Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KOČKY: Úvod do diplomňaucie (2) Jsem agresivní..., ale léčím se
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
tapuz 16.7.2009 16:50Re: Přenesená agrese a pro Li. Když byl náš Matýsek kotě (tak cca do jednoho roku), byl jedináček a tak jsem si s ním hodně hrála. Pořádali jsme i rvačky, aby nebyl ochuzen (z těch Mates vycházel naprosto nepoškozen a já jako kdybych prolezla ostružiním). Byl nadšený, hrozně ho to bavilo. A rvačka se zakončovala vždycky stejným způsobem. Já jsem tu zábavičku prostě ukončila, zvedla jsem se a poodstoupila. Ale Mates, jak byl rozjetý, tak se mi naprosto nezaměnitelným způsobem díval chvilku na nohu, pak charakteristicky kníknul, skočil jako tygr a do nohy se mi zakousl. Pak pustil a naprosto klidný odcházel středem. Přestože jsem to vždycky takhle odnášela, hrozně se mi tahle jeho koncovka líbila a nikdy jsem ho nezklamala tím, že bych odešla dřív, než on skočí. On prostě potřeboval ten zbytek agrese po rvačce ze sebe dostat, tohle byl jeho způsob a pak byl klidný a spokojený. Teď už je to moudrý pětiletý kocour a nedělá to. Navíc už má "bráchu", tak si občas zašermují spolu. |
|
|
veram 16.7.2009 15:14Re: Přenesená agrese a pro Li. LI, koukla jsi se jestli náhodou ta tvá hledaná knížka o zeleném světě není povídka "Povrchové napětí"? |
|
|
Li 16.7.2009 15:22Re: Přenesená agrese a pro Li. Jéjda, díky, vypadá zajímavě, hned bych se začetla |
|
|
Jenda 16.7.2009 18:02Re: Přenesená agrese a pro Li. Myslim, ze to nemuze. Ted to nemuzu zkontrolovat, ale myslim, ze tohle je jedna z povidek, ktere v tom starem vydani Tezke planety nebyly. |
|
|
veram 16.7.2009 19:56Re: Přenesená agrese a pro Li. Tak třeba tady |
|
|
terra 16.7.2009 15:41Re: Přenesená agrese a pro Li. Li, já jsem vlastně nikdy nezažil, aby se na někom kočka odreagovávala jaksi dodatečně - ani na člověku, ani na zvířeti. Mám dojem, že žádné "dodatečně" snad ani neuznávají. Prostě TY jsi vyvolal agresi, TY dostaneš pár do kožichu. Teď a tady. Nemohu ti dát do kožichu? Zdrhááááám! A teprve když nemůžu zdrhnout, protože mě drží ten protivný dvounožec, uvolním se za každou cenu, i kdybych ho měla sežrat. |
|
|
terra 16.7.2009 15:52Re: Přenesená agrese a pro Li. Ale asi s tou výhradou, co psala JanaBu - pustit pořádně naštvanou kočku do klubka více či méně stresovaných dalších koček (což je v útulku vždycky, i kdyby se pečující rozkrájel na nudličky) není dobrý nápad. Ta pak může v rámci přenesené agrese zfackovat prvního nebožáka, na kterém jí oko spočine... Než z ní vyvanou hormony... |
|
|
Jana Bu. 16.7.2009 18:51Stresovaná útulková kočka terro , promiň, ale kočky u mne nejsou stresované (samozřejmě po aklimatizaci z nového prostředí). U nás totiž ty kočičky jsou součástí domácnosti, neděláme rozdíl mezi dočasnou - útulkovou a naší vlastní. Takže s námi spí, lezou na kuch. linku (kdo chce) atd. Docela by se mě dotklo, kdyby někdo o kočkách, které byly u mne, řekl něco ve smyslu "chudinky útulkový". Samozřejmě že je rozdíl, jak to bere kotě a jak starší kočka, ale ta nemá větší stres u mě než by měla kdekoli při změně bydlení a páníčků. Třeba Vave si ode mne brala kocourka a pevně doufám, že mi to potvrdí. |
|
|
Vave 16.7.2009 19:27Re: Stresovaná útulková kočka Ano, prosím, potvrzuji ráda! A chtěla jsem to napsat, ještě než jsem dočetla celý Tvůj příspěvek, milá Jano. Opravdu ta zvířata u Jany nebyla vystresovaná, dokonce ani z nás ne, a Janin kocour (? nebo kočka?) si vlezl v pohodě do naší přepravky. U Jany nejsou žádný chudinky útulkový! |
Já jsem u Jany byla, Terro. Ještě měla svou pejsku a pestrou směsku koček vlastních i ne-vlastních, které se svobodně a volně a klidně pohybovaly všude, a celý byt byl přizpůsoben potřebám koček. Fascinující! Mimo to mi ukazovala, kde bydlí plašanka; tu jsem tedy neviděla, protože byla ukrytá. A pak jsem ještě viděla "karanténu" v zimní zahradě, která byla plná neobyčejně zbarvených a krásných koček.
