Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Zajímavé téma. Já už začínám zapomínat i gramatiku češtiny, slovensky jsem rozuměla hlavně kvůli mnohokrát přečtené knize ve slovenštině Tarzan z rodu opíc.Ruštinu jsem se naučila jen velmi vlažně a ajinu stíle zkouším. Řekla bych úrověň školička. Má bybička byla Němka a přišla sem až v dospělosti, já ji potkala v jejích 51letech a pořád mluvila s německými tvary a silným přízvukem. Její muž, můj děda, mluvil německy i česky v pohodě, starší děti také. Poslední, nejmladší dcera, má mamka, prý ještě v první třídě bojovala s češtinou. V rodině s nimi žila maminka mé babičky a ta nikdy česky neuměla a zemřela předtím než mamka nastoupila do školy. Máma se zasekla a ačkoli německy rozumí nikdy jsem jí neslyšela německy promluvit. Snad, že v té škole ji potrápili, učitelé které měla, byli ...no třeba se dá říct "uvědomělí"

No jazyky ... céčko, SQL, Cobol a assembler si nepopletete ... :-)

Není jazyk jako jazyk .

Jirko, zajímavý článek. Angličtinu jsem se začala po svatbě učila vlastně "za pochodu",nejprve jsem si vypomáhala fr., protože tu manžel trochu ovládal. Když jsem začala chápat význam jednotlivých slov, snažila jsem se věty poskládat překladem z vět českých. A brzy poznala, že to na plynné mluvení není ta nejlepší cesta. Když jsem se přihlásila na rok do školy, už dost dobře jsem rozuměla, víc, než jsem dokázala mluvit. Teprve když mi v hlavě automaticky naskakovaly angl. věty bez pomoci češtiny a sny se mi také zdály angl. poznala jsem, že angl je teď můj první jazyk. Ovšem zase tím utrpěla moja (do té doby velmi dobrá) mluvená fr., kterou jsem používala jen vyjímečně - v Evropě hlavně při cestách do Francie. Teď jí už nepoužívám vůbec a vytráci se přliš rychle. Kdyby nebyl interent a já se tu nesetkala s českými děvčaty, obávám se, že i moje rodná čeština by hodně utrpěla. Už i teď občas hledám správné slovo. Sice mě třeba napadne později, ale v daném momentě si ne a ne vzpomenout . Snažím se do češtiny angl. nemíchat, ale přeci jen občas použiji angl. vycpávku jako "well", "right", "I know", "you know" apod. - prostě mozek často reaguje rychleji.

Ale dodnes kýchám, číčám a počítám česky. Tedy počítání "po jedné" asi dělám častěji angl. Ovšem počítání "po dvou, po třech, násobení a dělení " mi to jde rozhodně rychleji česky, než angl. Nebo, když už musím počítat nahlas (třeba v přítomnosti manžela), sice to odemelu angl. ale pak se (nahlas, nebo v duchu) ujistím o správnosti přepočítáním v češtině.

Maričko, podle toho, co nás učili, tak dnešní angličtina má většinový základ z franiny, takže jsi měla dobré předpoklady A franinu jsem taky zkoušela, docela s úspěchem, ale bez uplatnění, bohužel. Ale zjistila jsem, že kočky milují, když na ně mluvím francouzsky, to jsou úplně uhranuté, doporučuji! Básně jsou nejlepší

To je moc zajímavý článek, díky, Georgi. Já umím slušně anglicky, nevalně francouzsky a pár slov španělsky (měla bych s tím něco dělat, jazyky se zapomínají). Fakt je, že v těch slabších jazycích mi slovíčko často naskočí dřív anglicky.

Představuju si jazyky jako skříň se zásuvkami - když hledám slovo, v ideálním případě se otevře příslušný šuplík a vypadne to správné. Někdy je šuplík zadřený a neotevře se, případně se otevře vedlejší .

Já mám takovou osobní fintu, jak ty "šuplíky" otevřít...začít hledat ve slovníku...a takřka vždy mi to slovo naskočí dřív, než ho ve slovníku najdu

Jo, umět víc jazyků je fajn, jeden se ve světě neztratí. Já bych se teda ztratila, umím česky, slovensky (pořád mi dělá problém považovat slovenštinu za cizí jazyk) a kdysi jsem uměla velmi slušně rusky, ale když se ten jazyk nepoužívá... Německy se domluvím s pomocí rukou a nohou, angličtina mě jaksi minula. Ono v té době, když ty jazyky lezou do hlavy, se to u nás jaksi nenosilo a hlavně, nebylo kde, je následně použít. Syn chodil na jazykovou základku, od 3. třídy němčinu a angličtinu, tenkrát byla jedna nav okres . Němčina na něm moc stop nezanechala , ale když odjížděl na 2 roky do Anglie, myslel si, že umí anglicky. Problém byl v tom, že oni jeho školní angličtině rozuměli, on jim ne . Naučil se, musel, a dneska by byl v práci nemožnej, často za den promluví v práci česky dvakrát, když řekne na vrátnici dobrý den a potom nashledanou

Jeden jazyk zpravidla potřebuji pro nejbližší okolí, druhý jazyk pro velký svět. Budu-li znát ještě jeden jazyk, takový "střední" , v mém případě třeba němčinu pro střední Evropu, bude to prima. Ale když mně před mnoha lety sdělil ředitel francouzské firmy, že se mnou bude mluvit jenom anglicky, což neumím, bylo po ideálu ze státnice z francouzštiny. Stejně tak jeden mladý Němec chtěl se mnou mluvit jenom anglicky, i když ji neumím.

Ano, ovládat cizí jazy je moc dobré a kdo umí přepínat, ještě lepší. Pokud sleduji vývoj AI, tak jsem šťastná, že existují fyzičtí překladatelé. Díky za bezva článek.

Setkala jsem se s počítáním v rodném jazyce, i když osvojený jazyk ovládali bezchybně a bez přízvuku. Vždycky se na chvilku jakoby zarazili, někdy i nehlasně pohybovali rty - a pak mi to vysvětlili

Myslím, že tohle je častý úkaz .

Také všem krásný den přeji a Georgovi díky za podnětný článek na neskutečně zajímavé téma. Máme rodinného přítele, (shodou okolností je také v překladu Jiří), který plynně mluví německy, anglicky, španělsky, italsky, francouzsky a cca ve věku 60 letech se kvůli své české manželce naučil česky tak, že jeden skoro nepozná, že není rodilý mluvčí. Jeho původní povolání je chirurg, jako koníček skládá hudbu a dovede nádherně hrát na flétnu, kytaru, klavír a varhany v kostele. Prostě renesanční člověk. Někomu je zkrátka shůry dáno, jak se říká. Taky nechápu, jak to dělá. Já se domluvím, krom své mateřštiny, bez problémů slovensky, celkem bez problémů i anglicky a španělsky, ale někdy v tom mám taky dobrý guláš a to přepínání mezi jazyky mi nefunguje tak, jak má. Tu ájinu a špáninu si denně procvičuji díky jedné šikovné aplikaci v mobilu a už se mi mockrát stalo, že jsem napsala půl věty anglicky a půl španělsky a až když mi apka nahlásila chybu, teprve jsem si toho všimla

hezké úterý všem Zvířetníkům a zvířátkům

mám synovce, který aktivně používá tři jazyky (doma česky, žije v Německu a v práci komunikuje v angličtině). Nechápu to, mně dělá někdy problém i ta čeština