Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KOČKY: Plaváčci II - aneb to byl zase nervák
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Vakandi 21.7.2006 10:10Re: PRŠÍ Tak to my už máme asi po dešti, spadlo asi 10 kapek |
|
|
YGA 21.7.2006 10:43Re: PRŠÍ vy šťastlivci. |
|
|
Vakandi 21.7.2006 11:03Re: Re: PRŠÍ Jakýpak šťastlivci, slunce už tu zase pere, jak sedlák cepem |
|
|
Xerxová 21.7.2006 11:17Re: Re: PRŠÍ tady už taky chodníky dávno oschly.... |
|
|
gabinas 21.7.2006 9:49Moc děkuji! Milá Rputi, moc děkuji za ta koťátka, že jste jim dala čas na nalezení svých lidiček!!! Jste úžasná! Ještě bych se Vás chtěla zeptat, je možné mít v domě kočky "bytové" a "venkovní"? že prostě některé mají přístup i dovnitř a některé by měly domov na dvorku nebo na zahradě? Máme totiž dvě kočky žijící s námi v bytě, nijak se netoulající, ale já bych klidně u nás ubytovala ještě aspoň jednu či dvě či tři či ... no prostě místo by tam pro ně kolem domu bylo, ale asi ne vevnitř, to by mi doma prostě neprošlo, tak nevím, jestli to je reálné, takto je rozškatulkovat a nějak "udržet" a hlavně jestli by to těm venkovním nebylo líto... ? Moc děkuji za Váš názor... |
|
|
Apina 21.7.2006 10:04Re: Moc děkuji! Gabino, tak například manželé výtvarníci, kteří píší pod jménem František PON, to mají zařízeno přesně tak. Některé kočky mají přísně vnitřní, některé přísně venkovní, které maximálně obývají sklep. Mimochodem jejich knížky jsou půvabné, jedna hezčí než druhá, a pokud někdo ještě nečetl, doporučuji k přečtení a v tomto případě i pro inspiraci. My máme kočky vnitřně-venkovní, v Praze bydlí pouze v bytě, zato na venkově je to pravé eldorádo, jsou uvnitř (v té nejmenší možné míře, jen aby se s námi pozdravily a napapaly případně pospinkaly v postýlce) a venku, což opravdu preferují. Zdravím a přeji hodně štěstí. |
|
|
Rpuť 21.7.2006 10:22Kruci, jak to dělaj? Mně se každá kočka nacpe do baráku, ať chci nebo ne! Jednou jsem takhle 3 měsíce bojovala s kocourem, co za boha nebyl schopen pochopit, že mi po domě nemůže kálet, kde ho napadne. A on zas nebyl ochoten zůstat na zahradě a protahoval se dovnitř snad i klíčovou dirkou. Byla jsem z toho už úplně nešťastná, protože jsem ho nemohla ani k nikomu umístit - ono mít každé ráno pokakaný dům málokdo snese. Nakonec jsem se dozvěděla o kravínu, kde byl krmičem milovník koček, tak jsem ho tam tajně odvezla - a dodnes mi z toho není dobře po těle. Není moc koček, které se čistotnosti nenaučí a s inteligencí to nemá co dělat. Jaký fištrón ten kocour musel mít, aby se mi dostal, přes všechny zábrany, tajně do domu?! |
|
|
Apina 21.7.2006 10:52Re: Kruci, jak to dělaj? Rputi, přečti si ty knížky, vřele doporučuji. První se jmenuje "Kočky to vědí líp", Druhá "Kočky jedí kaviár" - to je hlavně o receptech, název třetí jsem zapomněla a čtvrtá je spíše o nich dvou, i když tu a tam jsou kočky také zmíněny. Ti dva lidé tedy určitě nezapadají do průměru naší společnosti, ale to je vlastně dobře. Jejich první kočky vyrostly v Praze, takže pak to na venkově nebylo tak těžké. Dovnitř berou především kočky, které by venku měly problémy. Další "vnitřní" kočka je hluchý bílý kocourek Kokos - ten by venku nepřežil. Mají jednoho čistokrevného britského kocoura (ten o venkovní život zřejmě nejeví příliš velký zájem) a po odchodu dvou nejstarších kočiček a kočičáka (15 + 2x 18) za duhový most, pozvali dovnitř další dva, kteří buď sami chtěli nebo měli obavy, že by kvůli "nehezké" barvě mohl někdo kočičce ublížit (měla pracovní jméno hyena). Podle knížky to venkovní osazenstvo se zřejmě dost střídá, nechávají tomu volný průběh. U koťat je tam určitě přirozený výběr, přežijí ta silnější. Na druhou stranu láska, krmení a veterinární péče tam rozhodně je. V každém případě to stojí za přečtení. |
|
|
