Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996
8.5.2024 | Den vítězství
Diskuse k článku
KOČKY: Vyznání
Náš kocourek Píšek je nej… No dobře, ale má pochopitelně mnoho, jak to jenom napsat, no nectností. Ale z jeho pohledu to vůbec nectnosti nejsou a už vůbec nechápe proč něco nesmí. Např. honit veverky na vánočním stromečku, ochutnávat návštěvě moučník...
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Zobrazit příspěvky:
Všechny podle vláken Všechny podle času
|
Vave 16.3.2006 9:01Jupíí, naši milí pánové nám dnes ráno předvedli parádní "výstupek" Srdečně děkuji, protože takové blažené tetelení jsem moc a mco potřebovala. 
|
|
|
Lída Š. 16.3.2006 8:31Gíky za krásný článek:-) Hned je ráno veselejší
|
|
|
aster 16.3.2006 8:09olejovky Konečně jsem se trochu probral. Rybičky moc lidí většinou nekomentuje,když nejsou spojeny s příběhy. Mě se děsně líbí, že je většina lidí "normální" a pěkně blbnou. Už jsem někdy upadal do depresí, že naše domácnost je bláznivá a ona to není pravda. U nás rybky milovala manželka. Já dělal jen tu technickou stránku,ale baví mě také. Kombinace ,kočka -rybky je samozřejmě výborná. Měl jsem obrovská akvaria plná nádherných rybek.Nevěřili byste jak se skamarádily s naším kocourem. Celý den si vydrželi spolu hrát.Také zkoušel lovit pod krycím sklem a oni mu na tu hru přistoupily.Jen strčil tlapku do vody, už bylo kolem celé hejno a vytáčely ho do nepříčetnosti. Seděl celé dny u předního skla a díval se jak do televize. Jen se objevil před obrazovkou, začalo představení akvabel.Celá hejna mu jezdila před nosem a on měl nos nalepený na skle v naprostém vytržení. Chov rybek byl také občas zdrojem zábavy pro mojí škodolibou povahu.Manželka soutěžila s jejím bratrem kdo bude mít lepší chov. Oběma se dařilo,ale jak to bývá stane se ,že někdy rybky onemocní. Švagr přinesl novinku ale bohužel s nákazou.Zašly mu všechny obrovské skaláry. Já objevil tu první,tak jsem nelenil a honem jsem jí odlovil. Švagr se přišel pochlubit jak nádherný exemplář získal a na stole měl naservírovanou skaláru se salátem, citronem a petrželkou. Dodnes mi to vyčítá a je to třicet let.S chovem jsme přestali,protože mi po deseti letech samo od sebe prasklo 250.litrové akvarium a naše parkety se změnily na překážkovou dráhu. Po plaveckém bazénu.Také jsem při shánění krmiva zažil hezkou historku. V sedmdesátých letech nebyl v akvaristice žádný výběr krmiva,tak jsme jezdili do nedalekých rybníčků na "blechy".Oni ty rybníčky byly ale kousek za Hrádečkem pana Havla. Ta silnička byla uzavřena aby se nejezdilo k Havlovům. Já tam frčel na motorce,najednou mě zastavuje VB,co tam hledám v zákazu vjezdu. Kam jedete? Pro blechy.Neznáte Havlovi? Jen podle vidění. Co tu chcete. Blechy.Nedělejte si srandu,že jedete Hav |
|
|
aster 16.3.2006 8:56Re: olejovky Havlom na blechy. Když oni jich tam mají za barákem plno. Jezdíte sem často? Jen když dojdou blechy. Co sem sakra pořád pletete blechy? My vám je i Havlovi brzo vychytáme. Než se všechno vysvětlilo uplynula hodina ,já byl kadrově prolustrován a hnali mě zpět. Chytli mě tam ještě jednou,ale už mě nechali projet s tím ,že "To je ten co jede Havlom pro blechy." |
|
|
