1.5.2024 | Svátek práce


Diskuse k článku

KOČKY: Cesta na veterinu aneb kočka není pes

Před nedávnem jsem se zařadila mezi majitele kočiček - byl to nejkrásnější pátek 13. v mém životě. Roztomilé, hravé a mazlivé stvořeníčko si mne naprosto získalo. Mám již čtyři roky Jonáška (jorkšírek), ale on není moc mazlivý, a Natálka mi vyplnila tuto mezeru dokonale.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
krakonoš 8.3.2006 10:19

Re: Re:Tak Vaše lasička-kuna

To máte pravdu. Předloni se na něj osopil francouzský buldoček, když se šel podívat k sousedům na zahradu. Kocourek si sedl na zadek a nechal psisko přiběhnout až k sobě. Pak se postavil na zadní a ubalil mu z každé strany pořádnou facku. (Se zataženými drápky). Pes udělal kotrmelec, zakňučel a rychle utekl domů. Kocourek  zaujal normální pozici a pokračoval dál. Dnes to vypadá tak, že kocourek si chodí u sousedů po zahradě dle libosti, pes je zalezlý na verandě pod kobercem a neodvažuje se vystrčit nos.
krakonoš 8.3.2006 10:11

Re: Re: Bez přepravky ani náhodou.

Tyhle pískadla jsou k ničemu. Potřebujete odvážného loveckého kocoura (minimálně 5 kg váhy), který loví rád a umí to. Potíž je v tom, že aby fungoval, musí tam být doma. Jinak se říká, že nejlepšími lovci jsou černé kočky, prý je to dáno geneticky. Takže: Pokud máte kočku (čím mladší, tím lepší), začněte ji trénovat na lov, napřed házením hraček, potom na kšírky do polí a ať zkouší chytat myši. Pokud něco uloví, ať je to cokoli, pochválit, pohladit a odměnit pamlskem. Jídelníček zpestřovat co nejčastěji kouskem syrového hovězího (náš macíček je natolik zmlsaný, že baští výhradně syrové zadní hovězí a sladkou šlehačku, pouze občas si dá kousek ryby, nebo trochu korálků) a výsledek se určitě dostaví.
Igelitak 8.3.2006 9:37

Taky jsem se snazil vzit kocoura k zverolekari

Kocour tyden nezral a zdalo se mi, ze je i malatny.Rikal jsem,tak vezmu velkou igelitku,
do nim dam hadr a vzhuru k lekari.Asi po 15 metrech takoveho cestovani (sledovan zvedavym davem) samozrejme utekl.Jeho stav se nastesti i bez lekare zlepsil.Jsou i jine problemy,ted vsichni mluvi o ptaci chripce a dve kocky - v Nemecku a Rakousku byly jiz nakazene,takze lidi si mysli, ze kocky roznasi ptaci chripku - takze vznika dalsi "diskusni forum" s okolim.
noragh 8.3.2006 8:50

kost v krku

i u nás je přepravka nutná, občas uvažuji o betonové, projistotu se solidní armaturou. Na Vánoce u nás bývá k večeři mimojiné i kapr jako řízek. Po večeři jsem odnesla zbylé řízky do kuchyně a šla pro další nádobí, když slyším plesk. Jedna z mých pěti p.(pět potvor),Koule,skočila na linku a štípla rybu.Neb je Gule hltavá,zasekla se jí kost do krku.Bylo po svatvečeru a jelo se na veterinu.Koule byla opravdu koule,zježená,zděšená,nacpat jí do piknikového koše z proutí byl horor.Celou cestu v autě,dotčeně vyla,škrábala a mlela sebou.Ještě v čekárně jsem měla pocit,že mám v koši pumu,nebo alespoň bombičku.Vešli jsme do ordinace,s obavami otvírám koš,pan doktor povídá:To je ale krásná kočička a já nevěřím oku,krásně upravená,hlaďounká a učesaná Gulena způsobně vystoupila z koše,pan doktor jí pohladil,ona rozdávila tlamku,pan doktor kost vytáhl a bylo to.
Hana Williamson 8.3.2006 3:06

Re: Re: Ale obcas se najde vyjimka

No, dekuju za kompliment, ale poteseni bylo hlavne na nasi strane. Bylo to nase prvni zviratko, naucil nas ocenit tuhle chlupatou spolecnost no a dnes si to uz bez nich neumime predstavit.
Jarka F. 7.3.2006 16:04

Re: Re: Re: Téda:-)

:-) když tak fotonávod je na http://mujweb.cz/www/asimabestia/Asima2004/Asima2004d.htm
Kaštan 7.3.2006 15:59

Re: Re: Re:Tak Vaše lasička-kuna

Měla jste si obstarat masku Mikuláše a čerta na obličej
Vave 7.3.2006 13:49

Krásné, krásné, krásné!

