Xerxová 12.3.2008 10:27

Re: Re: já raději mlčím...

došel - odpovídala jsem ráno u včerejšího článku i tobě (a taky Renatě) emilkem On snad nedorazil??

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Xerxová 12.3.2008 10:23

Re: Nedá mě to

Tady nikdo není cizí Tedy pokud má rád lidi a taky zvířátka... Takže klidně si rádi přečteme článeček o novém pejskovi...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Helena 12.3.2008 10:19

Nedá mě to

Nedá mě to se neozvat,ačkoli jsem tu cizí. Po smrti 15-ti letého jezevčíčka jsme si z útulku přivezli štěňátko. Se starým pejskem jsme byli velice zžití ....tak jsme přesně věděli co bude a nebude. Překvapení tedy na sebe nedalo dlouho čekat,když mrňous nás začal katapultovat při každém jídle. Dovedl neuvěřitelně vysoko vyskočit na krajíc chleba,který byl samozřejmě lepší než Eukaneba v misce.Trvalo to celý den,než nám došlo, jak musí být vyhládlý a že budem muset ty granuljky nějak okořenit(třeba vývarem, mlíčkem..),protože pohled do zoufalých psích očí byl hrozný.A skončilo to tak,jak jsem nechtěla,protože jezevčíkovi se zvlášť vyvařovalo podle jeho psí kuchařky.Už sinás má malý chlupatec slušně zpracoval .No komu myslíte,že se u nás kupují jogurty? A to ho máme 3 týdny. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

PetraK 12.3.2008 10:17

Re: Re: :-D :-D

v tom případě se ale já stávám kachnou, páč mi pes z nohou vytvoří plovací blány

• reagovat
• nahlásit příspěvek

PetraK 12.3.2008 10:17

Re: já raději mlčím...

z pohledu Kosatky by tam mělo být místo : ale sedí a tiše doufá, že jí něco zbyde

 napsáno asi tohle .... ale sedí a tiše ZOUFÁ, JESTLI  jí něco zbyde

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L 12.3.2008 10:14

Re: :-D :-D

Ještě lepší je pohyb se psem sedícím na noze.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jindra 12.3.2008 10:14

Re: Tak

tak,u nás jí zvířata z misky,  ruky a  vidličky.Jsou prostě rozmazlená.Když si k nám syn přivedl svoje děvče, tak to mělo doma taky psa a dvě kočky a u nás se cítilo hned dobře.A naše zvířecí smečka jí přijala za vlastní. A tak  je to dodnes

• reagovat
• nahlásit příspěvek

PetraK 12.3.2008 10:14

Re: Chicht, chicht

 ono se ví, kdo se kam má přiřadit. kamarádka si teď z útulku přivezla po smrti své pejskové novou pejskovou. nejen že jsou si holky i podobné, ale za těch pár dní už se začíná ukazovat, že... i některé vlastnosti - jako maximalistická žravost třeba - jsou totožné. Aspoň půjde výchova a cvičení snadno. Mimochodem nová pejsková se jmenuje Ajša. A já tak o ní doma nemůžu moc vyprávět, jinak Ešus běží k oknu a vyhlíží tu svou Aischu

• reagovat
• nahlásit příspěvek

PetraK 12.3.2008 10:11

Re: :-D :-D

jo a to jsem ještě nenapsala, že jsem díky tomuhle článku značně vyhladověla

• reagovat
• nahlásit příspěvek

PetraK 12.3.2008 10:11

:-D :-D

řehním se tu a úplně vidím ten černej vyděšenej ksichtík, když dostal po čuni Chudák malá, no nemá strkat šňupák kam nemá. Jojo, já si taky říkala, že pes v kuchyni?? NIKDÁÁÁ, háháhá a jak se mi to včera hezky peklo s čoklem vmezeřeným mezi kolena. U nádobí ještě pohoda, ale pohybujte se kolem robota a trouby tanečním krokem mazurky

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Apina 12.3.2008 10:09

Re: Re: Re: O.T. - včerejšek

To je ono, závislost na mě, nebo jsem je dodneška dostatečně neokoukala. Nedávno jsem byla dokonce zkritizována, že mám pořád ještě ty staré brýle. Téměř jsem se urazila spolu s nimi, protože já bych je nejraději pozlatila za to, jak si ke mě našly cestu přes hory, doly a jiné státy. Mimochodem německy se brýle řeknou Brille, což jsem při své pantomimické scéně netušila, tak jsem se ještě dodatečně naštvala za mé jazykové neznalosti, od té doby jsem se německy trochu učila, ale zatím to není nic moc, člověk má spoustu jiných starostí.

