R. Žaludová 6.2.2020 21:31

Maričko, upřímnou soustrast se ztrátou Trixie! Hlavně že jste vše přežili, i ty výměny střech - tohle by pro mne byla čirá hrůza! Kočičky jsou krásné, každá jiná, a já mám konečně přehled o tom kolik jich vlastně je. I já mám tři, ale všechny jsou bílé se skvrnami. Ta laserová myš je úžasná! My máme podobnou rybičku. Teď už jen klid a spokojenost vám všem přeje Renata z Brna s kočkou Sally a kocoury Odysseem a Frankem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Žaludová 6.2.2020 21:24

... ale to asi něco jiného než voda, natož svěcená ....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Jitur 5.2.2020 16:05

Opožděně, nevěděla jsem, že Vám v krátké době odešla hned dvě zvířátka, je mi to líto

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Crossette 30.1.2020 22:22

Děkuju Dede. Také bych těžko vybírala. Líbí se mi všechny tři a dobrovolně bych se nedokázala zbavit ani jedné. Při tom jsou mezi nimi dost velké charakterové rozdíly Je spousta mnohem hezčích, přímo nádherných koček, ale tyhle jsou naše a tak jsou samozřejmě NEJ

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Ruščáková 30.1.2020 21:03

Maričko, nepochybovala jsem, že pod vaším laskavým dohledem kočky stavební lapálie zvládnou :) Všechny jsou krásné - zkusila jsem vybrat, která se mi líbí nejvíc a fakt váhám! Asi zůstanu u svého prvotního dojmu a hlasuju pro Woody. Nebo Rusty? Nebo... Ginger? :D

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Zemanová 30.1.2020 20:15

Mají u vás ráj!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Crossette 30.1.2020 18:36

Radko děkuji. Vážit se s kočkou v náručí znám, jenže u Ginger je problé v tom, že ona v náruči vydrží tak sotva minute, pak se děsně kroutí ven. Takže postavit se s ní na váhu na tak dlouho abych mohla z té výšky přečíst číslo zatím fakt nejde. Možná časem to půjde

Trixie jsem na váhu naučila si stoupnout sama - na pamlsek Váha je dost velká aby na ní mohl pes balancovat. Zavolala jsem Trixie, poklepala na váhu a ona si na ní stouple (no někdy jsem jí musela se zadníma nohama trochu pomoci, přisunout je k těm předním). Na můj povel "čekej" stála dokud jsem neřekla OK (když jsem přečetla číslo) a pak se okamžitě otáčela po odměně - sušence . Samozřejmě ji dostala

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Crossette 30.1.2020 18:29

Zano, díky, jistě máš pravdu, před PC (tedy co a jak s nimi) je manžel, tak až se na to koukne (a já mu předám tvé rady).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Crossette 30.1.2020 17:09

Hihi Liko, tak se chovala naše bývalá kočka Kotě. Vždycky, když začala lítat po domě jako divá, šla jsem kontrolovat její záchůdek (ale on mi k tomu stačil i nos ). Prostě si odlehčila střeva a hned se jí veseleji lítalo

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Crossette 30.1.2020 17:03

Děkuju !

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Crossette 30.1.2020 17:01

Děkuji Zano, vypadá to, že kočky už si zvykly, že volnosti mají teď mnohem víc, než dříve a je klid.

Když skončili práci na naší střeše, kočky vylezly - dost opatrně - z úkrytů. A my jim tvrdili, že teď už je ruchu konec - a bác , další den brzy ráno začalo to samé o kus přes ulici (ale jiná firma). Sousedé měli už delší dobu na části střechy nataženou plachtu, asi jim někde také zatékalo. A tak když viděli práce na naší střeše, rozhoupali se i pro tu svoji (nebo to shodou okolností měli také na ten den předem domluvené - to asi spíš). Balíky s novými šindely vždy přivezou den, dva předem, ale asi je složili za domem, protože jsme je neviděli a skrz rachot na naší střeše jejich skládku neslyšeli - jinak bychom kočkám "nelhali" .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Crossette 30.1.2020 16:51

