5.5.2024 | Svátek má Klaudie


Diskuse k článku

AUSTRÁLIE: Pěstounka.

Ne, nebude to o vlčici, co odkojila Romula a Rema...

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
A. Rgova 25.6.2020 0:56

Článek jsme ještě nezvládla, ač jsme u NB přilepená byla. Bella se našla. V Polsku. Někdy je 5dní hrozně dlouhá doba:-)

M. Crossette 23.6.2020 18:03

Jirko, další moc zajímavý článek a já nestačím žasnout, jaké rozmanité druhy živočichů tam u vás žijí. Třeba jen těch různých vačnatců cco tam máte - velkých i malých. O tomhle stromovém jsem nikdy neslyšelá, ten maličký prcek v dlaních lidské pěstounky je fakt rozkošný. Také mi bylo samozřejmě líto obětování pravého klokánečka, já bych myslela, že mohli třeba použít náhradní matku, která potratila? Tedy jestli se to u takhle maličkého zárodku dá vůbec včas poznat. A možná by samice sama poznala že potratila a po probuzení z dočasného uspání by náhradní živé mimi odmítla. Jak píšeš, tahle "výměna mláďat" je právě u vačnatců velmi komplikovaná záležitost.

Kdysi jsem viděla reportáž o chovu ovcí. A ovčák ukazoval jak zachraňuje mláďata. Na pastvě uřmela ovce krátce po porodu. Shodou okolností jiné ovci se narodilo mrtvé jehně (nebo umřelo krátce po porodu). Tak ovčak z mrtvého jehněte stáhl kůži - byl z ní takový štuclík - který navlékl na to novorozené jehně a šoupnul pod ovci. Ta podle kůže cítila svoje mládě, podvržené přijala a krmila jako své. Ovčák po pár dnech tu mrtvou kůži z jehněte odřízl, už jí nebylo třeba.

E. Zvolánková 23.6.2020 14:23

Bohužel je pro lidstvo příznačné, že se s ochranou určitého druhu začne téměř vždy až když už je úplně pozdě (viz třeba vakovlk) anebo téměř pozdě, kdy už není stejně možný návrat konkrétního druhu do stavu, aby byla populace samostatně životaschopná a udržitelná ;-( Spousta zvířat by již dnes, nebýt různých ZOO, neexistovala a vlastně se drží víceméně jen díky řízenému chovu. A těch druhů, kdy se daří zvířata díky záchrannému programu navracet přírodě, je dost málo...Obávám se, že takový "převalák" nebo zubr jsou spíš výjimky.

A. Lex 23.6.2020 13:57

Pan prof. Grzimek, když jsem dospívala, byl můj idol a guru. Jeho jedinný syn šel ve šlépějích svého otce, ale bohužel velmi brzy tragicky zahynul, když do vrtule jeho letadla vlétl sup bělohlavý, někde v Africe. Možná se pletu, ale profesor stál u vzniku národních parků v Africe - Serengeti?

Jirko VELMI zajímavý článek!

Tak mne napadá, kam až lidstvo zašlo ve své rozpínavosti a likvidaci živočišných druhů, že je musí takto zachraňovat.

A. Rgova 23.6.2020 11:14

Zdravím, na článek budu mít čas až zase večer. Ale poprosím pokud jste tu někdo z okolí Broumova ( u Náchoda) rozešlete po známých žádost o koukání po Belle. Ztratila se v sobotu u Šonova. Na návštěvě. Moc děkuju, buď pošlu mejlem letáček, tomu kdo mi dá vědět nebo odkazy jsou

http://www.psidetektiv.cz/zvire/bella-nachod-2020-06-20

https://www.facebook.com/groups/701649723901645/?tn-str=*F&fref=gs&dti=701649723901645&hc_location=group_dialog

D. Ruščáková 23.6.2020 10:28

Díky Georgi, to bylo ohromně zajímavé. Náhradní matky jsou, dá se říct, prastarý fenomén, i přes živočišné druhy (některé samice klidně pěstounky dělají, jiné nikdy... některé se dají různými fintami ukecat:)) Ovšem u vačnatců je to skutečně mnohem komplikovanější! Chudák to původní mládě, ale chápu tu nutnost - když jde o velmi ohrožený druh.

E. Zvolánková 23.6.2020 9:46

Od Durrela jsem toho četla fakt spoustu a byl to úžasný člověk. Řekla bych, že i díky té jeho úžasné schopnosti poutavě a vtipně vyprávět se té ochranářské činnosti začalo věnovat víc a víc lidí. Byl to renesanční člověk. Jinak mě napadá k tomu "cross breedingu", že se to vlastně teď přirozeně občas děje mezi vlky a toulavými psy a děje se to napříč Evropou, že se až někteří zoologové začínají obávat o osud čistoty vlčí populace jako takové8-o

T. Zana 23.6.2020 9:28

Taky jsem vždycky chtěla tuhle ZOO vidět...

Jsou to úžasné úspěchy. Toho vlastního mláděte i mně přišlo líto a říkala jsem si, že klokani určitě mají cecíky dva, vždyť občas mají o dvojčata. Ale pak mi došlo, že to by samice určitě to cizí odmítla.

Z. Lika 23.6.2020 8:48

Možná "mezidruhové pěstounství" :-)

Z. Jenny 23.6.2020 8:46

Velmi zajímavý článek. Díky!

Z. Jenny 23.6.2020 8:45

viz. nosorožci bílí .. [>-]

E. Žampachová 23.6.2020 8:37

Durrel to sice nevymyslel, ale udělal hodně. Nejen pro propagaci ve svých knihách, ale i pro skutečnou ochranu nejen v zoo, ale třeba i na Mauritiu a jinde. Jedním z prvních propagátorů ochrany byl prof. Grzimek v Serengetti (později ředitel ZOO ve Frankfurtu). Ale kdo byl úplně první, nevím a je to jedno.

Česky by se řekla ochranářská činnost. Konzervá... s jakoukoliv příponou je anglicismus.

Stejně tak cross breeding je křížení dvou druhů (výjimečně se používá pro zachování druhu, kdy se do jedné populace přidá velmi příbuzná, třeba oživení krve bizona prérijního menším lesním druhem), tohle popisované je oparvdu Cross fostering. Dalo by se říci, že je to mezidruhová rodičovská péče, ale to nezní tak pěkně. Používalo se třeba v Zoo, kde mláďata šelem odchovávala fena nebo kočka. U vačnatců je problém velmi specifického způsobu kojení, které nejde uměle napodobit. Tohle je ohromně zajímavý příběh, hlavně že je úspěšný.

Z. Yga 23.6.2020 7:44

Inu, jako u kukaček...

Z. Yga 23.6.2020 7:44

Dneska nadmíru zajímavý článek.

Konzervační ochranářskou metodu hodně propagoval (možná i vymyslel) Gerry Durell a jím založená ZOO na New Jersey je konzervační (konzervárenskou?) činností (nevím, co je správně, abych se neblamovala a nevypadalo to, že propaguju masokombinát ;-D) známá - moc bych ji chtěla vidět, no tak si aspoň přečtu ZOO v kufru a ZOO na zámku ;-).

E. Zvolánková 23.6.2020 7:35

Krásný den všem a díky za vskutku zajímavé informace. Snad se podaří druh zachránit. Jen se mi těžko přijímá fakt, že kvůli tomu musí umírat vlastní mláďata těch náhradních matek...:-(

Z. Xerxová 23.6.2020 6:17

hezké úterý všem Zvířetníkům a zvířátkům :-)

Dík za zajímavý článek ze světa chovu ohrožených druhů