Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
FEJETON: O dopisech a jejich pečetění
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
O. Joklová 20.7.2016 9:54už ho nemám ale pamatuji si, že jako malá jsem někde u dědečka vzala pečetní vosk, nevím jestli i nějaké pečetítko, já si prostě nepamatuju málem už nic, bohužel ale co vím, že hrozně zvláštně voněl - a tu vůni cítím ještě i dnes, to je zajímavé |
|
|
O. Joklová 20.7.2016 9:48OT - druhý článek ehm, včera jsem zapomněla, ale Petra Ešusová si to i tak našla, díky :-))))))))))) dovolím si upozornit i na druhý článek dneska http://neviditelnypes.lidovky.cz/kalendar-s-kockami-03q-/p_zviretnik.aspx?c=A160715_085103_p_zviretnik_kosa moc děkuji všem!!!! |
|
|
A. Nikoloki 20.7.2016 9:36Jéje toho je … Vzpomínka je to moc hezká a naštěstí nejde jen o minulost - stačí si zagůglit a pečetního vosku a pečetidel ke koupi máte plnou obrazovku ... |
|
|
Z. Lika 20.7.2016 9:18Re: Pohledy Ach jo - "postupně mi přestaly psát tři PROPISKY" - psaní na klávesnici je ještě horší než propiskou. |
|
|
Z. Lika 20.7.2016 9:15Pohledy Pohledy jsem nějak přestala posílat a je mi stydno, může za to jen moje lenost. Naposled jsem se pokusila poslat pohled před dvěma lety z Trogiru. Pohled jsem zakoupila a pro známku musela na poštu. Tu jsem našla, jenže tam byla fronta až ven! Nevím, na jak mimořádné poštovní datum jsem narazila, ale zbaběle jsem to vzdala. Zato naše veterinářky posílají upozornění na očkování zásadně pohlednicí. Když jsem jim nabízela v rámci úspor e-mailovou adresu, odmítly s tím, že tradice je tradice. K tradici jsem se vrátila jinak - na různých školeních a kurzech jsem si začala psát poznámky plnicím perem. Poté, co mi jednou přestaly postupně psát asi tři a ta čtvrtá se na ošmataném papíru nechytala, zato mně začaly chytat saze. Kolegyně měla moc pěkné pero a ještě hezčí poznámky. Od té doby mám poznámky také krásné, pero mě nenásilně nutí hezky vykružovat písmena, píše se jím lehce, můžu si vybírat barvu inkoustů, je to prostě radostná činnost. S pečetěmi jsem se nesetkala, snad jen na nějakém úředním lejstru. Vosk jsem sice doma měla, ale pečetítko ne. Poté, co mi ve vosku zůstalo očko z prstýnku, jsem amatérských pokusů zanechala. Moc pěkný článek, děkuji. |
|
|
M. Sedláková 20.7.2016 8:39Pohledy a dopisy Já pravidelně posílám na Vánoce a Velikonoce pohlednice. Znova jsem to zavedla asi před 5 lety. Posílám jich okolo 15 a vrací se mi tak 3. Ale já to nevzdám. Mě se ta tradice líbí. Pohlednice vybírám pečlivě, podle toho komu jsou určené. Z dovolené pohledy také posílám. A snažím se i na narozeniny. Před 2 lety jsem se zapojila do Postcrossingu. Už mám 213 pohlednic z celého světa. Viz malá ukázka. https://www.postcrossing.com/user/Hepca/gallery |
|
Z. Matylda 20.7.2016 7:36Pečeť jsem viděla minulý týden. Kačka zdědila po babičce prstýnek a po mně náhrdelník s českými granáty a tuze toužila po náušnicích. Jelikož má dneska narozeniny a v sobotu je slavila, objednali jsme v Českém granátu Turnov žádané a přišla na dobírku krabička s hezkou pečetí. Nebýt toho, že uvnitř byla faktura, předala jsem to tak, jak to přišlo :) Pohlednice na Velikonoce a Vánoce posílám babičkám a tetičkám, které mají primitivní mobil, ale vždycky chtějí "obrázek". Tak jim to plním :) Své babičce a tchýni posílám i pohlednice z dovolené. A vánoční a velikonoční pohlednice jsme posílala i své blízké kamarádce, dokud měla malé děti- taky šlo o obrázek ve schránce :) |
|
Z. Rpuťová 20.7.2016 7:33A tak krásně, zvláštně ten vosk voní! Jj, je to obřad a má to něco do sebe! Pečetí se dopisy psané někomu, na kom nám záleží, kde dali jsme si práci, abychom vyjádřili, že to, co adresátovi chceme říci je důležité, protože adresát je také důležitý. Takový dopis pak voní nejen krásným papírem a tajemnou vůní vosku, ale taky člověčinou .... a wo tom to je! :) |
|
Z. Inka 20.7.2016 7:29ani nevím kdy jsem přestala posílat pohledy z dovolené, nakonec i ty vánoční. A upřímně - trochu jsem se zastyděla. Maminka si dopisuje se svými přáteli dodnes, tak šestkrát do roka přijde dopis z Japonska a v něm fotografie vnučky pana Otakeho a postupně si ho všichni čteme ( aby se procvičili, píše maminka japonsky a pan Otake česky ), prohlížíme fotografie a to naše vnoučata už dělat nebudou. Ani ty fotky mít nebudou, protože se fotí na telefon, stáhne se to do počítače, neuděláí se záloha a po napadení virem z počítače zmiznou všechna data a je co? Vymalováno. Doslova |
|
Š. Matyášová 20.7.2016 6:25dávných předcích zbyly pergameny, kroniky.. a někdy i nádherné pečetě...po prarodičích nádherné dopisy psané inkoustem nebo inkoustovou tužkou, sms je rychlá,stručná,ale nedá se vzít do ruky, nevoní, nedá se dát do krabice na dopisy, nepřeváže se stužkou...nedá se na ní dát pečeť... je to škoda, že mizí dopisní papíry z papírenských obchodů..je škoda, že se nepíše.... díky Aleši za vyprávění...myslím, že se pečetítka a krámek ve Vídni zatetelily blahem, že nejsou zapomenuty a nemají nálepku - k ničemu, přežitek. |
|
Z. Xerxová 20.7.2016 5:30hezký den hezkou středu všem Zvířetníkům a zvířátkům :o) těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej. A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp. Pepa doma schraňuje staré pečetidlo po svém pradědovi... Hezká věcička. Naposledy jsem dělala pečeti na úkoly velké skautské hry. A to už je taky nějaký pátek... |