Zdena bez psa 16.3.2006 11:03Astere, tam jsem měla v roce 1987 taky skvělý zážitek. Šla jsem pěšky z Oblanova do Pekla za kamarády, kteří tam byli také na dovolené. Byl to den, který jsem dostala jako dárek. Bez vaření, čištění cihel, řezání dřeva, sekání trávy a dalších domácích radostí, které měla ženská na dovolené na chalupě. Šla jsem kolem Havlovic nemovitosti, podle mapky a čuchu a sama. Potkala jsem otevřenou maringotku a z ní čouhaly dvoje nohy. Nevím proč, šla jsem se dívnout, jestli tam není někdo zamordovaný. Nebyl, ale zvědaví byli děsně. Asi hodinu. Když jsem konečně dorazila do Pekla, tak jsem v tom vedru dostala několik hmotných stimulů k vyprávění. (letecké limonády) No a zpátky jsem to vzala vlastnoručně zvoleným azimutem lesem, abych se těm dvěma vyhnula. Povedlo se. Já ťapala rázně, bez bázně řádně olihovaná a jen v plavkách Pak jsem usoudila, že ta široká pěšina (tak pro 3 auta) se mi uhýbá moc vlevo. Tak jsem to vzala do lesa. Měla jsem hodně starostí včas zabrzdit na svahu. Těsně pode mnou byla vojenská kuchyně našich ochránců - inostránců. Jen pár kamínků se skutálelo do toho boršče, který se vařil o 7 m níž. Tak jsem je obešla a vylezla z lesa asi 100 m od ležení. Škarpou vedoucí okolo lesa se ke mně řítil řádně oblečený, děsně upocený vojáček a táhnul kolo. Netuším proč kolo v tak náročném terénu, ale přišlo mi ho v olihovaném mozku líto, tak jsem si sedla na trávu a počkala. Stálo mne to další hodinu výslechů, tentokrát v ruštině. Ve finále mi bylo nařízeno, abych šla. Za mnou jelo vojenské autíčko se čtyřmi se zbrojí. Kdo to tam trochu zná, tuší, že mne čekal dost dobrý krpál z Volanova na Oblanov. Já šla a oni za mnou se zařazenou první prudkostí. To si pište, že jsem se loudala. Pak jsem zahnula na chalupu. Delší dobu stáli na poli a sledovali, jestli nechci provozovat další etapu turistiky. 
|
|
|
aster 16.3.2006 14:41Re: Astere, tam jsem měla v roce 1987 Oni v těch místech měli cvičák,takže se tam neustále pohybovali.Já měl mezi Hrádečkem a Vlčicemi konspirační místo. Stála tam obroská betonová silážní jímka do které se vešlo nákladní auto. Tam mi sovětští "obchodníci "dodávali pohanku,která nebyla jinde k dostání. Jo obchod funguje v každém režimu.Kdo jste četl od Heyma "Křižáci na západě",figurka seržanta Dondola,který americké armádě rozprodal všechno přímo pod nosem,tak tohle fungovalo i v armádě sovětské,o pár desítek let později v okupovaném ČSR.Já měl zájem jen o pohanku,ale kdybych chtěl tarasnici,tak jí určitě získám. Koupil jsem si i hodinky které měli název Komandirskoje.Šlapaly mnoho let bez chyby. Koupil jsem i značku Kyrovskije ,ale pak jsem je podezříval že ten název napsaný latinkou vyjadřoval význam v azbuce.Vyměníte ypsilon za u a hned to vyjadřovalo jejich kvalitu. |
|
|
Zdena bez psa 16.3.2006 15:25Re: Re: Astere, tam jsem měla v roce 1987 Co se týká kšeftů s "Krásnou armádou" jsem trošku informovaná. Měli jsme to nejhlavnější velitelství kousek (Milovice). Čeští lidičkové byli lační po kdečem. (Nafta, barevné televize, foťáky, bonbony) Nevím, asi to bylo výchovou. Mne se ta touha netýkala. Mně stačilo, že jsem se musela přemisťovat ze zaměstnání s carevnami, které táhly z Prahy od lustrů, přes sklo a porcelán po koberce. Pupínky jsme z nich měli. |
|
|
Beňa 16.3.2006 8:06Skvělý čtení!!!!! Tedy chlapi, dneska je to tady rozjeli!!! Pane Růžičko, krásně jste to napsal o kocourkovi i manželce a pánové www a aster to svými komentáři báječně doplnili  . Ráno je díky vám všem moooooc fajn, veselé!!!!!!
