Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KOČKY A PSI: Pár otázek ze života
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
36viktoria 25.1.2009 16:06Re: Jezevčíci to jsou ty pitbulky, co je o nich článek, ne? je to jak píšete - v psovi je to, co do něj dá člověk |
|
|
Zdena b.p. 22.1.2009 10:29Teď jsem si vzpomněla, že by se do těchto probíraných myšlenkových pochodů dala zahrnout i hra na "CHCI VEN A HNED!" V pokoji jsou miláškové odkázáni na služby portýra. Ten je v horizontální poloze a doufá, že si to čtyřnožec rozmyslí. Nene. Čtyřnožec přitvrdí a začně žalostně mňoučit. Tato fáze je velmi kratičká. Vzhledem k portýrově nedokonalým službám, zahájí čtyřnožec fázi č. 3) Příjde k sedačce a začne si velmi intenzivně brousit o ni drápy. A má dvounožce (většinou mne) na lopatě. Ten se velmi svižně vztyčí a poslušně otevírá pokoj. Pak nastává fáze VELMI váhací. Půjde jeho veličenstvo šelma domácí do kuchyně k dlabanci, nebo ven? Šelma NEVÍ . |
Aaaaa, vydává se směrem k hlavním dveřím, je to jasné
Zastrčím klíč, odemknu a otevřu fortnu. Šelma opět váhá mezi dveřmi. Dívá se na mne vyčítavě a říká:"To mne vyhodíš do té sibérie???" Šelma se otáčí a veeelmi rozvážně odkráčí před pokoj, aby se po otevření usadila zpět na původní místo. Jó návyky páníčků se musí upevňovat. |
|
JanaBa 22.1.2009 13:01Re: Teď jsem si vzpomněla, O ano, známe. Po tázavém mjao? přijde příkaz mrrr! a jeden z nás vystřelí vyhovět. Nejdřív ke vchodu do domu. Otvíráme, CD přidělenec si opatrně sedá, váhá, protože sněží. Tak tudy ani náhodou! Možno zkusit dveře na terasu? Tak zpátky přes celý dům, tentokrát pochodujem už v průvodě. Pes se připojil, cítí možnost zdrhnout k sousedům a vyvrtět sušenku. Páni, na terase taky sněží! Překvapený kocour si znovu sedá, vyhodnocuje situaci, pes ho přeskakuje a mizí. Po chvíli přemýšlení se kocour rozhodne, že to zkusí znovu až za chvíli. Což udělá a situace se opakuje, protože ví, že náš servis je stoprocentní. Natolik, že kocoura VYSAZUJEME na židli, kde má misky, chráněné před psem. On umí, umí vyskočit, vlastně se bez námahy vznese, ale ruční dodání k miskám považuje za oprávněnou kompenzaci za předchozí strádání bezdomovce. No a my si to myslíme taky |
. Jo a mezitím se vrací pes, chce dovnitř, posléze chce zase kocour ven a takto trávíme naše večery. Jako portýři!|
|
Apina 22.1.2009 13:12Re: Teď jsem si vzpomněla, Ano, drásání křesla, sedačky nebo čehokoli nepovoleného zvedne dvounožce spolehlivě do vertikální polohy. Čtyřnožec to dobře ví a provozuje kdykoli potřebuje. Holt dvounožce je třeba pravidelně drezírovat, co kdyby na svůj výcvik zapomněl. A když už jde dvounožec sloužit, je třeba se tvářit náležitě znuděně. Známe také variantu kolotoč (v domečku), šelma vztyčí dvounožce do vertikální polohy a vyžádá si cestu ven. Dvounožec poslušně vypustí šelmu, šelma obejde dům, přijde domů oknem, zkontroluje dvounožce, který se mezitím umístil do sedu nebo si dokonce drze dovolil ležící polohu. Šelma je uspokojena, že je dvounožec na svém místě, ale není spokojena s jeho polohou, tudíž ho opět vztyčí a odejde dveřmi ven. za chvilku přijde oknem už pokolikáté zkontrolovat, zda je dvounožec na svém místě ...... a tak dále do úplného vyčerpání dvounožce nebo do zavření okna |
