6.5.2024 | Svátek má Radoslav


Diskuse k článku

ČLOVĚČINY: Smrt babička... eh, kmotřička!

Proběhla tu nedávno diskuse na téma sekání trávy. Pod šišinkou to opět zabublalo a z propasti času vynořila se další příhoda.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
M. Pajakerryková 9.6.2016 14:37

tak se mi to dnes pasuje

takové témátko, tak si postěžuju na matku rodnou i tady, volám jako hodná dcera něco jí vykládám a ona mi klidně v půlce mého hovoru řekne tak ahoj a položí to.....no asi jí hodně dlouho volat nebudu.....jsem se urazila

kosu, srp, sekerku nebo nedejboze cirgulu - tak k takovým věcem se nepřibližuju protože jako neobyčejně gramlavá bych přišla o kde jakou končetinu

at žije benzínová sekačka, kterou jsem se už naučila i nastartovat :)

jinak jsem přestěhovala kuchyň do stavu původního, pelíšek zachován, Conny si v něm právě chrupká, stále je hezká, chytrá a milá :)

Z. Lika 9.6.2016 15:13

Re: tak se mi to dnes pasuje

Třeba špatně slyší :-)

Teď jsem dumala, proč stěhuješ kuchyň - jestli nejsi jako moje babička, která každou sobotu přestavovala nábytek -, až pak mi to došlo: porodní bedýnka je (zatím) odklizena.

A Conny je opravdu moc milá, to můžu potvrdit.

M. Pajakerryková 9.6.2016 16:02

Re: tak se mi to dnes pasuje

ano jen jsem posunula zpět lavici do rohu a taky potřebuju zrcadlo abysem viděla jak nám to sluší s Kokolíčkem - normálně si u zrcadla kontroluju estli sedí jak má - to je už krapítek úchylka já vím

a větší úchylka je, že vždy na tréninku v tanečku si říkám to je panečku zrcadel to by se cvičilo bych viděla celého péska......su asi úplně švihlááááá

Z. Lika 9.6.2016 16:14

Re: tak se mi to dnes pasuje

Jé a co tancuješ?

M. Pajakerryková 9.6.2016 21:14

Re: tak se mi to dnes pasuje

ehm flamenco se učím, můj splněný sen

Z. Lika 9.6.2016 21:35

Re: tak se mi to dnes pasuje

Pájo to je nádhera!!! Skvělá volba. A hodí se k tobě :-)

M. Pajakerryková 9.6.2016 22:10

Re: tak se mi to dnes pasuje

no nevím....takový správný výraz ještě neumím, líbí se mi výraz naší instruktorky: na to jste ještě malé

ale je to zas něco jiného, obléct sukni, botky na podpatku...být za dámičku

Z. Lika 9.6.2016 22:45

Re: tak se mi to dnes pasuje

Pájo, a tancuješ si i doma? Co na to kerrýci? Ale děláš to dobře - nejen být rozkročená k casnování s psisky, ale i k vášni spojující nebe a zemi, což je flamenco

Jestli budeš mít chvilku, koukni sem, je to úžasné a inspirativní

https://www.youtube.com/watch?v=hFVC7PH2zJU

L. Vaňková 9.6.2016 13:56

No super!

To je ùžasné čtení, nebyly naše maminky tak nějak příbuzné? Ta moje taky oplývala dobrými nápady... To už jí bylo přes sedmdesát,po operaci kyčle chodila o berlích a těžce nesla, že nás nemůže chodit o patro níž kontrolovat. Využila jsem toho a daly jsme se s tenkrát tříletou Péťou do vymalování pokojíčku, holky ho chtěly mít modrý. Šlo nám to pěkně. Malej škodík dostal taky štětku a povolení namalovat ,,takovýho ducha co je strašidlo", já měla štafle postavené za dveřmi, na nich sebe a kýbl barvy. Najednou za dveřmi ťuk ťuk berličky a než jsem stihla cokoli, dveře se otevřely. Dovnitř, samozřejmě. Tím bábi sejmula štafle, kýbl modré barvy i mě. ,,Přišla jsem se podívat, jestli jste vzhůru, už je osm hodin a neslyšela jsem vás," pravila káravě. Kajícně přiznávæm, tenkrát jsem svoji maminku prvně v životě poslala...no... přesně tam. Smrtelně se urazila na celý týden a já mohla v klidu dokončit, co jsem začala.

Z. Lika 9.6.2016 15:10

Re: No super!

Někde jsem četla odborné pojednání, že soužití více generací je jaksi prospěšné... zřejmě pokud ho člověk přežije :-)

T. Zana 9.6.2016 15:23

Re: No super!

Evidentně je to míněno ve smyslu hesla "co mě nezabije, to mě posílí"...

L. Vaňková 9.6.2016 15:53

Re: No super!