|
|
|
Jitka 16.3.2006 7:19Kocourek Pane Růžičko,
čtu Zvířetník, a tudíž i Vaše rybí články. Jsou určitě moc pěkné, ale mně zvířata, pokud to nejsou plyšáci k pomuchlání, moc neříkají. Na akvárka v cizích bytech se ráda podívám a hledám, jestli se snad okolo nepotuluje pes, kočka nebo aspoň myš. Teď jste mě svým milým povídáním o kocourovi dostal a mockrát děkuji. Jitka.
|
|
|
tojefuk 16.3.2006 7:16jsem rád, že problémy se zapomenutým zvířetem, rybičkami a ponožkami nemám jen já. WWW i p. Růžička jako vždy vynikající - i po ránu! |
|
|
Vakandi 16.3.2006 7:10Kocourek je nááádhrný :-) Už živě vidím, jak bude pomáhat rybkám do jeho bříška
|
|
|
Zdena bez psa 16.3.2006 10:13Vakandy já ráno přilepila vzkaz pro Vás k portrétu černé číči ze včerejška. Prostě jsem ve skluzu, protože buduju kapitálizmus
|
|
|
Vakandi 16.3.2006 11:26Re: Vakandy Díky za info Takže ti dva naši kocouři se asi zabijou  , jelikož na sebe syčí,mrčí a vrčí jen když se vidí přes místnost. Garf vrčí i když Céziho nevidí a jen si čmuchne k ruce která toho druhého jen hladila....  Garfovi je 1rok a 7 měsícú a Cézi je o 2 měsíce starší. Pomůže kastrace Césara 
|
|
|
Rpuť 16.3.2006 12:33Vakandi, rozhodně by se to mělo upravit - ale to navykání někdy trvá pěkně dlouho. Třeba i měsíc, dva .... takže trpělivost
|
|
|
Zdena bez psa 16.3.2006 12:59Re: Vakandi, rozhodně by se to mělo upravit - ale to navykání někdy trvá pěkně dlouho. Mína dělala "ofuky" na Mouryna cca půl roku. Ale šlo to postupně k lepšímu. Ze začátku neunesla ani pobyt v místnosti, kterou jen PROŠEL před jejím příchodem. |
|
|
Vakandi 16.3.2006 13:47Źdeno bez psa, Rputi oba kocouři jsou pouze domácí, ven nechodí vůbec. Garf nemůže i kdyby chtěl, bydlíme cca 100 m. od hlavního tahu Mělník - Mladá Boleslav César ven nechce i když může. Stojí na prahu a čučí (bydlí v domku se zahradou) Takže se kluci budou vídat pouze doma, bez možnosti úniku ven. Už jednou se servali až chlupy lítaly to bylo fakt dílo  pomohl kýbl s vodu.
|
|
|
Rpuť 16.3.2006 5:12:)))))))))))))))))))) |
|
|
WWW 16.3.2006 5:03Kdyz dva delaji totez Tak to jsem si dal pane Ruzicka!
Cestou z prace jsem v aute premejslel o tom jak jste to na podnet vasi pani tak pekne napsal. Dojedu domu a nez se jdu osprchovat, tak jdu potichu do loznice do supliku pro ponozky? A ja mam takovej blbej zvyk, ze si nikdy nevezmu ty nahore. A zena mi v polospanku ( jako kazdy rano ) rika :" hlavne to nezapomen vsechno prehazet !
No jo, odpovedel sem a pak ji povidam : " Ty Magdo, kdyby jsme meli kocoura a shorel nam barak, co by jsi delala ?