|
|
Zdena b.p. 22.1.2009 13:53Re: Teď jsem si vzpomněla,
|
|
|
Apina 22.1.2009 17:48Re: Teď jsem si vzpomněla, Ano přesně, když je doma portýr, tak přece nebude chodit ven oknem |
|
|
terra-san 22.1.2009 10:15Kočky jsou majetnické a nepochybně znají pocit vlastnictví - jen tomu tak neříkají. Ale starý vypraný polštářek, pokud sedm let patřil kócovi, tak mu patří nadále, i kdyby visel na lustru (ten polštářek). Neopovažujeme se našim domácím pánům cokoliv uzmout nebo někdy i jen přesunout (zvlášť Tazík blahé paměti měl děsné trauma z každé přestěhované skříňky), venkovní smečka si mezi sebou přesně rozdělila misky a při krmení se neomylně poskládají ve správném pořadí |
. Na některá místa mají kočky zřejmě GPS, protože pokud jsou - například - zvyklé čistit si kožich na okenním parapetu a vy jim na jejich oblíbené místečko postavíte omylem květináč, jsou schopné ho shodit, protože ta kytka tam prostě nemá co sedět, tam sedí odjakživa Jejich Kočičí Vysokoprevoschoditělstvo.|
|
YGA 22.1.2009 10:20Re: Kočky jsou majetnické Chichi - taky nevím, proč šoupete na okno květináč, když stejnak víc zdobí kočka |
|
|
terra-san 22.1.2009 10:36Re: Kočky jsou majetnické Třeba proto, že tak hezky nevoní? |
A nerostou na ní limetky? |
|
YGA 22.1.2009 10:40Re: Kočky jsou majetnické Co byste taky po ubohém čtyřnožci nechtěly - ještě aj limetky |
|
|
Apina 22.1.2009 13:21Re: Kočky jsou majetnické GPS mají, to vím dobře, jednou si naši (to byl ještě táta) drze dovolili jet k našemu domečku z Prahy jinou delší trasou - byly totiž Velikonoce a zmatek na silnici D1, E směr Benešov, Tábor), tak dali přednost delší, ale klidnější trase přes Strakonickou. Micinka jim veeeelmi nahlas vysvětlovala, že tudy se přece nejezdí. Ona, která v autě bývávala vždycky zticha. Nemusela se ani dívat na cestu (byla v přepravce) a věděla to. Uklidnila se, až když u Tábora naši najeli na běžnou trasu. Obě cesty jsou přitom na jih, jen ta delší vedla trochu západněji, to znamená, že Micinčiny rozlišovací schopnosti byly velmi dobré, řádově minimálně v metrech, ale pokud jse o misky věřím, že to mohou být i centimetry. |
|
|
karakal 22.1.2009 13:46Re: Kočky jsou majetnické Takové kočky taky znám. Ale ony to asi poznají spíš podle toho, že na jiné silnici to jinak drncá a častěji zatáčí a tak. To poznají i z přepravky. Zvlášť rozdíl dálnice - menší silnice bude hodně výrazný. No každopádně ty kočky mých známých mají dvě možnosti cesty na chalupu a pokud uhnete na méně obvyklou, začnou remcat. |
|
|
Apina 22.1.2009 14:56Re: Kočky jsou majetnické Strakonická, to je také skoro dálnice |
|
|
Dana V. 22.1.2009 17:19Re: Kočky jsou majetnické Někdy jsou také přísně zásadové. Poskytli jsme nový domov devítiletému kocourovi - z rubriky daruji na internetu a doma mu samozřejmě dali s sebou pelíšek, misky, záchodek, přepravku. Nechtěl u nás používat nic z toho, od zrádců už nic nebral .Misky jsem mu musela dát naše, aby se aspoň napil, jíst nechtěl dlouho nic a z proutěného pelíšku s polštářkem si udělal třikrát po sobě záchod, tak jsme ho darovali naší kočce. Nic nechce od starých páníčků, když ho zradili, o nic se jim neprosí. Bývalá panička poslala k narozeninám balíček s jídlem, ani to nejedl, jako by věděl, odkud přišlo. |
