J. Hlavsová 2.6.2020 21:49

Kora v mládí okousala svůj první pelíšek, do kterého byla odkládána na noc, ale je pravda, že byl dost nekvalitní - proutěný, ale řídce pletený. Teď jí na hraní nedávám krabice, ale papírové futrály od vajíček, dovnitř naskládám pamlsky, zavřu. Dostat se dovnitř zabere nějaký čas a zničení či pozření nevadí. Goliáš trpí separační úzkostí, ale už si taky trochu zvykl, vysvětlím, že odcházím, přidělím kus sušeného masíčka, které jinak nedostávají a většinou je klid. Ale je pravda, že už jsou senioři, a tak upřednostňují válení v pelíšku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Zana 2.6.2020 19:48

O.T. - vyúčtování je na Hadech :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Crossette 2.6.2020 19:39

Sousedovic bílá Sadie měla přes den k dispozici garáž a z ní výbeh na oplocenou zahradu. V garáži měla Kris pračku, sušičku a vedle košík s prádlem. Když se Sadie nudila, vždy vytáhla nějaký kus špinavé prádlo z košíku, vynesla ven a tam s ním radostně křepčila po trávníku, mávala ze strany na stranu. Pak oděv nechala ležet a šla si pro další. Já jí jednou přes plot viděla takhle mávat s bílou podprsenkou. Než se Kris vrátila z práce, skoro všechno prádlo z košíku bylo roztroušené po trávníku. To že jsou to věci z košíku s prádlem, nám později řekla až Kris. Do té doby jsem si myslela, že jsou to staré kusy oděvů, které jí Kris dala "na hraní" a přes náš plot jsem jí s úsměvem pozrorovala jak se sama umí zabavit. Kris se dost rychle naučila dávat koš s prádlem na pračku z dosahu Sadie, ale její dva kluci občas v garáži pohodili nějaký kus oděvu, který pak skončil venku na trávě.

Když jsme později začali chodit během dne k Sadie na zahradu dělat jí společnost, záliba tahání šatstva ven ji přestala bavit. Pak jsme s ní začali chodit na procházky a Sadie se vracela tak vyběhaná a unavená, že "na mávání se šatstvem" už jí nezbyla energie

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Crossette 2.6.2020 19:27

Moc pěkný článek. Trixie byla v tomto směru lenoch, opravdu si nevzpomenu, že by v domě nebo venku něco zničila. Její nejhorší dva hříchy byly želvy. První si vyndavala z výběhu, když jsem naštěstí byla ven. Měla jí v hubě, ale já tak zařvala, že Trixie zkameněla, úlekem otevřela papulu a želvu pustila. Po druhé to bylo horší. Z výběhu si vyndala želvího samečka a něž já vyšla ven a zjistila, s čím na trávě leží, chudák želvák měl okraje krunýře krvavé, ohryzané. Naštěstí jen ten krunýř, nic víc. Máčela jsem samečka několikrát po sobě v bylinkách a mazala antibiotickou mastí. Nové okraje mu sice nenarostly, ale okousání se zatáhlo, nezanítilo a když jsme snad za rok nebo dva samečka vypustili do přírody s dalšími želvami, byl zcela v pořádku. Ale na Trixie jsem tenkrát z povzdálí číhala s kbelíkem vody a čekala, až se zase přiblíží k výběhu. Sotva přes ohrazení dala packy, vší silou jsem na ní vychrstla celý kbelík. Děsně se lekla a odskočila jak opařená. Neměla tušení, odkud ta voda "přiletela". Trubka se ale k výběhu přiblížila ještě jednou a já opakovala koupel. To jí stačilo, aby pochopila. Od té doby už do výběhu ani nešlápla.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Rgova 2.6.2020 18:11

Co by dělal. Leží a smutně hledí na vrátka. Ta první fotka to říká naprosto jasně :o).

Moc jsem si článek užila. Díky za něj.

Ten nápad sledovat zvířátko online se mi líbí a taky "krabičkování" je skvělá věc