A cekal jsem neco pekneho, ze to nez pujdu spat sem napisi. A vona se jen otocila na druhou stranu a rekla, ze halt musim blbnout i v pet rano !
|
|
|
Mirka - Houston 16.3.2006 4:24Pekne, pekne pane WWW a vitejte zpet !!! |
|
|
WWW 16.3.2006 4:46Re: Pekne, pekne pane WWW a vitejte zpet !!! Dik do daleke Ameriky ! |
|
|
WWW 16.3.2006 2:55Pisen pro pani Ruzickovou Pane Ruzicka, tak pekne vyznani lasky uz jsem dlouho necetl a ze ctu hodne.Vase pani musi byt hodna pani ucitelka. Asi jako pani ucitelka Marikova, co nas mela v tech padesatych letech na zpev.A vedle tech budovatelskych pisni nas ucila i jine pekne, co v osnovach nebyly. A naucila nas taky takovej indianskej popevek, jestli si jeste sakra vzpomenu : "Umbaj kvanymany kvasinkvoooo, umbaj kvii a umbaj kvooo, umbaj kvanymany kvasinkvooo, umbaj kvi a umbaj kvo "A jednou prisel do hodiny zpevu soudruh inspektor z okresu. Prohlidnul si vyzdobu ve tride. Ta byla v poradku. Byl tam Lenin i Stalin a obraz pohranicnika se psem jak jsou voba ve strehu a divaj se do NDR, pac nase mestecko bylo vedle. Pod nima bylo napsano: "Na strazi miru". Pak jsme zazpivali soudruhovi inspektorovi Pisen prace a Rude namorniky a do toho "hali hola vod lodi k lodi " jsme vlozili opravdove nadseni. Mel nasledovat solovy zpev. Jana Petraskova mela zazpivat "Bud vsegda bude nebo" Ale najednou mela knedlik v krku a nevysel z ni ani hlasek. A soudruh klepal v zadni lavici vyznamne perem a cekal ! Pani ucitelka byla chudak bleda a me ji bylo lito. Tak jsem se prihlasil, sel jsem na stupinek a spustil to Umbaj "! |
|
|
WWW 16.3.2006 3:10Re:POKRACOVANI- Pisen pro pani Ruzickovou A inspektorovi naskocila na cele vraska, pridala se druha a treti, jako kdyz delate na rybnice placakem zabky. Kdyz jsem ten kratkej popevek dozpival, tak uz se mu tahly pres holou hlavu a pokracovaly urcite az dolu na zadek. Pani Marikova stala u stolu, drzela se ho a byla jeste bledsi. Zacal jsem tusit, ze jsem neco zpackal. Ale co, slova jsem nepopletl ! Soudruh inspektor prisel ke stupinku a povidal: to neni zrovna moc vhodna pisnicka do skoly. Kdepak ses ji naucil? Ve vlaku, povidal jsem. Jak jsem jednou jel s tatinkem ze Sokolova do Varu, tak si ji jeden pan zpival celou cestu ! Soudruh inspektor se vratil zpatky do zadni lavice, zazpivali jsme "Gulja pa urale Capajev geroj" a byl konec hodiny. Po vyucovani me pani ucitelka zdrzela ve tride a povidala. WWW, vis ze se lhat nema ? Vim pani ucitelko. Tak mi dej zakovskou knizku. Vzala tu zakajdu a cervenou tuzkou napsala "Solovy zpev, pomlcka a velkou jednicku. Ted kdyz to dopisuji, tak jsem si vzpomenul i na melodii a na pocest pani Ruzickove ji zazpival ! |
|
|
aster 16.3.2006 4:12Re: Pisen pro pani Ruzickovou Teď jsem zaslzel. Ty písníčky mě teda vzaly. Minulý týden ze mne manželka měla psotník,protože jsem celý den zpíval ruskou písníčku,která se mi najednou v hlavě vybavila."Maskva,Maskva letiť k těbě narodnaja.....Útro krásit něžnym cvětom,stěny drevněvo kremlja..." Měl jsem jako dítě hezký hlásek a musel jsem zpívat sóla. Vzpomínám, že jsme trénovali na nějakou besídku píseň "Hučí a sténá Dněpr širý,naříká meluzína zlá..." a já prošvihl nástup.Dostal jsem od učitele děsnou petelici po hlavě smyčcem od houslí a už ze mně nic nedostali.Já se zasekl a Dněpr jim přestal hučet. Moje dcera byla ve škole hrozný" rusofil".Nedala si říct a tak jí tahali na přednášení do ruských kasáren.Chodila na ty akce s dcerou vysokého důstojníka STB až do té doby,kdy mě vyhodili ze zaměstnání kvůli náboženství a bráchovi,který emigroval.Od té doby nesměla přednášet a kamarádka musela chodit do školy po druhé straně ulice,aby něco nechytla.Ještě že já nebyl kamarád jejího tatínka,ani jeho kamarádů,ale všichni moji ostatní kamarádi,raději lezli do kanálů,aby mě nemuseli potkat.Jo strach je bestie. |
|
|
WWW 16.3.2006 5:06Re: Re: Pisen pro pani Ruzickovou To jsou take napady pane Aster.