|
|
Louk 16.7.2009 13:35Sice letecky, ale pochválit musím, když už jsem nestihla zaťukat u 1. dílu diplomňaucie. Terro ( a Terro-san - platí pro obě dvojčata |
), ty seš opravdu zjevení s převládajícím podílem kočičí krve v žilách. Půvabnou a nenásilnou kočenkovou osvětou máš na svědomí rozšíření mnoha smeček. I dnešní písání drží dávno nastavenou vysokou laťku (a jeden by nejradši zahodil klábosnici a zalezl do houští při upachtěné výrobě vlastního článku). Ovšem přesměrovaná či odložená agrese (o nepříjemném, netolerantním a nechápavém hladovém živočichu ani nemluvě 
) mi neodbytně asociuje především lidská společenství...|
|
terra 16.7.2009 13:48Re: Sice letecky, ale pochválit musím, když už Ale určitě, Louk - vždyť my k těm zvířatům zase až tak daleko nemáme, jen jsme do jejich vpodstatě bezelstných a striktně účelových strategií vnesli něco specificky lidského. Popravdě řečeno v některých ohledech nám ty "přínosy" právě ke cti neslouží - v jiných ovšem ano, jeden asi nemůže mít všechno dokonalé... Díky za zaťukání, jsem rád, že se článeček líbil, a myslím, že o zahazování klábosnice tu u píšících Zvířetníků vesměs nemůže být řeč. Každý umíme něco a máme chuť o tom psát pro druhé, toť kouzo zdejší hospůdky... Pokud jde o kočičí krev, já už to ani nepopírám. Odmala žiju vedle koček, pak s kočkami, a ta transfuze krve, tu už dneska taky nikomu nevymluvím. Krevní konzerva byla z veteriny... |
|
|
YGA 16.7.2009 13:49Re: Sice letecky, ale pochválit musím, když už Louk - až dnes ráno jsem si prohlédla tvoje fotky - a ťukáááám, jsou úžasné (hlavně ten čmelák na bodláku, ten je suprový). Těším se na další toulky s donem Pedrem. |
|
|
Li 16.7.2009 15:11Re: Sice letecky, ale pochválit musím, když už
|
I když mám kolikrát chuť zbušit manža, neudělám to a okopávám kredenc 
|
|
Dede 16.7.2009 12:00nevím, jestli jsem ti to Terro vlastně napsala, ale ty tvoje články jsem si mimořádně užila - jsou vynikající obsahem, jazykem i formou |
Ale na Miu by pravděpodobně nestačilo nic, ta se bála jen otevřených prostor - a to by mě zajímalo milý Terro, jestli ses s tím někdy setkal: ona se venku pohybovala pouze mezi dřevníkem a střechou domu (poté, co zjistila, že ze stromů se obtížně leze dolů), po zemi přeběhla jen nejnutnější úsek, aby se dostala domů. Při pozorování jejího chování jsem si musela vzpomenout na kočku Murru Betty MacDomaldové, která žila na krbové římse... do té doby jsem to považovala za hodně velkou literární nadsázku, dnes už ani ne |
|
terra 16.7.2009 12:19Re: nevím, jestli jsem ti to Terro vlastně napsala, Dede, díky ta pochvalu, zalézám rozpaky pod kovral |
|
|
YGA 16.7.2009 12:38Re: nevím, jestli jsem ti to Terro vlastně napsala, Jůůůůůů (spráskávám ruce nad hlavou a stojím s vyvalenýma očima a s nadšeným výrazem v ksichtě) - já bych chtěla moc povídání o kočce na rozpálené střeše (i když není plechová) nebo nezodpovědné kočičce-matičce. Prosím prosím, napiš o nich. Jinak díky za super články z diplomňaucie! |
|
|
terra 16.7.2009 13:41Re: nevím, jestli jsem ti to Terro vlastně napsala, YGO, ta nezodpovědná matka a mourinka na střeše jsou jedna a táž kočka |
