Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

anička 43

Anička43

Z toho popisu topinek docela sliním

Chleba i hermelín mám, ale vzhledem k večernímu času to raději rozdejchám, ale bude to těžké ...

Na chvilku zcela vážně - jakkoliv je to vlastně i neuvěřitelně zábavé:

věnujte mi pět minut klikněte si na LN - Zajímavosti - Tábor Putinovy mládeže. Nebo zítra na papíru. Mrazivé, pocit - ne: jistota déja-vu. Prosím. Nebudete litovat. Dole je aji můj přípodotek k jejich stránkám. Tohle totiž už přestala být sranda. A všimněte si toho počtu těch mladých robotů. Jako v té hře Čingyse Ajtmatova - omotala se provinilci hlava mokrým pásem plátna, utáhl se a pak se nechal schnout... takovému robotovi potom se nějak říkalo... jak, nevíte někdo? Překládal sem jim v DP do programu povídání k tomu, hráli to tu na jaře 89.

Re: Na chvilku zcela vážně - jakkoliv je to vlastně i neuvěřitelně zábavé:

Jakube, klikla jsem na článek i na odkaz z komentářů, chvíli si četla a teď mě i v našem vypečeném domě mrazí. . .

R O Z V E R N Í Č E K .

Ivan si potřebuje u lichváře Karpelese nutně vypůjčit rubl. Dohodnou se, že dvojnásobek peněz vrátí na jaře. Jako zástavu nechá Karpelesovi sekyru. Když je Ivan na odchodu, Karpeles na něj volá: "Poslyš, Ivane, kdoví, jestli ty peníze na jaře budeš mít. Nemohl bys mi polovinu vrátit už teď?" "To je nápad", říká si Ivan a rubl mu hned vrací. Cestou domů přemýšlí: "To je zvláštní. Rubl je pryč, sekyra je pryč, ještě jsem rubl dlužen a přesto se zdá, že je všechno v pořádku."Dobrou noc a pozor na půjčky.

Zano,

cestování je prima, odměna v dobré hospodě je prima, jih Moravy je prima a nejvíc prima je to dohromady ve Tvém vyprávění

Jakube, máš mě na svědomí,zašla jsem na stránku mlsné kočky

a mám tendenci oblizovat obrazovku, jak můžou mít někde takovou ňamnírnu a ještě trápit ty chudáky, co jsou tak daleko. Si to nechte, v tom Zlíně, no,  my tady zase máme uzávěru tramvajové křižovatky Česká-Joštova a taky si užíváme, héééč.

si to taky necháme, no -

ale dyť v méj rodnéj dědině toho je také, pravda: Toman - aha, už ne; Sedláček - přízemí, poschodí, 1. republika - ještě?, dvě (?)) na Masaryčce, na Orlí či Jánské, pod mamlasama (furt) (to příp. zájemcům nutno vyjasnit, co sou pro každýho od nás čtyři mamlasi, v tom jim gůgl ani plánky nepomožou), na Lenince - Kouničce proti Červené mezírce, co se narodil Loos (už není, že?), na rohu Moskevské-Skácelovy (dyž už, tak po něm mohli nazvat Kotlářskou, že?),  za Lužánkama a jedna vzadu u Křenové - poslední soukromé ve městě, do 70. let snad), na Kobližné či Běhounské taky něco bylo ? ... ale s těma tramvajem to musí být síla teda! To nemůže vymyslet bárjaký blbec, že?

Cafe Mayer v Bratislavě

Jestli máte někdy cestu do Bratislavy a máte rádi sladké, vřele doporučuji Cafe Mayer na Hlavním náměstí.  Tam jsem minulý týden měla lepší zákusek než v těch několika kavárnách do kterých jsem si zašla ve Vídni.  Prý ta firma kdysi byla dvorním dodavatelem pro Vídeňský dvůr. 

v brně je fakt mňam...

moje maličkost tam byla koncem května. hotel nic moc, ale toho kuchaře se mi chtělo adoptovat. fakt mi už dlouho nikde tak nechutnalo. a ty přílohové brambory na několik  způsobů, to byl zážitek na který opravdu často vzpomínám.  škoda, že to mám tak z ruky

Re: v brně je fakt mňam...

Haló, Čumile, smím se zeptat, jak to dopadlo s koťaty? Povedl se odchyt a transport?

Hmmmm, sangrie, mňam,

tu jsme si pravidleně dávali na Gran Canarii cestou z pláže. Mezi pomeranči, jahodami a třešněmi tam plavaly i kousky melounu. Tak nějak podobně bych si představovala božský nektar.