Tak si říkám, že ty tvé brýle jsou možná chytře zamaskovány pod nějakým apartním listem stromu, nebo přímo pod závějí listí a křoví, kdo ví? Možná se při jarních pracích, až to někdo alespoň trochu poklidí dostanou na světlo. Nebo jsi se prodírala s Ankou nějakým pralesem, kde se lidská činnost nevyskytuje? Pokud by je někdo přece jen našel, asi tak promile pravděpodobnosti, že to odevzdá do Ztrát a nálezů možná je.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vave 12.3.2008 10:05

No u nás

je to tak, že Anka ze stolu nic nebere, stalo se jí to snad jen třikrát nebo tak nějak. Ovšem je vidět, že  poslední dobou jí těžce leží v žaludku, že kosouři na stůl smí (nesmí) a ona ne. Kosourci všechno jídlo zkoumají čichem a pohmatem a poBertík ho i krade a ochutnává, neb jest mnohem flexibilnější strávník. Třeba ráno spokojeně ukradne kousek suchého chleba a sní ho! Mikina sní máloco neznámého a dokonce i ke zmrzlině přistupuje pokaždé jako k atomovému reaktoru - a pak hlasitě mlaská.

Kosourci si stále udržují půlkilový odstup, Mikešek váží 3,9 kg a Bertík 3,4 kg. Zajímavé je, jak se čím dál víc připodobňují svým jménům. Mikeš, to je klidný kompaktní kocour, něžný, hedvábný a patřící zemi. Bertík je úzký a táhlý, hedvábný, s dlouhým ocáskem, polétavý, čertíkovský. A když je přistižen, dá hlavičku na stranu a mňoukne: já to nejsem!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vave 12.3.2008 9:47

Re: Re: O.T. - včerejšek

Apino! Myslím, že ty brýle trpí velmi závažnou formou závislosti na Tobě! Jak jsi to dokázala? Chtěla bych mít také tak závislé brýle! Já jsem svoje ztratila letos v zimě na krátké večerní vycházce s Ankou, vypadly mi z kapsy při psaní sms a již se ke mně nikdy nevrátily, ach jo!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Apina 12.3.2008 9:39

Re: O.T. - včerejšek

Vave, a to si představ, co zažily mé brýle. Jednou se mi vysypala kabelka v katedrále ve Freiburgu. Sebrala jsem všechno až na mé brýle. Ty jsem pak hledala po celém městě včetně Fundebüro, kde jsem předvedla pantomimickou scénu na téma Ztracené brýle, protože personál nehovořil anglicky a já zase německy. Posléze na zpáteční cestě jsem si konečně vzpomněla na tu katedrálu. Do té doby jsem měla prostě zatmění mysli. Tak jsem požádala maminku a ta mi napsala německy dopis na freiburské arcibiskupství a brýle asi za dva týdny za mnou dorazily poštou. Protože mé brýle mají asi dobrodružnou povahu, měla jsem je v Itálii minulé září v kabelce, kterou mi zloději ukradli z auta mých hostitelů přesně jak zlodějský zákon káže. Rozbili okénko a kabelka byla pryč, slyšeli jsme to, ale už jsme se nestačili včas vrátit. To už jsem byla přesvědčená, že ty brýle v životě neuvidí, o penězích přirozeně ani nemluvě.  Nicméně asi za dva měsíce hodní lidé našli kabelku a donesli ji na policii, italským karabiníkům. Protože to bylo řádně ohlášeno, ti brzy kontaktovali mé přátele a po nějaké době mi opět poštou dorazil balíček, který také obsahoval mé brýle. No, kdo z vás má takové brýle jako já?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vave 12.3.2008 9:18

Re: já raději mlčím...

