9.5.2024 | Svátek má Ctibor


Diskuse k článku

KOČKY: Jak jsme lovili kočku

Byly to už skoro dva měsíce ode dne, kdy se naše kočka Amanda odebrala ke svým předkům.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Výpis zvoleného vlákna.
Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
A. Ehrenbergerová 13.10.2022 0:57

Moc krásné vyprávění! Četla jsem všechny tři Vaše články o Vašich kočičkách a jsou opravdu perfektně napsané a s úžasným postřehem a porozuměním. Těším se na další vyprávění.

Jen ještě k tomu vybarvení, tedy spíše vzoru Vaší Micinky, myslím, že se jedná o mramorování, mívají ho např. britky (jednu takovou mám), a teď už je hodně rozšířeno i mezi kočkami domácími.

J. Muller 13.10.2022 8:37

Dobrý den,

Dík za pochvalu a opravu.

Co se týče kočičích zbarvení, tak nejspíš máte pravdu. Já na to expert nejsem, stejně jako nejsem expert na kočky všeobecně.

Můj vztah ke kočkám, (a ostatnímu domácímu zvířectvu), byl vždycky, slušně řečeno, přinejlepším neutrální. Dlouhá léta jsme bydleli v paneláku a tam se dá chovat tak leda křeček.

Pak jsme se přestěhovali do baráku a manželka po kočce toužila vždycky, tak jsem jí chtěl udělat radost. Ale ta Amanda mě pak doopravdy moc zaujala. A hlavně mě, možná, trochu naučila kočičí mentalitu pochopit.

Š. Matyášová 14.10.2022 8:59

ano, mramorovaná bábovka, to je od britek...