Apino, dík za typ! 21.7.2006 11:13Ale ono je to se všemi jako s Lízou - ta taky vlastně přišla jen na chvíli, než se jí vyléčí oči. Jenže u nás se každá kočka rozhodne zdomácnět To jsme měli takhle jedno období, kdy k nám pořád lezly černé kočky - včetně Lízy. Jak jsem zahlídla černou kočku, tak jsem byla na infarkt. A zatvrdila jsem se - protože těch kočičáků už bylo doma asi 6. A po zahradě mi porůznu seděly další čtyři a načuřeně na mně koukaly. Ani pohladit se nechtěly nechat, jak byly uražené. A vůbec nebyly plachý, jen byly umanutý a měly na mně vzteka |
|
|
Rpuť 21.7.2006 11:15Jsem to zblbla! |
|
|
Apina 21.7.2006 11:34Re: Jsem to zblbla! Rputi, jak říká ta knížka - kočky to vědí líp a tak poznaly, že u tebe doma je příkladná péče, tebe ohodnotily jako tu nejlepší kočičí mámu a rozhodly se tu péči naplno využít a kdo by nechtěl do interhotelu s plnou penzí a s pěti hvězdičkama, že? Kdysi jsme se nemohli rozhodnout, zda kastrovat našeho kocourka nebo ne (nakonec ano) a jeden z našich důvodů byl, že nekastrovaní kocouři se ztrácejí. Na to nám naše sousedka odpověděla: "Ale kočka ví, kde je jí dobře, váš kocourek dobře ví, že je mu u vás dobře a tak nemá důvod někam odcházet". Je pravda, že za dobu svého plnoprávného kocouřího života opravdu nikam neodešel na delší dobu než 24 hodin a i to jen jednou čerstvě po příjezdu z Prahy. Stejně o tu svou ozdobu nakonec přišel. Jen se modlím, aby byl s námi co nejdéle, a aby se mu nic nestalo, protože na venku to úplně bezpečné nikdy nebude. Maminka ho zbožňuje pro jeho přátelskost a mazlivost. Oni si spolu vážně povídají a je to takové její vnoučátko. Už mi říkala, že si nedovede představit, že jednou odejde - je mu 10, tak doufám, že tu s námi ještě chvíli bude. Kde potom pro ni budu hledat mimořádně přátelskou kočku a s mimořádnými komunikačními schopnostmi, to opravdu nevím a řešit zatím nechci. |
|
|
Vave 21.7.2006 12:07Re: Ale ono je to se všemi jako s Lízou - ta taky vlastně přišla jen na chvíli, Úplně to vidím Jinak Puntíčka jsem zdárně předala a údajně zítra večer mi zavolají a vyléčeného mi ho předají. V Praze je momentálně 31 stupňů a jakoby občas pošmourno, ale kapku jsem teda ani neviděla. Chudinka moje zahrádka! Každé ráno ji sice kropím hadicí a plním ptačí i kočičí pítka, ale už by to chtělo pořádný déšť. |
Jako ilustraci do knížky Kterak Rpuť pro jednou nebyla za Kočičího Anděla strážného. |
|
Kardiak 21.7.2006 14:17Re: František Pon Ta třetí se jmenuje Kočky mluví ze spaní.Webová stránka o knihách a malbách http://www.hi-life.cz/Radcin_zviretnik/ponovyknihy.html je tady. |
|
|
Apina 21.7.2006 14:34Re: Re: František Pon Díky za osvěžení paměti. Je to tak a ne jinak. |
|
|
evam 21.7.2006 20:52Re: Re: František Pon ...a jak se vede vám v tom vedru....?... Zdravím vás! |
|
|
gabinas 21.7.2006 14:27Re: Kruci, jak to dělaj? Milá Rputi, mě se tohle stalo u naší mladší kočičky - ale tam to bylo až cca po dvou letech spořádaného a čistotného života u nás doma a blízkém okolí - a najednou bác, zničehonic (opravdu v té době žádné změny neprobíhaly) jsme začali nacházet po bytě hovínka - a to ještě poházené přes všechyn pokoje... někdy sem měla pocit že snad závodí kam až nejdál ty hovínka na jeden zátah roznese... to bylo loni na podzim, zkoušeli jsem nováý záchod, jinde záchod, jiné stelivo... no prostě co nás napadlo a pak zjara (ale ještě nechodila ven ve větší míře než bylo zvykem přes zimu) prostě přestala a od té doby takové voňavé dárečky nacházíme tak 1x 14 dní když fakt moc... mě to tak neva, že to člověk musí uklidit, ale jezdí k nám často hosti a těm to příjemné určitě není... Tak jen abyste věděla, že nejste sama, kdo něco takového řešil |
|
|
terra 21.7.2006 15:36Re: Kruci, jak to dělaj? Milá Rputi, Anděli můj kočičí, jde to - ale dře to. Mám doma rozdělení podobně jako u "PONů" - pět koček venku, tři unvitř (tedy, alespoň dneska ráno to tak bylo |
|
|
gabinas 21.7.2006 14:21Re: Re: Moc děkuji! Díky za tip i za povzbuzení - po knížkách se mrknu a zkusím doma pomalu připravovat půdu... |
|
|
evam 21.7.2006 12:14Re: Moc děkuji!