Xerxová, psala jsem Ti včera mail - přišel? Potřebovala bych se s Tebou na něčem domluvit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Bubu 12.3.2008 9:08

Re: Re: Re: já raději mlčím...

Sisinka je dáma a kocouři jsou prostě chlapi. To je jasné. Timůra na linku vyskočí a zkusí to, když ji shodím, je jí to jasné, sedí dole a dokud něco nedostane, nadává. Kocour Prcek má dlouhé vedení, zkouší to tak dlouho, dokud nejde na dvorek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L 12.3.2008 8:53

Re: Re: já raději mlčím...

Kočky na linku smí, ale můžou ochutnat jen to, co výslovně dostanou. Kocouři ještě nejsou stoprocentní, ale Sisinka zvládá perfektně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Bubu 12.3.2008 8:49

Re: Re: Re: Tak

Taky myslím. Kočky totiž umí somrovat s neuvěřitelným šarmem. Člověk se až zastydí, že na to nepřišel sám a už dávno kousek nenabídl. Taková nezdvořilost.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vave 12.3.2008 8:41

Re: Re: Tak

Já myslím, že slečna bude v pohodě, to jen zamilovaný synek blbne!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Bubu 12.3.2008 8:37

Re: já raději mlčím...

Skvělé kosatko Betko. Taky se nám podařilo nacvičit, že, co je na stole, je naše a k tomu se ani nečuchá. Takže pak je k vidění psina, co obchází konferenční stolek s mísama chlebíčků, šňupák rovnoběžně s hranou stolku, kroutí ho směrem k mísám a snaží se zachytit vůni a zanalyzovat, ale hranici stolu nepřekročí. Ale nedej bože, abych si vzala chlebíček, něco povídala a nekousala. Chlebíček je mi něžně z ruky odebrán a vdechnut.

Jednou při grilování, dřepěl tatánek na lavici, v pravé ruce skleničku červeného, v levé ruce kousek šašliku, popíjel a ukusoval a vedl řeči. Mezitím se někdo zeptal, kolik je hodin a jelikož u nás jedině tatánek nosí hodinky, zvedl ruku, otočil ji hřbetem nahoru, Barunka se zhmotnila pod rukou a mlask blíz a šašlik nebyl. 

Ovšem kočky, to je jiná. Neustále zkoušejí provádět vstupní i výstupní kontrolu přímo na kuchyňské lince. Mají to těžké, nemilosrdně je shazuji. Zrovna včera. Dělala jsem lasagne s omáčkou s mletým masem. Krájela jsem cibuli a kočka se chystala provést kontrolu mletého masa v misce vedle. Měla letecký den, ale hrst masa přiletěla do kočičí misky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Alča 12.3.2008 8:28

Chicht, chicht

to je krásné a pravdivé! Hned jsem si vzpomněla na naše kamarády, kterým nedávno umřel pejsek - už jsem  o tom psala. Ten považoval za samozřejmost, že když se jedly chlebíčky, vždycky dostal ochutnat. Jednou jsme seděli čtyři a kamarádka nachystala na stolek čtyři chlebíčky. Přednosta se s konzumací toho svého opozdil  a měl smůlu: pejsek ten zbývající chlebíček olízl takovým způsobem, že bylo úplně jasné, kdo ho bude jíst. Tak kamarádka běžela s omluvou pro další chlebíček... Už se ke mně doneslo, že nástupnický malý štěnísek také rád chlebíčky...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L 12.3.2008 8:28

Re: Tak

Pokud ta slečna nezvládne společnost u jídla, tak nemá cenu, aby s ní ztrácel čas. Stejně by musela dříve nebo později vyklidit pole kocourkům, jakožto pravým vládcům domácnosti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zdena 12.3.2008 8:17

Milá VAVE!! Udělej TEST osobnosti kocourem!!

Ideální příležitost jak zjistit, jestli tu slečnu máš psát s velkým M na začátku nebo s malým m. Když vydrží kočičí inventuru svého talířku, hrnku a tak, pak si velké M zaslouží, už za tu zdvořilost, s níž se na návštěvě chová.

