26.4.2024 | Svátek má Oto


Diskuse k článku

PSI: Vousatý svět a já aneb Život ve smečce

Už odmala jsem měla nějak zakódované, že jeden pes je prostě málo.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
A. Zemanová 10.3.2020 19:57

Moc hezký článek! Doufám, že brzo bude zpráva z porodní bedny. :)

Z. Jenny 10.3.2020 18:35

Petro, krásné povídání a taky mne hodilo do dětství. Zatím co bábinky byly psí i kočičí a máti taky velká pejskařka, po druhém sňatku mamky jsme zvíře mít nesměly.To ale po 13 letech skončilo a my jsme s máti ihned pořídily naši první boxerku a pak už to šlo v řadě za sebou.Na strší věk jsem pořídila napřed tu menší etujku jenku a pak k ní přibyla Cony kerrynka, pořád je mi po boxerech tklivo ale už by to byl asi problém s ohledem na fyzičku, musela bych být jako Xerxová, což jsem s boxerkama provozovala, včetně cvičáku. A tak mám dvě černé kalamitky a jsme v pohodě.

Přeji Ti hodně krásných chvil s Tvými kníračkami, jsou to Krasavy!

P. Vrchotová 11.3.2020 7:40

Moc děkuju :-) Kdyby jsme neměli knírače, měli by jsme boxery :-) Hlavně zlaté, jak říká manžel. Když jsme na výstavě, vždycky se jde dívat na boxíky. Třeba mu na důchod nějaký placatý čumáček pořídím :-)

M. Crossette 10.3.2020 15:37

Petro, moc, moc hezký článek a fousáči tvoří krásnou a fotogenickou smečku. Včetně fešného manžela, který také nemá zcela "hladnou tvář":)

Nejdíl jsem se pozdržela u fotky Ebi se štěňaty - ten rozdíl barev (ano už drive jsem se na to ptala a tak vím, že se rodí černá)!

Přeji hodně štěstí a trpělivosti s budoucími novými štěníky a aby se pro ně později našli stejně milující majitelé jako mají jejích rodiče.

P. Vrchotová 11.3.2020 7:42

Moc děkuju, budu se jako vždy snažit hledat ty nej nej nové majitele. Podle ultrazvuku to vypadá na velmi bohatou nadílku, až se děsím :-) I když třináct jsme už měli, tak snad víc nebude :-)

Určitě dám vědět a když bude chvilka, tak napíšu i zpravodajství :-)

E. Žampachová 10.3.2020 14:25

Souhlasím, že víc psů je víc legrace a už ne o moc víc práce. Ale naše holky, to už je přes metrák psů a když se u nás Fleur (dost často) tak jsou 4, od 12leté seniorky po dvouleté pometlo. Takže letos bohužel, i když jsem měla cukání, musí všichni.

U nás jsme krkavčí matku nepoznali, všechny koljily skoro do odchodu štěňat, všechny byly pečlivé a dokonce samy "přikrmovaly" vyvrhovaly část potravy.

Fousiska jsou jiná, ale každá smečka je fajn.

P. Vrchotová 10.3.2020 13:17

Zdravím všechny zvířetníky a děkuju za kladné ohlasy na článek :-) Těšila jsem se, jak každému zvlášť odpovím, snad se k tomu ještě dnes dostanu. Ale prostě den blbec :-( Hned ráno vydala vláda zákaz veškerých akcí nad 100 lidí, takže jako pořadatel výstavy celé dopoledne ruším kníračí výstavu. A aby toho nebylo málo, tak na procházce donesl Goši kus kančí nohy :-) Objevili jsme i zbytek těla a nevěřili by jste, že doteď sháním někoho zodpovědného v zelené kamizole, komu bych to oznámila.

Ale den ještě nekončí a já se k NB vrátím, slibuju :-)

Z. Lika 10.3.2020 14:29

Tak to je fakt dne blbec, když už, tak ve velkém, že. Ať to jde co nejlíp.

E. Zvolánková 10.3.2020 15:21

Petro, tak přeji hodně trpělivosti a sil, ať to zvládneš ukočírovat. Organizace výstav je "za trest", toho papírování...