|
Jste prostě jednička!|
|
pecka 24.7.2006 15:16Re: Moc děkuji! Ony se z venkovních kočiček moc rády stanou vnitřní, dostanou-li možnost (stačí náznak). Po pár týdnech by se zřejmě sžily a ty venkovní by stejně byly víc venku, ač by třeba dovnitř chodily velmi rády spát :-)) Naše potvory jsou přes léto víc venku než doma, některé (šumavského rodu) se chodí teď domů jen nadlábnout. Hlavní je mít buď kočičí dvířka, o nichž nemám představu, jak to funguje v zimě, nebo vrátného. Vrátným je můj milý kočkomil, jenž nelení ani uprostřed noci vstát a pustit kočičku, co chce chudák domů (a dává to bestie najevo takovým bušením do okna, že moje předstírání, že spím, je vyloženě trapné). Roněž vypouštění ven se děje na přání, to si kočičák na nás na někoho prostě houkne a dovede ho za sebou k určenému oknu. Jestli se ptáte, proč jim zkrátka nenecháme otevřeno, je to kvůli 1) vnášení myší a jiné kořisti 2) kvůli zachování možnosti zkulturnit kocoura za špatného počasí, než se utře sám/a v mojí posteli. |
|
|
Medvídek 21.7.2006 8:51:o( Jo, před pár dny jsem na své zahradě potkal kočku které chyběl kousek zadní tlapky. Nekrvácelo jí to, ale vypadalo to hrozně. Chtěl jsem jí chytit, ale nedařilo se, i když byla vyhublá, pořád jí to docela běhalo, měla bez té tlapky takový zvláštní klokaní styl. nechávám jí tam pod kůlnou vodu a něco k jídlu, ale druhý den už jsem jí nezastihl osobně, ale voda i žrádlo mizí. Snad si to tam bere chuděrka malá. |
|
|
Rpuť 21.7.2006 8:55Medvídku, možná, až si trochu zvykne, tak se chytit nechá - musíte pomaloučku polehoučku |
|
|
Medvídek 21.7.2006 8:57Re: Medvídku, možná, až si trochu zvykne, tak se chytit nechá - musíte Já vím, byla chyba že jsem jí chtěl chytit rychle, ale měl jsem strach co ta tlapka. Jestli se jí do toho nedá sněť nebo tak něco, pak jde o čas. |
|
|
Medvídek 21.7.2006 9:01Re: Medvídku, možná, až si trochu zvykne, tak se chytit nechá - musíte Jo a tykáme si, ne ? |
|
|
Rpuť 21.7.2006 9:19Samo! To já se jen občas zapomenu.
|
|
|
Rpuť 21.7.2006 8:44Dík za pochvaly! Sama jsem vykulená, jak to šlo rychle - dokonce i paní Fenclová na Kocky-online se divila - některé kočičky, i stejně hezké, tam zůstávají poměrně dlouho. Ale oddychla jsem si - 10 koček - i když čistotných, je fakt trochu moc a při vší snaze to už začínalo po domě zavánět. Ale, aby se mi nezkrátily žíly |
|
|
dalmatin 21.7.2006 8:34Prima počteníčko s dobrým koncem. Je to úleva, kolem mě jsou samé dramatické lidské osudy. Ale taky často končí dobře - abych nepřeháněla. Dík za pohlazení. |
|
|
Beňa 21.7.2006 8:34Dobrá zpráva Rputi, teda kloubouk dolů, jsi kabrňák, jak se Ti zase zadařilo koťata umístit...no a holt plaváčkové ještě než se rozprchli, tak Ti museli nějak zpestřit život...to abys na ně nezapomněla |
|
|
tosca 21.7.2006 8:30To je nádhera! Naše milá Rpuť opět nezklamala a s noblesou sobě vlastní popsala okamžiky plné stresu a napětí s notnou dávkou humoru. |
|
|
Fallowa 21.7.2006 8:18Klobouk dolů, Rputi |
,zasloužíš si víc,než panáka slivovice - minimálně pochvalu před nastoupenou kočičí jednotkou
a úžasný vztah ke zvířatům!
