Z. Asteris 30.3.2020 21:59

Díky za výborný a potřebný článek . I když za mně je to jasné : přece český strakaty pes (a nikdy jinak) :)) .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Ruščáková 30.3.2020 18:19

Evo, díky za ten článek... Potíž je samozřejmě v tom, že spousta lidí nemyslí. Pokud si takoví pořídí kočku - v dobré víře a umějí jí dát najíst a zajistit jí základní životní potřeby - tak se tolik nestane. Ovšem nemyslet při pořízení psa může ohrozit nejen toho psa, ale lidi a psy kolem nich. Pes je navíc na člověku mnohem víc závislý, potřebuje pána (ať už to zní kočkařům jakkoliv:)), který je spolehlivým vůdcem smečky, se kterým se cítí jistě a věří mu. Potřebuje chodit ven, potřebuje zaměstnat, pohlídat, učit... je toho opravdu hodně. Pokud si takového tvora někdo pořídí coby módní doplněk nebo hračku, je na průšvih zaděláno. Když pro nic jiného, tak proto, že psí zuby jsou zbraň, a účinná.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Jenny 30.3.2020 18:12

Evo, výborný článek. Výběr je nutný a odpovědný přístup.Kdyby to šlo, měla bych nadále boxerku ale už bych nemohla tomuto plemenu dopřát,to, co v mladších letech,kdy jsme se courali po krajinách různě celé dny,plavaly společně,jezdily na kole,lítaly po cvičáku atd. Teď mám dva menší,i když teriérka dává někdy zabrat, jsem však poměrně klidný člověk a pes to vycítí a snaží se seč může.Prochajdy sice nejsou tak akční ale ve dvou fenkách je o zábavu postaráno a malá s větší drží krok,je to fakt sportovkyně, na těch malých nožkách kmitá vedle Conči, seč jí síly stačí.:-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Žampach 30.3.2020 17:27

No, TV potřebuje show, ne pravdu. Odborníkům na etologii vstavaly vlasy na hlavě z rad Dr. Žertové. Ostatně já od ní četla pár článků a ježily se mi vlasy také. O radách, jak naučit psa k veterináři nemluvím, z toho málem kleplo veterináře.

Proto díky za prostor tady. Pro všechny, kteří dělají jakoukoliv osvětu, nejen psí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lika 30.3.2020 16:01

Přesně - ta chvíle přemýšlení, nebo spíš týdny a měsíce, to je investice, která se bohatě vyplatí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Zana 30.3.2020 14:15

Evo, díky za moc potřebný článek. Vždycky si vzpomenu, jak tady chodívala paní s vižlou - v životě jsem toho psa neviděla jinak, než na vodítku, jak jde s paní na nákup...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Zvolánková 30.3.2020 14:08

Ona ta "chvíle přemýšlení" někdy taky může trvat třeba i týdny i měsíce, než si člověk nejen ujasní, co vlastně chce za psa, resp. jaký pro něj bude vhodný, ale také, než najde slušného chovatele, což předpokládá ptát se a zjišťovat, oslovit více lidí...ne hned vzít štěně od prvního, kdo zrovna štěňata má. Spousta lidí však na štěně čekat nechce...Málokdo právě uvažuje tak, že to je ta investice do budoucna...:-(

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Skálová 30.3.2020 13:29

My jsme před koliáky chtěli čuvače ale pak jsme si to přebrali a zvolili kolii. Ač máme pořád trikolory tak co pes to jiná povaha. A člověk si musí zvykat na odlišnosti. Třeba takového mazla a bojínka jako je náš Legýsek jsme neměli a Luxík, to je zase samorost. Ten si pro pomazlení přijde jen někdy. A je strašně líný, plácne sebou mezi dveřmi a nehne se, můžeme ho překračovat- když však zašustíme pytlíkem mlsků tak si ty dveře klidně otevře.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lika 30.3.2020 12:50

Bezva článek. Je z něho vidět, že se opravdu vyplatí chvíli přemýšlet, než do psa "jdu".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lika 30.3.2020 12:26

Bezva, ráda tě vidím, a hlavně že se to povedlo :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Janaba 30.3.2020 12:01

Evo, jako vždy, velmi zajímavý článek. Přála bych si, aby ho četlo co nejvíce lidí, zvláště potenciálních nových majitelů psů.

Jedno OT. Liko, děkuji ti, že jsi blbku mě navigovala na správného pomocníka, který sám osobně napravil moji blbost. Opravdu jsem se omylem dostala na iDnes a bylo vymalováno. Takže na to pozor!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lika 30.3.2020 11:53

Jen se vypisuj, osobní zkušenosti jsou nad zlato.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Zvolánková 30.3.2020 11:47

To naprosto souhlasím. Osobně si myslím, že tohle zbarvení by se raději dál podporovat nemělo vůbec, právě proto, že je s tím spojeno víc problémů než užitku....:-(

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Zvolánková 30.3.2020 11:44

Tak já se musím přiznat, že mně to k smíchu nepřipadalo, mně z toho spíš bylo smutno, že někdo v TV radí "mějte psa na vodítku, protože má lovecký pud", místo toho, aby řekl " má lovecký pud, proto je potřeba dobře naučit přivolání"....