Nevím, co dřív chválit, zda příspěvek o číče z pytle nebo všechny reakce, úžasnou zámořskou paní Hanou počínaje a zlatou Li konče. :o)
Lída Š. 7.3.2006 13:16

Re: Môžem dosvedčiť.

Dráčkov děkuje a moc moc moc zdraví taky!!!!!! Už se mi po Vás Yetti moc stýskalo!
Iva 7.3.2006 12:57

Re: Re:Tak Vaše lasička-kuna

Hi Zdeno, takto mám taky podobný zážitky s plšíky, kdy ty oprsklý chlupatý bestie, byly v noci schopny běhat mi přes obličej. Nepomáhalo ani házení bot. Normálně se mi drze smály do očí. Ráno jsem byla tak vzteklá, že jsem chtěla vraždit všechny, kdo prohlásil, že plšík je hezké zvířátko a ochranáře vzít lopatou nádavkem k tomu. Stěhovala jsem se radši k sršňům, s těma jsem udělala gentlemanskou dohodu o teritoriu a nočním svícení a měli jsme klid. A vrchol všeho, že jedn z plšíků spadl do žumpy (ano, plné) a táta pak stál po kolena ve ......ách a lovil ho. Fuj zážitky s přírodou :-D
Zdena bez psa 7.3.2006 12:34

Re:Tak Vaše lasička-kuna

není nic proti dvěma rozdováděným plchům. To byl takový rachot, že jsem se až bála.  Ale ten patnáctiletý čičin, je teda frajer
Zdena bez psa 7.3.2006 12:27

Re: Re: Re: Téda:-)

Je to 16 dnů, když jsem se vrátila z práce a uprostřed kuchyně malinká loužička žaludečních šťav a v ní škrkavka jak rousnice Netušila jsem kdo, ale můj tip byl Mouryn. Nevadí, dostali po Drontalu oba (mrňavka 1,25)  a za dva týdny repeté. Doufám, že to bude OK.  Jo, milá Lído, ty fotky jsou tak krásné, že jsem Élišku dala na pozadí. (teda monitoru, vyplazuje tam jazyk a je za křeslem)
Lída Š. 7.3.2006 12:01

Re: Re: Téda:-)

To víš, radit je snadnější než konat  Ale nebýt toho ledového plácku, tak jsme to zvládly předpisové  což jistě chápeš
Beňa 7.3.2006 11:49

Natálka

Dík za hezké povídání, hrozně moc mě potěšilo, že kočička z pytlíku našla takový báječný domov, z té spousty opuštěných kočičáků je tady člověku někdy smutno a tak taková zprávička jako tahle Vaše, to je radost . Přeju ať Vám to Vaše štěstíčko z pátku 13. dělá pořád jen radost... I když Vám ukázala, že není pes... Je to neuvěřitelný, co takový tvoreček z pudu sebezáchovy umí udělat za dílo , jo kočiny, to jsou osobnosti, ty si nenechají do ničeho kecat...
Bláža 7.3.2006 10:21

Re: Bez přepravky ani náhodou.

Tak toho Vašeho tygra bych potřebovala půjčit na chatu, vyhnat lasičku-kunu, nevím co to je ale rozhodlo se to s námi bydlet a naše síly na to nestačí. Tak jsme na půdu umístili takové to pískadlo, co to prý lidské ucho neslyší, ale asi nemáme lidské ucho, protože ten pískot slyšíme,odehnalo by to i draka, tak snad se to zvířátko taky přestěhuje....
Jarka F. 7.3.2006 10:09

Re: Téda:-)

Osobo!
Dle Tvých rad jsem svého kavkazáčka naučila na povel sednout a na povel "ordinace" si nechat jedním prstíčkem!!! otevřít tlamajznu aby mohla druhá ruka celá do krku. Tak nebuď s Darlenkou kovářova kobyla a cvič :-)
Služebníček!
krakonoš 7.3.2006 10:09

Bez přepravky ani náhodou.