Nám zas tím opatřením vláda zkomplikovala rodinnou situaci...dítě nemůže do školy, zaplaťpanbůh, že mám už rodiče v důchodu a mohou dohlédnout, aby dcerka nezbourala barák a nevyžrala ledničku, než přijdeme s mužským z práce :-)))

T. Zana 10.3.2020 13:01

Krásné vzpomínání - a vůbec hezké čtení. Díky moc!

D. Ruščáková 10.3.2020 11:18

Mimochodem je legrace, že na Dedeníku se zrovna dnes Matylda zabývá otázkou, kolik psů je to správné množství na nadšeného člověka :D

Z. Yga 10.3.2020 11:22

Jo, to se dneska hezky sešly vícehlavé smečky. Taky mne to pobavilo.

D. Ruščáková 10.3.2020 11:17

Petro, to je moc krásný článek, díky! Závidím dětství se psy (a ještě s vlčáky!:)), já se k nim se stejnou touhou dostala až na jízdárně, kam jsem chodila od dvanácti.

Potěšila jsem se fotkami, tvoje smečka je vysloveně sympatická:)) Já znám knírače hlavně zprostředkovaně - od Alex a Ygy. Tady na vsi je sousedi měli, ale jen jako zahradní psy a to prostě nebylo ono.

Jo a tvůj muž si fakt zaslouží svatozář! (jo, ten jednopokojový byt, tři psi a osm štěňat:))

P. Vrchotová 10.3.2020 14:14

Děkuju :-)

Jednopokojový byt byl v přízemí, to byla velká výhoda. Aby jsme štěňata vzali proběhnout ven, najela jsem autem pod okno, manžel mi je strkal oknem do auta a pak naskákali psi a jelo se do přírody.

Fakt bylo štěstí, že tohle bylo chvilkové provizorium, trvat déle, tak já, ani sousedi bychom to psychicky nedali :-)

Z. Lika 10.3.2020 10:47

Krásné pokoukání a počtení. Jako nepsí se "pouze" kochám (díky :-) Ale napadlo mě - jelikož jsem v posledním článku o zanedbaném kníratém ženichovi viděla kudrnatou kouli: jak to, že jim ty fousy tak hezky visí? Neříkejte mi, že jim je žehlíte :DD

E. Zvolánková 10.3.2020 12:48

Snad se Petra nebude zlobit, když odpovím za ni :-D S těmi fousy je to většinou tak, že se nekroutí a jsou rovné, ale záleží na typu kníří srsti. Ti, co mají jemnější, mívají třeba vlnité "záclonky" na nohou, ale fousy také rovné. A na těchto "jemnosrstých" ty fousy obzvlášť vyniknou. Ti "dráťáci" mívají fousy většinou také tvrdší a někdy v horší kvalitě, než zbytek srsti po těle. Kámoška má dva velké pepřáky, psa a fenu a pes je jemnosrstý, má překrásné fousy i "záclonky" a čubina je komplet "dráťačka" a nemá hezké ani fousy, ani "záclonky". Moje fousisko je dráťák a fousy má dost krátké (prostě mu nerostou), ale tvrdé je nemá. Záclonky na nohou stojí u něj také celkem za houby, ale to tak často bývá u těch dráťáků a hodně záleží pak na šikovnosti "kadeřníka", jak se s tím popasuje, a když dobře, tak pak i jinak průměrný pes - může vyhrávat na výstavách, pokud se hezky předvede.

P. Vrchotová 10.3.2020 14:10

S vousy je kříž :-) Musí se často česat, jinak začnou plstnatět. Pokud se udržují, tak jsou takto ležící :-) Jakmile se začnou tvořit dredy, začnou vousy odstávat :-)

E. Zvolánková 10.3.2020 15:17

Ono je to asi taky pes od psa. Já třeba kartáčuju fousy každý den. Eďour kvůli tomu má i speciální povel "fousy", protože bez jeho vyřčení by si je učesat nenechal. Bytostně to totiž nesnáší, ale holt se to naučil milostivě strpět a samozřejmě za odměnu (to je fuk, jakou...hra, jídlo, mazlení, ale musí být :-))) A i když češu každý den, dredy se tvoří do určité míry i tak. Občas musím použít ten "rozčesávač", ale stoprocentně nejúčinnější je prostě dred ustřihnout. Naštěstí Edovi se dělají tam, kde to po případném ustřižení není tak vidět :-D

Z. Yga 10.3.2020 10:28

Krásné kníračí vyznání!

