Ne, nebude to o vlčici, co odkojila Romula a Rema a která vlastně může za to, že vznikl Řím a jeho následné impérium, jehož civilizaci vděčíme za tu naši současnou i když zrovna nyní jaksi nemocnou. A nebude to ani o lidské pěstounce, která vychovává chumel cizích dětí, a nebo dokonce o té, která nabídne své tělo a na zakázku a za odměnu odnosí a porodí dítě cizího páru.

K poslední variantě má však naše povídání blízko. Stalo se v ZOO v Adelaidě, v Jižní Austrálii, že upadlá větev eukalyptu zabila vzácnou a jako druh ohroženou Goodfellowovu samičku klokana stromového. Tato však měla ve vaku miniaturní, jako fazolový bob velké, ještě holé, mládě.

Klokan stromový | foto: Richard Ashurst, commons.wikimedia.org

Již více než několik desítek let se zoologické zahrady v Jižní Austrálii a i jinde v Klokánii zaobírají konzervační chovnou metodou zvanou „cross breeding“. Nevím, jaký je český termín, ale řekl bych něco jako „křížový chov“ (pozn red. Patrně půjde o cross-fostering). Lidé se tak snaží v přírodě doplňovat ohrožené druhy vačnatců a tak je chránit před vyhynutím.

Důležitý je výběr pěstounky, která by měla jako druh blízko k mláděti, které jí přibude do vaku, a sama v tom vaku měla zhruba stejně velké vlastní mládě.

Odebrání 1,5 cm velkého, holého mláďátka z matčina vaku je velice delikátní operace. Mládě je k mámině bradavce tlamičkou jakoby přirostlé a velice opatrná manipulace na uspané a nebo v našem případě mrtvé matce a plodu vede k jeho oddělení. Mezi tím je připravena pěstounka, která je uspána a její vak připraven na příjem cizího plodu. K tomuto je třeba opatrně vyjmout její vlastní plod, který je následně usmrcen, a potom náhradní matce cizí plod pečlivě do vaku umístit. Zde je třeba, aby tlamuška plodu byla opatrně umístěna na příslušné bradavce, což je úkon nadmíru delikátní. Úspěšné umístění zpravidla signalizuje samo mládě, které bezprostředně po úspěšném umístění začíná sát. Tlamička sevře bradavku, která mu v papulce trochu zduří a tak je zamezeno, aby plod od bradavky odpadl. Drží jako přirostlý.

Ve vaku tak zůstává zhruba dalších 6 měsíců, než poprvé vykoukne do světa. S pěstounkou je mládě dalších 6 měsíců, kdy ho pěstounka pomalu odstavuje, a po roce je přemístěno ke svému druhu. Úspěšnost tohoto „křížového chovu“ je lepší než 70 %. Výhoda spočívá v tom, že původní matka – dárkyně plodu z ohroženého druhu, je po jeho odebrání ihned připravena znovu zabřeznout, což se zpravidla stává. Takto může „vyprodukovat“ několik potomků za rok.

Celý tento proces byl doposud prováděn na blízkých a nebo příbuzných druzích, avšak tento je první, kdy jde o naprosto odlišný druh. Jako pěstounka byla zvolena zabřezlá samička Yellow footed rock wallaby,  které skáčí po skalách lépe jako kamzíci a žijí v Jižní Austrálii, kdežto plod byl od mrtvé maminy klokana stromového Goodfellowového,  který žije v tropických džunglích v korunách stromů hornaté Papuy Nové Guiney. 

Personál v ZOO očekával od tohoto experimentu neúspěch, mládě bylo jiné velikosti, jiného tvaru a asi i jinak bylo cítit a také se jinak chovalo, stále sebou ve vaku vrtělo a tak byly obavy, že samička toto mládě odmítne. Nestalo se, mládě se dožilo stádia, kdy otevřelo oči, kdy se dalo z vaku odejmout, už také proto, že bylo hodně velké a hrozilo, že z vaku vypadne a zraní se. A tak byl joey, jak se zde říká klokaním mláďatům, svěřen do péče lidské „maminy“. Pro tuto nastala tvrdá práce. Klokánek zpočátku musel být krmen každé 4 hodiny speciálně formulovaným mlékem a chován ve vaku z měkkého materiálu zahřívaného na tělesnou teplotu bývalé maminy. Tato náročná práce trvala do jeho 18 měsíců, kdy potom stačilo krmení 3x denně a kdy mu začala být podávána tuhá strava.

Tento malý svěřenec byl pro lidskou maminu práce na 24 hodin denně a 7 dní v týdnu. Jak trochu povyrostl, tak „maminu“ všude následoval, a protože to je šplhavec, tak se na ni snažil vyšplhat. Stal se z něj malý náladový teror, který se dovedl náležitě vztekat, a tak z něj rostla „silná“ osobnost. Také se ovšem dovedl stočit do klína a nebo do podpaždí sedící maminy, když sledovala TV, a dát si chrupec.

Adelaidská ZOO sdílí zkušenosti z tohoto odchovu i s jinými zoologickými zahradami po celém světě, které se podobným chovem zaobírají. A tak to vypadá, že Goodfellowův klokan stromový nevyhyne.

Psáno 7/6/2020.