Není nic horšího, než kočka pod pedály auta. Náš Honzíček je na přepravku zvyklý (jezdíme s ním na víkendy na chatu) a vleze do ní naprosto bez problémů sám od sebe, stačí, když mu ji položím před čumáček a řeknu: Honzíčku jedeme ven".  Kupodivu to takhle funguje i když odjíždíme z chaty domů. Asi je to tím, že už mu je 15 let a je to moudré zvířátko, i když v neděli ulovil a sežral veverku. Vlezla ptáčkům do krmítka a to neměla dělat. Kocourek ji uviděl z okna, vystartoval ven sklápěcím okénkem v koupelně, které má trvale otevřené a šel udělat pořádek. (přece nenechá tu drzou velkou myš, aby mu kazila výhled na ptáčky). Velká myš sice začala utíkat, ale měla smůlu. Náš macíček běhá po stromech rychleji. Nechal z ní jen ocásek. Jinak už zamordoval několik lasiček, tři potkany a dva králíky (a kdoví co ještě dalšího). Ale je to hodný, poslušný a velmi čistotný a mazlivý kocourek.
Yetti 7.3.2006 9:46

Môžem dosvedčiť.

A najväčší problém je kočičáka do prepravky vôbec dostať. Na to, aby sme dostali Minuša do prepravky, musíme byť dvaja. Jeden drží prepravku a ja sa snažím odkvačiť kocúra zaháknutého všetkými pazúrmi o okraje prepravky. Keď ho tam narvem, musím okamžite prepravku zatvoriť, inak mi utečie a môžeme začať odznova. Levušku zase do prepravky dostanem, ale ako sa blížime k veterinárovi, presne pred poštou začne vyvádzať. Neviem, ako to má zafixované :-)). Sestrička u veterinára sa ma hneď opýta, s ktorým kočičákom som prišla. Ak je to Levuška, okamžite siaha po zvaračských rukaviciach :-)). Minuš, ten zasa urobí mrtvého brouka, a robte si so mnou čo chcete. Pozdravujem všetkých milovníkov zvierat a Dráčkovcov osobitne. Z.
Jana Bu. 7.3.2006 9:10

Re: ?

Ano, vyděsil ji zvuk dveří, nezvyklý pohyb dveří - prostě instinkt kočce velí, že když je něco neobvyklé, tak má vzít tlapky na ramena a utíkat - a aby mohla utíkat, tak neváhá použít zuby a drápky k osvobození se......Lidi to často podceňují, mají pocit, že když se s nimi kočička doma mazlí a je hodná, tak něčeho takového není schopná...a pak hledají kočku před veterinou a podobně :(
Fallowa 7.3.2006 8:57

Re: Téda:-)

Milá Lído,ať to manžel příště nafilmuje a pošle do TV - to by byla ,,reality show´´!Určitě by se TV zvýšila sledovanost :o))).
Medvídek 7.3.2006 8:48

?

Je to asi tím že jsem kočku nikdy neměl, nebo tím že jsem blbý, resp. obojí, ale tomuhle moc nerozumím - proč začala tak vyvádět ? Kvůli zvuku těch dveří ?
Lída Š. 7.3.2006 8:38

Téda:-)

Dneska je to tady super:-) Už mám poprskaný monitor, slzy v očích a jogurt v klávesnici
Já si včera "veterinárně" taky užila. Eliška chytla červíka a tak jsem musela odčervit celé své stádo kavkazáků. Já se s tím nematlám, žádné zabalené prášečky v šunčičce - to bych jí musela mít dvě kila. Takže příslušný počet prášků vkládám psům přímo do krku. Na mou práci s Drakem se velmi rád dívá manžel, páč v hrsti svírám 7 tablet a než se dostanu do krku, mám ruku ař po loket v Dráčkově pusince. Prý by to bylo i dobrý číslo do cirkusu:-)
Včera jsem si ale užila s Darlenkou, vůbec se jí do papání prášků nechtělo. Měla jsem jí sevřenou koleny, páčila jí hubu a přitom ona couvala a docouvala až na ledovou plochu zahrady. Neustála jsem to a padla jsem po hubě na ní. Vzápětí jsem jí však měla na zádech já a jak jsem se chtěla vymanit tak jsem jí zase zalehla já . Mrskaly jsme se tam asi čtvrt hodiny, nohy packy ruce spletené do sebe, než mě napadlo se odplazit mimo led na sníh. Nutno podotknout, že prášky přežily - nepustila jsem je:-)
Hela S. 7.3.2006 8:37

Re: Ale obcas se najde vyjimka

Paní Hano, to je krásný příběh. Jste moc hodní lidé, když jste dali kocourkovi šanci prožít ještě DVA ROKY krásného života a máte obrovské srdce, že jste ho pak nenechali trpět. Přeji Vám hodně radosti se všemi číčami, které doma máte. A ať jsou návštěvy u veterináře jen kontrolní a očkovací. :-)
Rpuť 7.3.2006 8:35

Kočky se, v podstatě, dělí na dva druhy:

