R. B. 1.9.2023 16:32

Vida, právě to sezení a pozorování můj pes miluje. Zkusím to použít i jako odměnu:-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Jitur 21.8.2023 15:17

:-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Iva 21.8.2023 14:58

Lidi zlatí, držte nám zítra pěsti. Naše nejmladší feňule, která za sebou nemá ani svod, přišla o zub. Trénujeme na svod, kde se ukazují i zuby a minulý týden začala blbnout, kousat, jazyk jí tak nějak blbě lezl na boku z huby. Tak jsem koukla pořádně a jeden zub, který měla vyrostlý chybí. Kdy si to udělala nevím, má tam vidět jizvičku a prohlubeň. Takže musíme jet k certifikovanému psímu zubaři, aby udělal RTG a posoudil, jestli tam ten zub byl/nebyl, mlíčňák/trvalý... A je docela problém toho doktora v nějakém přijatelném termínu sehnat. A prý se to v té čelisti hojí dost rychle. Mám docela strach, jak to dopadne.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Šusová 21.8.2023 14:32

Tak Ti nevím, ešivá bys mi fčéra u tý vody záviděla

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Jenny 21.8.2023 14:03

Petróóó! Prima, díky, souzním s Tebou. To ,co máš s Tali ( jasně,že i s ostatními i předchozími) je tak jedinečné,že ti jen mohu tiše závidět. Ale také se snažíme !

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Zana 21.8.2023 12:52

Rumíček a Tali u vína jsou neodolatelní .

Čtu velmi natěšeně - s občasným hlídáním u Meggie sice díru do světa neuděláme, ale aspoň se může víc bavit .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Matylda 21.8.2023 12:46

Házení míčkem provozujeme v omezené míře, páč si myslím, že to brždění nedělá kavalírkám dobře na záda a obecně klouby (ano, i malý pes může mít problém, zvlášť pokud odněkud nejdřív spadne jako několikrát Karamel). Odmény jsou pamlsky, ale stejně mám pocit, že největší odměnou je jim moje pozornost- kopat do lístí a vyhazovat cokoli můžeme jak chceme, naše pejsky nejvíc zajímají lidi. Takže někdy pamlsek a někdy podrbání a hlasitá pochvala. Jinak s nimi moc necvičíme, jedeme v módu "dobré vychování". Není tu cvičák, který by byl fajn, jen jeden s tak vysokou laťkou pozitivky, že když mi tam zatrhli psovi naznačit, co po něm chci, že na to má přijít sám, vzdala jsem to. Karamel to totiž bylo jedno a prohlížela si vrabce na stromech, když nevěděla, na co to hrajeme, a i ty odměny jí pak byly šumák... asi to není pro každého psa.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hlavsová 21.8.2023 12:20

Sousedovi odešel jezevčík Beníček a byla mu nadělena asi roční raslička, která se neosvědčila jako hračka pro děti. Zpočátku Meginka na sebe nenechala sáhnout, ani teď si to nemůže dovolit každý. Já jsem to zkusila přes masíčka, zpočátku jen nastavená dlaň s pamlskem, pak pohlazení pod čumáčkem, teď, když nás vidí, táhne páníka k nám, aby vyfasovala pamlsek a nechala se pomuchlat. Stejně tak jedna paní ze sídliště se už léta ujímá chrtů v nouzi. Teď má dvě fenky galgo. Zpočátku nebyly moc kontaktní, ale přes pamlsky se podařilo. Je zajímavé, že se hlásí, jen když jdu s Goliášem. Když jdu sama, vědí, že pamlsky nejsou a tak už je tolik nepřitahuju.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Alimo 21.8.2023 11:40

Petro, jsi hvězda, obdivuju tě. My měli labradory, povahově každý jiný. Majk miloval aporty, Darek ani náhodou. A oba byli přes jídlo, pamlsky všeho druhu.

My s nimi nedělali žádnou "vyšší dívčí", nám bohatě stačila základní poslušnost, hlavně přivolání. To jsme dali s oběma. No, kočky na poslušnost moc nejsou, i když přivolání má Líza slušné, když zavolám "Lizy", za chvíli se žene , div se o ty svoje dlouhý nohy nepřizabí a celou cestu mňouká. Ale musí být poblíž, aby mě slyšela, což obvykle bývá.

Ale jinak, tady na vsi... dřív jsme bývali rarita, když jsme s Majkem chodili na procházky. Teď, po 25 letech , už se psem chodí lidí víc, ale stejně je spousta těch, co znají jen kotec a zahradu, je mi jich neskutečně líto. Ti pak neumí nic, jen případně řvát u plotu a ještě za to dostávají vynadáno, chudáci. Pes prostě nepatří do domu a má hlídat. Co na tom, že to je krásný hnědý labroš, který prostě není hlídací a nechápe, proč ho smečka vyhodila na dvůr . Škoda slov....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hlavsová 21.8.2023 11:34

Všechny způsoby máme za sebou, byť ne u jednoho psa. Kimča milovala kopání do listí, ve městě je dost alejí, na cvičáku kousky eidamu. Dulinka milovala chození po louce a monitoring myšoďůrek. Alánek, který do roka a půl žil uvázaný u boudy, byl nedotčený komunikací, natož výchovou. Něco málo se podařilo s pamlsky - třeba čurat jen venku, ale jinak byl šťastný, když mohl být s námi doma i venku. Korinka byla nadšená, když se mohla prolítat někde po louce a ještě, když to bylo kombinované s házením pamlsků, nejraději kousky párku. Pro Goliho trpícího separační úzkostí bylo důležité být s někým ze svých lidí, při běhání s Korou si taky zvykl na pamlsky. Teď, když je sám, užívá si jedináčkovství, kvůli dietě pamlskujeme sušeným masíčkem. Vzhledem k jeho zeslabenému sluchu a celkově, že každý den může být jeho poslední, dostane pamlsek, kdykoli si o něj řekne.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Písařík 21.8.2023 8:45

To, co jste napsal, platí stejně i pro lidi, věděli už staří Římané - chléb a hry.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Žampachová 21.8.2023 8:13

Jo, ještě k míčkům. My už museli u několika psů odbourat odměnu míčkem. Doma to nepoužíváme, spíš to dělali externisti, ale je to hrozný zlozvyk. Naši Skye naučily děti na pár procházkách na tenisák (protože pes přece aportuje míček) a já to včas nezatrhla (kdo by dětem chtěl kazit radost a Skye je velmi komunikativní). Měli jsme pak magora s míčkem místo mozku, jednou si našla venku míček a odmítla pracovat. Tak jsme míčky zatrhli. Doma nebo venku, když nějaký najde, si ho nosit může, ale nikdo jí ho nesmí házet. Postupně závislost léčíme, ale byly to skoro 2 roky práce. Totéž může být s klacky. Ty jsou navíc nebezpečné (i když znám fenu, která spolkla půlku tenisáku a málem ji to stálo život. Naštěstí to byla jen rozloupnutá půlka a za týden prošla.) Jo, odměny jsou věda, ale pes je jediné zvíře, které je schopné pracovat i "jen" na vztah s člověkem a radost z práce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek