19.10.2021 | Svátek má Michaela


Diskuse k článku

KOČKY: Kočka na vodítku?

To nemusí být jen hloupý vtípek. Stejně jako pes, naučí se i kočka chodit na vodítku. Jen je to tak trochu jiná procházka...

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
M. Sedláková 18.4.2019 12:30

Jedině venčičí vestička

My Daníkovi dáváme vestičku a tam je jistota, že se nevyvleče.

Chodíme jen po pozemku okolo chaty.

Ale Dáňovi se to líbí a je to pro něj zpestření života.

M. Crossette 17.4.2019 18:05

Jitur, roztomilé čtení :)

u nás také kočky cestují v přenosce a na veterině zatím nikdy nebyl problém vytáhnout je z ní ven.

Naše dřívější kočka Dixie asi dva roky chodila ven s obojkem (později v kšírách). Ale nebylo to "chození ven" ve smyslu mezi lidi, po ulici. Bála jsem se, aby neutekla ze zahrady. Ona si na to skvěle zvykla a fungovalo to. Tedy to té doby, než jsme k ní přidali Smoky a ta se obojku silně bránila. Takže po krátké době jsme ho sundali i Dixie a obě kočky chodily ven volně. Ale zase byla (a je) naše zadní zahrada bytelně "zadrátovaná" a přestože teď máme čtyři kočky, zatím ani jedna neutekla (ťuk,ťuk).

Jinak pokud má být přenoska pro kočku pohodlná, je pak dost velká a pokud ne třeba proutěná tak i dost těžká. Takže v nich se kočka opravdu pronese a nastupovat a vystupovat s takovou přenostkou do MHD je jak vláčet těžký kufr. My máme stále přenostku, původně koupenou pro bývalou kočku Kotě na její první let do Německa. Tyhle přenosky (stejné typy jako pro psy) mají povolené rozměry a stabilitu právě pro letecké přepravy v úložných prostorách (Kotě tak ale letěla jen jednou, pak u s námi na sedadle), takže jsou bytelné, dost těžké. A když v ní navíc byla až 8 kilová kočka, no přenosku nosil zásadně manžel.

Z. Jitur 17.4.2019 20:22

Re: Jitur, roztomilé čtení :)

je to tak, pronese se přenoska - navíc ji člověk musí držet tak trochu od těla, tím nepohodlněji se nese, kočka se v ní pohybuje, i to nošení trochu ztíží... no a já mám fakt dojem, že v náručí u mne jsou daleko klidnější

Z. Matylda 17.4.2019 15:41

Uf,

ještě že tohle nemusím :) Kočku k ošetření nacpu do transportky a odvezu. Nejásají, ale nechají se. U veta dostat je ven je sice horší, ale polohu hvězdice zatím dokonale ovládl jen Oriáš, kterému při zánětu močáku píchal vet injekci proti bolesti (než zabrala atb) po hmatu, neb kocour se šprajcnul v přepravce. Tiše jsem obdivovala vetovu odvahu k takovému tvorovi strčit poslepu ruce, ale naštěstí je šikovnej a dokázal to vždycky rychle....

Z. Jitur 17.4.2019 20:25

Re: Uf,

no, když jsem s nimi jezdila v přepravce, tak to většinou na veterině dopadlo tak, že jsem přepravku rozebrala na horní a dolní díl, až pak jsem vytáhla kočku - zpátky to "kupodivu" šlo šmahem dovnitř :-)

Z. Jenny 17.4.2019 12:39

Jitur díky !

Fakt zábavné i poučné čtení.Ještě jsme s novými kočičkami na veterině nebyli neb jsou domácí a zatím,ťuky ťuk na dřevo nemají problémy. Za to v blahé paměti Čita,jak byla u Dede venkovní,u mne byly podmínky jiné a z obav o bezpečnost koček se staly domácími. Zkusily jsme to na kšírách ven, teda s čitou, Mia neměla o venek absolutně žádný zájem, Čita v trávě poskakovala jak vycvičený kladrubák a nějak se jí to nelíbilo.Při útěku z domova, přes nezabezpečené okno, nebyla tři dny nalezení, šmánkote to bylo hrozný, pak začala sousedům skákat do přízemí na okno, byla odlovena a pak jsme to už raději nezkoušeli. K vetovi jsme jezdili v přepravce i potom s Miou na dovču, snášely to obě dobře a chovaly se velmi slušně, zvláště Miuška, to byla taková krásná buchtička domácí. :-)Čita, ta mi odešla tak jak žila,ve skoku.

Z. Jitur 17.4.2019 14:27

Re: Jitur díky !

Tak já většinou absolvuji jednou do roka očkování - kočiny sice ven nechodí; ven chodí jen pes Quicksík, nejsem si jistá, co vše by bylo možné "přenést". Ale, pokud chci jet na dovolenou, v posledních letech řeším jejich hlídání přes kočičí hotel - tak očkování nutné je. A útěk z domova (či spíše vyskočení oknem) Terky, nezapomenu do smrti - hledání na sídlišti v brzkých ranních, nebo pozdních nočních hodinách celé tři týdny, než se nám ji podařilo odchytit.