Nejsem žádný odborník, ale na takovéhle blbosti veřejně prezentované v médiích jsem vysloveně alergická.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Rgova 30.3.2020 11:32

Je to složitý, často, ne vždycky, v útulcích končí nejen nezvladatelní a potížový, ale i psi opravdu hodní a dobře zařaditelní, často pomůže dát jim čas.

Ono je to jedno s druhým. Se štěnětem i z dobrého chovu je taky potřeba se sžít a nejsou to jen radosti, ale i starosti. Taky to trvá nějakou dobu. Pravda je, že v okamžicích klidu se líp dívá a sžívá se spícím mrnětem, třeba i když odpočívá po demolici bytu :o)) než s ustrašeným nerváčkem.

Snad nevadí, ež se tolik vypisuju, tohle je moje velký téma :o)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Rgova 30.3.2020 11:22

Parádní článek, líbil se mi i první díl, jen jsem se nedostala k reakci. Kéž by byla síla, co by dotáhla takhle sdělené informace na veřejnoprávní media. Vždycky to nějak sklouzne do slátanin.

Útulkový zachráněnci to je kapitola sama pro sebe. Už můžu psát ze zkušenosti. Zasloužit si Rubínovu důvěru je ořech veliký a že už spolubydlíme víc jak rok. A to je pejsek nadmíru hodný, bez špetky agrese, ale bázlivý.Malina divoška, hodná,milující, ale hromdopolice a na vodítku protivná a vyjíždějící, na volno o moc lepší, hlavně tedy se svou paničkou, tu poslechne. Jenže je to třívteřiňák. Ochotná,poslušná,ale za 3sek neví co se po ní chtělo. Endy sousedů. Divokej, velikej, naprosto nevhodně vybranej z útulku "na hlídání zahrady", opečovávanej, ale ty nervy. Na druhou stranu spousta psů a fenek co si do rodin sedli a fungujou skvěle a bez potíží. Po pečlivém výběru v útulku s intenzivní komunikací mezi útulkovými zaměstnanci a zájemci. Třeba v Žimu u Teplic chápou, že je nutné aby psa dobře prozkoumali, aby ho viděl zkušenej vychovatel a výcvikář a našel lepší a horší stránky a info předal budoucím majitelům a pomohl jim s výchovou. Prostě nějak to jde, ale je to složitější.

Základ je chov, přesně jak říkáš a modní výběr je strašidelnost.

Ale sklon k tomu má leckdo.Já třeba před Argem hledala psa v útulcích, našla fenu strakáče a zamilovala se, jenže jí někdo dal bydlo dřív než jsem to stihla já a ten zážitek mne dovedl ke štěněti strakáče, které jsem se štěstím pořídila od skvělých chovatelů a byla to láska veliká. Přesto - řídila jsem se vzhledem. A tím, že v té době se chyby strakatejch nekomunikovali nebo spíš neviděli. Prostě popis - hodnej, nenáročnej, přispůsobivej - prostě úplně pro mne.:o)). A že ty první dva roky byli taky náročný.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Xerxová 30.3.2020 11:10

modrá je v pohodě - u nás je problém "hárlekýn x hárlekýn" - výjimek na toto krytí klub přesto dává docela dost. Problémem nejsou "tygři"(modrý základ s černými fleky) - ale bílí jedinci se zdvojeným merle genem... Dneska se tygři konečně nevraždí - dostanou papíry a dokonce můžou do chovu. Nejsou podporovanou barvou - ale z krytí tygr a černý nemůže vzniknout zdvojený merle gen...

Tygři se běžně rodí z normálního krytí v rázu - černý x hárlekýn

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Matyášová 30.3.2020 11:08

o jak já jsem ráda, že ze sídlišť zmizela plemena: pudl,jezevčík a kokršpaněl a špic.... ty malý jorkové,čivavy a krysaříci se dají nosit v taškách přes rameno a je najednou klid...horší je, že si do paneláků pořizují lidi bígly a jackruselly a bohužel je nacpou seniorům....a venku je pak na průšvihy zaděláno. Těmhle energií sršícím plemenům, senioři nestačí a náručoví psi to nejsou........