|
|
Li 16.7.2009 11:47Terro!!! Terro, skvělý a úžasný článek a doufám, že dvojka je příslibem trojky a dál |
|
|
EvaŽ 16.7.2009 12:21Re: Terro!!! Přenesená agrese je přesně to, co popisuješ. Naštve mě šéf, na toho si netroufnu, tak sprdnu podřízeného. Nebo při nedostatku vhodných podřízených nakopnu skříň, nebo něco podobného. Přenesená agrese NIKDY nesměřuje na nadřízeného. Odložená agrese je hlavně mezi zvířaty v hierarchii blízko sebe (u koček, které nemají jasnou hierarchii je to možná trochu jinak, jak říkám, kočky neumím). Prostě malá příčina jim nestojí za to se měřit. ale když se to nahromadí, pohár trpělivosti přeteče a lítají chlupy. Není typická mezi zvířaty hodnostně vzdálenými (hodně vysoko postaveným a hodně nízkým). Tam si to šéf vyřídí raz dva a podřízenému nezbyde, než agresi přenést dále. Snad jsem to napsala srozumitelně |
|
|
YGA 16.7.2009 12:25Re: Terro!!! Já ti Li nevím - nejsem příliš psoznalá (Toya je můj první pes) ani kočkoznalá (Zikmund je moje první kočka), ale tady jde spíš o to, že psi i jeleni jsou smečková, potažmo stádová, zvířata, kdežto kočky jsou spíš solitéři. Takž psi i jeleni se musí ohlížet i na to, na jakém společenském žebříčku se právě nacházejí (proto když zařvu na Toyu, tak se odplíží a ani necekne a dělá ze sebe strašně hodnou podřízenou psí holčičku). Kdežto kočka se musí spoléhat především sama na sebe, takže nějaké ohledy nebere - pozná, kdo je silnější a co si může dovolit (proto když zařvu na Zikmunda, tak mě přehlíží jako družstevní lán a klidně mi dál prokusuje ruku, jako by se nechumelilo - moc dobře ví, že až pujde do tuhého a já ho budu chtít zavraždit, tak je vždycky rychlejší než já). Takže pro psa jsi především vůdce a hlava smečky, kdežto pro kočku jsi krmič a hýzlbabka |
|
|
LA 16.7.2009 12:36Re: Terro!!! Dle mých zkušeností se kočka nedá naučit na ty samé povely jako pes (nebo aspoň na jejich většinu), přivolání je také slabé (kromě doby krmení), ale vyloženě ohryzávat si nedovoluje. Když se zařve na psa, že zlobí, tak předvádí strašlivě hodného a omlouvajícího se pejska. Kočka ve stejné situaci poníženě vyklidí pole, rozhodně se nepokouší chovat povýšeně. |
|
|
YGA 16.7.2009 12:39Re: Terro!!! Tak já nevím - já potom možná ani nemám doma kocoura - poníženě se v životě ještě nechoval |
|
|
terra 16.7.2009 12:47Re: Terro!!! Povýšeně ne, ale to, že vyklidí pole, bych nehodnotil jako "poníženost" - prostě uznala, že narazila na mimořádně dominantního jedince a tak odchází podle osvědčené strategie "neprat se, když nejde o život". To, že se přitom občas plíží, nesouvisí s ponížeností (jako u psa s podřízením), ale s přípravou pohybového aparátu na hóóódně zrychlený přesun, kdyby to náhodou bylo nutné. Takže Zikmi nade vší pochybnost JE kocour... |
|
|
