9.5.2024 | Svátek má Ctibor


Diskuse k článku

FEJETON: O dopisech a jejich pečetění

Doba, kdy se hojně posílaly dopisy a pohlednice, není zas až tak vzdálená. Přesto už existuje generace, která vyrostla s esemeskami...

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Š. Matyášová 20.7.2016 10:53

Re: Pohledy a dopisy

jsem tě přehlídla,tak za tebe agituju vejš :-D

Z. Matylda 20.7.2016 7:36

Pečeť

jsem viděla minulý týden. Kačka zdědila po babičce prstýnek a po mně náhrdelník s českými granáty a tuze toužila po náušnicích. Jelikož má dneska narozeniny a v sobotu je slavila, objednali jsme v Českém granátu Turnov žádané a přišla na dobírku krabička s hezkou pečetí. Nebýt toho, že uvnitř byla faktura, předala jsem to tak, jak to přišlo :)

Pohlednice na Velikonoce a Vánoce posílám babičkám a tetičkám, které mají primitivní mobil, ale vždycky chtějí "obrázek". Tak jim to plním :) Své babičce a tchýni posílám i pohlednice z dovolené. A vánoční a velikonoční pohlednice jsme posílala i své blízké kamarádce, dokud měla malé děti- taky šlo o obrázek ve schránce :)

Z. Jenny 20.7.2016 10:02

Re: Pečeť

Matyldo, Tvoji šikovné dceři přeji všechno nejlepší k narozeninám a hodně nejen zdraví ale i úspěchů ve studiu a moc radosti z kreativní tvorby.

Taky mám doma granáty po babičce, jen nevím co s nimi, kolem krku jsou mi tak na uškrcení a nápad na jejich využití nemám žádný. Zkusím se poradit s Lenkou-Blážou, třeba by z toho šel udělat nějaký umělecký objekt.

Z. Rpuťová 20.7.2016 7:33

A tak krásně, zvláštně ten vosk voní!

Jj, je to obřad a má to něco do sebe!

Pečetí se dopisy psané někomu, na kom nám záleží, kde dali jsme si práci, abychom vyjádřili, že to, co adresátovi chceme říci je důležité, protože adresát je také důležitý. Takový dopis pak voní nejen krásným papírem a tajemnou vůní vosku, ale taky člověčinou .... a wo tom to je! :)

O. Joklová 20.7.2016 9:56

Re: A tak krásně, zvláštně ten vosk voní!

já jsem neopisovala!!!!!!!!! čtu tě až teď

opravdu, velmi zvláštně a krásně voní dokonce i "zastudena" - a co teprve ten ohřátý :-))))))))))

Z. Inka 20.7.2016 7:29

ani nevím kdy

jsem přestala posílat pohledy z dovolené, nakonec i ty vánoční. A upřímně - trochu jsem se zastyděla. Maminka si dopisuje se svými přáteli dodnes, tak šestkrát do roka přijde dopis z Japonska a v něm fotografie vnučky pana Otakeho a postupně si ho všichni čteme ( aby se procvičili, píše maminka japonsky a pan Otake česky ), prohlížíme fotografie a to naše vnoučata už dělat nebudou. Ani ty fotky mít nebudou, protože se fotí na telefon, stáhne se to do počítače, neuděláí se záloha a po napadení virem z počítače zmiznou všechna data a je co? Vymalováno. Doslova

Z. Jenny 20.7.2016 10:25

Re: ani nevím kdy

Tak milá Inko, Tvoje rodina má přátele v dalekém Japonsku a píšete si. A maminka píše japonsky. Tak to je nááádhera. A k těm fotkám z Pc atd. Nechala jsem si všechny fotky, které jsem měla udělat na papír, zaplatila jsem docela dost ale nelituji, mám je kdykoliv k dispozici a probíráme se v nich všichni za dlouhých zimních či deštivých večerů a je to ta pravá pohoda.

Z. Inka 20.7.2016 13:42

Re: ani nevím kdy

Jo, jenže, Jenny, promiň, ty určitě nejsi dnešní generace......

Maminka se učila japonsky prakticky celý můj život, ona je polyglot, takže teď v 83 letech má stále na stolku angličtinu a pokud potřebuji, vezme si i němčinu. Franštinu dělala naposledy když Kačka studovala. Bohužel mě se ségrou svým nadšením studium jazyků znechutila, já měla leta silný blok a poslední dva roky se teprve těším z poznávání cizího jazyka, i když momentálně nejvíc konverzačně.

Z. Lika 20.7.2016 10:44

Re: ani nevím kdy

Kamarádka měla na počítači hromady rodinných fotek i videí. Harddisk jednou kleknul a kamarádka dala za obnovu dat víc než za nové pecko. I tak se to podařilo jen částečně, bohužel. Ale fotky se mohou ztratit vždy - při stěhování, malování, nemluvě o horších věcech, co mohou domácnost postihnout.

Š. Matyášová 20.7.2016 6:25

dávných předcích zbyly pergameny, kroniky..

a někdy i nádherné pečetě...po prarodičích nádherné dopisy psané inkoustem nebo inkoustovou tužkou, sms je rychlá,stručná,ale nedá se vzít do ruky, nevoní, nedá se dát do krabice na dopisy, nepřeváže se stužkou...nedá se na ní dát pečeť... je to škoda, že mizí dopisní papíry z papírenských obchodů..je škoda, že se nepíše....

díky Aleši za vyprávění...myslím, že se pečetítka a krámek ve Vídni zatetelily blahem, že nejsou zapomenuty a nemají nálepku - k ničemu, přežitek.

Z. Xerxová 20.7.2016 5:30

hezký den

hezkou středu všem Zvířetníkům a zvířátkům :o) těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej. A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp.

Pepa doma schraňuje staré pečetidlo po svém pradědovi... Hezká věcička. Naposledy jsem dělala pečeti na úkoly velké skautské hry. A to už je taky nějaký pátek...