|
|
Apina 22.1.2009 17:33Re: Kočky jsou majetnické Asi opravdu věděl, nosík mají o poznání citlivější než my a to jídlo asi také poznal. Nicméně taková zásadovost je obdivuhodná, zradil jsi, udělal jsi mi bolest na duši, tak už s tebou nechci nic mít. Tak s tímto zkušenost nemám, naše kočičky nám vždycky všechny naše prohřešky odpustily, ale my jsme je zase nikdy neopustili. |
|
|
Eva B. 22.1.2009 21:58Re: Kočky jsou majetnické no, tedy pokud se nerozhodnou ONY SAMY, že ten polštářek, pelíšek, deku, hračku, misku.... nechají psovi :-)jako naše smečka nechala psovi pelíšek a ten, protože se na stará psí kolena cítí být mladou a aktivní kočičkou, se na něm teď denně vyvaluje :-) btw: nechcete někdo úúúplně rezatého a úúúplně hloupoučkého rezatého peršana? dřív než se z něj zblázním dočista... dneska ten pakoš vypojil lednici a rozbil v ní žárovku, jak se po ní sápal. a zase má období, že chodí sázet bobky, kam se mu zamane, jen ne do záchodu.potřeboval by asi ne mě, pracující děvče a smečku, ale nějakou čipernou důchodového věku paničku, které by seděl na rameni pořád a byli by spolu od rána do večera. Zvířetníci moji, pořád se snažím, máme ho rádi stejně jako ostatní kluky a holky, ale já už fakt nemůžu :-( a ten kocour tu asi taky není úplně šťastný, jinak by nedělal pořád nějaké - bez prominutí - kraviny. má stejně jako ostatní první poslední, lásku, péči, špičkové krmení, dost se mu věnujeme... prostě asi chtěl být solista a dává to najevo. už fakt nevím, co s tím dělat. zvažovala jsem jako poslední možnost Bachovy kapky - ale jak říct, co je problém - můj kocour je pako? víte někdo něco, co by mohlo pomoci???? |
|
|
Dana V. 27.1.2009 12:48Re: Kočky jsou majetnické Jednu radu pro Vás mám, z vlastní zkušenosti. Náš kocour se doma strašně pral s novým příchozím, něco děsného, ani felliway nepomáhal, normálně se s každým zvířetem snášel bez problémů, prý i v útulku byl zlatá a přizpůsobivá povaha a najednou tohle. Strčili jsme ho do přepravky a odeslali do "kočičí polepšovny". Podotýkám, že to musí výt rodina, kde také mají kočky, ne aby byl sám. Pokud se bude stejně chovat i tam, opravdu nesnáší kočičí společnost a potřebuje být sám ,ale možná tam přijde na to, že by přece jen raději zpět domů. Tak tomu bylo u nás, kocourek se RÁD vrátil domů a za ty čtyři dny v polepšovně úplně zapomněl, proč se vlastně doma pral a je klid. Také může být, že mu na nervy jdete Vy, stejně jako občas už i on Vám. Tak tomu bylo u kočky mé dcery, která k nám do polepšovny strčila svou kočku, která se doma nechovala podle jejích představ a kočička je u nás tak hodná a milá, že tu už zůstala. Doma jí šly na nervy dvě zbylé kočky, tady jsou tři a nevadí jí žádná. Snad tedy, abyste mu dali vybrat. |
|
|
