Hana Williamson 10.7.2007 0:26

To ma Hanca pravdu

... furt to byl Dejmal. Hlavni centrum tohodle svatosvanku cukrovinek byl v Olomouci na Denisove ulici, hned od namesti. Ale pravda, u nadrazi  meli malou prodejnu. Cukrarna Maruska je dnes naproti nadrazi u panelaku, moooc dobra, ale udajne s firmou Dejmal nemaji nic spolecneho. Bohuzel, v par poslednich letech puvodni Dejmal sel dost dolu, furt dobry, ale ne zas tak, ze jeden slinta jen pri pomysleni.

Hanco, moje nejlepsi dejmalovska vzpominka je merunkova zmrzlina. Delana jenom v sezone, to jsme jeste byli hodne mali, otec zajel v sobotou s termoskou k Dejmalovi a to tak vonelo.... taky jeste mame doma z prvni republiky drevene krabicky s napisem Dejmal. Meli zasilkovou sluzbu a zjevne nejake vyrobky takto dopravovali do prostejova.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jakub S. 9.7.2007 23:31

Diskusi sem nečetl, už spím, zítra, ale nemůžu si pomoct, kamaráde:

ta pointa je božsky půvabná. A svíčkovou udělají ve stovce domácností a hospod různě. Pro mou cerku je to od dětství nejoblíbenější pokrm, a pro mne čím dál víc - jako součást českého kulturního dědictví - taky.

S mou přítelkyní - překladatelkou (taky už tu není) a mým nejml. sme před čtyrna rokama zašli na svíčkové hody na Zámeckou. Personál měl kouzelné šaty z červeně pruhovaného atlasu (?) jak milostpaní Magdalena Dobromila, vč. čepečků, a v empírových mísách donesli na stůl omáčník se svíčkovou omáčkou, oválnou mísu s třema druhama knedlíků a třetí s horkým masem, a seděli sme k tomu v polouzavřené nice s květinama, vprostřed stolu empírový svícen - no dojem -150 let byl ohromující... litoval sem, že nejsu oblečený jak ctihodný (přitom hodný) měšťan té doby, předbřeznové, vysokého nákrčníku a žluté vesty nemaje - - - to nám bylo spolu krásně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zuzka 9.7.2007 21:29

Důležité je i NA ČEM se vaří

Když se maminka s manželem na "stará kolena" zbláznili a pořídili si domek s hektarovou zahrádkou a sadem, tak jsme objevili v domečku (mimochodem z něj přecházel zrak...)pravý poklad - sporák v dost dobrém stavu. A polívka na sporáku uvařená chutná skvěle, lépe než ta samá na plynu či elektrice.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

olaf 9.7.2007 20:42

Au au au to je přesný zásah

Člověk už si myslí jak odhalil tajemství pyramid a skvělého jídla a najednou bác. Hmmm a celá koncepce je ve-psí. Už si myslíte, vypalujete do paměti a najednou je hlavní komponentou osobní kouzlo kuchaře. Několikrát jsem to poznal a dokonce jsem byl několikrát (zatím jen párkrát) retransalátorem svého dobrého papů a stejně to nebylo ono - fňuk (chlapi brečí jen u nedokonalého receptu - to jediné je vezme u srdce /hmm spíš u jazyku a žaludku/).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jiří Růžička 9.7.2007 20:17

Lidi, to je paráda,

já jenom zírám, jak nám to vzpomínání na maminy, babči, taťky a dědoušky jde! Hano W., ráno ve tři odjíždím do Olomouce, tak tam budu pozdravovat ju? Pozdravuji všechny naše i Vaše!

Píšek zrovna něco mumlá...jó, že jeho mača lovila prý takový plíma babouky, ale on že už takový nesežene!

R.+P.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Hana Williamson 9.7.2007 20:02

Nekdy je to i tim...

...ze je to prave od maminky. Nase maminka na vareni moc nebyla, ale poctive varila, i vstavala ve 4 rano, aby vystala frontu na maso. V pozdejsich letech, kdyz maso uz bylo, tak zas mela tezke pondelky, kdy po nedeli vareni nad ranem balila brachovi jidlo na tydenni pobyt na prumyslovce mimo mesto. Maminka sama prizna, ze v jejim profesionalnim zivote vareni bylo vetsinou PRACE. Ale stejne, kdyz prijedu do Olomouce, vystoupime s Chetem z vlaku, vyjdem dvoje vysoke schody z peronu a do nadrazni haly (kde tancuji namalovani Hanaci) a stoji tam nase mrnava maminka s balickem zakusku od byvaleho Dejmala (Hanco, ty vis), grilovanym kuratkem od chlapiku u nadrazi (Chet uz slinta), maminka ma doma vsechno nacancane, a pak vytahne polivcicku (ty ma moc dobre) a ja zajdu do kseftu pro rohliky, a namazem je maslem - a lidi, neni lepsi jidlo na svete, nez doma u maminky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zana 9.7.2007 17:47

nejen rybičky od Růžičky

ale i svíčková ... moc pěkné a pravdivé. U nás to teda bývala babička, kdo vařil a umřela moc brzo, byla jsem ještě příliš velký trdlo, než aby mě něco mohla naučit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

julča 9.7.2007 17:43

Pane Růžičko!

Krásný povídání pane Růžičko, je to prostě o tom, že maminky vaří vždycky nejlíp! U nás je to teda tatínek, ale platí to stejně. Vždycky se ho ptám, jaké úžasně chutné a mně neznámé koření v tom jídle je? A můj tatínek odpovídá: Ále, uklízel jsem koření, bylo toho nějak moc, tak jsem to sesypal dohromady a tímhle jsem to okořenil...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

týna 9.7.2007 15:31

už se těším

tak jste mě tady tak navnadili, že jsem si zrovna u maminky objednala na víkend tu absolutně úchvatnou křenovou omáčku, kterou prostě nejsem schopná se naučit taky tak dokonale. furt jí něco chybí. když jsem se mámy ptala, jak to dělá, tak mi s klidem odpověděla - víš co? já totiž těsně před odstavením křenové vyhrožuju. něco jako TY MRCHO, JESTLI NEBUDEŠ DOBRÁ, TAK TĚ VYLIJU A UŽ NIKDY TĚ NEUVAŘÍM!!!

tak jsem to zkusila, ale asi nemám ten správnej důraz, nebo přízvuk nebo si ze mě ta křenová dělá srandu

• reagovat
• nahlásit příspěvek

lida 9.7.2007 12:46

vzpominky nebo nejakej trik

Dat do lednice a druhy den ohrat.To je ono! Vzpominam si, ze babicka vzdycky v pondeli udelala karbenatky se svickovou od nedele a omacka druhy den  chutnala  mnohem lip,  no popsat se to neda.

• reagovat
• nahlásit příspěvek