11.5.2024 | Svátek má Svatava


Diskuse k článku

PSI: Pes nikdy nekousne bezdůvodně

K napsání tohoto příspěvku mě přivedlo několik článků o pokousání člověka psem, které na mě v poměrně krátkém časovém období vždycky ráno u snídaně vykoukly z internetu. Všechny tvrdily, že pes zaútočil na člověka bezdůvodně...

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Z. Lika 17.2.2020 8:42

Tohle vyhodnocuje automat, explicitní výrazy posoudí jako nadávku někomu v diskusi.

Z. Yga 17.2.2020 8:38

Dobře napsané a v podstatě souhlasím se vším.

Je pravda, že za psa je vždy zodpovědný majitel a pes by měl být vždy pod vlivem, ale přece jenom bychom měli vědět, a svým dětem do hlavy vtloukat, jak se zachovat při setkání s cizím psem. Může se stát (a stává se!), že majitel je blb, že i pes na vodítku náhle stane se neovladatelným (mně se včera rozlomila bytelná karabina!) anebo že pes majitele nemá (což je smutné, ale i u nás časté - prostě se ho někdo zbavil). Takže co v takové situaci - prt vám bude platné, že jste v právu! Tady je třeba zachovat chladnou hlavu a připomenout si, jak se chovat při setkání s cizím psem a takto se i chovat. A až budete v bezpečí, pak můžete na majiteli (najede-li se - viz poznámka o bezprizorních psech) vyžadovat satisfakci.

Ještě bych se zmínila o kolařích - jestliže po lesní pěšině jdu se psem na vodítku a za nás neslyšně přisviští cyklista, pak se nemůže divit, že v okamžiku, kdy se mi těsně za ušima ozve "Sakrblé"(opravila jsem inkriminované slovo), že lehce zazmatkuju - já na jedné straně pěšinky, pes na druhé straně a mezi námi špagát. Jak to asi pro kolaře dopadne? (poznámka - nestalo se) To je takový problém mít na kole zvonek a na patnácti metrech zazvonit?!

Z. Yga 17.2.2020 8:36

Aha - byla tam doslovná citace jednoho kolaře (takové to slovo na k...). Títmto se redakci Lidovek omlouvám, ale on to fakt řekl (:o))

Z. Yga 17.2.2020 8:34

Hele - napsala jsem něco do diskuse a toto mi odepsala redakce:

VÁŠ PŘÍSPĚVEK NEBYL ULOŽEN.

REDAKCE LIDOVKY.CZ SI NEPŘEJE, ABY SE VÁŠ PŘÍSPĚVEK OBJEVIL V DISKUSI, PROTOŽE JE V ROZPORU S PRAVIDLY PRO DISKUTOVÁNÍ NA TOMTO SERVERU. DĚKUJEME ZA POCHOPENÍ. IDENTIFIKAČNÍ ČÍSLO NEPOVOLENÉHO PŘÍSPĚVKU JE: 99669329. PŘEČTĚTE SI PRAVIDLA PRO DISKUTOVÁNÍ.

Z. Iva 17.2.2020 8:22

Tak já budu také citovat - "Stejně tak se nedomnívám, že - cituji: "musím se při setkání s cizími psy chovat tak, abych jim nezavdával/a příčinu k nežádoucímu chování vůči mně". Do psí hlavy nevidím a co může být příčina nežádoucího chování vůbec netuším." To je přesně ten problém, se psy se lidi potkávají běžně a vůbec netuší, jak se v jejich přítomnosti chovat. Takže místo toho, aby se snažili zachovat klid (může to být těžké, chápu), tak začnou ječet, zvedat ruce, ohánět se kolem sebe třeba holí nebo deštníkem nebo začnou utíkat. A ten pes to opravdu může vnímat jako hrozbu a zaútočí. Nejsem pomatený pejskař, dokud jsme si nepořídil před třinácti lety prvního psa, tak jsem se psů docela bála. Takže ve městě jsem raději přešla na druhý chodník, v přírodě jsem se zastavila a ztuhla (strachy) a na psa ani nekoukla. Házet zodpovědnost jen na majitele psů je docela nefér.

E. Zvolánková 17.2.2020 8:15

Liko, to je přesně to, proč jsem měla potřebu ten článek napsat, aby se zase připomnělo to, co by měl fakt vědět každý, i nepejskař...Ale nejen vědět, ale hlavně se tím řídit už kvůli sobě samému...

Z. Lika 17.2.2020 8:07

Vím, že jako děti jsme nikdy, nikdy nesměli zůstat se psem sami. A vím (tedy jsem o tom přesvědčená, psům do hlavy nevidím), že pes je smečkové zvíře a spoléhá na vůdce, že bude nejen velet ve velkém, ale taky se postará o členy, a ochrání je. Když pes vnímá, že je na nějakou situaci sám, tak se taky sám postará.

Z. Iva 17.2.2020 7:59

Možná to byla nějaká lesana, která kojí do pěti let. Plně kojící matce by běh asi moc příjemný nebyl.

Š. Matyášová 17.2.2020 7:50

ale Renato,rukama nemáváš jak větrnej mlejn a hysterickou fistulí taky neječíš..... a narozdíl od mnohých bezzvířecích, si něco z tohoto článku odneseš- tu obranu minimálně...

Š. Matyášová 17.2.2020 7:40

no, to je vždy na tom jedinci...jsou i výjimky....