T. Zana 17.4.2019 9:40

Milá Jitur

To je ale pěkné čtení! Báječně jsem se pobavila, hlavně sfinxí náhled na tyhle aktivity je neodolatelný :-)

Díky.

Z. Jitur 17.4.2019 9:57

Re: Milá Jitur

to on je celý neodolatelný - i tak specifickému druhu jako jsou kočky - se ještě o 100 % vymyká...

asi nejlépe tohle plemeno vystihuje toto rčení: Sphynx je povahou něco mezi kočkou, dítětem, psem a opicí.

Rčení, že Sphynx je povahou něco mezi kočkou, psem, dítětem a opicí je naprosto výstižné.

Více zde: https://www.sphynxclub.cz/o-sphynx-/

Z. Yga 17.4.2019 8:22

Milá Jitur

Tak na veterinu s kocourem chodíme oba - jeden řídí (Jeňa) a jeden chová kocoura v otevřené přepravce (já). Tu zaklapuji jen na chvíli přenosu mezi autem a veterinou. Na vyšetřovacím stole necháme půlku kožichu, ale jinak si se sebou nechá dělat, cokoli se pívet zamane (naše pívet má postavu i ráznost řeckořímského zápasníka, u té si nikdo nedovolí ani pípnout!) - dokonce i ty špatné zuby si nechá vytrhnout holou rukou bez umrtvení (viz poznámka o pívet).

Jinak o tom, jak jsme se snažili obohatit Zikmundův panelákový život lezením po stromě (na kšírkách a vodítku), o tom jsem už několikrát psala. Kocoura jsem položila na větev, tam zůstal ležet jak mokrá náčeňová hadra do doby, než jsem se přiblížila na dosah - pak se vymrštil a přidrápl na mé rameno (ještě štěstí, že jsem měla na sobě prošívanou vestu) a vydržel tam tak dlouho, dokud jsem ho nedonesla domů. Od té doby byl obezřetný i při návštěvách vlastního balkonu (:o)). Proto jsem nikdy nevěřila, že po odstěhování do domku s dvorkem a vzrostlou třešní by se z něj mohl stát polovenkovní kocour - a stalo se to do tří měsíců. Včil lašuje po stromě jak veverka a dělá ksichty na okolní svět (:o)).

Z. Jitur 17.4.2019 8:30

Re: Milá Jitur

tak na ten kožich, co se smrskne na půlku na vyšetřovacím stole - jsem zapomněla - to je asi jediná "neplecha", kterou dělá v téhle chvíli Maggie :-).

A lezení po stromě panelákového kocoura - to jsem zažila s kocourem Adélou - při první dovolené u tety na chaloupce - bleskurychle vyšplhal na borovici, no potíž byla v tom, že neuměl slézt. Takže tam vydržel přes noc a pak to nějak zkusil a ono to šlo i dolů...

Z. Xerxová 17.4.2019 6:38

hezký den

hezkou středu všem Zvířetníkům a zvířátkům :o) ...

moc hezké povídání o různých přístupech osobností kočičích ke stejné akci.

Žádná naše doga veterinu neřešila - žádné nadšení, ale ani žádný velký stres. Prostě vzorní (a v ordinaci zvědaví a přátelští) pacienti.

Š. Matyášová 17.4.2019 6:26

kočka na obojku?

nikdy, jedině kšíry, z těch se nevyvleče....u nás na nich chodila Pitina, ale teď už se ji ven nechce..strom na šplhání má doma a jezevčík, kterýho strašívala, už běhá za Duhou a možná se děsí chvíle, kdy se tam potkají.....Jsi odvaha,že používáš obojek...

L. A 17.4.2019 8:08

Re: kočka na obojku?

Sisinka se bez problémů vyvlékla i z kšírů.

Š. Matyášová 17.4.2019 10:03

Re: kočka na obojku?

to jí musely bejt volný....

Z. Jitur 17.4.2019 8:20

Re: kočka na obojku?

Přiznám se, článek vznikl spíše jako pohled na různý přístup kočin k cestě na veterinu - na vodítku a s obojkem "volně" byli všichni vlastně jen na tu chvilku pro focení - jinak obojek mi je v náručí jistil, držela jsem je pod ním. Opravdu na vycházku bych určitě použila kšíry - i ty máme doma :-)

Š. Matyášová 17.4.2019 10:04

Re: kočka na obojku?

ani nevíš,jak se mi po přečtení tvé odpovědi ulevilo.....

L. A 17.4.2019 5:56

U nás

se na veterinu jezdí autem, protože autobus jezdí jen 1x za hodinu (a zákon schválnosti by určitě úřadoval).

Na vodítku kočky nevodíme. Hugo s námi kdysi chodil ráno na procházky, šel vždycky kousek za námi, občas to bral skrz zahrady, ale nikdy jsme mu nesměli moc daleko utéct a musel nás alespoň slyšet, jinak strašlivě úpěnlivě mňoukal. Vzhledem k tomu, že Filip pro změnu chodil o něco vpředu, vypadala jsem pro nezasvěceného jako blázen, který si povídá sám pro sebe, protože pes ve tmě vepředu a kocour ve tmě vzadu nebyli vidět.

Když jsme nedávno šli s Matýskem na hřiště, doprovázel nás až k silnici Saša. Ovšem ten nás spíš stopoval, než doprovázel.