Původně jsem se jmenoval Tulák, ale moje nynější panička Lochness mne přejmenovala na Tullamore (Vakandi tvrdí, že takhle nějak se projevuje závislost na alkoholu :), ale není to pravda, pod vlivem jela panička na mém hřbetě jen jedenkrát (a stálo to za to, doplňuje Vakandi, pokud Lochness dovolí, ráda poinformuji).

Narodil jsem se: 5. 5. 1992

Doma na mě volají: Tuli, Tulísku, Ťuldo, Ťuldasi, Ťuline, Tullamore! Vakandi mi říká: ty sude jeden tlustej, což samozřejmě nejsem - ona totiž dost mizerně jezdí :-) a svádí to na moje bříško….

K žrádlu dostávám: seno, oves, ječmen, otruby, kukuřičný šrot, granule pro koně, mrkev, jablko, tvrdý chleba, sem tam se pasu…

Ale mnohem raději mám: cukr, cukr, cukr ale ten mi tedy moc nedávají :-/

Moje oblíbená činost je: běhat, popásat se, popoběhnout a zase se popásat. Kromě popásání také skáčeme, panička má postavený na jízdárně parkur. Jsem ochoten skákat až S parkury. To jsem pašák, co? Jsem moooc hodný koník, když panička v sedle zavrávorá, tak na ní počkám až se usadí a uháníme dál, nikdy ji nesundám ze sedla naschvál (na rozdíl ode mne - Vakandi)

Rád uháním tryskem podél lesa, to se mi panička pěkně sbalí v sedle, uvolní uzdu a letíme s větrem o závod… to mi pak ani nevadí, že nedokážu dohonit moje kamarády Anglické plnokrevníky Dalibora a Inexise. Ale já zas mám jiné přednosti, třeba mne nevyděsí traktor jedoucí na pole ani pes, motající se mi pod kopyta. Že jo Čade??

Když přijedeme do stáje, tak mě panička pěkně vytře do sucha, dá mi plný žlab dobrot (Vakandi se mi posmívá, že díky tomu vypadám jak mamut, že bych měl víc běhat a míň žrát, ale já nejsem tlustý, jsem osvalený a to je velký rozdíl. Ona tomu totiž vůbec nerozumí…) Na to, že jsem valach, tak paničku někdy zlobím a musí zavírat na pastvu samotného. Já pak truchlím a chci do vedlejšího výběhu k ostatním. Když mne tam dají, tak prý své kolegy koně moc terorizuju. Uznejte, když jsou na mě drzí, tak si nic jiného nezaslouží, že? Tím pádem jsem většinou ve vedlejším výběhu a mám ho celý jen pro sebe. Pokud mě to tam přestane bavit, udělám hopla, a jdu domů…

Jsem paniččin mazel, pěkně si opřu hlavu o její hrudník a třu se jako kočka, lehce jí tlamou oždibuju a spokojeně pofrkávám. Ale mazlím se jenom s paničkou!

Absolutně nejoblíbenější činnost: popásat se ve výběhu a nechat se krmit cukrem… to by bylo ideální.

Jak jsme se našli: panička ke mně přišla "jak slepý k houslím", dostala mě od kamaráda.

Já a moji lidičkové žijeme: já 3 km za Prahou, panička v Praze.

Čím se mohu pochlubit? Poslouchám na zavolání a chodím za paničkou jako pes…..

Můj člověk je: Lochness