E. Zvolánková 17.2.2020 7:39

Hezké ráno všem. Pokud jde o názor, že příklad s medvědy je "argumentační faul", jen k tomu malou poznámku. Dovolila jsem si uvést přístup své kámošky jako příměr k tomu, že by bylo fajn vědět více o někom, s ním mám napříště nějak koexistovat. Kámoška jela do oblasti, kde ti baribalové běžně courají i ve městě, prohrabují popelnice atd..Samozřejmě, že jsou to divoká zvířata, ale kámoška si o nich začala zjišťovat informace právě proto, aby byla sama v bezpečí a věděla, co dělat, když je náhodou potká. Sama rodina, ke které jela, ji na ty medvědy upozorňovala.

No a k tomu běhání. Já vím,že ideálně by nikdo neměl být v tréninku rušen, když už to tedy vezmeme ad absurdum, ale je to právě o tom přístupu. Já i kdybych trénovala na maraton (jakože to fakt nehrozí :-)), uvidím-li psa na volno, tak kolem něj prostě fakt raději projdu krokem nebo aspoň hodně zvolním, prostě protože nevím, jak se může zachovat. Já osobně psa nepouštím na volno nikde, kde je riziko blízkého setkání s kýmkoli a pouštím ho jen tam, kde fakt široko daleko nikoho nevidím. Nemám žádného agresivního pošuka, ale prostě pro jistotu, protože přesně, jak už bylo řečeno - i vychovanému a ovladatelnému psovi může někdy "hrábnout" a i když svého psa známe, tak všechno prostě nemůžeme předvídat, protože většina z nás není telepat, že....

Š. Matyášová 17.2.2020 7:38

Děkuji za podnětný a přínosný článek...my víme, ale rádi si necháme připomenout...

k té ženě s prokouslým ňadrem - já s eteď zeptám asi jako blbec - kojící ženy chodí běhat? (jsem si představila,jak jim mlíko tryská z bradavek, když se prsa při běhu natřásají)..Omlouvá mne asi jen to, že jsem nikdy nekojila a tudíž si běh s plnejma nádržema nevyzkoušela...

Z. Iva 17.2.2020 7:37

Zase bych z těch běžců nedělala něco extra, čemu se musím podřídit. Z vlastní zkušenosti vím, že kolisti, běžci a běžkaři se vesměs chovají, jako kdyby cesty patřily jen jim a ostatní mají ustoupit z cesty a ještě se uctivě uklonit. Stejně tak se chovají koňáci a jezdci na čtyřkolkách.

Z. Xerxová 17.2.2020 7:01

Xerxovi mají taky za sebou nějaké ty průšvihy... Když štěník Night honil mladičkou běžkyni s krásným bambulatým kulíškem a chtěl jí ho ukrást... Byl už veliký - naštěstí ona to vzala jako báječnou hru (a výchovně to vlastně pokazila) a smála se nám a bránila Nighta před mojí naštvaností...

Nebo když nedávno chtěl jít Night sežrat jednoho psa... Taky se nic naštěstí nestalo...

I ten sebeovladatelnější pes se někdy zapomene - a třeba nadšeně někoho přivítá a poskáče ho... Neměl by, stane se to...

Eva má pravdu v tom, že v našem přepsovatém světě by měla být součástí výchovy trocha té psí etologie. Každý by měl (z důvodu své bezpečnosti) vědět, jak se chovat... Ale hlavně pejskaři musí mít psy vždy "pod vlivem" (miluju tenhle termín :o) )

Z. Xerxová 17.2.2020 6:53

hezké pondělí všem Zvířetníkům a zvířátkům

Evo - ve spoustě věcí máš pravdu. Skoro ve všech... Ale třeba běžec (hlavně když trénuje a "jede" nějaké tempo) nemá být omezován psem. Prostě nemá. Proč vypadnout z tempa ?? Kvůli psovi?? Jasně - je to bezpečnější, je to o komunikaci - ale NEMUSÍ.

R. Enatae 17.2.2020 1:55

Příklad s medvědy je argumentační faul. Jsou to divoká zvířata, v jejichž teritoriu žijí lidé. Baribaly si nikdo jako domácí mazlíčky a společníky nechová. V našem prostředí se dají trochu srovnat s černou zvěří - i dítě na základce ví, že když v lese potká roztomilé pruhované prasátko, tak velká, smrtelně nebezpečná bachyně, bude nedaleko a je potřeba co nejrychleji vyklidit pole.

Jsem bezzvířecí. Psů se spíše bojím a zastávám názor, že za ně jsou zcela odpovědni jejich majitelé. Stejně tak se nedomnívám, že - cituji: "musím se při setkání s cizími psy chovat tak, abych jim nezavdával/a příčinu k nežádoucímu chování vůči mně". Do psí hlavy nevidím a co může být příčina nežádoucího chování vůbec netuším.

V rámci zvířetnických setkání jsem se setkala s mnoha báječnými psy a jejich majiteli. Vypíchla bych Xerxovy. Mají psy o váze dospělého člověka, dokonale znají jejich povahu a té přizpůsobují způsob kontaktu s lidmi. Jsem přesvědčená, že by to tak dělali i kdyby neměli dogy, ale třeba jorkšíry.

Jenže na ulici nepotkávám jen Zvířetníky, kteří mají své miláčky dobře socializované a ovladatelné. Potkávám lidi, kteří volají "nebojte se, on nic nedělá". A to je ten lepší případ. V tom horším je majitel v nedohlednu a pes, který vycítí strach, vyhrne pysk.