terra 16.7.2009 12:42Re: Terro!!! Nejsem si jistý, Li, protože jeleny (a podobné typy hierarchie ve stádu) moc neumím, ale odhadoval bych, že tam bude chování podobnější psí smečce - tedy daleko přísněji oddělené role a tím i větší zábrany. Je to vlastně velké stádo s více samci a samicemi, které mají oddělenou hierarchii mezi sebou i mezi pohlavími, je to složitá struktura - řekl bych, že kočičí smečka je v tomhle ohledu příjemně jednoduchá. Proto jde to vybíjení si agrese u složitě uspořádaných skupin striktně směrem dolů. Opakovaným "prověřováním postavení" jelínci moc dobře vědí, který z nich je šéf, a kdyby to tak nebylo, ohrozilo by to existenci stáda (psí smečky). Kočky tohle permanentní ověřování svého postavení ve smečce narozdíl od psů nedělají, neprosazují se aktivně, a když smečka "přestane fungovat", nezahubí je to. Vedou dál život osamělých lovců, jsou na něj vybavené a samy na sebe odkázané - nemohou si však dovolit opakovaně riskovat, že jim někdo natrhne kožich, tohle by je totiž mohlo zabít (nebudou moci lovit, chytnou do rány infekci a pod.), a tak preferují ústup. Myslím, že jsou to dvě úplně odlišné strategie. V té psí (a zdá se mi, že i jelení) převažuje pořádek musí být, zatámco v té kočičí kdo uteče, vyhraje. Ale mohu se mýlit |
|
|
Li 16.7.2009 12:44Re: Terro!!! Jo jo, mi nejde o definici, jde mi o kontrolovanost tohoto chování |
|
|
terra 16.7.2009 13:01Re: Terro!!! Jóóóó! Li, možná bych to nenazval nevychovaností psa, ale pokud pes opravdu tvrdě vyjede na vlastního pána, tak ve smečce něco není, jak má být. Není to v tom psovi, je to v tom, co mu "jeho alfa" dovolí, jaké mu vydává signály. Psí smečka je přísně rozčleněná a aby fungovala, musí znát každý svoje místo. Psi zkoušejí, jestli se jim nepodaří si ve smečce "polepšit" a právě v rámci tohoto ověřování, jak si stojím na žebříčku a nešlo by to náhodou výš? dost často "rituálně" pošťuchují jedince nad sebou postavené. Když zjistí, že ten nad nimi nemá sílu jim v tom bránit, manévr opakují, přitvrdí a časem ho v hierarchii vystřídají. S vystřídaným jedincem (často nemocným, stárnoucím nebo jinak oslabeným) to pak jde v hierarchii obvykle rychle s kopce. Je to dost tvrdý režim, je vlastně protikladný k jednomu ze základů "lidské" etiky (pomoc slabším), jako lidé s ním asi máme v hlavě dost problém. Ale pes musí být podle téhle teorie člověkem jako alfou neustále odkazován do patřičných mezí, protože ve psí smečce nemá nikdo nikdy své místo trvale "pod penzí" - v zájmu dobrého fungování smečky ani alfa zvíře, protože to prostě nesmí selhat. Jakmile slábne, má za patami někoho, kdo se jen třese, až ho nahradí. Tohle kočky nedělají. Takže v podstatě souhlas: tebou popsaná agrese vůči pánovi není podle mne vina psa, ale nesprávně fungující hierarchie smečky (a tedy většinou chyba pána). |
|
|
Li 16.7.2009 13:10Re: Terro!!! Ano ano Mno, ale s číčama jsi mě moc nepotěšil. Jsem asi moc smečková |
|
|
Xerxová 16.7.2009 13:17Re: Terro!!!
|
Jak se daří Darlence |
|
Li 16.7.2009 13:26Re: Terro!!! Díky |
Dneska je to 58 den, už pomalu můžu vyhlížet čápa |
|
terra 16.7.2009 13:32Re: Terro!!! Jejda, já zapomněl - tak to Darlence držíme palce, tlapky i ocásky, aby se štěnísové vydařili, všechno šlo hladce per vias naturales a dělalo vám to kavkazí nadělení jen samou radost. |