Jedny považují přepravku za vězení a mnohem jistější jsou v náručí milovaného páníčka a druhé naopak mají přepravku jako bezpečnou noru.
Nejlépe se mi osvědčil jeden můj starý kabát s tunýlkem na zavazování v pase. Kočičák byl schovanej pěkně u paničky v bezpečí a ještě mohl vykukovat ven - a v případě nebezpečí se rychle schovat.
Mirka - Houston 7.3.2006 8:24

Re: Ale obcas se najde vyjimka

To mate pani Hano velke, velke srdce a uslechtilou dusi ! Vy i Vas manzel. Dat sanci takto nemocnemu zviratku je obdivuhodne !  Dokaze malokdo, ale chapu - cekani na zazrak - jeho uzdraveni. Preji Vasim dalsim kocicakum jen kontrolni navstevy u doktora a mnoho lasky a radosti vespolek 
Bláža 7.3.2006 7:47

Naše kočka

má doktory rozdělené na oblíbené a neoblíbené. Když měl službu neoblíbený, stal se z naší mírumilovné a do té doby nikomu neublíživší kočičky rozzuřený tygr. I doktor jí musel pustit na zem, aby se uklidnila a on nepřišel o ruku. A tak už vím, kterého doktora navštívit, aby např. očkování proběhlo v pohodě pro všechny... Holt jí nepadl do oka :o)
Zdena bez psa 7.3.2006 7:07

Tak přepravka je opravdu nutná.

My máme očkování načasované na krásné květnové počasí. Plyšák je umístěn do přepravky, ta se přiváže na kolo a frrrr do Toušeně. Jsou z toho dva kočičí výlety, které mám ráda, protože nikdo není nemocný. Jedeme s mňoukačkou, ale když příjdeme do dvora před ordinaci, kde jsou ladně rozloženi pacienti, tak náš plyšák zmlkne a cítí se v bezpečí. Mína přepravku nemusí od doby, kdy jí šlo o život, ale když ji paní doktorka zobne včeličku, tak se do boudy přímo hrne.
Hana Williamson 7.3.2006 2:27

Ale obcas se najde vyjimka

Prvni kocour, ktereho jsme tady v Jizni Karoline meli, bylo zubozene kote asi 6 mesicni, ktere se zacalo potulovat koem domu. Tak jsme prijali za sveho. Posleze se ukazalo, ze mel kocici AIDS a kocici leukemii. To jsme zjistili, az uz byl pekne vykrmeny a leskly a hodny. veterinar navrhoval hned utratit, ale kocurek nevypadal, ze by trpel, naopak byl velmi spokojeny. Tak jsme ho drzeli uvnitr bytu, aby dal nikoho nenakazil. Vydrzel nam pres dva dva roky v pohode. A to byl kocour jako pes. Jezdila jsem s nim na veterinu a kocour v pohode sedel na prednim sedadle a koukal. Kdyz jsme jeli s manzelem, tak jsme vyrolovali okno a kocour strkal hlavicku ven, jako kdyz se jede se psem. Strasne rad se dival na auta a aby si obcas uzil venku,  tak jsem ho posazovala na vrch popelnice, odkud mel pekny prehled na silnici. A ten kocourek opravdu poslechl na zustan (musela jsem tam teda s nim bejt) a koukal na auta doleva doprava a predl. A kdyz bylo cas jit domu, tak sel za mnou jako pejsek. I kdyz jsme prepravku na neho meli, tak jsme ji v zivote nepouzili. Asi nam veril, ze to myslime dobre, kdyz jsme to zubozene zvire zacali krmit a posleze lakat do domu. No a pak kdyz nasel kreslo, na kterem se mohl natahnout ... tak to byla hotovka. Asi po dvou letech a mnoha lecich prece jenom prestal byt v pohode a poprve od toho, co jsme ho vzali za sveho, zacal trpet. Tak jsme ho poslali do kociciho nebicka, i na posledni ceste sedel na kline a strkal hlavicku z okna a predl jak masinka, i kdyz uz mel osklivy nador na nosiku. Udelali jsme dlouhou objizdku k doktorovi, aby si toho auta jeste uzil. Historie se castecne opakuje, jeden z nasich kocouru se obcas priplete rano do auta, kdyz nakladam veci. Panicka specha, auto rozlehle, na zadnim sedadle bordel, kocur Pepa zahraban do bordelu a po takovych 4 km cesty se slastne protahne a mnoukne - tak jsem tady. To jsou pak fofry otocit auto, dostat ho domu a stihnout soud nebo schuzi.
 
 
Mirka - Houston 7.3.2006 1:13

Moc, moc hezke povidani...

a priste budete vedet, jak na to ! 
Nadherne foto male - velke spolecnice a kocicky. Obe vypadaji VELICE spokojene.