Naše Toya byla pes solitér - nebyla ráda, když k nám přišel Zikmund (kocour) a byla přímo nešťastná, když si Terka pořídila Brooke (neměcký pinč). Ale byla naprosto úžasná a jedinečná, ani nebyla moc tvrdohlavá (ovšem aport donesla maximálně 3x po sobě, přičemž po třetí si už významně klepala na čelo) a vůbec, to nebyl pes, to byl člověk v psí kůži (a taky si to o sobě myslela).

Teď mám korače Ernesta - pravda, pokud je ve smečce s Brooke, je kapánek na zabití, ale v okamžiku, kdy je osamostatněn (Brooke na pár týdnů odcestovala k Terce do Čech), se v něm nějaké ty kníračí geny přece jenom projevují. A je to pes veskrze radostný a to nadšení, které ráno projevuje (Jéééé, ty žiješ!!!) je hodně nakažlivé.

P.s. Jeník se vlastně chlupatých zvířat štítí - kór těch malých - a proto jemu všechna čest a sláva, že zvládl křečky, morčata, psy i kocoura. Psy dokonce pohladí, když se k němu hodně lísají (což zvláště Brůča ovládá přímo mistrně - je to plazilka obecná).

E. Zvolánková 10.3.2020 12:55

Korač, to je boží označení. Chápu to dobře, že kokr - knírač? Pokud bych takto měla udělat složeninu z toho, co byl nejspíš náš nebožtík Griffinek, tak by to ale bylo nepublikovatelné, neb on byl s největší pravděpodobností howavart a NO :-D :-D

Z. Lika 10.3.2020 14:32

Kristepane!! :D

Z. Yga 10.3.2020 15:56

Chichííí. U Erníka je to tak: matka byla prokazatelná kokřice (aspoň mi to tak tvrdili v útulku), otec klasicky neznámý. Určitě tam bude i nějaký ten jezevčík a teriér a tak podobně. Ale Hanka XIII. mi při stříhání tvrdí, že tak hezkou kníračí hlavu ještě neviděla (:o)). Takže ano - KOkr a kníRAČ.

A jsi dobrá - hodně známých psích žen se vrhalo na internet a zuřivě hledalo plemeno Slovenský korač, poddruh seničan (:o)))

Z. Jenny 10.3.2020 18:26

:-)))

Z. Iva 10.3.2020 9:18

Petro, podobnou zkušenost s fenkami mám i já. Fleur odchovala tři vrhy, obětavá matka, kojila štěňátka do posledního dne, prvních čtrnáct dnů by nás sežrala. Ellie byla opravdu krkavčí matka, té ta péče nevydržela ani čtrnáct dní, do bedny ke štěňatům jsem ji musela dotáhnout na vodítku. Drcla do nich nosem, smradi ještě žijete a utekla na zahradu.Štěňata se jí narodila týden po odchodu Fleurčiných do světa, Fleur se nalily znovu cecíky a byla připravena se starat o štěňátka. Chudáka jsme ji drželi od prcků, ledovali cecíky a by nedostala zánět... Pak jsem si říkala, že jsme jí je měli nechat odchovat, když se Ellie projevila jak macecha.

E. Zvolánková 10.3.2020 10:06

Fenky dokáží být opravdu neuvěřitelné v té schopnosti odchovat i nejen vlastní štěňata. Z dětství si pamatuji, že tety ovčanda často trpěla faleškou a při každé se jí spustila i laktace, a tak si tahala do pelíšku koťata a kočky se to velmi rychle naučily zneužívat. Některé Besině dokonce nosily ta koťata "do školky" samy :-)) a Beska obětavec se o ně starala se vším všudy. Odchovala tak skutečně hodně koťat. Teta neměla to srdce koťata topit a kastrace koček při hospodářství se tehdy ještě běžně nedělaly.

E. Šusová 10.3.2020 8:17

Prima smečko fousatý čtení -díkec. Musí to být zajímavý, žít s početnější smečkou.

