Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KOČKY: Milovníkům koček
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Z. Jitur 29.3.2023 10:59Většina drobných škrábnutí až takový problém nedělá, z mé zkušenosti, ale škrábance od odražených zadních nožek, nebo kousance (ne ve zlém, ale když bylo oboum mým Sphynxům nejhůř), tak ty byly i na tetanovku, navíc hnisaly a hojení trvalo dlouho... |
Z. Matylda 29.3.2023 11:56No vypadá to, že skrz ty drápance se jí tam zavlekla plíseň. |
Š. Matyášová 29.3.2023 11:58ještě toho trochu..chudák Vanilka...... dej vědět.. |
E. Beranová 29.3.2023 16:26chudinka Vanilka... hladíme a držíme tlapky |
Z. Jitur 29.3.2023 10:49Tak moc držím palce!!! |
Š. Matyášová 29.3.2023 11:57tak to mne mrzí...co se děje? zníš hodně depresivně... |
M. Crossette 29.3.2023 18:17Matyldo, to je mi moc líto, že Vanilka stále stůně!!!! Kéž bude brzy dobře. |
T. Zana 29.3.2023 20:25Chudina Vanilka (a vy taky). Držím palce moc . |
Z. Jitur 29.3.2023 10:48Těch psích jsem "absolvovala" také víc, než kočičích. Jj, u koček je ten proces předvedení odlišný od psů, i když posouzení na stole se trochu podobá. Taky si pamatuji dobu, kdy jsem byla na prvních psích výstavách, netušila, že psa fotiti je hodno až v tom správném postoji; že fotka, co se líbí laikovi, se nemusí zavděčit chovateli :-) |
E. Zvolánková 29.3.2023 10:54U nás by kočka být teoreticky mohla, ale musela by to být kočka stabilní povahy, zvyklá už od kotěte u chovatele i na psy. S takovými kočkami, co se ho nebojí, se Eda kamarádí moc rád. Když jsme ještě chodili na stříhání k jiné "kadeřnici", ta chovala knírače a současně kočičí plemeno Ragdoll, na střihárně měla obvykle vždy 2 až 3 kočky nebo kocoury, kteří každého vstoupivšího psa nadšeně vítali. Pro Edu to tenkrát bývala dost zkouška maximální trpělivosti, neboť jsem jednou byla svědkem toho, že stál na stole, paní ho "škubala" a kočka mu ležela pod břichem a hrála si mu s fousama. Eda jí přitom olizoval. Takže takovéhle kočičí kámošky, to on jooo, ale jak před ním kočka zdrhá, je to rázem lovná zvěř. |
Z. Jitur 29.3.2023 10:57Já si myslím, přesně tohle, pokud kočka nesyčí, neprská (má zkušenost se psem), pak ani cizí pes na ni nemusí reagovat zle. V tu chvíli prostě k sobě necítí nějaké negativní pocity. |
Z. Lika 29.3.2023 8:19To byla krásná výstava. Jestlipak se tam rozléhalo mňoukání? Snad ne, chlupaté hluboké pelíšky byly jistota. Jitur, díky za exkurzi |
Z. Jitur 29.3.2023 10:50Asi, mňoukání, ani ne... i když zabraná do pozorování, focení, čekání, až moje chovatelka přijde na řadu před porotce... možná jsem ani nevnímala |
Š. Matyášová 29.3.2023 7:45Vlkodlačí čičí je teda něco..tak jsme se pokochala kočičkami,které mít nikdy nebudu..ty moje, mi bohatě stačí... |
Z. Jitur 29.3.2023 10:51Jako každá "novinka", i tahle je něco, a to i v pořizovacích cenách - ta moje také nebude |
E. Zvolánková 29.3.2023 7:29Krásný den všem. Dnešní článek mi udělal radost a fotečky ještě víc. Kočky mám ráda, ač už bych si ji domů nepořídila, ale obdivuji jejich nezávislost, samostatnost a krásu. O tom plemeni Lykoi už jsem četla a viděla fotky, ale živě jsem ji ještě nikde neviděla, v ČR to asi je fakt rarita. Vypadá opravdu v tom obličeji jak vlkodlak. Moje známá má zase Sphynxe. Dlouho jsem tomuto plemeni vůbec nemohla přijít na chuť, ale ten kocourek známé je tak sladký, že díky němu se mi i začali líbit. Nicméně pořád mám z nich pocit, že jsou hrozně křehcí...bojím se i pohladit, abych neublížila té jemné pokožce. Na výstavě koček jsem byla jen jednou v životě, kdysi se známou, které jsem tam pomáhala nést její skoro 9kilovou sibiřku Táňu Byla to číča dovezená z Ruska, obrovská, ale přesto byla ještě o dost menší než její "šéf". Známá měla ještě kocoura téhož plemene, který měl přes 10 kg a byl o dost větší, než její pes (shi-tzu). Pamatuji si toho kocoura velmi dobře. Měl veliké kulaté, smaragdově zelené oči, mourák. A rád se choval. Skoro se mi nevešel na klín, jaký to byl obr. Ještě jednou díky za kočičí článek a krásné foto. Některá plemena, troufám si říci, že poznám. Kdysi jsem se u tety bavívala tím, že jsem se učila plemena koček, koní, psů podle tetiných krásně ilustrovaných atlasů, co měla. Když jsem byla malá, takové knihy tu moc ještě nebyly a teta to dostala od někoho z Ameriky, nějak tajně, byla klika, že se toho nedomákl žádný zmetek, který by ji udal za "nezákonný kontakt s kapitalisty" |
Z. Jitur 29.3.2023 10:55Jsem moc ráda, ze všech komentářů čiší spokojenost a pokochání se fotkami! Díky! Sphynx - i já jsem měla při prvním osobním setkání problém se vzetím do rukou, přesně, abych mu snad neublížila. A k povaze, fakt jsou hrozně milí, družní, takže pokud jeden překoná buď ten strach z ublížení, nebo nechuť sáhnout si na holou kočku, myslím, že je na dobré cestě se zamilovat. Tento víkend bych chtěla navštívit další výstavu, tentokrát i s pořízením katalogu, pak bych snad nějaký ten kvíz dala dohromady :-). |
Z. Xerxová 29.3.2023 6:33hezkou středu všem Zvířetníkům a zvířátkům na rozdíl od psích výstav jsem na kočičí byla jen jednou jedinkrát. A už je to dávno. Takže dík za představení kočičích krasavců a krasavic |
Z. Jitur 29.3.2023 11:00Rádo se stalo, |