Vave, také si to myslím, že i kočky mají rády hezké počasí. Včera tu pršelo ba lilo, tak byly kočky uvnitř a šly ven až večer. Ale zato všechny tři vyběhly jen jsem otevřela dveře. Protože ten umytý večerní vzduch jim asi příjemně voněl. Teď je tam obloha krásně umytá, mudra a svítí sluníčko, tak si užívají. Jak dopíšu komentáře, půjdu je zkontrolovat, jestli už nechtějí domů .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Crossette 30.1.2020 16:47

On hluk strhávání staré krytiny takovým hrablem se skoro podobá škrábání namrzlého sněhu. A s rámusem to spadá do přistěveného kontejnéru (viz fotka). Pak natloukají podkladový izolační papír a nahází na to balíky šindelů (to je jak házet na střechu cihly). A pak šindele nastřelují , což je jak práce se sbíječkou. Umějí to fakt fofrem (balíky šindelů mají při ruce), takže 6 pracantů celou střechu klidně za ty dva dny zvládne, jen za podstatně většího rámusu (ten dělá to a ten zas tohle )

Žádná jiná kočka se takhle česat nenechá. Bílá Indy kartáčování milovala (byl o tom článek), ale bříško si česat nenechala, nebo jen krátce. Naopak Rusty drží a ty packy takhle fakt roztáhne sama od sebe (to jsem neudělala já). Zároveň se při tom zcela rozplacatí, kulí na mě oči, přede a já se musím smát (ne nahlas, to by se jí mohlo dotknout ).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lika 30.1.2020 16:44

Tak jsem si to taky právě vyzkoušela Budeš mít pravdu, s tím blokátorem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lika 30.1.2020 16:40

U nás tyhle "prohlety" provozují kočky pravidelně před a po velké, u vás "č. 2"

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Crossette 30.1.2020 16:33

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Crossette 30.1.2020 16:32

Zapomněla jsem komentovat radost prospívání psích štuclíků

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Crossette 30.1.2020 16:31

Bohužel nám se soužití Trixie s kočkami nepodařilo (a že jsme to ze začátku zkusili). Když nám dávali novou střechu na vedlejší dům, ještě jsme Trixie neměli. A teď v den pokládaní nové střechy na našem domě, Trixie umřela. Takže nevím, jak by ona ten rachot snášela. Ona skoro vždy reagovala na neznámý hluk štěkotem (právě na ty popeláře apod. i když ne dlouho) . Tak přestože jsem jí původně plánovali nechat na její zahradě, ale kdyby moc štěkala, převedli bychom ji k nám do domu a pokusili se jí uklidnit. Jenže rámus přímo nad hlavou by jí asi také vadil a štěkot v domě by zase nedělal dobře kočkám Tak se to takhle vyřešilo samo, i když bohužel úplně jinak, než jsme si to přáli.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Crossette 30.1.2020 16:20

Děkuju Šárko ! Zajímavé je, že když v pondělí jezdí popeláři (a pak další óbr vůz na sběr "zeleného odpadu"), kočkám to nevadí. No, někdy přiběhnou ze zahrady dovnitř, ale někam se schovat nejdou. Tohle byl jiný větší ramus, přiliš blízko a trval moc dlouho. No snad už na to zapomněly !

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Zana 30.1.2020 16:17

Maričko, krásně jsem si početla - a ty fotky ! Kočky máš vyfocené v těch chvílích, kdy předvádějí nějakou svojí speciální vlastnost, moc se mi to líbí (a moc jim to sluší).

Dobře, že už máte ty komplikace za sebou a kočky se můžou v klidu přeorientovat na novou rutinu. S vaší skvělou podporou to zvládají .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Crossette 30.1.2020 16:14

Mayo, buď za to ráda Jak píše Lika, na takovou kočku je smutý pohled a případná depka se pak dokáže přenést na její majitele . Naštěstí na Rusty rychle zabrala "léčba zahradou".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Zana 30.1.2020 16:14

Maričko, kupovat nový počítač není nutné, stačí koupit samotné Windows - v krámě na CD nebo stáhnout - nevím přesně, jak to u vás je. A taky nevím, jestli je to udělané tak, abyste si je mohli sami nainstalovat (jestli to není příliš odborné), možná se zkuste poptat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Crossette 30.1.2020 16:10

Moc děkuji Jenny. Však moc dobře vím z tvých povídání a komentářů jak skvěle se všechny zvířata u vás mají, co vše jsi pro kočky i psy udělala . Navíc to u vás funguje dokonce lépe v tom, že se vzájemně snáší. Všechny je za mne hezky pohlaď ándulákovi foukni pusu do peří.