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Šusová 2.6.2020 13:33

Už sto let :-) používám u pesanů krabičkovou metodu, která pomáhá čoklidovi při nácviku samostatnosti. Bez rozdílu věku. Ne, že bych psa zavírala do krabice, ale vynalezla jsem si tzv. povolené demolování. Neboli předložím řádně vyvenčenýmu, utahanýmu čoklidovi dostatečně před odchodem u pelíšku krabici či krabičku a uvnitř je buď jednoduše vložený pamlsek, hračka, nebo je to tzv. bábuška, kdy je v sobě těch krabic několik. A pesan se smí na krabici vrhnout až v momentě, kdy jsem mezi dveřma a on dostane svolení. To způsobí, že dotyčný či dotyčná se neuvěřitelně těší, až konečně vysmahnu -tím pádem odpadá štréz z toho, že panička mi odchází, naopak všichni se těší, až se ty blbý dveře zaklapnou :D a taky to způsobí, že pes se zabaví tím, co může zničit a ničit a zpravidla pak nedochází k dalším ztrátám na majetku. I když pochopitelně výjimky se najdou, ale je to vždy o tom, že to je chyba člověk. Pesany i pro jejich bezpečnost nemáme volně ložený po celým bytě, ale mají k dispozici velkou, světlou předsíň s dlažbou, či linem. Vždy když k nám dorazí nějaký nový přišlík - a to i vč. tehdy jedenáctiletý Bubrdle útulkový - dojde k ostranění všech věcí, který by mohly vzít za svý a můžou být přemístěny. Žádný boty, žádný kabáty, dekorace, nic. A k dispozici hračky, kousání a ony krabice. Zatím to zabralo vždycky a to i u kotcový Taliprtky. Tam byla jen ztráta na vánoční dekoraci, kterou jsem zkusmo instalovala s tím, že jsem chtěla zjistit, jak na to je. Po návratu jsem věděla, že ještě není vyhráno. Ale na to, co byla Tali zač jí musím vyseknout, že sice hned první den zničila fungl novej holicí strojek za pět táců, kterej páník nechal ležet na chalupě na gauči a ona si ho jásavě všimla,když jsme byli ve vedlejší místnosti a stejně jásavě chroupla :D , tak uvést ji do normálního stavu v týhle oblasti bylo překvapivě docela jednodušší než jsem čekala (na rozdíl od ostatních oblastí) . To Ešínek má největší zásek a taky nejdražší, ale taky to nebyla jeho vina(ostatně nikd

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Zvolánková 2.6.2020 13:31

Tyjo, tak to je docela mazec...Hlavně, že se z toho Vanilka rychle dostala. Držím palce, ať mají holky zažívání i nadále perfektní, ať ty extempore s kapesníky apod. pokaždé dobře dopadnou :-) (resp. ze psic vypadnou :-))

Tohle znám moc dobře ty nervy...Ferdovi jsme kolikrát s těma sežranýma fuseklema museli pomáhat :-P

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Žaludová 2.6.2020 12:51

To moje kočička Sally jednou, když byla ještě mladá, našla za mé nepřítomnosti v kuchyni zapomenutou roličku toaletního papíru. Když jsem se vrátila z nákupu, byly útržky toaleťáku rozestřené rovnoměrně po celé kuchyni.

Ale její parádní kousek ještě jako kotěte byl keramický svícen, shozený s police ve výši asi 1,5 metrů. Stalo se to kolem páté hodiny ráno. Kotě vyvřísklo, po něm pak já když jsem se leknutím probudila a musela jít honem sebrat střepy, aby si Sallynka o ně nepořezala pacičku. Vedle v pokoji spala kamarádka, ani ona prý tenhle budíček nemohla přeslechnout.

No o shozených květináčích se ani nezmiňuji, to je normální.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Matylda 2.6.2020 12:46

Kavalírky měly svá období ničivosti, obvykle nic zásadního, pokud člověk přežije rozkousané kalhotky nebo vyhryzanou díru do trička. Takže obvykle zaměřené na textil, ovšem nikoli na hračky, ty jen žužlají. Vanilčino poslední extempore byl sežraný půlmetrový provaz z opravy kočičího škrabadla. Protáhla ho zažívadly vzorně, ležel našponovanej u dveří na terasu, jenže sisal je jaski drsný a způsobil jí průjem v podrážděných střevech. Veterinář ji prohlídl a pravil, že nic dalšího v sobě nemá, protože to by tutově nasahal, jak má prázdné břicho a je hubená, pochválil zdravé zažívání (provaz mohl uváznout a zauzlit střeva nebo tak) a provedl dvoudenní léčbu, během které se předtím gradující průjem zlepšil. Snad ta koza nesežere nic horšího. Karamel je specialistka na látkové kapesníky, ale ty škube a žere postupně...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Zana 2.6.2020 11:09

Když jsme tak u těch škod - už jsem psala, že mám na balkoně krmítko z petflašky. Některé sýkorky na něj letí rovnou, jiné ho chvíli pozorují ze zábradlí nebo z prádelních šňůr.

Mám tam teď ložní prádlo a jedna před chvíli dosedla na cíchu a chvíli ji oďobávala. Doufám, že tam byl nějaký hmyz a nehodlá by ji proklovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Yga 2.6.2020 10:52

Jó - to bylo velké zklamání, že musel zůstat doma, to potom na jednoho přijde lítost a samým žalem neví, co dělá (:o)))

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Podlásek 2.6.2020 9:55

Můj téměř desetiletý pudl Frodo rozkousal za celý život jen jednou kabel od levných sluchátek, ale ten visel ze stolu, pod kterým ležel. V prosinci jsem byl pozván na mejdan do bývalého pracoviště, ale šéf(spíš jeho mmanželka) si nepřála jeho přítomnost, ačkoliv předtím se mnou chodil dva roky do práce denně.Vše proběhlo normálně, přišel jsem domů lehce ovíněn a ulehl k spánku. Ráno jsem zjistil, že mám v rukávu nejmilejšího svetru vykousanou díru cca 20x10 cm. Pes nepochopil, proč nemůže na mejdan a tak se pomstil.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Zana 2.6.2020 9:12