MaRi 22.1.2009 9:59Víte, co je to ZÁCHTIVOST? Vidím, že někteří pokyvují hlavou, že vědí. A pro ty ostatní demonstruji na příkladu (jednom z mnohých). Naše Asta se částečně stravuje se mnou. Nežeru mnoho takového, co by pejsánek nemohl (s výjimkou čokolády a tu nedostane), takže se neobávám, že bych jí ublížila. Nežebrá, jen sedí a dívá se a pak s grácií přijme sousto. Do včerejška s výjimkou banánu. Ten vždycky opovržlivě upustila okrajem tlamičky na zem (a já jsem jej vždycky během okamžiku rozšlápla, málem se na něm zabila a řádila, že to musím utírat). Včera byla konzumaci jižního ovoce přítomna i Stela. Ta není tak distinguovaná, když něco chce, dá to významně najevo. I dostala kousek banánu a pozřela. Cože, Stela něco dostala a JÁ ne?! Dostala i Asta kousek a já už jsem sahala po papírovém kapesníčku, abych se opět nesnažila přerazit. Ejhle, nebylo co sbírat. Stela dostala další kousíček a Astiny oči říkaly Já chci taky. Zbyla na mne snad jen půlka banánu. Resumé: Záchtivost = já o to sice nestojím, ale než aby ten druhý něco měl a já ne, tak si to radši vezmu. |
|
|
Zdena 22.1.2009 13:11pro MaRi - o ANO! Ó ano, to je to pravé slovo - ZÁCHTIVOST! Tím je naše čubizna posedlá a kocour, k mému údivu, na starý kolena taky. |
|
|
Jana 22.1.2009 14:42Re: Víte, co je to ZÁCHTIVOST? Ano a často se také záchtivost projevuje venku. Když jde cizí dvojnožec se svým psem a nějakou psí mlskou. Platí to pro jak pro pejsky, kteří od cizích dvounožců si vezmou i to, co by doma nejedli a naopak: pokud si to vezme "cizí pes od mého páníka" tak já si to vezmu taky, i když to jinak normálně nejím (a proto to páník nosí s sebou ven a rozdává jiným psíkům |
|
|
Bubu 22.1.2009 8:50chichichi To je príma téma. Koukám, že je to všude stejné. Kocouři jsou majetničtí, ti naši rozhodně. Čubizny jsou drzé až oprsklé a pěkně vychc... vyčůrané. A navíc poťouchlé. Máme opravdu velký gauč. Vejde se na něj pohodlně 6 sedících lidí. Doma jsme 3 lidi + čuba + 2 kocouři. A co byste řekli? No jasně, ten gauč je nám malej. Bára mívá na jednom konci nataženou plachtičku a zvykla si lehávat na plachtičce. Můj nejdražší hajá na jednom konci, já si dřepím v koutě, nožky přehozené přes mého nejdražšího (pěkně hřeje) a Juniorek se odloží na Bářinu plachtičku, neboť čubinka krásně spinká na křesle. V tom pootevře očičko, proloupne druhé, líně sleze z křesla, dojde k Juniorovi, dřepne si k němu a hlasitě čumí to je moje místo, co se mi tu válíš, koukej vypadnout , když má Junior dlouhé vedení, nezdráhá se do něj dloubnout čumcem. Snažíme se jí nevyhovět, že aby si moc nefoukala a obvykle jí povídáme mazej si na křeslo, ale pohni, než to zjistí kocur a vleze ti tam. To zabírá a čuba se s výrazem taková buzerace, kam jsem se to dostala přesune zpět na křeslo. Tam ovšem poťouchle vyčkává, až se synek zvedne (aby přiložil do krbu, došel si pro pití,...atd.), v tom okamžení seskakuje z křesla a hup už je na gauči a v tu ránu děsně tvrdě spí. Nedejbože, aby se jí v mezičase kocur vloupal na křeslo, to se pak just uloží na tvrdou zem s výrazem týrané nejubožejší čoklíny na světě. A ten povzdech - jak když ujde celá pneuška. |
|
|
