Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Vave zase hezké zamyšlení. A další kytka, kterou jsem neznala - tedy jménem (ani českým, ani anglickým). Teď vím obě, angl. je to Hellebores nebo "postní růže"(Lenten rose). Jestli tu někde roste v zahradách jsem si nevšimla, ale myslím že jsem ji několikrát měla jako součást darovaného smíšeného pugétu.

Nevím, které "čimeřické poučení" bych si vybrala, líbí se mi obě. Ale důležité je, umět z toho původně neplánovaného řešení dané situace (a starosti) udělat kladnou, uspokojivou. Mám dojem, že "čemeřický problém" letos muselo řešit hodně lidí, kterým covid zcela překopal a zrušil plány. Snad pro většinu z nich byl náhradní plán přijat jako hezky prožité léto.

Děkuju, Maričko. Hezky jsi to napsala.

Čemeřici mám na záhonu takovou tu špinavě fialovou, musím ji trochu omezovat, protože se vysemeňuje všude kolem. Není to bůhvíjaká kráska, ale na jaře vždycky potěší

To možná budeme mít stejnou odolnou odrůdu. Já ji kdysi od někoho dostala jako přebytek ze zahrádky a z jediné jsem jich měla časem v Praze několik a ještě je rozdávala. Mění barvu a kvete od zimy dlouho do jara.

Čemeřice, tady se jmenuje vánoční růže, není se mnou na stejné vlně. Než jsem to zarazila, dostávala jsem ji od sousedky každé vánoce s tím, ať si ji na jaře vysadím na zahradě a uvidím! Jara se nikdy nedožily, což sousedku uvádělo v úžas, protože ona má na zahradě kousek od nás čemeřici, ba přímo čemeřicový keř, který si po vysazení blahobytně žije rok co rok. No, ti cizinci, co naděláte! Ale ta její čemeřice přežívá i když se o ni v létě starám já, tak nevím. Každopádně se jim u mě doma nelíbí a tak už je nechci mučit. Jsou to divné kytky a nemají mě rády!

OT. Musím se podělit o drobnou radůstku. Včera jsem byla na kontrole u oční- nosní- krčního lékaře a pandr mi sdělil, že mám nádherné hlasivky! Ježkovyvoči, aspoň něco! Nevíte jak se dají ukazovat nádherné hlasivky?

Musíš si na lidi otvírat hub... ústa!!

Čemeřie je květina čarodějnic, se říká. Tak ji nenuť, Vave, když u tebe nechce být.

A vůbec, každé přání se vždy splní. Ale většinou jindy a jinak, než by si jeden přál.

Uff, má mi být líto, že nejsem čarodějnice, nebo o něco přicházím? Viz výše/níže, kde píši, že mě nechtějí.

Měla jsem kdysi zahradu u mého rodného města, tam se dařilo úplně všemu,neb je to Haná a taky to bylo hodně blízko vedle chemičky :-)) ale prý spad nastával až po 8km. No nevím.Ve městě na balkoně jsem pěštovala úspěšně rajčata a spo. a na mé muškáty se lidi cjodili dívat.Pak jsem si je odvezla na dědinu a nasadila sítky do oken, vymyslela jsem sytém zalévání a to doby než jsem nastříkala vodu komusi do auta pod okny.:-) Muškáty jsem věnovala obci a po pokusech uchovat něco venku aby to zdobilo a nevyžadovala úpornou zálivku jsem došla k levanduli. Voní,kvete dlouho, i když ji neostříhám, vyroste zas a není vůbec náročná na zálivku. Mezi dvěma velkými květníky mám broučí domky a vše dozdobeno náletovými smrčky v pískovci. Jezírko zatím nemám ale co není může být :-) Vave,přeji další a další krásné zahrádkové dny a roky. (h)

Děkuju, milá Jenny. A Tobě ať se daří to, co opravdu chceš mít.

Také se řadím mezi "pokušitele" různých květin, i když jen balkonových. A stejně nakonec uznávám, že nejlíp jdou muškáty.

Pokud jde o čemeřici, tak z různých zahrad z mládí si pamatuji, že rostla opravdu jako plevel - ale všechno to byly zahrady spíš s jílovou půdou, držela vodu. Holt všechno chce svoje, ale občas to zjišťování, co to "svoje" je, chvíli zabere.

Stavění rybníčků zdar, všem potomkům Jakuba Krčína nazdar.