Tys původně nebyla kočičí, já (my) zase psí - a vidíš, také jsme měli oboje. Jen teď už o dalším psu neuvažujeme, těch důvodů pro to je víc. Ale nikdy neříkej nikdy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Rgova 30.1.2020 16:08

Já myslím, že přijmou. Až jim dojde, že tam feňulka bydlí a neodstěhují ji najdou si cestu jak se s ní dohodnout.

Pobavilo mě, že by 2letý synek měl svou fenku, ale ono to tak vlastně je, odrostou spolu a budou se znát od prvního nabírání rozumu. To je hezké.

A Woody na soše psa je opravdu naprosto skvělá fotka.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Iva 30.1.2020 16:04

Aha, tak neprošel příspěvek - abyste si mohli přehrát videa, nesmíte mít aktivovaný žádný blokátor. Jejich názvy jsou považovány za sprostá slova, asi, proto příspěvky neprojdou. Jsou označeny jako nežádoucí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Rgova 30.1.2020 16:03

Maričko pokochala jsme se fotkami i povídáním. Zvířátka pokud je unesu převažuji na váze tak, že se vážím s nimi a pak bez nich, rozdíl tvoří kočka nebo malý pes. No dobře Argo nebyl malý a vážili jsme se spolu. S Rubínem bychom váhu už ztrhli.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Crossette 30.1.2020 16:02

Alex, také moc děkuji za spoustu komentářů u fotek !

Jak dalece si kočky uvědomují zmizení Trixie nevím. Osobně se s ní nikdy nesetkaly (naštěstí), ale denně jí viděly skrz sklo okna a musely cítit a slyšet přes zavřené dveře v domě (když si T. třela tváře o zdi a vydávala při tom spokojené zvuky, nedalo se to přeslechnout. A když T. zahlédla některou kočku zvenku sedět za oknem, sice ji necítila, přesto vždy na ni moment vééélmi soustředěně koukala, aby pak zavrčela (spíše zachroptěla) a začala zuřivě štěkat a já jí honem odváděla pryč . Takže o sobě vzájemně věděly po čichu jak venku, tak v domě (a kupodivu jim psí vůně na pelechu v obýváku nevadila, hlavně Rusty tam často spala. Jestli už vědí, že se Trixin pach vytratil, těžko říci. Ale možná, jak píšeš, bylo to všechno dohromady. Naštěstí už zase vypadají spokojené a v pořádku - zrovna teď jsou všechny tři venku, svítí tam sluníčko a je krásně modré nebe.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Zemanová 30.1.2020 15:53

Říkám si, že až nastane jaro, zaběhne se nový režim naprosto přirozeně, budete zase hodně venku a všechno si sedne.

Moc hezký článek a fotky, Maričko, děkuju.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Crossette 30.1.2020 15:48

YGo, dodatečně zase moc děkuji za všechny bezva komentáře u fotek.

Chmury kočkám (hlavně Rusty-to "u" se vyslovuje jako "a") jsme snad zahnali. Ano, Woody si váhu udržuje. Jejím oblíbeným posedem je váha v jídelně na zemi, původně tam daná na pravidelné vážení Tricie. Takže zatímco dosud nevím, kolik váži Ginger (za nic se na váhu posadit nenechá, natož moment udržet), u Woody vím, že stále váží přesně 10 liber

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Crossette 30.1.2020 14:52

Evo, děkuji za komentář. V komentáři jsem psala, že toho psa koupil manžel (u známého z jehož podniku máme všechno cementonové na zahradě), krátce po tom, co zemřela fenka Sadie, aby mu jí alespoň trochu připomínala (a má i její obojek). Docela mě překvapilo, jak ladně a snadno jí Woody vyskočila na hlavu.

Malé štěně je velikostí (chováním a nemotorností) skoro jako kotě, tak by ho kočky i tak mohli brat, ne? Moc ráda si to tom soužití případně přečtu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek