Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Děkuju vám za milé komentáře a za přání, abych si lehátko užila. Ještě jsem se do něj nedostala, dozrávají jahody, maliny, rybíz a okurky, a taky plevelu se urodilo, a tak na něj nějak dnes nebyl čas. Ale bude, na mou duši. :)

Zahradní houpačka je samozřejmě skvělá, užívala jsem si ji v Miličíně. Jenže i ta nejmenší houpačka je moc velká, nevejde se bez toho, aniž bych něco oželela.

Naše lehátko skončilo pozapomenuté v zahradním domku, já si totiž raději - když už - čtu v houpačce. Nedávno je ale odtamtud vytáhla prostřední vnučka a zalíbilo se jí tak, že v něm dokonce na terase (odvážně sama) přenocovala. Tak ať se ti, Vave, v tvém lehátku příjemně odpočívá, medituje, čte, spí, zkrátka ať ti slouží k úplné spokojenosti!

Já se přiznám, že jsem si čas na přečtení knížky našla vždycky. Asi jsem divná, ale někdy mi nevadilo si číst a při zvednutí očí čučet na haldu neumytého nádobí. On to stejně nikdo za mě neumyl. Lehátko venku nemáme, ale je tam zahradní houpačka. To je vynález na Nobelovku !

A co se týče žehlení tak žehlím ráda, když není vedro. Žehlení v horku a ještě napařovačkou, je podle mě v rozporu s listinou základních práv a svobod !

Máš pravdu, ještě na chalupě u Liberce jsem venku žehlila ráda. Dnes bych si musela tak leda vzít prkno na balkon a to by mi asi nadávaly sýkorky, že tam mají krmítko, tak ať neruším .

Ve vedru zkrátka nežehlím (určitě máš pravdu, v příkrém rozporu)

Tak já mám na zahradě zen! Ani jsem to nevěděla, kameny a kvítek zalévám vodou a říkám tomu ptačí pítko. :-)

V posledních letech, důslednou domluvou sobě samé, nemám tak úplně problém se zašít s knížkou, nebo civět z lehátka do prosluněné koruny javora a pozorovat hašteření ptáků. Většina toho, co mám udělat, může počkat! Tahle chvíle ne, v prostou a čase se už nebude opakovat. Dříve, ač ne plně nadšená, jsem vyskočila a šla pomáhat manželovi s tím, co právě dělal. Teď se ohlédnu a řeknu si, vymyslel sis to, tak si to dodělej! Nemám dojem, že by mu to vadilo, dělá si to po svém a oba jsme spokojeni. Jsem ráda, že jsem k tomu dospěla, špatné svědomí je rušivý element. Tak se ho snažím nemít. No někdy...

Milá Vave, přeju ti příjemné poležení a co nejméně pocitů "musím" a "nesmím".

Zrovna dneska v obránce jsem se musela napomenout, že není třeba spěchat .

Šiš, nikoliv "obránce", ale v botance .

Já jednoho krásnýho dne na ten mobil šlápnu a bude to mít.

Dvorek vypadá, že odpočívám furt. A jo. Věnuji se odpočinku mnohem víc než jiné roky a pořád nejsem doodpočatá, takže pokračuji v trendu. A na sebe se nezlobím.

Zdravím všechny, tohle číst po ránu bylo tak osvobozující. Díky za to Já si pokaždé v duchu nadávám, že si čtu a přitom je na zahradě spousta práce. A ještě víc mám výčitky svědomí, když si čtu, zatímco moje drahá polovička ještě třeba večer kmitá po domě, po kuchyni. To obvykle knihu odložím a jdu taky něco dělat, jinak bych se cítila fakt trapně. Ale to, co je v dnešním článku psáno, je vážně pro naše duševní i tělesné zdraví opravdu třeba udělat...Tedy najít si ten čas sám na sebe a když si ho udělám, tak si ho nevyčítat. Nebrat to jako "ztracený čas", ale naopak jako "nalezený". Ale s tím, v čem spousta z nás vyrostla, je to někdy zatraceně těžké (myslím to nevyčítat si ten čas pro sebe, když člověk vidí, co vše ještě neudělal...). Pokud jde o knihy, tak já mám od dovolené rozečtenou knihu Jaroslava Petra Desatero smyslů - o vnímání přírody a všeho kolem nás jak člověkem, tak zvířaty i hmyzem...takové srovnávání. Nesmírně poučné a přitom psané tak, že to člověka vtáhne podobně, jako by četl román. Teď ale právě bojuji těžce s tím nestíháním....Včera jsem otrhala červený, černý rybíz a maliny a založila na šťávu, tak zítra musím udělat, záhony mi za těch 14 dní, co jsem makala na chalupě, zarostly plevelem. Do toho nám přibyla do rodinné smečky 2 morčata, takže sednout si s knížkou je ve hvězdách.

Zahradní lehátko... asi někde je, ale já radši usednu na lavičku, drbu psy a jen tak koukám, protože na čtení na zahradě mám málo času. Ale měla bych ho najít, protože háčkovat a plést se dá i na zahradě! S šitím je to teď slabší, šicí stroj na terasu tahat nechci (a pak se s ním zas vláčet do patra). Jen ještě vymyslet, jak budu na terase žehlit...

Doporučuju žehlení na terase. Je to velmi jednoduché. Pečlivě pověšené prádlo sušíš na sluníčku, pečlivě složíš a umístíš na židli na terase. Poté na něj usedneš s knížkou. Za hodinku je prádlo vyžehlené

hezký čtvrtek všem Zvířetníkům a zvířátkům

taky mám teď nečtoucí období nových knížek... O to raději sáhnu po nějaké té osvědčené. I díky nově přerovnané dětské knihovně jsem opět přečetla třeba Syna lovce medvědů neb jak s vnukem diskutovat, když jsem už podrobnosti dáááávno zapomněla... A stejně tak jsem přečetla znovu kompletního Ransoma... Moc mi ta dětská "bezstresová" literatura vyhovuje

Já taky ráda občas sáhnu po dětských knížkách - Ransome je můj oblíbený. I když léto bez knihy si nedovedu představit. Zahradu mám psí, tu stačí posekat. A naučila jsem se, že nejde zdravotní potíže (taky mám problém se šlachami) zanedbat. Ne že bych dělal vše co mám. Ale bolavé šlachy nelze přemoci další prací, ani Ibalginem. Ty si fakt potřebují odpočinout. Ani ortéza není ve dne ono, tu se snažím přetlačit o zhoršuju si to. Jo a na knihu je dobrý stůl a stojánek. Máme prastarý, ale perfektní.