To musel vymyslet chlap. Může nastat období,kdy kolem něho bude skákat matka, manželka i dcera :-)

Z. Jenny 9.6.2016 17:44

Re: No super!

CHmhm, naši mladí bydleli chvíli s mojí drahoumaminkou,bylo to náročné asi zrovna tak, když jsem tam bydlela asi měsíc po svatbě. Jednou se mně snacha ptala, jak jsem to mohla celý život vydržet. Asi mně to hodně posílilo. :-))

T. Zana 9.6.2016 12:41

Abych nezapomněla

Rputi, bezva čtení! Aa obrázek je roztomilej :-)

Z. Jenny 9.6.2016 12:27

Tak ještě jeden pokus....

Napsala jsem, že spadla kosa na Rpuť a že všechny ty nástroje jako kosa,srp,motyka jsou pro ženy nebezpečné a proto jim chlapi vymysleli sekačky , nevím , co je na tom závadného ale neprošlo to, ráno. :-)

O. Joklová 9.6.2016 10:41

čím to je... plus AVÍZO

čím to je, že u Rputího článku se musím chechtat i při větách popisujících krvavou příhodu????

babička musela být věru číslo, i když teda v tvých kristových letech nemohla býti žádnou stařenkou, to musím protestovat!!!! hm, možná bych mohla dokonce zkusit počítat, resp. vlastně ani moc nemusím, vzhledem k rozdílu akurát desetiletému

ach, jaká škoda, že jsme se už tehdy neznaly!!!!!!!!!!!!! i když - já si to užiju i dnes :-)))))))

a při čtvrtku nabídnu ještě jedno čtení,a to Vaví 105-ku, dnes v začátku také trochu poťouchlou

http://www.vave.biz/index.php/105-x148/-2016/447-zbrblani

Z. Rpuťová 9.6.2016 11:46

Re: čím to je... plus AVÍZO

Bedásku, já tě jednou asi zabiju! :)))))))

Tvoje "vášeň pro pravdu" a touha se za každou cenu dobrat toho "jak to bylo" je naprosto zničující! Ponech mi, prosím, aspoň trochu té "básnické licence"!

Přece, krucinál, nezačnu psát článek větou: "Babička byla v přechodu nesnesitelná jak činže." ..... A bylo by mi to h...o platný, protože, jak tě znám, bys okamžitě volala, kdepak, já se pamatuju! Jak tady mám něco psát, sakrafík? :)))))))

O. Joklová 9.6.2016 12:33

Re: čím to je... plus AVÍZO

hihi :-DDDDDDDDDDDDDDDDD

ale vlastně asi jo, byla celkem snesitelná činže - ovšem od doby velkého odhalení nabyla pro mě nových rozměrů :-))))))

a rozhodně se nenech odradit Igorem a dál piš !!!!!!!!!!!!!!

D. Ruščáková 9.6.2016 8:45

Eh, Rputi, vidíš, jak se poslušnost nemusí vyplatit!:)

Skvělá historka, s kočičím závěrem nemá chybu:))

Jinak by mi z toho popisu dobře nebylo, protože opatrnost při zacházení s kosou mám vtlučenou přehluboko:))

I já umím (uměla jsem? Už jsem to dlouho nedělala:)) sekat kosou, umím ji nabrousit, ale nikdy jsem ji neklepala - to si taťka hlídal jako svoji výsadu:)) Naše kosa měla mnohaletým broušením zeštíhlené ostří, vypadala fakt nebezpečně a nebezpečná i byla. Stejně jako nikdo z nás dětí nikdy nespadl do mlýnské jámy (nebezpečí prvního řádu, vtloukáno už do batolecích uší), byť jinam jsme padali celkem běžně, tak se nikdo vážněji nezranil o kosu nebo u cirkulárky - další nebezpečí prvního řádu vtloukaná již do batolecích uší:))

Jinak potvrzuju zkušenost, že rány od ostrých nástrojů se hojí lépe:))

Z. Rpuťová 9.6.2016 9:10

Re: Eh, Rputi, vidíš, jak se poslušnost nemusí vyplatit!:)

Tajemství naklepávání kosy tkví ve výběru nástroje a grifu.

Vezmeme kladívko tak akorát, nikoli velké kladivo - tedy pokud nejsme tatínek :)))) Prostě ho musíme držet v ruce zlehka. Já jsem používala takové, co mělo zadní plošku cca 1x1cm, možná 1,5.

Kosu si položíme na pevnou rovnou podložku (kovadlinu, schod, atp) a po každém ťuknutí o kousek posuneme. Takže je to prostě spousta ťuků vedle sebe po celé délce ostří.