Náš zeť musí strpět kocouří inventuru i u štědrovečerního oběda (oni mladí choděj´na pečenou rybu v poledne) včetně revize sklenek a moučníku. Snáší to statečně, jinak by zetěm nebyl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Xerxová 12.3.2008 7:56

já raději mlčím...

mám doma jen jediné zvířátko. Takže by neměl být problém si jídlo uhlídat. Ale pokud zvířátko hravě dosahne všude tam, kam panička, je to trošku problém. Ale pokroky děláme - ondá nám babička položila v kuchyni na linku půlku teplého jablečného koláče - a on tam vydržel!!! Sice bylo kolem trošku naslintáno, ale holčička chlupatá počkala, až dostane svůj díl. Do talíře nám hubu nestrčí (ví, že by přiletěla facka), ale sedí a tiše doufá, že jí něco zbyde. Dočká se

Když si ze sklepa nesu jablíčko, tak ví, že mám i pro ni. Rychle schrouská to své a pak jde ještě žebrat ke mně... a děsně se diví, že se nechci dělit. Žere vše - i řapíkatý celer, brokolici, kyselé okurky, olivy... ale takový koláček, buchtička, kostička čokolády....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L 12.3.2008 7:13

Re: jenom půl kila?

U nás by stačilo, já filé nerada. Jak to udělat, aby kocour nebyl alfa-členem? Jednoduše, stačí ho vychovávat jako psa a vysvětlit mu, že panička je božstvo. Jak známo, božstvo nemusí být dokonalé, může být náladové, ale vždy se musí poslouchat.

U jídla existuje jeden spolehlivý způsob, jak ho ochránit: nahnout se nad něj a zavrčet. Vyzkoušeno po miliony let.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ivabat 12.3.2008 6:53

jenom půl kila?

Půl kila ryby stačí tak leda pro tříčlenou smečku ve složení kocour, páníček, panička a rozhodně ve spotřebě na kilo živé váhy vede kocour. Dostane z 5 kusů jeden a jeden další si ještě postupně vyžebrá. Načež se spokojeně stočí na své oblíbené křeslo a usne. Ve Vaší smečce by s přídělem zcela jistě spokojen nebyl, což jak známo si tito alfa-členové smečky nikdy nenechají jen pro sebe. Skoro to vypadá, že u Vás kocour není tím alfa. Jak se Vám to podařilo?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vave 12.3.2008 6:34

O.T. - včerejšek

Pitrýsku, to jsem si oddechla, že i u vás kraji ještě žijé dobří lidé. Hano W., moc mě pobavila představa paní doktorky, která žehličkou desinfikuje lejstro přejeté motorovým vozidlem, které ujelo z místa činu, aniž by poskytlo nezbytnou první pomoc. WWW,  úplně jsem před sebou viděla, jak na stanici hledíš svými nevinnými českými zraky do nejistých úředně-policejních zraků nebohého Francouze. Bože! jistě je sklopil a snad se i začal červenat! JakubeS., ano, to já. Veram, moc krásný odkaz a krásně vyprávěná pohádka! Děkuju!

Snad jsem na nikoho nezapomněla? Doufám! Přeju všem krásný den!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vave 12.3.2008 6:26

Tak

to ses přesně trefila, milá Zdeno! Doma vedeme právě diskusi o tom, zda se zvířata smějí krmit z ruky, talíře či vidličky. Panuje také nesoulad v názoru, kde všude mohou zvířata, zejména pak kosourci, pobývat. Hlavním "kocourobijcem" se stal syneček, jehož radikální názory omlouvá jeho nezralé mládí a taky to, že si našel Milku (slečnu, s velkým písmenem. ale ona je to vlastně dabl milka, jednou zase s malým) a bojí se, že se Milka zhroutí, až ji k nám přivede a uprostřed jídla přijde Bertík s Mikešem na objednávku. Phe! Když tohle děvče nevydrží, nemá v naší rodině co pohledávat, tady uspějí jen velkorysé ležerní ženy. A vůbec, jestli nebude chtít jíst u konferenčního stolku v obýváku, bude muset kosourky poprosit, jestli mu půjčí svůj stůl u lavice v kuchyni. Jako vždy píšeš živě, milá Zdeno, všechno vidím přesně před sebou a je mi dobře.

• reagovat
• nahlásit příspěvek