Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
PSI: Psi a sníh
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Z. Lika 21.12.2020 11:22No přece do té izolované bedny, ve které už máš brambory |
T. Zana 21.12.2020 19:26V izolované bedně jsou brambory a tudíž v ní nemůže být brsalát a polívka. Není to lodní kontejner . |
Z. Lika 21.12.2020 20:33Já myslela, že z těch brambor uděláš salát, takže tento se tam vejde! |
T. Zana 21.12.2020 20:41No jo, jenže nějaké brambory zbudou (co kdybych nekoupila dost, radši trochu přidám ), navíc salát obnáší i suroviny, které původně na balkoně nebyly... zkrátka NEVEJDE |
Z. Lika 21.12.2020 20:45Anoprosim. |
J. Fialová 21.12.2020 11:56Jestli dost nasněží... To bys mohla na balkoně salátovi a polívce postavit iglú. Není zač! |
Z. Jenny 21.12.2020 13:55Obě není nad dobré rady,dobrých přátel, že Zano? Vždycky si pěkně naběhneme. |
J. Fialová 21.12.2020 15:34Dobrá rada nad zlato, přece A mohly by být kromě příslovího i další věty pro Vave, kdyby už nebylo po termínu. Pro úspornost vyjádřeny větou jednou: "Zana staví na balkóně iglú pro brsalát a pro rybí polívku." Je tam známá osoba Zana, činnost, zvíře rybička a navíc ještě rostlina - ertepla, i když zvíře a rostlina už tepelně zpracované |
A. Zemanová 21.12.2020 16:03Uáááá, ještě že je po termínu. I když, že jsi to Ty... připisuju na Tvůj list a uvidíme, co se s tím dá dělat. :) |
T. Zana 21.12.2020 19:25Jééé... že bych vešla do dějin literatury ? |
J. Fialová 21.12.2020 19:52Jednou se vnuci našich vnuků budou učit, co měla známá literární postava Zana o vánocích 2020 na balkóně... A když u tabule neodpoví správně že polívku a brsalát, dostanou kouli... |
T. Zana 21.12.2020 20:38Tak je to správné, tak to má být . |
Z. Lika 21.12.2020 9:31Pěkné vzpomínky, sněhové. Dnes začíná zima! A současně se začíná vracet Slunce. Sněhu se určitě taky dočkáme i jinde než horách a to pak bude radosti! Ty fotky Akiho a Griffči jsou parádní, ty se povedly, ty planoucí zraky a bílé tesáky Uměli si to užít, chlapci. Jo a ta čepice s liškou je povedená, chvíli jsem koukala |
E. Zvolánková 21.12.2020 10:56Ta čepice, co má moje ratolest na hlavě, měl být vlk, ale každopádně byla to jeden čas nejoblíbenější čepice jak Rozárky, tak Edy A Griffča s Akím se spolu ve sněhu fakt uměli vyřádit. Jindy si tolik spolu nehráli, ale v zimě na sněhu z toho prostě měli oba "Vánoce". |
Z. Lika 21.12.2020 11:21Á, pardon, omlouvám se Vlkovi :-) Teď přemýšlím, jak by dopadla pohádka, kdyby takovou čepici měla Karkulka |
E. Zvolánková 21.12.2020 14:14No kdybychom brali jako vlka fousisko a Rozárku jako Karkulku ve vlčí čepici, mohla by pohádka dopadnout třeba tak, že vlk se oženil s Karkulkou a nastěhovali se k babičce. U nás to tak často je...dcera i s Edou u babičky, když jsem v práci (mají to přes ulici) |
J. Fialová 21.12.2020 7:00Hezké vzpomínky, fajné počtení! V jedné chvíli jsem moc rázně roztočila kolečko myši - pak zíraje na popisek "Edův zasněný pohled do dáli" a pod ním na fotku Edovy prdele (Edova hlava v potoku), byla jsem trochu zmatena Holt než se mi podaří ráno ohřát hlavu na provozní teplotu, trvá už čím dál dýl |
Z. Lika 21.12.2020 9:31Ta to mohl být "Edův zasněný pohled do hloubi" - no co, rozměr jako rozměr |
Z. Xerxová 21.12.2020 6:45hezké pondělí všem Zvířetníkům a zvířátkům Sníh je spousta radosti - ale u nás taky spousta práce. Přeci jen jsme skoro v horách a tak pro nás sníh v zimě rarita není a občas se musí házet a házet a házet... a jsou roky, kdy už není kam. Všechna naše psiska sníh milovala - a i letos už jsme si pár bílých dní užili. |
E. Zvolánková 21.12.2020 8:04Jojo, však já se taky sněhu něco nauklízela. Když jsme ještě jezdívali na chalupu i na zimu, právě kvůli sněhové nadílce, k chalupě se autem zajet nedalo ani omylem a vzpomínám si, že jsme jednou auto museli nechat dokonce u hlavní silnice a cca tak 200 m se doslova prokopat více než metrovými závějemi.....Trvalo nám to celý den, než jsme se k chalupě dostali. Další celý den jsme věnovali přestavbě té prokopané cestičky na bobovou dráhu. Pak to byly ale ty nejkrásnější zimní prázdniny, co jsem jako dítě zažila. To s námi právě jezdil na bobu i můj zlatý děda a vlastně i Ferda. |