23.9.2020 | Svátek má Berta


105 PLUS: Čemeřice

10.9.2020

Letos na jaře jsem se rozhodla, že se přestaneme tvářit, že přecházíme přes vodu, když ve skutečnosti chodíme mezi malým jezírkem a větším maltovníkem po mostku položeném na zemi, a že našim třem karáskům pořídíme pořádné jezírko. Nejdřív jsem chtěla vybudovat malý, maličký fóliový rybníček, s pěknou pobřežní zónou, vlídnou k žabkám i žíznivým ptákům a ostatním živočichům, ale kamarádka mi připomněla, že má zahrada oplývá krtky i hraboši, kteří stávající rybníček i mostek už několikrát podkutali. Představa pracně instalované fólie, protržené pracovitými podzemníky, mě nasměrovala opět k plastovému jezírku.

Na první pohled to vypadalo, že si nebudu moct vybrat, ale nakonec to dopadlo stejně, jako když jsem si vybírala lednici. Tehdy na mě po zadání parametrů „nerezové provedení“ a „šířka 58 cm“ vypadl z internetu jediný výrobek. Při výběru jezírka jsem byla limitována rozměry cca jeden krát dva metry, pokud jsem tedy nechtěla přesazovat azalky a úplně měnit koncept mého nejoblíbenějšího místa v zahradě. Tyto mé požadavky opět splňoval jen jeden typ jezírka a protože jsem se dočetla, že jeho výroba končí, objednala jsem si ho už na jaře. Přišlo obratem a k Vaškově malé radosti jsme ho uskladnili do garáže. V té době všechny azalky kvetly a sudy na vodu zely prázdnotou, takže jsme se rozhodli instalovat jezírko až po prázdninách v době, kdy sudy budou plné, protože nové jezírko má kapacitu 560 litrů. Není to moc, ale proti stávajícím pouhým 150 litrům si rybičky významně polepší, i hloubka bude větší, v naší oblasti snad už nezámrzná.

Tímto odkladem mi nastal dlouhý čas, kdy jsem mohla přemýšlet, jak upravím stávající prostor, protože nové jezírko bude širší, s většími pobřežními zónami. Největší starost mi dělala krásná, růžovo-zeleně kvetoucí čemeřice, kterou jsem si časně zjara objednala ve výprodeji zahradnického e-shopu, protože byla umístěna přesně v místě, kde rozhodně zůstat nemohla. V duchu jsem ji stěhovala na různá místa v zahradě, ale žádné nebylo vhodné, až mě napadlo ji zasadit místo další, poměrně „obyčejné“ fialové čemeřice, kterou jsem si přivezla z Prahy a mám ji ve dvou exemplářích.

Odkvétající pražská čemeřice

Odkvétající pražská čemeřice

Hodně jsem se trápila pomyšlením, že bych měla opustit staré pro nové, že bych měla nahradit životnou a magickou čemeřici její novou příbuznou. Než jsem problém rozlouskla, začala se ta pražská čemeřice mocně rozrůstat do stejně se rozrůstajícího sousedícího tavolníku, takže bylo jasné, že tam nemůže být ani ta nová, ani stará čemeřice. Tím můj problém ještě nabobtnal, ale jednoho dne se dostavila jasnozřivá chvilka a přišla jsem na to, že když vykopám u lavičky dosluhující mangold, vznikne jedno vhodné místečko.

V té chvíli jsem ale zjistila, že nová kráska začíná na svém stanovišti u jezírka chřadnout. Zkusila jsem ji rychle umístit na nové místo, ale nepomohlo to. Čemeřice k mé hluboké lítosti „chšadla a chšadla, až úplně uchšadla“, řečeno s klasikem.

A já teď přemýšlím, co si vlastně z celého toho čemeřicového dění mám vzít. Jestli to, že nemá smysl se trápit řešením něčeho, co má nastat někdy v budoucnosti, protože problém se často v mezidobí sám vytratí. Nebo jestli dokonce můžeme mít na ono vytracení problému nějaký vliv tím, že si vůbec ony starosti připouštíme nebo dokonce vytváříme. A nejhorší na tom všem je vědomí, že se sice problém či nějaká starost vytratí, ale ne vždy tak, jak bychom si přáli. Jako když jsem v létě přemýšlela, jak udělám trvalkový záhon místo záhonu rajčat, až tam nebudou. A ony mi bleskově zplesnivěly tak dokonale, až tam skutečně během pár dnů nebyly a já jsem letos neměla ani jedno vlastní rajče. Stejně jako není ta čemeřice, pro kterou jsem nedokázala najít to správné místo. Je to pro mě velká záhada a velké tajemství a také ponaučení, abych příště byla ve svých úvahách a přáních opatrnější.

Ale je třeba celý čemeřicový příběh dopovědět. Nabízelo by se, že uvolněné místo po mangoldu a zelené krásce bude patřit té pražské čemeřici, ale nejsem schopná si ji tam představit. Mám pocit, že by to pro ni nebylo dobré. A tak mi nezbývá než se zeptat, nechcete někdo čemeřici, která kvete omšele fialově a jejíž květy zůstávají na rostlině dlouho do jara?

Protože jinak… já nevím… mám starosti, kam s ní, víte?

Foto: Vave

Vave Neviditelný pes


Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!