E. Zvolánková 10.3.2020 8:06

Ahoj všichni, krásný jarní den a Tobě, Petro díky za krásný článek, moc hezky se to četlo :-). Naprosto s Tebou souhlasím. Kdo jednou fousatý opravdu dobře pozná a žije s nimi, tak už je musí milovat napořád. Ale je to také velká výzva a fakt ne plemeno pro každého. Ani tak nemám na mysli tu poněkud náročnější výchovu, jako spíš, že prostě spousta lidí od psů prostě neočekává, že budou velmi aktivně vyjadřovat svůj názor. Hodně lidí o to nestojí a pro ně skutečně kníři vhodní nejsou. Já naopak tu jejich svobodomyslnost a rebelskou povahu miluju. Fousiska prostě nedovolí člověku "usnout na vavřínech" a jeden s nimi pořád musí být ve střehu, což je v dnešní době dost výhoda se to naučit a být "vždy připraven". :-) Já od těch 9 let s knírem vyrůstala a dalo by se říci, že náš Ferda tak trochu vychovával mě a mladšího bráchu. Respektovat nás jako "páníčky" začal až tak nějak kolem 15 let (našich), do té doby to byl takový náš shovívavý jakoby "starší brácha". A Petro, musela jsem se zasmát, jak Tvoje smečka zastavuje náklaďák :-)) Moje fousisko má totiž ty samé tendence, ale u naší rušné silnice by nikdo zastavit nestačil, takže tam to vždy jistí vodítko a sedět u nohy, než ta "obluda" přejede. Trochu závidím tu možnost denně pozorovat, jak je každé fousisko jiné. Musí to být báječné dobrodružství každý den :-). Já mám taky velké štěstí na neskutečně tolerantního chlapa,který se naučil fousisko rozdýchat a sžít se s ním. Nicméně vím dobře, že to není plemeno dle jeho gusta. On patří právě k těm, kteří měli celý život ovčáky a očekávají, že pes bude poslouchat a ne aktivně něco vymýšlet. Takže já jsem šťastná, že u nás může bydlet aspoň jedno fousisko. A zatím tedy ani neuvažujeme o pořízení jakéhokoli druhého psa. Momentálně to nelze. Jeden čas jsem měla celkem 3 psy a bylo to báječné období, ale teď už na to, bohužel podmínky nejsou.

P. Vrchotová 10.3.2020 15:16

Zdravím Evo, manželovi by úplně stačil jeden pes, ideálně kdyby to byl boxer :-) Ale už pochopil, že já jednoho nikdy mít nebudu :-)

Knírač je svéráz a měla jsem ze začátku trochu problém pochopit jejich mentalitu. Přece jen ovčák byl "jednodušší" Ale jak se knírač "pochopí" tak už je to láska navždy :-)

Z. Matylda 10.3.2020 7:34

No, já jsem taky došla k tomu, že jeden pes nestačí- kavalírům pobyt ve smečce svědčí. Sama mám dvě a další má dcera. Její fenka jásá, když přijede k nám a okamžitě se do smečky zařadí, při odjezdu se nafoukne jak papuč a s páníky se nebaví až do večera :) Mít dva psy je sice báječné, ale i náročné (např. když chytne virózu jedna, obvykle ji v nějaké míře vyfasuje i druhá). Kavalírky jsou naštěstí malé, takže se na rozdíl od Xerxovic drobečka dají vozit v autě bez problémů a jsou skladné i jinde :)

Z. Xerxová 10.3.2020 6:37

hezké úterý všem Zvířetníkům a zvířátkům :o)

Krásné "vousaté" vyznání. Je zajímavé, že Zvířetník je od počátku hodně kníračí - Pitrýskova trojka malých, Ygina Toyenka, Alex měla Klérku, Miki velkou černou krásku... a k tomu ještě Vavísina útulková skorokníračí Anka...

... a knírači stále na Zvířetníku zvířetničí. A to je moc dobře - neb to je takový prototyp správného psího rošťáka.

Naše dogy mají smůlu - jsou odsouzeni k životu jedináčka. Dva (či více) mamutů už je dost velké omezení (třeba normální auto nestačí)... a protože psa taháme skoro všude s sebou, dá se dobře "uhlídat" jedna obluda...