Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Děkuji palcodržičům, byla jsem uznána za skoro zdravou (ťukyťuk), kontrola za měsíc. Tak snad :-)

Výborně! Jen tak dál (ve smyslu dělej to, co se osvědilo :-)

Jo krasobruslení, to bylo hodně dlouho můj televizní sport číslo jedna, dokonce i Terku jsem do něj uvrtala - teda do koukání na televizi, ne do samotného ježdění. Ona totiž do dneska nepochopila techniku skluzu na ledě - nejenom na bruslích, ale i bez nich. Je to neskutečné, ale naše Tereza se neumí klouzat a to už jí bude letos třicet roků (:o))).

Jinak mi bruslívali na požární nádrži (kde je jí konec, teď je tam parčík a pumpa!) - v létě se tam koupaly kačeny a v zimě bruslila děcka. A tak dvakrát do roka nastala poledovica a to jsme bruslily (my tři holky) po silnici. Pravda, krasobrusle nemajíc, na nohou se skvěli hnědé komisňáky, na které nám taťka nože přinýtoval - a ještě zbrousil ten blbý zoubek, který trčel kolmo k zemi. Při jeho škrtnutí o led jsme letěly jak přistávající rakety a brzdily bradou.

Jo, komisňáky!! My na ně měli šroubovací kačenky, a jak to jezdilo! Brzdili jsme vnitřními hranami bot, kotníky to vydržely :DD A kdo měl kanady nebo holky "krasobruslařské", ten se měl!

Ještě - u nás bylo ráno lehce nasněženo.

U nás taky, kocour byl nespokojen natolik, že si do toho ani nesedl.

Přenosy z krasobruslení jsem milovala. A popisy úborů (tyrkysově modrý s flitry :-), protože byla jen ČB televize. Byla to krása, elegance pohybu i zjevu, čehož tehdy mnoho nebylo. A slovenské reportéry s výstižnou a barvitou slovenštinou jsme milovali. A Hanku Maškovou jsme oplakali. Na brusle jsem se znovu postavila kupodivu v hodně zralém věku v Praze na Hostivařské přehradě, protože můj nynější muž jako Brňák zvyklý na přehradu v každém ročním období velmi dobře bruslí. Bylo to skvělé! Letos jsme objevili malé brusliště v parku Grébovka, jenže než jsme se rozhoupali, bylo už hodně teplo. Ale brusle jsem ještě nevyhodila :-)

Pěkné vzpomínky ve mně článek vyvolal, díky, Georgi.

a pamatuješ ty přenosy v rádiu, když byla slyšet hudba, krájení ledu bruslemi a komentátor...člověk zavřel oči a jel.....

Milovala jsem Hanku Maškovou i Romanovy. Ale pro mne bylo a je vrcholem krasobruslení tohle

https://www.youtube.com/watch?v=Til6Pv3NgCI

Dodnes si je občas pustím a kochám se

Jooo! Torvillová a Dean, nádhera. Skluz skoro jako Romanovi :-)

V Praze úplně zmizely takové ty plácky, co za mého dětství bývaly mezi baráky a v zimě je někdo polil. Bývalo to dost hrbolaté, ale bylo kde jezdit.

Posledních pár let městské čtvrti organizují něco podobného, docela chvályhodná iniciativa. Akorát že místo mnoha malých kluzišť je jedno velké, takže pro mnoho lidí je daleko. No, teď je to jedno.

My letos (tedy na přelomu :-) objevili dobrý umělý plácek na Grébovce, a nebyl nijak narvaný. Půjčovali i brusle, vstupné na celý den snad za padesát. Potěšilo mě to.

Jirko, moc dobře si pamatuji, na Romanovi, Hanku M. Půvabné lidičky. Já byla zrovna v předpubertě a vzpomínám si, jak po večerním sledování černobílého přenosu, jsme se spolužačkami o přestávce zkoušely vzadu za lavicemi "krasobruslit". Sólo i ve dvojicích, jak nám fantazie a prostor dovolovaly. Učitelé byli shovívaví, byli rádi, že vybíjíme energii pohybem.

Tak sourozenci Romanovi i Hanka Mašková,mne minuli...ale Josef Žídek ne, toho znám osobně a přátelíme se. Jenže jeho zastínil Ondrej Nepela.

Ale nejvíc se mi "kraso" dostalo pod kůži díky filmu Ledově ostří... fanúšikovia krasokorčulovania by mne za to ukamenovali,recesisti se budou dobře bavit.....

Ten film se mi taky líbil, drsná sranda, ale parádní bruslení. A taky to ukazuje, aspoň trochu, jak příšerná je to dřina a jak těžké je poskládat dobrou dvojici.

Ahojte všichni....nojo krasobruslení...nostalgie. Jako mladší jsem s mamkou koukávala na přenosy a obdivovala zejména taneční páry milovala jsem Anisinovou a Peizerata (nevím, zda jsem to správně napsala)...jezdili za Francii. Dnes už jen trénují další nové naděje. Ale ti dva mi utkvěli, protože tehdy byla Marina Anisinova první ženou, která při jízdě zvedala svého partnera :-). Fortelná ženská a přesto nesmírně elegantní.....

Nedávno jsem úplnou náhodou viděla nějaký záznam z jejich jízdy v televizi a říkala si "no to jsou oni". Jeho zlaté vlnité kadeře a její do kontrastu k tomu úplně červené se nedaly přehlédnout :-)).

Jinak já sama na bruslích nestála od střední školy a dcera si to poprvé vyzkoušela ve škole, kdy loni a ještě letost (než zavřeli školu) chodili se třídou místo tělocviku na místní stadion. Začalo jí to bavit.....No, jestli bude dál mrznout, tak možná ještě bude moci vyrazit na rybník.....(Neee, hlavně už ne zimu...Doufám, že tento mrazivý týden už bude poslední záchvěv a že už konečně pak přijde definitivně to jaro!)

hezké úterý všem Zvířetníkům a zvířátkům :o)

hmmm - tak letos jsme si venku nezabruslili ani jednou. Několikrát s Trpajzlíky na stadionu - jezdíme do malé "vesnické" haly - kde je málo lidí, vlídné prostředí a spousta legrace. Ale do krasobruslení to má daleko - k uchvácení vnoučat stačí, že babička zvládá jezdit pozadu :o)