Zdena pro BUBU 22.1.2009 9:10jo, jasně, to taky! Ano prosím. To nějak znám. Jen někdo zvedne zadek z gauče (máme novej, hééč!), tak se tam nabalí čubizna a jak na to přišel kocour, tak to začal dělat taky!! Takže nejdřív manžel vstane z gauče a jeden z chlupatců vystartuje, u gauče zvolní a nenápadně a plynule se přesuna na zahřáté místo. Druhý chlupatec zklamaně zafuní a plácne sebou na podlahu. Manžel se vrací, chlupatec očividně znejistí, leč předstírá spánek. Následuje minimálně posunutí chlupatce do nohou gauče, což každého z nich urazí a distribuuje na zem až do další přestávky, kdy se manžel zvedne a ... Vlastně DÍKY za televizní reklamy... |
|
|
YGA 22.1.2009 9:35Re: jo, jasně, to taky! Já to nechápu - teda vás nechápu. Zasednete zvířátkům jejich mistečka?! U nás nee - na křesle už nesedá žádný člověk - je šouplé bokem a je na něm vyřazená peřina (jako aby to bylo jó měkké) a to už opanovala Toya (pokud tam nechrápe Zikin) a běda, když na něj někdo něco položí - to je vyčítavých pohledů a ubohých pejsků odstrčených na holém koberci. Ale když se chceme malebně rozložit na zbývající sedačky (troj a dvojsedačka), pejsková i kocour se přesouvají o dvě vteřiny dřív než dvojnožec, ulehnou na sedačky a okamžitě hybernují. Takže večer to u nás vypadá tak, že na jedom otomanu leží pejsek, na druhém kocour (protože vedle sebe ležet nemohou), na křesle je pejsčí peřina a tři lidičkové sedí na zemi. No a co - stejnak se má sedět na tvrdém, je to zdravější na páteř. |
|
|
MaRi 22.1.2009 10:02Re: jo, jasně, to taky!
|
|
|
Kytka 22.1.2009 15:24Re: jo, jasně, to taky! Dádulka má též svoje křeslo, ale na něj ulehne když už není nigdo v domácnosti komu by mohla ležet za patama. V noci leží zásadně na trase postel-WC a tak se jednou stalo to, k čemu tato její záliba neodvratně směřovala!! Panička se o Dádulku přerazila šátraje v noci na onu místnost a to tak že velmi. Jak jsem o ní zakopla, padala jsem dopředu a trefila se otevřenýma dveřma přímo mezi oči. Od těchto jsem se odrazila, záďí narazila do kuchyňské linky, ta mě vrhla přímo proti zdi která mi vyrobila úžasnou bouli , odrazila mě zpět do prostoru a já dopadla přímo na pr.. však víte na co. A tam na té studené podlaze jsem začala usedavě plakat, protože jsem vůbec netušila co se děje. A tak jsme v půl druhé v noci lepili natržené obočí leukoplastí aby hezky drželo u sebe. Do dnešního dne mám na tuto dobrodružnou noc památku. |
|
|
MaRi 22.1.2009 15:35Re: jo, jasně, to taky! chudinko ty Kytko |
|
|
YGA 22.1.2009 17:31Re: jo, jasně, to taky! Promiň Kytko, ale ... chachachachááááááá. Tak a teď musím politovat - litylitylity milá Dádulko, to musel být šok, když s sebou začala panička zničehož nic mlátit o dveře, linku, zem a určitě i Dádulku - jak je to od ní nezodpovědné ... Zlatíčka naše milovaná |
|
|
Jakub S. 22.1.2009 20:27Re: jo, jasně, to taky! Jestli tě to potěší - jak by ne, malér druhého potěší dycky! - já mám krvavý šrám přes obočí od předvčerejška taky... Nějak jsem slítl, no. |
|
|
PetraK 22.1.2009 8:34Zdeno Jasně, že jsou zvířata majetnická! Máme to doma v malém vydání. Cokoliv si Kosťa zamane je jeho! Že je ten čokl stokrát větší než on? "Ale děte, ale děte! Takovej podružnej detail. Já prostě tu kostičku chci!".... takže Ešus, aby nebyl štípnut, tak se smutným okem baseta ustoupí a přijde si stěžovat tak, že mi strčí hlavu do klína. |
|
|
PetraK 22.1.2009 8:36Re: Zdeno ach bože příšu jako čuně-LICHOTIVÝHO tam mělo být, ne lichovitýho |