U nás je právě také jílovitá půda a sousedům tam čemeřice jde. Na chalupě je ale půda spíše hodně dobře propustná a vodu moc nedrží...Tak možná, že ta moje kytka byla zvyklá na sucho a u nás jí přijde moc vlhko....čert ví

Naše zahrádka není pro kytky, ale pro psy. Dvě chudinky růže na předzahrádce přežívají (i někdy kvetou), jsou občas okousány štěňaty, ale přežívají. Třetí zničila svého času Derča, vyhrabala, překousala kořen. Přežijí stromy (mladou broskev jsme pro jistotu opatřili protiokusovým pletivem, Skye byl necelý rok...).

Jinak jsem nestíhala ani číst. Měli jsme na pár dní vnoučata, pak výstavu, pak zkoušky, jednoho našeho mlaďocha teď intenzivně připravujeme na zkoušky. Tedy jednoho intenzivně, druhý už základ má, zkoušky udělal a připravuje se na další, třetího letos nedotáhneme, se dvěma bych ráda letos všestranné zkoušky (ty nejvyšší), u dalších dvou bychom rádi vylepšili výsledek z posledních zkoušek, jednu na základní vlohy a sem tam někdo chodí nezávazně pocvičit a socializovat. Tak fakt nemám čas skoro na nic. Za měsíc se začnu těšit na zimní klid, protože už budu mít všeho plné zuby. Ale psi fungují a jsou spokojení (páníčci si pochvalijí, jak po tom výcviku jsou lepší i v běžném životě). A to skoro nebyly výstavy. Ovšem na jediné dvoudenní klubovce Bady zazářil, udělal klubového vítěze a porazil i špičkové psy. Prostě klika. Ale hlavně, naše seniorka 12,5 letá Ginny, ještě zvládla docela velký hon na kachny, její životní vášeň. A vypadala úplně v pořádku, i do auta vyskočila, dokonce šla dva dny po sobě a i doma byla veselejší a v dobré kondici.

To u vás máte úplné zkouškové období :D Je u vás prima rušno, jsou to všechno tzv. "hedvábné starosti". Ginny je fajn, jak se drží, hlavně že má dobrou náladu. A vy s ní :-)

Ahoj všichni,

Vave, s čemeřicí mě to mrzí, ale nejsi v tom sama. Na mé zahradě se čemeřici vůbec nedaří. Jedna mi tam už dva roky skomírá, sice ještě "neuchšadla", ale je ošklivá a nikdy nekvetla. Dovezla jsem si jí tenkrát z chalupy, neb mi jí bylo líto, protože babi jí chtěla vyhodit. Taky měla kvést růžovo-zeleně....resp. na chalupě tak vždy zjara kvetla. Ovšem u mě se jí asi nelíbí. Co do půdy, měla na chalupě docela chudou a dařilo se jí krásně. V místě, kde ji mám doma, taky není zrovna "humusový záhon", prostě hlína no...Vím, že není hlína jako hlína, ale třeba sousedi mají čemeřici taky každý rok krásnou, kvetoucí, ve stejné zemi jako my, slunko jim tam svítí taky stejně jak k nám...Když jsem se ptala sousedky, zda s tím něco dělá....tak nic...pro ni je to víceméně "hezký plevel", který nechává, ať si roste, jak chce....No, takže pro mě je taky čemeřice záhada a obávám se, že u mne by každá další uchšadla a už jsem to vzdala.

Jsou prostě věci mezi nebem a zemí, kterým nikdy nepřijdeme na kloub. Mně by vážně zajímalo, proč mi odešla, když celou dobu prosperovala. V létě jsem si jí moc nevšímala s tím, že jí pak někam přesadím, a pak už bylo asi pozdě.

Taky tu mám problém s hortenziemi. Ačkoli jsou tu mírné zimy, jeden týden bývá studený a vždycky mi omrznou, takže pak skoro nekvetou. A v Praze se jím dařilo náramně. Jsou ve stínu pergoly, možná až moc? Nevím a stále doufám, že se ještě rozrostou.

hezký čtvrtek všem Zvířetníkům a zvířátkům

Taky kutáme (tedy Pepa kutá - já tento týden mám pracovní šílenství - zápisy, rozvrhy, státnice, schůze...) nový rybníček (tedy osazujeme jen plastový výlisek) a taky přepadovou trubku pod chodníček a meliorační trubky do sadu... aby všechna voda byla vypita tam, kde je potřeba...

Jak velké jezírko děláte? My teď máme 560 l a zaplaťbůh už je na místě a osázené. Teď ještě upravit okolí a vybudovat malý vodopádek. Byla to hrozná práce mezi rostlinami a v jílovité půdě, jsem ráda, že jsme to přežili. :)