Za totality byt verici a jeste mit v rodine emigranta.
To se preci nedela !!!
|
|
|
Fallowa 16.3.2006 9:06Re: Re: Pisen pro pani Ruzickovou Já jsem taky zaslzela,protože jsem si vzpomněla,jak mi kdysi přišlo rekomando z učiliště mladšího syna - protože tenkrát nebyl zrovna vzorný žák,s obavami jsem dopis otevřela a s údivem četla:,,Pochvala za vzornou reprezentaci učiliště v soutěži o zemi,kde zítra znamená už včera´´!Na můj nechápavý pohled syn reagoval slovy,,No co,na soutěž o SSSR jsem se přihlásil,protože jsme měli psát dvě písemky a já byl úplně dutej´´!Po proslovu,že by se neměl ulejvat a radši se učit,mě napadlo obrátit list na druhou stranu a tam bylo sdělení:,,Váš syn neprospívá z těchto předmětů:...:o))) |
|
|
Mirka - Houston 16.3.2006 20:26Re: Re: Pisen pro pani Ruzickovou Pane Astere,
lituji co jste zazil / stejne jako pan WWW / a obdivuji Vas, ze mate optimismus a humor, po letitych vzpominkach
|
|
|
aster 16.3.2006 21:08Re: Re: Re: Pisen pro pani Ruzickovou Až mi jednou vyjde čas budu psát na pokračování.Chtěl bych to trochu nadlehčenou formou.Na Psu byl první článek"Jak jsem vstoupil do dějin",už je někde v historii v rubrice Zábava.Jestli to pustí,mám celou serii zážitků,trapasů, smutných i humorných setkání se vzláštními lidmi.Například s naším v historii jediným ponorkovým kapitánem. Nebo některými známými osobnostmi.Můj život by stačil na tři běžné lidské životy.Jsem nenapravitelný romantik,věčně aktivní a to automaticky přivádí problémy. Už od dětství. Svůj život bych ale neměnil, mám aspoň na co vzpomínat. Nejhorší je ,že mám malého vnoučka,který je podobou i povahou celý já.Jeho nápady mě přivádějí do šílenství, protože jsem byl úplně stejný. Bude mít chudák těžký život.Je jediný z mých čtyř vnuků,který se neustále ptá na to co jsem prožil. Je mu šest,ale on dělá závěry a hodnocení jako starý chlap.Taky si nejvíc rozumí s tím naším pitbulím otrapou.Příště bych chtěl napsat,jak jsem si "pojistil" vzdělání.Je to z dětství,konec padesátých let. |
|
|
Mirka - Houston 17.3.2006 2:53Re: Re: Re: Re: Pisen pro pani Ruzickovou-pro pana Astera UZ SE MOC TESIM
|
|
|
Mirka - Houston 16.3.2006 2:11Pane Ruzicko..... to jste mne pobavil a rozesmal. Pravdou je, ze veskera predpoved - strasak na pani manzelku, se mohla uplne dobre vyplnit ! Vas kocourek je nadherny a jak si rozumi s rybkou - jsem v plnem obazu Dik za Vas pekny clanek - pekne cteni. Obcas sleduji Vase lekce - akvarium -, bohuzel jsem clovek, ktery rybky v uzavrenem prostoru lituje. Ale i tak obdivuji Vas, jak mate clanky pripravene a pomahate druhym
|