NESMÍME mlátit moc, ani dlouho do jednoho místa, nadělaly by se zuby. Možno se zaučit na srpu, s tím to jde pro začátek snáž. :)

To víš Dede, s matičkama rodnejma bejvá na (jejich) stará kolena holt někdy potíž! :))))

D. Ruščáková 9.6.2016 9:39

Re: Eh, Rputi, vidíš, jak se poslušnost nemusí vyplatit!:)

Já vím, jak se klepe kosa:))) My na to měli i speciální stoličku, která měla vepředu sloupek s malinkou kovadlinou a poutkem na klepací kladívko:)) Jenže taťka si své kosy hleděl a nechtěla tam mít ty zuby, no!

Pokud jde o matičku rodnou, ráda bych s ní zažila ty staře kolení potíže, ale když ona se jich nedočkala. Tak je holt budu muset předvádět svým synům jednou já:))

O. Joklová 9.6.2016 10:51

Re: Eh, Rputi, vidíš, jak se poslušnost nemusí vyplatit!:)

Dede, nevěř každé Rputi, když káže o starých kolenouch!!!!!!! :-DDDD

T. Zana 9.6.2016 9:39

Re: Eh, Rputi, vidíš, jak se poslušnost nemusí vyplatit!:)

Tak cirkulárky jsem se vždycky bála ze všeho nejvíc. A v dospělosti jsem měla příležitost vidět, jak to dopadne, když se bezpečnostní pokyny nevtloukají včas ani dost energicky. Kolega si naštěstí ten palec jen drobátko pokrátil.

D. Ruščáková 9.6.2016 9:42

Re: Eh, Rputi, vidíš, jak se poslušnost nemusí vyplatit!:)

Cirkule jsem se bála i tehdy, když jsem držela ten vzdálenější konec klády, zatímco taťka řezal. A to ta naše je obrovská, s dlouhou řemenicí a bez jakýchkoliv bezpečnostních prvků... on si ji taťka sám postavil, aby mohl řezat opravdu cokoliv:)) No, slouží déle než já jsem na světě (ta cirkule) a zatím jsme všichni celí (úcta k té strašné věci je fakt velká). Doufám, že to tak i zůstane...

Z. Inka 9.6.2016 8:00

to mi nedá se svěřit i se svou

příhodou. Podotýkám, že udržované a dobře nabroušené nářadí opravdu zraní méně.

Kačenka byla ještě malá, buď jí byl rok a půl, či dva a půl, to bohužel fakt nevím. Sekala jsem na chalupě dříví, byla jsem tam s dětma a se ségrou o prázdninách. Protože Kačka chtěla pomáhat - takže jí asi spíš byly ty dvaapůl - nosila do kuchyně polínka. Měla jsem špalek naproti dveřím a jak jsem viděla, že Kačka mizí ve dveřích, ťala jsem. No a vzadu se mi sekera zastavila o Kaččino čelo. Já fakt nevím, jak se tam dostala, ještě že měl táta sekeru jak břitvu. I tak krve jak z vola, ségra dostala hysterický záchvat, Kuba byl zaplaťbůh někde u nějakého kamaráda. Byla to malá ranka, ale Kačka s tím dodnes operuje, že jsem jí sekla sekerou do hlavy

Z. Yga 9.6.2016 8:07

Re: to mi nedá se svěřit i se svou

Cheche - nám dodnes Terka vyčítá, že jsme ji nechali na Malorce chodit dva dny se zlomenou nohou (bylo jí pět)... od té doby běháme k dochtorovi i se záděrem (a to jí za týden už bude šestadvacet roků)!

Z. Rpuťová 9.6.2016 9:15

Re: to mi nedá se svěřit i se svou

Pche - mě nechala zdravotnice na lyžáku chodit se zlomeným zápěstím tejden. Prej, proč by sme se štrachaly do špitálu, že jo? :)))

T. Zana 9.6.2016 9:42

Re: to mi nedá se svěřit i se svou

Taky se přihlásím - na lyžích ve Švajcu, asi patnáct let zpátky, jsem si hned na začátku zlomila kotník. Lyžovat se s tím nedalo, ale krásně jsem si užila týden pojíždění vláčky (permice to jistila) a výletování. Tušila jsem, že to asi není výron ;-)

Z. Inka 9.6.2016 11:25

Re: to mi nedá se svěřit i se svou

Kačka má velmi vysoký práh bolestivosti, takže se zlomenou rukou týden chodila do školy, v sobotu jsme plachtili a plavali a když v neděli otekla, vezl ji v pondělí Bimbo do nemocnice. Od té doby jakmile jen trochu zakníkala, hned jsme mazali ke kamarádce doktorce. Mino jiné si nechala zahnisat náušnice do uší a světe zboř se - ona o tom nevěděla

Š. Matyášová 9.6.2016 10:56

Re: to mi nedá se svěřit i se svou

potvrzuju,tak ymi to vypravovala :-D