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Žampach 30.3.2020 11:00

To je problém i Yorkširů, čivav a svého času westíků, trpasličích pinčů a krysaříků. Prostě malý je roztomilý a netřeba ho vychovávat. Jezevčíci jsou kapitola sama pro sebe. Úžasný pes, bohužel také někdy naprosto nevychovaný.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Žampach 30.3.2020 10:43

Tys měla s Ernestem kliku. Znám hodně lidí, kterým pes z útulku utíká (a prožije život na vodítku), vyjíždí po psech nebo dokonce i po lidech. Buď vděčná osudu. U dospělého navíc nevíš, co má za sebou, jaké břemeno si nese. Předělávat psa je hrozná dřina. Ale i to jde, proto obdivuji ty, co to zvládají.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Žampach 30.3.2020 10:39

Ještě bych dodal jednu věc: v současné době se lidi honi za co nejexotičtější arvou. Hlavně zbarvení merle je šílenost. Kdo s tím neumí, vyprodukuje občas štěňata s vážnými zdravotními problémy a pak je pod dojemnými kecy nechá někomu za hodně peněz opatrovat. Merle bych dala do ruky jen zkušenému a zodpovědnému chovateli. Ono vůbec na chovateli záleží. Mám v zásobě články jak vybrat chovatele a jak vybrat cvičák.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Žampach 30.3.2020 10:35

Opět jsem Eva Ž pod pseudonymem.

Máš pravdu. móda barev je šílená. Naštěstí modrá (pokud vím) není u dog spojená se zdravotními problémy.

No a klasické dogy nahradili psi plemen bull, argentinské a pod. Ke škodě všech, tato plemena se hůř vychovávají, kdežti klasická doga je dobrák. U nás chodí jedna - modrý tygr. Taky nestandardní barva

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Matylda 30.3.2020 9:56

Jo, ten kousek jsem viděla :) Zasmáli jsme se, protože ano, mají lovecký pud a vyběhnou za zajícem nebo pernatou, ale na zavolání se vrací. V dědině je vodím na vodítku, za dědinou ne- moje záda si to nezaslouží :) a holčičky by to nebavilo....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Zvolánková 30.3.2020 9:14

Evi, moc hezky a výstižně napsané.

Jinak včera jsem úplnou náhodou shlédla v telce nějaký pokus o medailonek plemene. A - pro Matyldu - zrovna tam byl kavalírek. Bylo vidět, že to dělali Amíci. Naplkali tam spoustu blbostí a na závěr řekli, že kavalíra radši držte na vodítku, aby vám neutekl, neboť má lovecký pud. Já myslela, že mě klepne. Lidi, jako Eva a spoustu dalších se snaží o osvětu, a pak dá někdo přímo do televize takovouhle zhovadělost....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Yga 30.3.2020 9:07

Díky za další díl seriálu, moc se mi líbí.

Je těžké vybrat toho pravého psa - je tolik plemen s tak různou velikostí, povahou, vzhledu, specializací, že člověk by si měl napsat na papír, co od psa očekává a naopak, co mu může dát a hodně vybírat, než narazí na tu pravou rasu. A pak se musí modlit, aby zrovna ten jeho jedinec se choval tak, jak se očekává od jeho druhu (:o)) - což ani jedna naše čistokrevná fenka nesplňovala. U kníračky Toye zaplaťpambu a u pinčice bohužel (:o)))).

No a pak jedna sáhne po slovenském koračovi (z nouze cnost) a bingo - konečně pes, co se chová jako pes. Pravda, po předchozích zkušenostech nás opět překvapil - náš tvrdohlavý, vodomilný, roztomilý a milující radovan. Zkrátka povaha, kterou si zamilujete (;o))

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Inka 30.3.2020 8:41

Když jsme si pořizovali mojeho prvního psa - neb Bimbo to bral jako nutné zlo - vybírala jsem pochopitelně podle srdce. Ale asi jsme měli velké štěstí, protože oba Gastoni byli sice zdrhači, ale jinak s tím loveckým pudem to nebylo tak zlé. Ten druhý mi dokonce pomáhal chytat králíky, kteří mi pravidelně zdrhali. A oba byli neuvěřitelné chůvy. Ovšem i já tupec jsem si s nimi uvědomila, že potřebuji plemeno, které pracuje s člověkem rádo a navíc je mírumilovné. Ten fudlák byl spojením našich estetických tužeb - velký, chlupatý, mírný - a vědomí, že jakékoli služební plemeno není pro nás.e jsme se trefili bylo ohromné štěstí, ale každý ho mít nemusí. Už proto, že náš první byl z útulku

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Matylda 30.3.2020 8:04

Kavalír se bohužel stal módním plemenem, protože je velikostně tak akorát a někdo chytrý napsal, že se přizpůsobí všemu a nepotřebuje výcvik, což si spousta lidí přeložila tak, že netřeba ani vychovávat. A tak po světě chodí spousta tlustých kavalírů (naše psice už několik lidí udivily tím, že kavalír může být štíhlý), kteří přece nemusí na procházky a přizpůsobí se a ještě se navíc chovají příšerně, jenže jsou přece tak roztomilí. Ach jo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Xerxová 30.3.2020 6:19

hezké pondělí všem Zvířetníkům a zvířátkům :o)

Moc hezky napsané... opravdu hezky. Dog (tedy těch německých) se chová u nás podstatně míň, než když jsme si pořídili první - Aronu (jaro 1994). Naštěstí nikdy nepodlehly dogy módě - přeci jen jsou nákladné, neskladné a krátkověké... Módě podlehla barva - nejvíc se chová dog modrých, asi protože modrá je dobrá...

• reagovat
• nahlásit příspěvek