007 16:24

Re: Re: Re: Re: Odborníci přes koníčky,

jojo oni přesně vycítí jistotu a odhodlanost.... Vždycky, když trénujeme klacíčky a Lady udělá chybu - tak je to proto, že JÁ jsem pochybovala o tom, že to přejde....

tosca 1.2.2007 9:51

Ahoj Tulísku

krásně jsi se představil. Šikovný koník! :-)

Tullamore 1.2.2007 10:04

Re: Ahoj Tulísku

Frrrk, ahoj Tosco, přijeď si zajezdit :-D

tosca 1.2.2007 12:39

Re: Re: Ahoj Tulísku

Spíš přijedu Tulíska podrbat a "podplatit" nějakým jablíčkem a mrkví :-)

Tullamore 1.2.2007 13:00

Re: Re: Re: Ahoj Tulísku

I to se mu bude líbit ;-) těšíme se....

Hanča 1.2.2007 9:16

Tulísku,

je fajn, že ses nám představil, ráda si čtu o tak krásných zvířatech jako jsou koně a o šikovných lidech, kteří na vás konících umějí rajtovat. Jsi borec, jak se zlepšuješ v tom skákání - ještě těch 20 čísel a už bys mě přeskočil.

Lucka V. 1.2.2007 8:55

Ty jsi krásnej koník!

Když na tebe koukám, strašně lituju, že se už nemůžeš potkat s mojí Šeherezádou! Letos by jí bylo 12 let a byla to opravdová arabská princezna. Měla ale nemocné srdíčko a to se jí v jejích 7 letech zastavilo. Do té doby o její nemoci nikdo neměl tušení.... Bylo to tím bolestnější, že jsem jí vlastnoručně pomáhala na svět a týden jsem jí dělala náhradní mámu, protože její mamina musela brát antibiotika. Díky tomu byla Šerinka jak pes, chodila s námi na procházky volně, nehnula se od nás a první, kdo na ní jezdil, byla tehdy 7 letá Píďa. Když se narodila Péťa, chodila jsem na procházky do lesa s kočárkem, kolem volně pobíhal kůň a občas strčil nos do kočáru a zkontroloval mimiVV. Někdy ti pošlu její fotku... 

Vakandi 1.2.2007 9:01

Re: Ty jsi krásnej koník!

Lucko, to je mi líto, že umřela tak brzy.... a máš dalšího koníka?

Lucka V. 1.2.2007 9:16

Re: Re: Ty jsi krásnej koník!

Koníka už nemám, po tomhle už jsem neměla odvahu... Ten jediný, kterého jsem tenkrát chtěla a který by zaplnil to prázdno po Šerče, byl díky majitelově zakomplexovanosti raději prodán jinam, aby páníček neměl na očích koně, kterého se on sám strašně bál, ale jezdila na něm bez problémů Píďa a malinká dvouletá Péťa mu ve stáji čistila kopyta. Do té doby jsem si myslela, že je to náš kamarád...uražená ješitnost je ale strašná věc:-/. Ale možnost ježdění máme pořád, synovec má stáj a není problém kdykoli tam vyrazit.

Vakandi 1.2.2007 9:26

Re: Re: Re: Ty jsi krásnej koník!

Tak to je nemilé.... často člověk zjistí, že ten, koho měl za kamaráda, je jenom "známej"

KláraS 1.2.2007 9:46

Re: Re: Re: Ty jsi krásnej koník!

jo, jo - tohle nepřiznání si, že na něco nemám je nebezpečný - a hlavně u koní, to vždycky odskáče ten živý tvor.....