Jo a převážně kytky z druhé půlky května jsem nastrkala do alba: https://1234zana.rajce.idnes.cz/Bohnice_a_okoli_-_druha_polovina_kvetna_2020/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Zana 2.6.2020 9:11

Chicht, tohle bude výživné tém,a :-)) Užila jsem si tvůj článek i to, co je zatím v diskuzi a těším se na další ;-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Yga 2.6.2020 9:00

Jo jo, MŮJ pes (minulý i nynější) asi opravdu zalehne a čeká, až přijdu domů... pes mé dcery po zavření dveří okamžitě začne s prohlídkou obydlí a hledá, co by sežrala (naštěstí to pravé ničitelské období je už snad - klepklepklep - za námi). Pominu-li odpadkové koše (už se naučila i otevírat dveře do předsíně, kam jsem koš odlifrovala, takže se musím vždy přesvědčit, jestli jsou opravdu dobře dovřené), tak zatím poslední zářez byla celá várka perníčků. Ach jo, ubohá já - v pátek si pro ni jedu, tak posléze podám raport, co opět vymyslí... Holt jsme už za těch pár měsíců zlenivěli a přestali jsme vše jedlé schovávat za devatero zámků.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Zvolánková 2.6.2020 8:33

Pan veterinář je vtipálek :-)) Ale možná to myslel i vážně. Jedna má známá kdysi řešila, jak to zařídit, aby se mohla doma postarat o psa po operaci a nemusela si na to brát v práci dovolenou....nakonec se nějak domluvila a nechala si napsat ošetřovačku na manžela, který si, jak na potvoru, hned druhý den opravdu zlomil nohu, takže vlastně ani nemusela lhát :-P

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Žampachová 2.6.2020 8:28

Naše holky byly každá jiná. Ája moc věci neničila, ale když, tak to stálo za to (fungl nové kožené lodičky - tedy jednu, prokousnutý mobil). Plyšáky decimovala. Ginny byla docela hodná, měla jsko hračku Áju. Derča má dodnes "běs" když odejdu z domu. Má strach, že beze mě zhune hlady a sežere cokoliv. Když jsem doma, nevezme si bez dovolení ani jídlo na podlaze. Ale když odejdu, vyšplhá (netuším jak) na vysokou polici, otevře dveře do skříně s pamlsky a nadělá škody. Dodnes (9 let). Skye měla lehce ničitelské období (brýle včetně rozkousaného skla a pod,)boty roznášela ale nikdy nekousala. Zahrada je už jen psí. Kromě stromů nic nepěstujeme. Když byla nejedna z nich březí, vykopala noru, kam se vešla cela fena (flet) a na zavezení nestačilo 7 koleček. S vedlejšími ztrátami se musí počítat. Elliot (letošní štěně) už zakousl mladého kohouta (chtěl ho asi přinést), Slepice nechává být.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Jenny 2.6.2020 7:46

Moji rodiče v blahé paměti, platili jak slepice,tak králíky sousedům, to jsme tenkrát měli dva po sobě jdoucí,vraždící foxteriéry. Obě fenky však byly ideální společnice a hlídačky mé osůbky. Jinak mí psi,mi sežrali jen jednu sprchovou trepku, Ája II.,taky ztenčila nohy od židle,jinak fakt žádné škody. Hračky,plyšáky dovede malá Jenka rozložit na molekuly ale taky dovede u žižlací kůstky strávit celé dny. Conču to nebaví a tak ,když nejsme doma,chrní a to je teriérka. Evo ! Moc hezký článek,po ránu potěšil,díky!

Taky sem dám nápis od našeho veterináře,který měl na dveřích.

Cituji" Upozorňuji, že na nemoc psa není paragraf! ( jako volno, když je dítě nemocné). :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Zvolánková 2.6.2020 7:15

Tak tos mě fakt rozesmála...výbuch plyšáka :-)) U nás tak taky končili všichni plyšáci v případě Akínka. U Edy vzali za své jen dokud byl štěně, pak už se k nim začal chovat jinak. Teď má svou oblíbenou krysu, tu vždycky před spaním trochu poválí v hubě a pak si s ní obvykle podloží hlavu. Tohle dělával i Griffča s tím svým krokodýlem, což byl jediný plyšák, kterého měl (který ho zajímal)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Xerxová 2.6.2020 6:15

hezké úterý všem Zvířetníkům a zvířátkům :o)

Všechna čtyři dosavadní dogátka byla veselá, akční - ale žádné obří škody se nekonaly. Jasně že mokrý Night vletící do obýváku na koberec s kusem bahnem obalených leknínů nebyl zrovna k pomilování... ale štěně je štěně...

Zajímavé je, že Beta i Night striktně rozlišují svoje hračky a hračky Trpajzlíků. Dětí pokojíček je trvale otevřen, na posteli se tam povaluje tuna plyšáků... Night je chodí "přepočítávat" - ale nevezme si nic. Když dostane plyšáka "svého" - je to výbuch radosti následovaný výbuchem plyšáka...

• reagovat
• nahlásit příspěvek